NUTS 2 Region úrovně NUTS 2 Střední Morava tvoří území dvou samosprávných krajů - Olomouckého a Zlínského. Byl vymezen po dohodě se Statistickým úřadem Evropského společenství a na základě usnesení vlády č. 707 z roku 1998. Území regionu se rozprostírá severojižně podél toku řeky Moravy. Severní...
NUTS 2
Region úrovně NUTS 2 Střední Morava tvoří území dvou samosprávných krajů - Olomouckého a Zlínského. Byl vymezen po dohodě se Statistickým úřadem Evropského společenství a na základě usnesení vlády č. 707 z roku 1998.
Území regionu se rozprostírá severojižně podél toku řeky Moravy. Severní část hraničí s Polskem, jihovýchodní část se Slovenskou republikou.
Délka hranice se Slovenskem představuje 120 km, tj. téměř dvě třetiny celkové délky této státní hranice. Hranice s Polskem je dlouhá 110 km.
Plochou 9102 km˛ patří Střední Morava k menším regionům, počtem obyvatel je třetí nejlidnatější.
Region má 1347 tisíc obyvatel. Vývoj počtu obyvatel od roku 1991 vykazuje mírný pokles, především kvůli migraci z hospodářsky slabších částí území. Hustota zalidnění je průměrná, dosahuje 136,7 obyvatel/km2. V hornatých severních okresech Jeseník a Šumperk je výrazně podprůměrná. Ukazatel podílu městského obyvatelstva (59,3 %) je také nízký ve srovnání s celorepublikovým průměrem.
DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Podpora rozvoje dopravní obsluhy v regionu je jednou z hlavních priorit. Žádná část není doposud přímo napojena na dálniční síť. Podstatná část okresu Šumperk a celý okres Jeseník v Olomouckém kraji jsou omezeny nedostatečnou tranzitní dostupností; dořešeny by měly být i dopravní vazby na Polsko. Celkový technický a provozní stav silniční sítě v regionu včetně silnic III. třídy je dlouhodobě neudržitelný.
Zlepšení této situace je zásadní podmínkou obnovení dynamiky ekonomického rozvoje regionu. Zlínská část se vyznačuje mimořádně velkou přepravní intenzitou na silničních komunikacích. Železniční trasy Praha - Přerov - Ostrava a Ostrava - Břeclav nepřinášejí efekt bez propojení s významnými silničními trasami. Včasné dokončení budování II. železničního koridoru a vytvoření integrovaných multimodálních dopravních systémů může přispět ke snížení nežádoucích ekologických dopadů z růstu přepravní intenzity.
Zásobování kvalitní pitnou vodou z veřejných vodovodů je na celém území regionu velmi vysoké; na tyto vodovody je připojeno více než 80 % obyvatel. Další rozšíření veřejných vodovodů, případně krytí zvýšené spotřeby pitné vody naráží na omezené zásoby vody blízké místům spotřeby. Kritická je situace především v severozápadní části - v okresech Prostějov, Šumperk a Olomouc, kde se uvažuje o vybudování vodovodního přivaděče "Pomoraví".
Sběr a čištění odpadních vod jsou zajištěny jen pro cca 40 % obyvatel napojených na veřejné vodovody. Problémem je sběr a čištění odpadních vod v obcích s méně než 2000 obyvateli a s rozdrobenou sídlištní strukturou.
Elektrifikační energetické systémy mají celoplošně dostatečné přenosové kapacity ve všech napěťových soustavách. Do konce roku 2000 se předpokládá dokončení celoplošné telefonizace území. Plynofikováno je 62 % obcí regionu a výraznější problémy, s výjimkou ekologicky citlivých oblastí okresů Vsetín a Zlín, nejsou registrovány.
PRŮMYSL A ZAMĚSTNANOST
Region jako celek patří k hospodářsky nejslabším v ČR ve všech zásadních ukazatelích. HDP na obyvatele dosahuje jen 84 % celostátního průměru, průměrný výdělek je také podprůměrný a podíl mezd vyplacených v regionu vůči všem mzdám v ČR trvale klesá. Statistika velkých podniků vykazuje výkony, přidanou hodnotu i produktivitu nižší než 80 % průměru ČR. Velikost a kupní síla regionálního trhu nevytvářejí dostatečně silné podmínky pro dynamický rozvoj malého a středního podnikání.
