Jihočeská metropole v letošním ročníku soutěže Zklidňování dopravy ve městech a obcích získala prvenství za program postupného zklidňování dopravy v centru. Tímto řešením však město pouze částečně eliminuje dluh, který vůči němu má stát svými odklady na vybudování obchvatu pro tranzitní dopravu.
Dopravní problémy patří k největším problémům Českých Budějovic, na čemž se zcela vzácně shoduje drtivá většina obyvatel, podnikatelů, návštěvníků města i jeho volená reprezentace. Za základní problémové rysy v organizaci dopravy na území města považuji tři faktory.
CHYBÍ OBCHVAT, PŘIBÝVÁ AUT, MĚSTO ROZDĚLENÉ VEJPŮL
Prvním z nich je, velmi zjednodušeně řečeno, absence jakéhokoliv kapacitního obchvatu města, který je v Českých Budějovicích bytostně svázán s existencí, přesněji neexistencí dálničního napojení města přes D3, která má tvořit hlavní komunikační kanál pro veškerý tranzit po východním okraji katastru města a současně pomocí tangent stahovat část dopravní zátěže tvořené vnitroměstskou dopravou.
Tím druhým je fakt, že České Budějovice jsou sice malebným městem s dochovanou urbanistickou strukturou ze 13. století, která však není vůbec schopna absorbovat neustále rostoucí počet vozidel.
Územní plán města počítá s poměrně velkorysým řešením problému vnitroměstské dopravy vybudováním přeložek silnic II/156 a II/157, které jsou do města zaústěny, coby s kapacitní tzv. "Zanádražní komunikací" napojenou na plánovanou D3, a to včetně výstavby nového propojení podjezdem drážního tělesa, které rozděluje město od severu k jihu na dvě poloviny. To je ten poslední, třetí komplikující faktor, protože veškerá doprava ve směru východ - západ se ve městě odehrává jediným (!) viaduktem, který umožňuje překonání tohoto drážního tělesa.
CENTRÁLNÍ ZÓNA A HISTORICKÉ CENTRUM
Rada města se pokusila řešit alespoň část tohoto problému změnou organizace dopravy. Byl připraven projekt na vytvoření dvou zón. Širší, tzv. Centrální zóny, která je vymezena trasou průtahů státních silnic I. třídy městem České Budějovice (případně trasou silnic druhých tříd zatažených do města) a menší zónou Historické centrum, která je vymezená přibližně hranicemi městské památkové rezervace. Cílem zřízení tzv. Centrální zóny bylo zamezení průjezdu všech vozidel s okamžitou hmotností vyšší než 6 tun městem a jejich odklon na průtah E55, byť i ten protíná město. Toto opatření bylo zavedeno 1. 10. 2003 a do konce téhož roku fungovalo v jakémsi zkušebním provozu. Ten potvrdil, že pokud jde o tranzit, výrazně ubyla těžká vozidla využívající do té doby nejkratší trasu téměř centrem města. Rovněž klesl počet těžkých vozidel, která do této zóny předtím zajížděla například za parkováním.
VSTŘÍC MÍSTNÍM UBYTOVATELŮM
Od 1. 1. 2004 pak začala tato zóna plně fungovat v ostrém režimu. Jedinou podstatnou změnou, která byla od tohoto data učiněna, bylo vyjmutí autobusů z tohoto omezení. Uvnitř zóny totiž leží rozhodující množství ubytovacích kapacit a ve zkušebním provozu praktikované vydávání povolenek na poznávací značku každého autobusu se vůbec neosvědčilo. Tím radnice reagovala na přímé připomínky provozovatelů ubytovacích zařízení a jejich sdružení při Jihočeské hospodářské komoře. Dále jsou z omezení v této zóně vyjmuty už pouze autobusy a trolejbusy MHD a vozidla správců technické infrastruktury města. V odůvodněných případech (například stavba apod.) vydává magistrát města jednorázovou povolenku ke vjezdu do zóny s platností maximálně 12 měsíců. Za její vystavení se účtuje manipulační poplatek 100 Kč.
Ocenění, které město za toto dopravně inženýrské opatření obdrželo, nás samozřejmě velice těší. Na druhou stranou však musím konstatovat, že město se tímto opatřením snaží alespoň částečně eliminovat chybějící obchvat pro tranzit, jehož realizaci stát oddaluje úměrně odkladům s budováním dálnice D3.
1. náměstek primátora města
