Vážený pane ombudsmane, píši Vám proto, že se obec rozhodla pokácet starou lípu, pod kterou sedávala už moje babička. Podobné dopisy dostává veřejný ochránce práv Otakar Motejl od lidí, kterým není lhostejný osud zeleně v jejich vesnici či...
Vážený pane ombudsmane, píši Vám proto, že se obec rozhodla pokácet starou lípu, pod kterou sedávala už moje babička. Podobné dopisy dostává veřejný ochránce práv Otakar Motejl od lidí, kterým není lhostejný osud zeleně v jejich vesnici či městě.
Chrání je zákon
Ombudsman je konfrontován s podněty, které se týkají kácení dřevin rostoucích mimo les, především ve dvou základních rovinách. Na jedné straně jde o stížnosti, že kácení bylo povoleno, ač tomu tak (podle stěžovatele) býti nemělo. Při tom se často setkává s argumenty estetickými, mnohdy i silně citovými. Na druhé straně stojí stížnosti, že kácení správní orgán nepovolil, přestože jsou pro to (podle stěžovatele) důvody. Stěžovatelé argumentují především bezpečnostními riziky (ať už jde o obavy z pádu stromu či větví, narušování blízkých staveb kořeny apod.), stíněním dřeviny, eventuálně komplikováním údržby nemovitostí (zanášení okapů, kanálů jehličím či listím, zvýšená vlhkost obydlí, nutnost shrabování listí z pozemku atd.).
Ochránce není oprávněn nahrazovat správní úvahu správního úřadu, avšak může posoudit, zda správní úřad postupoval v souladu se všemi právními předpisy a zda závěry, k nimž v průběhu řízení dospěl, mají oporu v podkladech řízení.
Kácení má svá pravidla
Ze zákona o ochraně přírody a krajiny jsou dřeviny chráněny před poškozováním a ničením. Dřeviny jsou majetkem vlastníka pozemku a péče o ně je jeho povinností. K jejich kácení je zásadně zapotřebí povolení, o jehož vydání se rozhoduje ve správním řízení (výsledné rozhodnutí tedy musí obsahovat výrok, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku). Povolení žádá vlastník pozemku. Požádat může také nájemce pozemku, pokud doloží souhlas vlastníka. O žádosti rozhoduje orgán ochrany přírody, kterým je místně příslušný obecní úřad. Povolení lze vydat pouze ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřeviny.
Kromě obecné ochrany dřevin rostoucích mimo les zákon předpokládá také speciální ochranu. Pověřený obecní úřad je tak oprávněn vyhlásit mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí za památné stromy. Ty je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji a dokonce i k jejich ošetření je vyžadován souhlas orgánu, který ochranu vyhlásil. Podstatné je také to, že zrušit speciální ochranu je možné pouze v případě, že jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody.
Kde hledat pomoc?
Jestliže se kdokoli domnívá, že při kácení stromů v jeho okolí byl porušen zákon, lze se především obrátit se žádostí o prošetření na Českou inspekci životního prostředí. Je také možné požádat příslušný obecní úřad o poskytnutí informace k provedenému kácení a podle zjištěných okolností popřípadě iniciovat přezkoumání věci nadřízeným správním orgánem (krajský úřad) za účelem ověření, zda byl dodržen zákon. Je možné se obracet i na veřejného ochránce práv, který může za podmínek daných zákonem postupy orgánů státní správy prověřit.
Odborné rozhodnutí
Jak bylo konstatováno, povolovat kácení dřevin přísluší každé obci. Z toho podle poznatků ombudsmana vyplývají určité problémy - co se týče zajištění nezbytné odbornosti rozhodování. Ochránce se setkává s tím, že obecní úřad nedostatečně zdůvodní, proč se rozhodl kácení povolit, tj. řádně neposoudí funkční a estetický význam dřeviny a nedoloží existenci závažných důvodů opravňujících ke kácení. Podle dřívější právní úpravy byl obecnímu úřadu instančně nadřízený správní orgán (tj. okresní úřad) oprávněn vyhradit si jeho působnost při povolování kácení dřevin. V současnosti obdobné ustanovení chybí. Bylo by zřejmě i nepraktické, protože obecnímu úřadu instančně nadřízeným orgánem je až úřad krajský, který je poměrně vzdálen situaci v jednotlivém regionu. V uvedených souvislostech - podle ochránce - je třeba se zamýšlet na tím, zda by se agenda povolování kácení dřevin neměla soustřeďovat spíše u obcí s rozšířenou působností (tzv. malé okresy), tak aby bylo možné zajistit potřebnou kvalitu v rozhodování.
Obec jako žadatel
Veřejný ochránce práv rovněž kritizuje případy, kdy žádost o pokácení podává obec jako vlastník dřeviny, a kdy o této žádosti rozhoduje obecní úřad této obce. Takový postup je velmi problematický (zvláště v případech, kdy v řízení mimo žadatele není jiný účastník, který by mohl popřípadě využít opravného prostředku za účelem přezkoumání nepravomocného rozhodnutí nadřízeným správním orgánem). Ombudsman na tento fakt upozornil již ve své výroční zprávě za rok 2002.
Podle jeho názoru by z hlediska vyloučení možné podjatosti v případě žádosti o kácení ze strany obce, jejímuž obecnímu úřadu je současně svěřena přenesená působnost povolovat kácení dřevin, neměl tento obecní úřad jako orgán ochrany přírody rozhodovat. Předešlo by se pochybnostem o nezávislosti rozhodování správního orgánu ve věci.
Platný správní řád nepočítá s možností vyslovit podjatost správního orgánu jako celku a v důsledku toho nezakotvuje řešení, podle něhož by nadřízený správní orgán určil v takovém případě k vyřízení věci jiný správní orgán nebo by rozhodování vztáhl na sebe. Situaci zřejmě definitivně vyřeší teprve nový správní řád, který by měl vstoupit v účinnost 1. ledna 2006.
Situace, kdy se povolení ke kácení nevyžaduje:
V souvislosti s rozmary počasí (vichřice, mokrý sníh apod.) především nelze opomenout zvláštní kategorii, kterou je kácení dřevin z prevenčních důvodů, tj. je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu. V takových případech postačí provedené kácení dřevin oznámit orgánu ochrany přírody ex post, a to nejpozději do 15 dnů od pokácení.
Povolení se nevyžaduje ani ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, zdravotních (kácení kvůli obnově porostů, respektive při provádění výchovné probírky porostů) nebo při tzv. výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů (kácení dřevin podél řek správcem vodního toku, podél silnic správcem komunikací apod.). Takové kácení ale musí být oznámeno orgánu ochrany přírody nejméně 15 dnů předem. Ten záměr zhodnotí a jestliže odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění, je oprávněn kácení pozastavit, omezit nebo zakázat.
Povolení se nevyžaduje u dřevin ve vlastnictví fyzických osob, jejichž obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm, eventuálně pro pokácení souvislých keřových porostů do celkové výměry 40 m2.
Kancelář veřejného ochránce práv