Struktura zaměstnanosti podle odvětví vykazuje nejvyšší podíl zaměstnaných osob v terciálním sektoru (48,5 %), což je o málo více než podíl zaměstnanosti v průmyslu (45 %). Přesto lze konstatovat, že v sektoru podnikatelských služeb došlo v uplynulých letech ke značnému útlumu. Podnikání v oborech s vyšší přidanou hodnotou, vysokou mírou inovací a silnými peněžními toky se soustřeďuje v centrech mimo region.
Sektor zemědělství je zde doposud významným hospodářským činitelem, především v důsledku vysoce bonitní zemědělské půdy v nížinných oblastech. Podniky agropotravinářského sektoru doposud nepřekonaly restrukturalizační a transformační problémy, které vyplývají z komoditní restrukturalizace a tržního uplatnění produkce a nízké úrovně marketingového řízení.
Míra nezaměstnanosti v regionu dosáhla v únoru 2000 více než 11 %. Ke konci roku 1998 přitom podíl nezaměstnaných ve věku do 34 let přesáhl 55 %. Značnou část uvolněných pracovníků podnikatelské sféry v minulosti absorboval sektor veřejné správy a komerčních služeb.
V současnosti jsou největšími zaměstnavateli v regionu úřady, armáda, nemocnice a školy. Profesní struktura odborného vzdělávání ani jeho formy neodpovídají současným požadavkům trhu práce.
CESTOVNÍ RUCH
Charakter krajiny, přírodní jedinečnosti spolu s množstvím významných kulturně-historických památek a míst tvoří potenciál pro rozvoj rekreační a poznávací turistiky, zejména cykloturistiky. Pro sportovně rekreační aktivity jsou významné horské oblasti: Jeseník, Beskydy, Hostýnské vrchy a Bílé Karpaty - vesměs s celoročními příležitostmi. Možnosti rozvoje lázeňství v lokalitách s výskytem léčivých pramenů nejsou doposud plně využity (Lázně Luhačovice, Lázně Jeseník, Lázně Teplice nad Bečvou a další malá lázeňská místa).
V regionu se dále nachází celá řada památek s nadregionálními křesťanskými, uměleckými i industriálními tradicemi a významy. Některá místa jsou zařazena do programu UNESCO (Kroměříž). Podíl turistů, kteří přicestovali v roce 1996 do ČR a ubytovali se v regionu, tvoří 9,7 %.
Priority rozvoje regionu úrovně NUTS 2 Střední Morava jsou zahrnuty v dokumentu Regionální operační program. Tento materiál byl připraven a schválen Regionálním řídícím a monitorovacím výborem a je výchozím dokumentem pro čerpání předvstupních prostředků Phare směřujících do rozvojových programů jednotlivých regionů v období 2000-2006.
První priorita Regionálního operačního programu je zaměřena na tvorbu a rozvoj podnikatelského prostředí prostřednictvím podpory inovací, vývoje a výzkumu, rozvoje malých a středních podniků, podpory cestovního ruchu, dále také prostřednictvím rozvíjení mezinárodní spolupráce a integrace. Druhá se zabývá modernizací technické i dopravní infrastruktury pro rozvoj a obsluhu regionu. Rozvoj a adaptace lidských zdrojů, rodina a společenská soudržnost jsou náplní třetí priority, péče o životní prostředí včetně prevence záplav a revitalizace podhorských oblastí pak představují prioritu čtvrtou. Poslední, pátou prioritní oblastí je rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství, v rámci které je mimo jiné předloženo opatření zaměřené na rozvoj podnikání a služeb na venkově.
V tomto regionu, konkrétně v mikroregionu Haná je též realizován pilotní program ověřování mechanismů strukturálních fondů EU. Zčásti (okresy Šumperk a Jeseník) do regionu spadá i druhý pilotní mikroregion - Jesenicko.
MICHAELA BŘÍZOVÁ,
odbor koncepce regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj
Základní údaje
Výměra území v km2 9102
Počet katastrálních území 1380
Počet obyvatel k 31. 12. 1998 1 347 615
Hustota obyvatel na km2 136
Přírůstek (úbytek) obyvatel v roce 1998 -1800
Míra nezaměstnanosti k 29. 2. 2000 11,1 %
HDP na 1 obyv. v roce 1997 ve srovnání s průměrem EU (EU=100) 55,8%
Daně celkem na 1 obyv. v roce 1998 6100
Počet soukromých podnikatelů k 31. 12. 1998 193 793
