Šternberk dva roky realizuje složitý projekt

Výsledky ekonomické transformace byly pro rozvoj města nepříznivé. Problém krachujících výrobních areálů se formoval postupně. Po prvních změnách, které vedly ke vzniku nezaměstnanosti, pokračoval plíživý proces degradace původních rozvojových území města. U malých měst ohrožuje vnímání změn na jejich území i setrvalost představ a letité návyky. Základem zaměstnanosti byly průmyslové objekty - mnohdy nevyhovující, ale předchozích 40 let funkční. Byly pevnou součástí představ o neměnné budoucnosti. Zkušenosti z vývoje posledních let spolu s odkazy na chyby v minulosti, včetně definic jednotlivých zlomových poznání, se pokusím popsat stručně v následujících bodech.

Stagnace: 1996 - 1999

V letech 1992 až 1996 byl projednáván a poté schválen územní plán města, který definoval firmy s podstatným vlivem na území města a nové rozvojové plochy. Upozornil na transformační území a území předpokládaných zásadních změn, která byla vyznačena na operační mapě města. Reálné předpoklady pro rozvoj města se však nestaly předmětem zájmu samosprávy. Projevila se únava z projednávání územního plánu. Byl tu nový, propagovaný a podporovaný zájem - realizovat industrializaci na zelené louce s masivními dotacemi veřejných prostředků. Pozemky za korunu, čekání na zázrak odjinud, na velkého nosného investora, který město spasí - to byla hesla tohoto období.

Nová industriální zóna ve Šternberku není z následujících důvodů:

[*] Protože absence uživatelské zkušenosti vedla k představě o samorealizačních schopnostech územního plánu. Pokud nedocházelo k jeho realizaci, byla to nejspíš skrytá vada samotného plánu.

[*] Byla podceněna majetkoprávní mapa města. Po zakreslení majetkoprávních vztahů na katastrální mapu v roce 1999 bylo opticky stvrzeno poznání, že město nevlastní souvislou rozvojovou plochu o rozměru minimálně 1 ha.

[*] Nebyly sledovány vývojové trendy podnikatelských subjektů.

[*] Přes dostupnost informací, které jsou městu k dispozici, nebyla provedena bilance stavu podnikatelských subjektů po privatizaci, jejich vztahů k území a jeho základní jednotce - parcele.

Důsledkem stagnace byl nárůst nezaměstnanosti z 6 % na 11 %.

Roky otázek a pokusů: 1999 - 2000

Město nevlastní rozvojové pozemky, proto vyjednává o výkupech. Snaha o výkup pozemků z vlastnictví firem vedla k postupnému monitoringu stavu podnikatelských subjektů po privatizaci. Bilance byla tvrdá. Původní monopolní výrobci oken, mechanické časomíry a další byly zadluženými firmami na pozemcích, zatížených nejen kontaminací.

Co dál? Jaká je role města? Změna územního plánu a vstup na jedinou zelenou louku v majetku města? Vyčkávání?

Zvolili jsme cestu pokusů. Převedli jsme část územního plánu do motivačního výkresu a oslovili majoritního vlastníka lokality bývalé Chronotechny - firmu Eutech, a. s. Zástupci soukromého subjektu zvážili své nové nároky na území. Město přijalo roli iniciátora a koordinátora.

Územní plán, který vložil do tohoto území novou dopravní strukturu - veřejně prospěšnou stavbu udělal první krok k realizaci. Byli známí partneři, kteří měli zájem na realizaci projektu transformace. Ochota ke spolupráci vynesla lokalitu firmy Eutech, a. s., s městskými pozemky na první místo zájmu samosprávy.

Prvním reálným společným krokem byla snaha dořešit otázku dekontaminace podzemních vod. Byl to problém známý od 80. let. Vedli jsme společná jednání s příslušnými orgány státní správy. První pokusy byly rozpačité a narážely na neochotu zúčastněných. Město investovalo finanční prostředky do dílčích rozborů zeminy, zaměření lokality a urbanistické studie.

Projekt nové technické a dopravní infrastruktury pro územní řízení stanovil předběžné náklady na 50 miliónů korun. Tato částka byla pro městský rozpočet v investicích nedostupná. Kdo zaplatí nezbytnou dekontaminaci?

