Jednou z významných nových charakteristik polistopadové bytové výstavby je výrazný růst rozloh stavebních pozemků určených pro bytovou výstavbu. Někdejší "norma" 600 m2 pro rodinný dům je nyní v průměru podstatně vyšší a stále se zvyšuje. Roste také zastavěná plocha. V roce 1998 byly dokončeny...
Jednou z významných nových charakteristik polistopadové bytové výstavby je výrazný růst rozloh stavebních pozemků určených pro bytovou výstavbu. Někdejší "norma" 600 m2 pro rodinný dům je nyní v průměru podstatně vyšší a stále se zvyšuje. Roste také zastavěná plocha.
V roce 1998 byly dokončeny rodinné domy, jejichž stavební parcely měly v průměru 902,6 m2, což znamenalo proti roku 1995 zvýšení o 16,0 %. Průměrná zastavěná plocha těchto domů dokončených v roce 1998 byla 145,7 m2, což znamenalo vzrůst o 9,3 %. Podíl zastavěné plochy na celkové výměře stavebního pozemku se tak snížil ze 17,1 % na 16,1 %.
U pozemků určených pro výstavbu bytových domů byl vývoj protichůdný. Mimořádně velké pozemky v roce 1995 (2357,7 m2) se zmenšily již v roce 1996 a dále v roce následujícím. V roce 1998 pak měřily 1999,6 m2, což znamenalo snížení během čtyř let o 15,2 %. Ještě výrazněji se však zmenšily průměrné rozlohy zastavěné bytovými domy z 813,2 m2 na 592,2 m2, čili o 27,2 %. Tím došlo ke snížení využití stavebního pozemku ve prospěch samé stavby bytového domu z 34,5 % na 29,6 %. Nutno zdůraznit, že pozemky pro stavbu bytových domů byly v přepočtu na jeden byt několikanásobně šetrnější na plochu než u rodinných domů.
U rodinných domů lze předpokládat další mírný růst jak velikosti stavebních pozemků, tak i mírný růst zastavěné plochy, u bytových domů takový proces nepředpokládáme.