Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává působnost stavebního úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce s...
Obec, která je stavebním úřadem, může se souhlasem krajského úřadu uzavřít dohodu s jinou obcí, že bude tuto působnost vykonávat i pro ni. Jinak vykonává působnost stavebního úřadu pro obce, které stavebním úřadem nejsou, obecní úřad obce s rozšířenou působností.
Jestliže obec, která je stavebním úřadem, přestane vykonávat působnost stavebního úřadu pro jinou obec, vykonává pro ni působnost stavebního úřadu obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud nedojde k uzavření dohody o výkonu působnosti stavebního úřadu s jinou obcí, která je stavebním úřadem.
V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech může správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo více městských obvodů nebo městských částí.
Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení a rozhodnutí vydá některých ze stavebních úřadů, v jehož územním obvodu se má stavba nebo opatření uskutečnit.
PŮSOBNOST OBCÍ
Obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost:
1. sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,
2. dozírají na stav staveb,
3. kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona. Zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad. Odvolání proti tomuto rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.
Správní orgán nadřízený stavebnímu úřadu si může vyhradit pravomoc stavebního úřadu u jednotlivých technicky zvláště obtížných nebo neobvyklých staveb nebo u opatření s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí. Posouzení, kdy jde o "technicky zvláště obtížnou" nebo "neobvyklou stavbu", přísluší vždy nadřízenému správnímu orgánu, který je oprávněn si pravomoc vyhradit. V praxi může jít o případy, kdy si správní orgán nadřízený stavební úřadu vyhradí buď pouze jednotlivou pravomoc (např. oprávnění vydat rozhodnutí o umístění stavby) stavebního úřadu nebo jen některé pravomoci (např. oprávnění vydat rozhodnutí o umístění stavby, stavební povolení a kolaudační rozhodnutí) anebo jeho celou pravomoc. O tomto svém rozhodnutí musí nadřízený správní orgán samozřejmě vždy s dostatečným předstihem vyrozumět příslušný stavební úřad (tj. ještě předtím, než ten provede některé úkony v řízení, např. oznámí jeho zahájení) a také všechny jeho účastníky a dotčené orgány státní správy.
PŘENESENÍ PRAVOMOCI
Krajský úřad může na žádost obce, která není stavebním úřadem a má podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část pravomoci stavebního úřadu:
1. vydávat stavební povolení na stavební úpravy jednoduchých staveb, pokud nejde o kulturní památky,
2. určovat, zda jí ohlášené drobné stavby, stavební úpravy a udržovací práce (§ 55 odst. 2 3. s výjimkou stavebních úprav a udržovacích prací na kulturních památkách) vyžadují stavební povolení, a v těchto případech stavební povolení vydávat,
3. přijímat ohlášení, popřípadě vydávat povolení informačních, reklamních a propagačních zařízení a nařizovat jejich odstranění,
4. přijímat ohlášení lhůty, do kdy bude odstraněna drobná stavba a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),
5. kolaudovat stavby a jejich změny, ke kterým vydala stavební povolení,
6. zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104 ).
V hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech vykonává pravomoc krajského úřadu (oprávnění přenést část pravomoci stavebního úřadu na obec, která není stavebním úřadem) úřad městské části hlavního města Prahy a úřad městského obvodu nebo úřad městské části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.
Pokud obec nemá (rozumí se, pokud je následně ztratí) podmínky pro odborné rozhodování o stavebně technických záležitostech, krajský úřad obci odejme pravomoc na ni přenesenou; výkon této pravomoci bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).
ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Prvním - "základním" - typem řízení podle stavebního zákona je územní řízení. Tato problematika je upravena v ust. § 32 až 42 stavebního zákona a v příslušných ustanoveních prováděcí vyhlášky (vyhl. č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona). Umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je rozhodnutí o 1. umístění stavby, 2. využití území, 3. chráněném území nebo o ochranném pásmu, 4. stavební uzávěře, 5. dělení nebo scelování pozemků.
Zákon vymezuje celkem 5 typů územních rozhodnutí. Z nich "nejfrekventovanějším" je v praxi rozhodnutí o umístění stavby. Další výklad postupu v řízení se bude proto týkat právě tohoto typu rozhodnutí, půjde tedy o popis územního řízení v němž se bude rozhodovat o umístění stavby. Současně s výkladem příslušných ustanovení stavebního zákona budou vyložena vždy i nejdůležitější související ustanovení správního řádu (zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění).
Stanislav Malý
právník, odborný asistent na katedře
společenských věd Stavební fakulty ČVUT