Rok obratu: 2001

Areál sledované lokality byl atomizován prodeji, zatížen věcnými břemeny, zástavami. Haly byly prázdné, opuštěné technologické celky deprimovaly zbytek funkčního areálu. Okolí obklopovala obytná zástavba.

První dobrou zprávou bylo usnesení vlády č. 51/2001, které bylo příležitostí, jak získat prostředky na dekontaminaci. Eutech, a. s., objednal analýzu rizik, na kterou město přispělo finančními prostředky. Bylo zahájeno správní řízení s cílem získat právoplatně nabyté územní rozhodnutí na novou technickou a dopravní infrastrukturu. Společnost Eutech podmímila souhlas v řízení výkupem pohledávek, což mělo za důsledek zdržení a zhoršení vzájemných vztahů.

V Olomouci se uskutečnil seminář na téma Brownfields, kde byla prezentována předloha Institutu for Transporation and Development Policy (ITDP) v power pointu, která se stala výzvou k porovnání šternberského projektu s touto metodikou. Tato nová zkušenost nám pomohla definovat problém, jeho následky, zobrazit proces transformace a pojmenovat body postupu.

Transformace lokality s vyčíslenými požadavky na intervenční prostředky byla zveřejněna. Firma Eutech souhlasila s územním rozhodnutím. Město čekalo na vyhlášení programu Phare a vyjednávalo o cenách pozemků pod budoucími novými komunikacemi, které muselo vykoupit. V listopadu bylo vydáno územní rozhodnutí a projekt byl projednán.

Rok 2002: čekání a nejistota

Město objednalo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a studii proveditelnosti. Pokračovala příprava na program Phare 2001. V červnu 2001 vydalo Ministerstvo životního prostředí souhlas s uzavřením ekologické smlouvy na dekontaminaci podzemních vod. Lhůty dalšího postupu neexistovaly. Fond národního majetku ČR smlouvu doporučil a bylo na Ministerstvu financí a vládě, kdy finanční zdroje potvrdí. Čekali jsme...

Program Phare 2001 nebyl v roce 2002 vyhlášen. Přednost dostaly projekty v oblastech postižených povodněmi. I přesto naše přípravy pokračovaly. Po složitých dohodách město v prosinci vykoupilo první část nezbytných pozemků od firmy Eutech. V prosinci roku 2002 bylo připraveno na výzvu programu Phare 2003.

Společnost Eutech čekala na souhlas vlády ČR k podpisu ekologické smlouvy. Ministerstvo financí a vláda nemají závazné lhůty pro rozhodnutí a otázka finančních zdrojů na dekontaminaci podzemních vod, které ohrožují zdroje pitné vody, nebyla uzavřena. Podepsání ekologické smlouvy je kreditem lokality pro investory. Probíhalo stavební řízení a po podepsání smlouvy o smlouvě budoucí bude vydáno právoplatně nabyté stavební povolení.

Investoři čekají, město vysvětluje

Dva roky město realizuje krok za krokem složitý projekt, který závisí na mnoha okolnostech. Na schopnosti vyjednávat, udržovat spolupráci, důvěru budoucích investorů a doufat, že intervence veřejných prostředků pomůže zajistit realizaci. Nakolik příprava změn zatížila rozpočet města, ukazuje tabulka.

Zástupci samosprávy našeho města se dokázali zbavit díky informacím a metodice ITDP zavedených a státem propagovaných schémat a hledali vlastní náročnou cestu postupné revitalizace území.

Jak dlouhá bude setrvačnost státní správy ve vnímání dopadů transformace na rozvoj měst? Zhodnotil již někdo vynaložené prostředky na industriální zóny na zelené louce? Státní podpora industrializaci na zelených loukách diskvalifikuje města, která se na svých územích potýkají s obdobnou situací jako Šternberk.

Z celkového počtu rozvojových ploch na území města činí Brownfields 63 %. Co se stane, když město nebude schopno bez podpory realizovat transformaci těchto území? Nastane období dlouhodobé stagnace a ekonomického propadu, jehož znaky se ve městě již objevují. Na mapě města zůstanou jizvy transformace, jejichž revitalizace je v nedohlednu.

Blanka Zlámalová,

členka Zastupitelstva města Šternberk