NUTS 2 Střední Čechy jsou územním celkem NUTS 2 a současně Středočeským krajem (VÚSC, tj. NUTS 3). Rozlohou 11 014 km2 zaujímá region 14 % plochy České republiky. Území NUTS 2 je tvořeno dvanácti okresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha - východ,...
NUTS 2
Střední Čechy jsou územním celkem NUTS 2 a současně Středočeským krajem (VÚSC, tj. NUTS 3). Rozlohou 11 014 km2 zaujímá region 14 % plochy České republiky.
Území NUTS 2 je tvořeno dvanácti okresy: Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha - východ, Praha - západ, Příbram a Rakovník. Správní centrum kraje není na území regionu, neboť sídlem krajských orgánů a institucí je i v budoucnu bude Praha. Středočeský region tvoří společně s Prahou přirozenou sídelní aglomeraci, propojenou kulturně, historicky i ekonomicky.
Územní celek je možné z hlediska přírodních podmínek i ekonomických aktivit rozdělit na severní a jižní část. Vysokým podílem lesů a venkovským charakterem osídlení tvoří jižní část rekreační zázemí pro metropoli, severní polovina soustřeďuje hlavní průmyslové i zemědělské výrobní komplexy.
Region je charakteristický značnou roztříštěností sídelní struktury. Hustota zalidnění (100 obyv./km2) nedosahuje úrovně ČR (130 obyv./km2), avšak v okresech Praha - východ a Praha - západ dosahuje až 200 obyv./km2. Nejnižší hustotu obyvatel vykazují okresy Rakovník (58) a Benešov (59), ale existují i lokality s méně než 20 obyvateli na km2. Podíl městského obyvatelstva je pouze 55,7 %.
Specifickými územími, která byla v 90. letech převedena do civilního užívání, jsou bývalé vojenské výcvikové prostory Mladá a Ralsko.
Demografický vývoj je nyní oproti minulým desetiletím příznivější, od roku 1997 je zaznamenáván pozitivní obrat v celkové bilanci počtu obyvatel. Region má po Praze nejstarší obyvatelstvo republiky. Průměrný věk se pohybuje nad celorepublikovým průměrem: 38,6 let (ČR 38,2), z toho muži 37,0 (ČR 36,5) a ženy 40,2 (ČR 39,7) let. Stále však hrozí postupné vymírání, které je umocňováno druhou nejnižší porodností v ČR.
Tato nepříznivá situace je kompenzována vysokou imigrací, zejména v okresech Beroun, Kladno, Mělník, Praha - východ a Praha - západ. Populace předproduktivní tvoří 16,6 % obyvatel (v r. 1991 to bylo 18,5 %), zatímco populace poproduktivní se na celkovém počtu obyvatel podílí 18,9 % (oproti 21,2 % z r. 1991).
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Středočeský NUTS 2 charakterizuje hustá dopravní síť dálnic, železničních tras i rychlostních komunikací, což je důsledek skutečnosti, že region obklopuje hl. m. Prahu. Regionem prochází dálnice D1 (Praha - Brno), D5 (Praha - Plzeň), D8 (Praha - Ústí n. Labem) a D11 (Praha-Poděbrady), dále pak rychlostní komunikace R6 (Praha - Kladno), R7 (Praha - Louny) a R10 (Praha - Mladá Boleslav). Všeobecným problémem je nevyhovující kapacita dopravní sítě a kvalita povrchů vozovek. Základem vnitrozemské vodní dopravy ČR je labsko-vltavská vodní cesta (využívaná zejména pro nákladní dopravu), která z asi 3/4 délky prochází regionem Středních Čech.
Velkou překážku rozvoje podnikatelských aktivit představují nedostatečné rozvodné sítě. V porovnání s celorepublikovým průměrem je v tomto směru NUTS 2 vybaven vůbec nejhůře. Pitnou vodou je zásobováno 70,3 % domácností (v průměru ČR 86 %). Na kanalizaci je připojeno jen 49,7 % domácností (ČR 73,5 %), ovšem v okrese Praha - západ pouze 25 % obyvatel. Podíl obyvatel napojených na čistírny odpadních vod (ČOV) - 43 % je rovněž pod průměrem ČR (66 %), obdobně nízká je i plynofikace (cca 2/3 obcí s počtem obyvatel nad 2000). Nejvyšší rozdíl mezi podílem obyvatel napojených na vodovod a na kanalizaci vykazuje okres Mělník (asi 36 %).
Energetickou základnu tvoří Počáply v okrese Mělník, třetí největší tepelná elektrárna v republice a Orlík a Slapy, druhá a třetí největší vodní elektrárna v ČR.
