Stěhují se z měst do podhůří Ještě před pár lety nebyl život ve vesnicích Podbeskydí žádné terno. Špatné dopravní spojení, topení pevnými palivy se souvisejícím zamořeným životním prostředím, nedostatek pracovních příležitostí, chybějící kanalizace a další faktory regionu nikoho moc nelákaly. V...
Stěhují se z měst do podhůří
Ještě před pár lety nebyl život ve vesnicích Podbeskydí žádné terno. Špatné dopravní spojení, topení pevnými palivy se souvisejícím zamořeným životním prostředím, nedostatek pracovních příležitostí, chybějící kanalizace a další faktory regionu nikoho moc nelákaly. V roce 2001 je všechno zcela jinak.
Není jisté, co zásadní změnu způsobilo. Skutečností však je, že zájem o výstavbu rodinného domu v řadě obcí pod Beskydami projevuje stále více lidí. Důvod je prozaický. Dopravní spojení z oblasti Frýdlantu nad Ostravicí a okolních obcí se natolik zlepšilo, že autem je možné dojet do centra Ostravy i dříve než z některých okrajových částí metropole Ostravského kraje. O Frýdku-Místku, který je vzdálen doslova pár kilometrů a je v něm dostatek pracovních příležitostí, ani nemluvě.
Staví movitější
V popředí zájmu těch, kteří mají finance na výstavbu rodinného domu za nejméně čtyři, ale třeba také za patnáct a více miliónů korun, jsou především obce Malenovice, Pstruží, Kunčice pod Ondřejníkem, Frýdlant nad Ostravicí a mnohé další. Starostové těchto obcí a měst mají zájem, aby do lokalit přišli noví obyvatelé, což znamená mimo jiné také vyšší příjmy do obecní pokladny.
Stát začal od letošního roku přerozdělovat daňové příjmy podle počtu obyvatel, což může být až 4000 Kč na hlavu a rok. Tuto skutečnost vítají například v obci Bolatice na Opavsku s tím, že pro obec je to přínos. Naopak například v obci Pstruží v Podbeskydí je tato skutečnost příliš netěší. Noví obyvatelé v obci sice přibývají, ale někteří zde nejsou přihlášeni k trvalému pobytu, což zákon o evidenci obyvatel připouští. Takže ve Pstruží sice nové obyvatele, kteří využívají nedávno zavedený plyn, obecní osvětlení nebo kvalitní opravené silnice vítají, ale ono nepřihlášení k trvalému pobytu obecní kasu ochuzuje.
Některé údaje z Podbeskydí však patří doslova do kategorie snů. Například v takových Kunčicích pod Ondřejníkem připravují území pro výstavbu řady rodinných domů, kde má stát 1 m2 kompletně zasíťovaného pozemku ne více než 200 Kč. Pro srovnání - ve zhruba 50 kilometrů vzdálené lokalitě Ostrava-Krásné Pole, což je ale prakticky také vesnice na okraji města, přijde stejně vybavený pozemek na 800 Kč/m2. Nové obyvatele láká bydlení ve vsi třeba i skutečnost, že ve většině obcí byl nebo se postupně zavádí zemní plyn a končí vytápění tuhými palivy. Znamená to nejen výrazné zlepšení životního prostředí, ale také hlavně konec těžké fyzické práce při úklidu paliva do domu a každodenní starost o zajištění plynulého otopu. To vše jsou pozitiva, která lákají.
Při plynofikaci podhorských obcí však byla řada problémů. Pět obcí se dokonce sdružilo do společnosti Ekogas, aby jejich zástupci dokázali rychleji a efektivněji získat finanční prostředky. Výsledkem snažení byla bezúročná půjčka ze Státního fondu životního prostředí a komerční úvěry. V Podbeskydí se staví hodně, například v kdysi nevýznamné obci Čeladná nebo ve městě Frýdlant nad Ostravicí, kde vzniká bytový dům za zhruba 50 miliónů Kč. Tam se podařilo soustředit peníze ze státní dotace, budoucích obyvatel domu a z úvěru, jehož úroky dotuje stát. V tomto městě se také připravuje přestavba domu s pečovatelskou službou, která má přijít až na 25 miliónů Kč.
Co vadí starostům
Co však vadí v letošním roce starostům podhorských obcí na severu Moravy nejvíce? Je to především přerozdělování daňových příjmů státem, kdy je klíčem počet obyvatel obce. V praxi to znamená, že v lokalitách, kde bylo v minulosti méně podnikatelů, peněz přibude. Jenže nové opatření zcela určitě nebude obce motivovat k vytváření nových pracovních míst a k podpoře podnikání.
Ale ani to není vždy jednoznačné, protože například ve Frýdlantu nad Ostravicí to sice znamená růst příjmů městské pokladny o 4 milióny korun za rok, ale tento růst je vlastně imaginární. Město podle starosty Bohumila Dolanského, musí vykonávat stále více agendy, ale příspěvek na státní správu zůstává více méně konstantní. Některé činnosti totiž stát nefinancuje ze státního rozpočtu, ale z rozpočtů veřejných na nejnižší úrovni. Přibývají dokumenty k archivaci nebo například agendy při vydávání pasů a víz, což znamenalo přijetí nových pracovníků. Ve Frýdlantu nad Ostravicí se výrazně rozrostla písemná agenda a vše, co souvisí s výkonem státní správy. Jenže to bohužel nijak nesouvisí se správou města a znamená to jen skutečnost, že radnici přibyly další starosti.
Mění se charakter bydlení
Zásadní změny v bydlení podhorských obcí Beskyd nepochybně znamenají velké změny v původním charakteru bydlení. Noví obyvatelé přicházejí s novými zvyky, například sekáním trávy na rozlehlých pozemcích večer nebo třeba i v nedělním poledni, hlučnými "párty" v kteroukoliv denní či noční dobu, množstvím stále štěkajících psů nebo počtem automobilů, příslušejících k jedné osobě. Neznají původní zvyky či způsoby bydlení, komunikaci a další souvislosti.
Se znalostí myšlení původních i nových obyvatel si dovoluji tvrdit, že jasná symbióza obou stran není v horizontu desítek let možná. Noví obyvatelé se totiž logicky nedokážou vžít do myšlení starousedlíků nebo místních či rodinných vazeb, které v menších obcích přetrvávají. Přijedou automobilem k domu, automaticky se jim otevírají vrata oplocení i garáže. Vjedou a jsou sice doma, ale mimo obec. V místě nenakupují, nechodí do hospod a děti vozí do školek a škol jinam.
Velkým problémem nadále zůstává nechuť až odpor těch, kteří mají v podhorských obcích chatu nebo chalupu, platit roční poplatek za likvidaci odpadu. Obyvatelé dočasně obývaných objektů totiž tvrdí, že žádné odpady prakticky neprodukují, a když se tak stane, pak odpady odvážejí do místa trvalého bydliště, tedy města. Skutečnost je však opačná - na chalupu či chatu se odváží vše, co už se ve městě neuplatní a po skončení životnosti mizí v kontejneru podhorské obce. A to musí likvidaci odpadu zaplatit.
Jiří Starý
FOTO AUTOR
