"Město tvoří lidé. Názorně to vyjadřuje známé úsloví o tom, že pokud budovy města lehnou popelem, lidé město znovu postaví, ale pokud lidé město opustí, jeho budovy se rozpadnou. Jedinou opravdu úplnou "databázi" všech informací o městě tvoří zkušenosti jeho obyvatel - to jsou ti nejlepší místní...
"Město tvoří lidé. Názorně to vyjadřuje známé úsloví o tom, že pokud budovy města lehnou popelem, lidé město znovu postaví, ale pokud lidé město opustí, jeho budovy se rozpadnou. Jedinou opravdu úplnou "databázi" všech informací o městě tvoří zkušenosti jeho obyvatel - to jsou ti nejlepší místní "experti," tvrdí ing. arch. Eva Staňková z Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Brna.
Z Útvaru hlavního architekta (ÚHA) brněnského magistrátu vyšel v roce 1997 návrh, aby byla zpracována strategie rozvoje města Brna. Důvodem byla potřeba jasně formulovat společenskou objednávku pro zadání nového územního plánu. Tento návrh, který tehdy ÚHA vypracoval, zdůrazňuje, že na přípravě strategie se mají podílet nejen politici a odborníci, ale také laická veřejnost. Zmiňuje také trvale udržitelný rozvoj a princip Lokální Agendy 21 jako důležité východisko pro přípravu strategie.
Samotný návrh na zpracování Strategie pro Brno nepřipravoval úzký kruh odborníků z Útvaru hlavního architekta, ale podílely se na něm nevládní neziskové organizace, konkrétně Regionální sdružení Českého svazu ochránců přírody v Brně a Ekologický institut Veronica. Nevládní neziskové organizace dnes pomáhají "uvést v život" principy Lokální Agendy 21, na nichž má být Strategie pro Brno postavena.
CENNÁ ZKUŠENOST
"Začali jsme neformálními diskuzemi s představiteli města o tom, kam by mělo Brno v budoucnu směřovat a jak připravit kvalitní zázemí pro nový územní plán," říká Mgr. Martin Nawrath z Ekologického institutu Veronica. "Prvním konkrétním krokem, na kterém jsme se rozhodli vyzkoušet zapojení široké veřejnosti do rozhodování, byla plánovací sobota věnovaná budoucí podobě hlavního brněnského náměstí - náměstí Svobody."
Ještě před vyhlášením architektonické soutěže dostali lidé možnost vyjádřit se k tomu, jak by náměstí Svobody mělo vypadat. Náměty veřejnosti pak dostali architekti, kteří se účastnili soutěže. Vycházeli tak z "hmatatelné" společenské objednávky. Na druhé straně potenciální nespokojenci z řad obyvatel města nemohli říci "vy si tady něco plánujete, a nás se nikdo neptá". Veřejnost se pak ještě jednou vyjadřovala k vítězným architektonickým návrhům.
TŘÍLETÁ PŘÍPRAVA
Už tři roky se v Brně pracuje na tom, aby mohla vzniknout strategie na principu Místní Agendy 21. Může se to zdát pomalé a neefektivní - vždyť "klasickým" způsobem může během stejné doby vzniknout hotová strategie. Rychlost však nemusí znamenat kvalitu.
Během tří let se v Brně podařilo "připravit půdu" pro to, aby zde Místní Agenda 21 nebyla jen prázdnou nálepkou. Existuje řada výsledků, které se dají při přípravě strategie dobře využít.
Uskutečnila se diskuzní setkání k dílčím oblastem, do kterých bylo široké téma Strategie pro Brno rozděleno.
"Smyslem těchto setkání bylo seznámit veřejnost s procesem přípravy Strategie pro Brno, vyhledat partnery pro spolupráci k dílčím částem, dát dohromady koncepční materiály, které již vznikly mimo magistrát, vyhledat zajímavé projekty i drobné nápady, které by se daly využít, a také odhalit nejzávažnější problémy týkající se jednotlivých oblastí života v Brně," vysvětluje Martin Nawrath, který se na organizaci těchto úvodních diskuzních fór podílel.
