V červnu letošního roku schválilo Zastupitelstvo města Kutná Hora strategický plán rozvoje města.
Ať už na místě, kde dnes stojí Kutná Hora, stříbrnou rudu objevil kdokoli, předurčil tak vývoj města na dlouhá staletí dopředu. Vzácný kov se zde "kutal" ještě historicky nedávno, v 80. letech, ale to už zdejší život ovlivňovaly jiné, významnější fenomény.
To, že to bylo po Praze druhé nejbohatší a nejvýznamnější město českého království, můžeme dodnes vidět na každém kroku. Světoznámá je katedrála sv. Barbory, patronky havířů. Ve městě však najdeme i mnoho dalších skvostů - od roku 1995 je zapsáno na seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO a jen v městské památkové rezervaci je více než 300 registrovaných památek.
Průzkum podnikatelského prostředí
Rozsálá analýza dostupných statistických dat jako obvykle nepřinesla žádné šokující odhalení. Poskytla však komplexní obraz, podložený seriózními zdroji. Názory místních zaměstnavatelů byly zkoumány v rámci průzkumu podnikatelského prostředí. V našem pojetí formulují rozvojový plán představitelé místní komunity, protože nic nenahradí jejich osobní dlouholetou zkušenost. Zástupci samosprávy, vzdělávacích institucí, významných podniků, kultury a další se účastnili práce v tzv. komisi pro strategický rozvoj (KSR), což je svým způsobem valná hromada celého asi půl roku trvajícího procesu. Členové komise na základě předložených analýz rozhodli o tom, že plán se bude týkat tří klíčových témat (kritických oblastí):
podpory podnikání a rozvoje zaměstnanosti,
rozvoje turistického průmyslu,
dopravní a technické infrastruktury.
Kutná Hora dala světu vedle dalších mimořádných osobností i Josefa Kajetána Tyla. Proto jsme očekávali zajímavou diskusi nad strategickou vizí. Nemýlili jsme se. Skupina lidí, která byla vytvořena pro tento účel, se sešla raději dvakrát, aby mohla s čistým svědomím předložit komisi svoji představu o tomto zdánlivě pouze řečnickém cvičení. Vize totiž tvoří nejdále do budoucnosti zahleděnou metu, ke které mají směřovat všechny další naplánované kroky. V případě Kutné Hory se pochopitelně akcentuje bohatá historie, pamatuje se i na významné důsledky zeměpisné polohy, roli vzdělávání a ekonomickou základnu. Kolem posledně jmenovaného tématu se rozvinula živá diskuse: proti sobě stáli (při velké míře zjednodušení a nadsázky) "zastánci komínů proti historizujícím puristům". Výsledný kompromis byl prvním z řady vítězství rozumu. Zúčastnění si uvědomili, že schopnost a ochota dosáhnout pro všechny přijatelnou dohodu je jedním z nejvýznamnějších přínosů času stráveného nad tvorbou rozvojového dokumentu. Důraz se tak ve vizi klade na moderní "čistá" odvětví a na sektor služeb, kde dominantní roli hrají služby pro návštěvníky (z nichž ovšem mají nepochybný prospěch i místní obyvatelé).
Z mnoha desítek stran již v této úvodní fázi plánování je třeba připravit přehledný, hutný a jasný materiál, z něhož lze vycházet při formulaci obecných záměrů, k jejich dosažení namířených konkrétnějších cílů (projektů) a podrobné prováděcí části plánu. Osvědčeným nástrojem je SWOT analýza. Silné a slabé stránky jsou identifikovány pro každou kritickou oblast. Členové KSR navíc rozhodují o důležitosti jednotlivých výroků, což poskytuje plastičtější obraz.
Podpora podnikání
V oblasti podpory podnikání se tak dá stavět především na existujících plochách pro rozvoj a vzdělání (školy a struktura obyvatel). Chybějí však plochy pro malé a střední podnikatele a větší počet silných zaměstnavatelů v průmyslu. Plán se ubírá čtyřmi směry: podmínky pro nové investice, pracovní síla, podpora místních podniků a sektor služeb. Pro každé uvedené téma byly formulovány konkrétně vymezené projekty. Jestliže se bude dařit realizaci plánu, během dohledné doby bude obsazena existující průmyslová zóna Na Rovinách a dokončena příprava zóny Karlov; ve městě bude fungovat specializovaný tým pro řešení problémů trhu práce (zejména nesouladu mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou); místní podnikatelé budou profitovat z kvalitního informačního servisu; analýza sektoru služeb dá důvěryhodnou odpověď na některé složité otázky, týkající se mj. kvality života.
Rozvoj turistického průmyslu
Rozvoj turistického průmyslu (cíleně jsme dali přednost tomuto výstižnějšímu názvu před zaběhlým cestovním ruchem) může těžit ze zachovalých historických památek (díky nemalým investicím), blízkosti Prahy, image města na seznamu UNESCO, unikátních expozic spojených s dolováním stříbra a dalších předností. K nedostatkům patří především absence špičkového kapacitního hotelu, parkování a zařízení pro volný čas návštěvníků a turistů. Záměry v této kritické oblasti se věnují materiálně-technické základně cestovního ruchu, produktům, propagaci a spolupráci uvnitř města i s okolními subjekty. Mezi cíli se objevila rekonstrukce historického jádra, záchytná parkoviště, produkt Historie Kutnohorského vína, marketingová koncepce, regionální partnerství pro cestovní ruch apod.
Dopravní a technická infrastruktura
Třetí kritická oblast zahrnovala dopravní a technickou infrastrukturu především s ohledem na residenční funkce města. Pozitivní je, že existuje poptávka po stavebních parcelách a že územní plán města to bere v potaz. Slabiny spočívají například v excentrické poloze nádraží mimo centrum města, nevyhovujícím napojení na dálniční systém nebo omezené nabídce na trhu realit. Záměry se systematicky soustředily na vnější a vnitřní dopravu, bytovou výstavbu, odpady a odpadní vody. Zlepšení životní úrovně obyvatel má být dosaženo třeba optimální variantou obchvatu města, mapováním možností rozvoje cyklostezek, řešením nevyhovujících křižovatek, přípravou ploch pro bytové a rodinné domy nebo realizací projektů zpracování biomasy a PET lahví.
Schválený strategický plán rozvoje Kutné Hory se již dostal do nejdůležitější - realizační fáze. V jejím rozjezdu pomáhá i naše firma. Rozhodující část práce ale bude na místních občanech. Podrobnější informace o strategickém plánu jsou na adrese www.mu.kutnahora.cz/mu/strategplan.php.
Berman Group, s. r. o.