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST
Střední Čechy jsou vyspělým průmyslovým regionem. Hlavní odvětvím je strojírenství (35 % zaměstnanců a hodnoty průmyslové produkce regionu). Velkou roli hraje průmysl potravinářský a chemický (zejména rafinerie ropy), dále průmysl polygrafický, stavebních hmot, keramický a sklářský. V kraji existuje řada silných firem celostátního významu.
V období transformace ekonomiky došlo ke změně výrobní základny, největší útlum zaznamenala odvětví ocelářského a kožedělného průmyslu. Poklesla rovněž zaměstnanost ve stavebnictví i zemědělství, úbytek pracovních míst částečně absorboval sektor služeb. Přes uvedené skutečnosti vykazuje region nadprůměrnou zaměstnanost nejen ve stavebnictví, ale hlavně v zemědělství (výhodné přírodní podmínky v severovýchodních okresech). Celorepublikového průměru v podílu zaměstnaných pracovníků nedosahuje terciární sektor, zejména peněžnictví, neboť řada vyšších služeb je zajišťována Prahou.
Míra nezaměstnanosti regionu (7,4 % k 31. 3. 2000) nedosahuje průměru ČR (9,5 %). Hlavní zdroj pracovních míst pro region stále představuje Praha, regionálním pólem rozvoje je pak Mladá Boleslav. Nadprůměrnou míru nezaměstnanosti (11 %) mají okresy Kutná Hora a Kolín, naopak nejnižší je v okrese Praha - východ (2,9 %). Dlouhodobě nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okrese Kladno (10,4 %), ovlivněná zejména kolapsem hutnického gigantu Poldi ocel, útlumem těžby černého uhlí a krachem některých podniků (např. ČKD Slaný).
CESTOVNÍ RUCH
Region má dobré předpoklady v oblasti dalšího rozvoje cestovního ruchu, kde je značný potenciál pro vytvoření nových pracovních míst. Kraj disponuje množstvím kulturních a historických památek (Kutná Hora, Karlštejn, Konopiště) a cennými přírodními oblastmi celostátního významu (Český kras s Koněpruskými jeskyněmi). V jižní části regionu je podél Vltavy a dolní části Sázavy a Berounky, díky atraktivitě přírodního prostředí a blízkosti Prahy, patrný tzv. fenomén druhého bydlení.
V rámci dokumentů pro přípravu k přistoupení ČR ke strukturálním fondům EU byly v územních jednotkách NUTS 2 vypracovány Regionální operační programy. V dokumentu NUTS 2 Střední Čechy byl stanoven hlavní cíl, kterým je dosažení vyváženého hospodářského růstu (při respektování podmínek ochrany životního prostředí) s vazbami na hl. m. Prahu tak, aby region obstál v hospodářské soutěži s ostatními tuzemskými a zahraničními regiony. Návazně jsou zpracovány i čtyři prioritní rozvojové oblasti.
První prioritou je vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, podporujícího rozvoj stávajících podniků nebo vznik, popř. příchod nových podnikatelských aktivit. Bude uskutečňována prostřednictvím řady opatření, např. podporami investiční činnosti, rozvoje malého a středního podnikání nebo rozvoje odvětví s větším růstovým potenciálem.
Druhou prioritou regionu je rozvoj lidských zdrojů, prvotně zaměřený na zvyšování kvalifikace a přizpůsobivost pracovní síly. Třetí prioritní oblastí je rozvoj infrastruktury, který bude podporován prostřednictvím skupiny opatření, např. modernizací dopravní infrastruktury, zlepšením veřejné dopravy, moderními způsoby nakládání s odpady, zkvalitněním zásobování pitnou vodou, rozvojem ČOV, využíváním alternativních zdrojů energií atd.
Čtvrtou prioritou je trvale udržitelný rozvoj venkova, zejména zastavení odlivu obyvatel (především v malých obcích do 500 obyvatel) a zajištění dostatku pracovních příležitostí.
HANA VESELÁ,
odbor koncepce regionálního rozvoje
Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 11 014
Počet obcí (z toho měst) 1147 (71)
Počet obyvatel k 31. 12. 1998 1 108 465
Hustota obyvatel na km2 101
Přírůstek obyvatel v roce 1998 2501
Míra nezaměstnanosti k 31. 3. 2000 7,4 %
HDP na 1 obyv. v roce 1997 ve srovnání s průměrem EU (EU=100) 54,4 %
Daně celkem na 1 obyv. v roce 1998 6982
Počet soukromých podnikatelů k 31. 12. 1998 169 862