Na fóra, která byla otevřena veřejnosti, byli zváni zástupci významných institucí ve městě, kteří mají ke konkrétním probíraným oblastem co říci. Ke stejným tématům probíhala souběžně anketa pro nejširší veřejnost v měsíčníku Haló Brno.
Zatím nejživější je proces přípravy strategie v oblasti životního prostředí. Podařilo se dobře propojit iniciativu brněnských nevládních organizací a odboru životního prostředí magistrátu. Vzniká tak společně vytvořený dokument Politika životního prostředí města Brna, jehož jednotlivé kapitoly budou v průběhu jara 2001 postupně oponovány na zvláštních komisích životního prostředí Rady města Brna. Tyto komise jsou - zatím na rozdíl od jiných - otevřené nezávislým expertům, zástupcům nevládních organizací i jednotlivcům.
Důležitým krokem na cestě ke strategii je i to, že město přijalo zvláštního manažera pro její zpracování, který bude celý proces koordinovat a zodpovídat i za komunikaci s veřejností.
DĚTSKÝ ÚHEL POHLEDU
Při úvahách o budoucnosti Brna se nezapomnělo ani na názory dětí. Ty se účastnily především dílčího projektu Sen o Brně snů, který probíhal v loňském a letošním roce. Jednalo se o dlouhodobou hru, jejímž cílem bylo vtáhnout děti nejprve do problematiky nakládání s odpady na brněnských školách, později do přemýšlení o tom, jak by mělo vypadat město.
Garantem akcí pro školy bylo občanské sdružení Slatina dětem, které podobný projekt nejprve vyzkoušelo ve dvou školách Městské části Slatina. Do celoměstského projektu se pak dobrovolně zapojilo patnáct školských zařízení, která hru nabídla celkem sedmi tisícům dětí v deseti městských částech.
V tzv. Duhovém programu se děti zabývaly osudem odpadů v "mikrosvětě" jejich školy. Všímaly si množství a druhy odpadů, které se ve škole vyskytují, způsobu jejich likvidace, toho, kolik škola za likvidaci platí a také možností recyklace a využití odpadů. Nevládní organizace, které se na programu podílely, poskytly dětem videokazetu k této problematice a další informační materiály. Děti pak samy navrhovaly způsob třídění odpadů, vyrobily si nejrůznější typy odpadových nádob a ve spolupráci s příslušnou firmou se pustily nejen do třídění, ale i do realizace nápadů, jak vzniku odpadů předcházet.
Nebylo lehké zajistit, aby ušlechtilé záměry nezůstaly pouze v myslích dětí a realizátorů projektu. Nepostradatelnou část úspěchu prý zařídila "nebeská režie", jak tvrdí Ing. Alena Korčáková, předsedkyně společnosti Slatina dětem, která byla hlavním "tahounem" celého projektu.
"V době, kdy jsme to zoufale potřebovali, se objevila malá pružná firma, která dokázala odvážet a zobchodovat vytříděné části komunálního odpadu ze škol. Tato firma ukázala, že třídění odpadu nemusí být ztrátové, ale přinejmenším ekonomicky soběstačné," říká Alena Korčáková.
Ve druhé části, tzv. Hvězdičkovém programu, už hra překročila rámec hospodaření s odpady. Děti v ní měly vyjádřit své představy o tom, jak má vypadat okolí jejich školy, místo jejich bydliště nebo celé město. Své představy mohly vyjádřit scénkou, písničkou, pohádkou a podobně.
Nápady dětí na vylepšení města byly představeny také na doprovodném programu ke Dni Země, pod názvem Dětská pošta. Zde byly oficiálně předány reprezentantům města (primátorovi, jeho náměstkovi a radě města). Na nich teď záleží, jak bude dětský úhel pohledu skutečně využit při přípravě strategie.
EVA RÁZGOVÁ,
Ústav pro ekopolitiku, o. p. s.
FOTO ARCHÍV
