V minulém díle jsme se zabývali definicí pojmů drobné a jednoduché stavby a dalších kategorií staveb a pojmů subjekty řízení. Tato část se věnuje dokončení tématu a vysvětlení dalších kategorií staveb.Za jednoduché stavby se nepovažují: 1) stavby skladů hořlavin a výbušnin, 2) stavby pro civilní...
V minulém díle jsme se zabývali definicí pojmů drobné a jednoduché stavby a dalších kategorií staveb a pojmů subjekty řízení. Tato část se věnuje dokončení tématu a vysvětlení dalších kategorií staveb.
Za jednoduché stavby se nepovažují: 1) stavby skladů hořlavin a výbušnin, 2) stavby pro civilní obranu a 3) požární ochranu, 4) stavby uranového průmyslu, 5) jaderných zařízení, 6) sklady a skládky nebezpečných odpadů a 7) stavby vodohospodářských děl.
DALŠÍ KATEGORIE STAVEB
Stavební zákon definuje další kategorie staveb: 1) stavby vojenské správy mimo území vojenských újezdů - stavby sloužící k obraně státu zřizované v působnosti Ministerstva obrany, 2) stavby pro bezpečnost státu - stavby ve správě Ministerstva vnitra, Policie ČR a Bezpečnostní informační služby - stavby pro služební činnost a ostatní stavby těchto orgánů určené pro služební potřebu, 3) stavby Vězeňské služby - stavby pro služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této služby pro služební účely těchto útvarů, 4) stavby uranového průmyslu - stavby pořizované nebo sloužící k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely a 5) stavby jaderných zařízení - stavby vymezené zvláštními předpisy (v pochybnostech, zda jde o jaderné zařízení, je určující vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost).
Stavebním pozemkem se rozumí část území určená regulačním plánem nebo územním rozhodnutím k zastavění a pozemek zastavěný hlavní stavbou.
Dalšími pojmy stavebního zákona jsou: 1) terénní úpravy, 2) práce a 3) zařízení. Pojem terénní úpravy není stavebním zákonem definován ani charakterizován, lze jimi však v souladu s ust. § 5 odst. 2 písm. a) vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (USŘ) - rozumět zejména zavážky, příkopy, násypy, lomy, pískovny apod. Stavební zákon, ale v tomto případě ani prováděcí vyhlášky nedefinují ani necharakterizují pojem reklamní, informační a propagační zařízení, když prováděcí vyhlášky o obecných technických požadavcích (OTP) a obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. městě Praze (OTPP) stanovují pouze některé požadavky, a to zejména na umisťování a provedení těchto zařízení (viz § 60 vyhlášky o OTP a § 60 vyhlášky o OTPP). Pojmem práce se rozumí těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o činnost prováděnou hornickým způsobem - viz zákon č. 61/1988 Sb. (ust. § 71 stavebního zákona).
ŘÍZENÍ A ÚČASTNÍK ŘÍZENÍ
Poslední důležitou kategorií jsou subjekty řízení. Jsou to "nositelé práv a povinností, mající vliv na průběh a výsledek správního řízení". V rámci této základní kategorie lze dále rozlišovat: 1) správní orgány, tj. subjekty, které provádějí správní řízení a vydávají rozhodnutí ve věci (takovým subjektem je v řízeních podle stavebního zákona stavební úřad - k pojmu stavební úřad viz další výklad), 2) účastníci řízení (procesní strany), tj. subjekty, kterých se týkají účinky konkrétních správních aktů, tj. správních rozhodnutí vydávaných správními orgány (např. územní rozhodnutí, stavební povolení, rozhodnutí o přestupku, o vyvlastnění atd.), 3) dotčené orgány státní správy, tj. odborné orgány, které jsou podle zvláštních předpisů odpovědné vždy za určitý úsek veřejných zájmů (jde především o ochranu životního prostředí a dalších zvláštních zájmů), jejichž kladná stanoviska (souhlasy, vyjádření apod.) jsou podmínkou např. pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, kolaudačního rozhodnutí apod. a 4) ostatní subjekty řízení ( subjekty zúčastněné na řízení), kterými jsou především svědci, osoby předkládající listiny důležité pro rozhodnutí ve věci, znalci a popřípadě i další osoby.
Podrobněji je třeba objasnit zejména kategorii účastníků řízení. Pojem účastník řízení je obecně pro správní řízení vymezen v ust. § 14 správního řádu. Podle tohoto ustanovení jsou účastníky řízení: 1) subjekty o jejichž právech, právem chráněných zájmech a povinnostech bude v řízení jednáno (a rozhodováno), takovými subjekty jsou v řízeních podle stavebního zákona např. navrhovatel, stavebník (investor), osoba obviněná z přestupku (deliktu), případně další subjekty (např. ten, kdo navrhuje vyvlastnění nemovitosti apod.), 2) subjekty, jejichž práva, právem chráněné zájmy a povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Takovými subjekty jsou v řízeních podle stavebního zákona např. vlastníci sousedních nemovitostí (tzv. přímo dotčení sousedé ), 3) ti, kdo tvrdí, že jejich práva, právem chráněné zájmy a povinnosti mohou být rozhodnutím dotčena a to až do okamžiku, než se prokáže opak a 4) ten, komu postavení účastníka řízení přiznává zvláštní zákon. Takovým subjektem je např. obec v územním řízení, dále osoba vykonávající odborný dozor nad prováděním stavby nebo zajišťující odborné vedení realizace stavby, občanská sdružení /tzv. ekologické iniciativy, pokud splňují podmínky stanovené zvláštními zákony z oblasti ochrany životního prostředí - viz úvodní přehled základní právní úpravy - část souvisící předpisy body 3) a 4)/ a některé další subjekty.
Účastníka řízení lze také obecně charakterizovat jako subjekt, který v řízení hájí své vlastní /subjektivní zájmy na rozdíl od dotčených orgánů státní správy, které v řízeních podle stavebního zákona hájí vždy veřejný zájem (vždy určitý úsek veřejných zájmů)/.
STANISLAV MALÝ,
právník,
odborný asistent na katedře
společenských věd
Stavební fakulty ČVUT
