V sedmém díle našeho seriálu jsme se zabývali působností obcí, které nejsou stavebními úřady, přenesením pravomocí a typy územního řízení. V této časti se budeme věnovat vztahu stavebního zákona a správního řádu a zahájení řízení, včetně jeho...
V sedmém díle našeho seriálu jsme se zabývali působností obcí, které nejsou stavebními úřady, přenesením pravomocí a typy územního řízení. V této časti se budeme věnovat vztahu stavebního zákona a správního řádu a zahájení řízení, včetně jeho účastníků.
Vzájemný vztah stavebního zákona a správního řádu je definován jako vztah předpisu speciálního (stavební zákon) a předpisu obecného (správní řád a je určen ust. § 140 stavebního zákona, podle kterého: "Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení." Tímto "obecným" předpisem je zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), /dále jen správní řád/.
Lze tedy říci, že správní řád stavební zákon "doplňuje", a to v tom smyslu, že pokud není určitá otázka upravena stavebním zákonem (stavební zákon ji neřeší), postupuje se vždy podle příslušného ustanovení správního řádu (viz další výklad). Přednost má tedy (v souladu s výše citovaným ustanovením a s obecně platnou zásadou) vždy stavební zákon jako předpis speciální (jeho příslušné ustanovení) a správní řád jako předpis obecný (jeho příslušné ustanovení) platí vždy pouze podpůrně (subsidiárně).
Zahájení řízení
Správní řízení může být zahájeno dvojím způsobem, a to bud#161# na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu (§ 18 odst. 1 správního řádu). V prvém případě je řízení zahájeno dnem, kdy podání účastníka řízení došlo správnímu orgánu, příslušnému ve věci rozhodnout, zatímco ve druhém případě dnem, kdy tento správní orgán učinil vůči účastníkovi řízení první úkon (tímto úkonem je zpravidla oznámení o zahájení řízení - viz další výklad).
Územní řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy (§ 35 odst. 1 věta první stavebního zákona). Řízení o umístění stavby a řízení o využití území se zahajuje zásadně na návrh účastníka řízení, který je označován jako navrhovatel (viz další výklad), zatímco z podnětu stavebního úřadu může být naopak zahájeno např. řízení o chráněném území nebo ochranném pásmu anebo o stavební uzávěře. Návrh se doloží dokumentací stanovenou prováděcími předpisy, popřípadě doklady stanovenými zvláštními předpisy (§ 3 vyhl. č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona - ÚSŘ) (§ 35 odst 1 věta druhá stavebního zákona ). Toto ustanovení prováděcí vyhlášky stanoví jednak obsah vlastního návrhu (odst. 1 a 2 ), jednak jaké grafické (dokumentace) a listinné podklady je třeba k návrhu dále přiložit (odst. 3), v odst. 4 až 8 jsou pak stanoveny specifické požadavky na návrhy na vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí (viz výše).
Návrh (na vydání rozhodnutí), žádost o vydání stavebního povolení, návrh na kolaudaci, odvolání proti rozhodnutí správního orgánu (stavebního úřadu), uplatnění námitek a připomínek v řízení (viz další výklad) a podobně se souhrnně označují jako podání. Podle § 19 odst. 1 správního řádu lze podání učinit písemně nebo ústně do protokolu nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů a lze je též učinit telegraficky, popřípadě jiným obdobným způsobem, s použitím dalších technických prostředků, jako jsou fax, e-mail apod.; v těchto případech však, obsahuje-li takto učiněné podání návrh ve věci, je třeba je písemně nebo ústně do protokolu doplnit nejpozději do tří dnů (§ 19 odst. 1 správního řádu). Podání ve věci však není možné učinit pouze telefonicky.
V případě návrhu na vydání územního rozhodnutí však stavební zákon stanoví (viz výše), že návrh musí být učiněn písemně. Proto nelze použít žádný z dalších shora uvedených způsobů (forem) podání, které obecně připouští správní řád. Jde (v našem výkladu) o první případ aplikace výše uvedeného ustanovení, že podle správního řádu se postupuje pouze v případě, jestliže stavební zákon nestanoví jinak. Podání se posuzuje podle jeho obsahu (§ 19 odst. 2 věta první správního řádu). Není tedy rozhodující, jak ten, kdo jej učinil (navrhovatel, žadatel, odvolatel, stěžovatel apod.) podání formálně označil (nazval), ale vždy pouze jeho obsah.
Účastníci řízení
V návrhu (na vydání územního rozhodnutí) se uvede seznam osob, které přicházejí v úvahu jako účastníci řízení a jsou navrhovateli známé ( § 35 odst. 1 věta třetí stavebního zákona). V tomto ustanovení se objevuje jeden z klíčových pojmů - účastník řízení. S tímto pojmem jsme se setkali v části páté našeho seriálu při výkladu kategorie subjekty řízení, kde bylo uvedeno, kdo je (může být) účastníkem řízení podle správního řádu, tj. podle obecné úpravy (§ 14 správního řádu ).
Stavební zákon však pro všechna základní řízení (územní, stavební i kolaudační) vymezuje okruh účastníků odchylně od obecné úpravy obsažené v citovaném ustanovení správního řádu, kterou tak nelze pro žádný z uvedených typů řízení použít. Účastníci těchto tří typů řízení jsou tak vymezeni vždy speciálním ustanovením stavebního zákona.
Stanislav Malý
právník,
odborný asistent na katedře společenských věd
Stavební fakulty ČVUT
Správní řízení může být zahájeno dvojím způsobem, a to buď na návrh účastníka řízení nebo z podnětu správního orgánu (§ 18 odst. 1 správního řádu).
