Šternberk Historickým městem roku

U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel letos v dubnu byl Šternberk prohlášen Historickým městem roku 2008. Co stojí za úspěchem města, v němž městská památková zóna existuje už sedmnáct let? V soutěži o Cenu za nejlepší přípravu Programu regenerace městských památkových rezervací a...

U příležitosti Mezinárodního dne památek a sídel letos v dubnu byl Šternberk prohlášen Historickým městem roku 2008. Co stojí za úspěchem města, v němž městská památková zóna existuje už sedmnáct let?

V soutěži o Cenu za nejlepší přípravu Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón se Šternberk během posledních tří let pokaždé vklínil mezi trojici měst nominovaných na udělení ceny, která je spojena s právem používat titul Historické město roku. Ale až letos toto čtrnáctitisícové město na Olomoucku, připomínané už v roce 1296, dosáhlo na metu nejvyšší v soutěži, jejímiž gestory jsou Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj.

PENÍZE, ABY CENTRUM "ŽILO"

Díky Programu regenerace se ve Šternberku během let 1999 až 2008 pro obnovu nemovitých kulturních památek podařilo dát dohromady přes 26 milionů korun. Až do této výše totiž k částce 10,28 mil. Kč poskytnuté za toto období z Programu regenerace "dosypali" zbytek vlastníci památek na území města i samotná radnice. Určitě však jde o ještě vyšší sumu, neboť starosta Mgr. Jaromír Sedlák přiznává, že příslušnou statistiku městský úřad vede teprve od roku 1999, ačkoliv Šternberk do programu vstoupil už tři roky předtím.

Připomeňme také, že radnice loni a předloni ze svého rozpočtu v souvislosti s uskutečňováním projektu "Město Šternberk - Proměny v čase, čas proměn" přispěla vlastníkům nemovitostí v městské památkové zóně (MPZ) více než 7,8 mil. Kč. Příspěvek mohl být poskytnut v maximální výši 75 % celkových nákladů, nejvýše však 100 tisíc korun. Tyto peníze nejčastěji šly na výměnu oken, obnovu uličních fasád a restaurátorské práce.

Zkušenosti s vyplácením příspěvku starosta shrnuje takto: "Přiznávali jsme ho, pokud žádost obsahovala všechny povinné přílohy a práce byly prováděny v souladu se závazným stanoviskem památkářů. Velký důraz jsme kladli na řádné, průkazné a včasné vyúčtování. Nám se osvědčilo vyplácet žadateli polovinu příspěvku před zahájením prací a zbytek vyplatit až po řádném vyúčtování. O své zkušenosti se rádi případně podělíme s jinými městy."

Vlastníkům nemovitostí kyne i možnost půjček z Fondu rozvoje bydlení Šternberk. Půjčky z fondu na opravu objektů v památkové zóně jsou vyšší, neboť radnice zohledňuje větší náročnost oprav památkově chráněných objektů i dalších nemovitostí v historickém centru.

Během let 1992-2003 bylo město největším investorem rekonstrukcí objektů v MPZ. V roce 2003 samospráva schválila privatizaci domů v majetku města, jejíž ukončení se předpokládá letos. Kultivací městského prostoru a budováním infrastruktury chce radnice podpořit budoucí soukromé vlastníky v jejich investicích. Stávající rekonstrukce objektů soukromých vlastníků jsou většinou dobrým příkladem péče o památky. V návaznosti na komplexní obnovu objektů v MPZ vznikly v centru další byty i mnohé nové provozovny.

NEPŘEHLÉDNUTELNÁ PROMĚNA

Od prohlášení Městské památkové zóny Šternberk se vzhled města výrazně změnil. Zde jsou některá fakta:

V letech 2005 až 2006 se uskutečnila rekonstrukce centra.

Loni a předloni mohli vlastníci žádat o příspěvky na zvelebení svých objektů v MPZ.

V roce 2008 byl instalován nový informační systém pro snazší orientaci v centru města.

Od roku 1999 probíhá postupná obnova bývalého augustiniánského kláštera.

V letech 2003 až 2006 byl restaurován mariánský sloup a pozlacena vrcholová socha Panny Marie Immaculaty.

V roce 2001 se začalo s obnovou bývalého domu osvěty, který se připravuje pro Expozici času vycházející z tradičního pojmu "Šternberk - město hodin".

V MPZ se nachází 66 kulturních památek. Jen národní kulturní památku Státní hrad Šternberk ročně navštíví více než 40 tisíc návštěvníků. Hrad je konkrétním příkladem, jak lze propojit současnost s historií: Letos už pošesté se tam totiž bude konat rockový festival Šternberský kopec. K dominantám města patří i kostel Zvěstování Panny Marie s areálem bývalého augustiniánského kláštera. Klášter je od roku 1999 zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví a postupně se obnovuje. Město, které vlastní jeho větší část (kostel, bývalý proboštský palác a spojovací trakt ke klášteru patří římskokatolické farnosti), hledá smysluplné využití tohoto rozsáhlého komplexu. Nyní jej město využívá pro výstavy, koncerty, besedy, přednášky a konají se tam i prohlídky areálu, zpravidla zakončené hrou na varhany a zpěvem radního Josefa Knopfa.

TÝMOVÁ PRÁCE A PARTNERSTVÍ

"Pozice menšího města, avšak s poměrně velkým počtem v minulosti velmi zanedbaných památek není snadná," říká starosta. "Zajistit dostatečné zdroje na jejich opravy či restaurování - a hlavně přesvědčit některé kolegy zastupitele i naše občany, že také do památek je třeba investovat, bylo někdy hodně obtížné. Osobně si velmi cením týmové práce, koordinace a partnerství v boji o záchranu památek. Vážím si toho, že se nám podařilo majitele památek přesvědčit o nutnosti a návratnosti péče o tyto objekty, a změnit tak šedý, neupravený vzhled města. Daří se nám dál pozitivně ovlivňovat názory občanů na to, že do historického centra patří původní stavební materiál - a nikoliv třeba asfalt či zámková dlažba."

Šternberk letos ve dnech 11.-13. září bude pořadatelem Národního zahájení Dnů evropského dědictví. Mgr. Jaromír Sedlák je však už pevně odhodlaný: "Titul Historické město roku 2008 je pro nás značka, kterou si chceme udržet a nadále na ní pracovat."

IVAN RYŠAVÝ