STŘEDOČESKÝ KRAJ NA ZAPLAVENÉ OBCE NEZAPOMÍNÁ

Poněkud stranou zájmu médií i veřejnosti zůstala oblast Berounska. Středočeský hejtman Petr Bendl se koncem listopadu na berounské radnici setkal s představiteli zaplavených obcí, aby se osobně přesvědčil o tom, jak účinná jsou přijatá opatření na likvidaci povodňových škod.

ODPADY ZAHLTILY OBCE

Starostové na schůzce mj. upozorňovali na to, že povodeň na Berounce přinesla obrovské množství odpadu, zejména naplavenin, jejichž odvoz a skládkování obce stojí miliónové náklady. Například Hlásná Třebaň za odvoz odpadu a naplavenin obdržela faktury za 4,5 miliónu korun. Ještě před listopadovou schůzkou s hejtmanem Hlásná Třebaň získala prostřednictvím kraje od státu na úhradu těchto nákladů 1,4 miliónu korun a naposledy v prosinci od kraje 925 tisíc korun. Zbývající částku však obec zůstává stále dlužna a starosta Ing. Vnislav Konvalinka si nedokáže představit, jak by se obec s ročním rozpočtem mírně přes dva milióny korun mohla bez pomoci státu či kraje s tímto svým nenadálým závazkem vyrovnat. Fakturovaná částka by byla ještě vyšší, kdyby obec z vlastní iniciativy odpad netřídila a část jej nepálila

Nejen starostovi Hlásné Třebaně, ale i dalším obcím na podobné stížnosti musel hejtman Petr Bendl při setkání na berounské radnici sdělit, že Ministerstvo financí středním Čechám na odvoz a likvidaci odpadů místo požadovaných 132 miliónů prozatím poukázalo pouze 82 milióny korun. Z nich například město Beroun dostalo už přes sedm miliónů korun na likvidaci naplavenin a úklid města, ovšem další tisíce kubíků ještě v listopadu zůstávaly v katastru města mimo obydlené části neuklizeny.

STRŽENÉ LÁVKY CHYBĚJÍ

Jiný, neméně vážný problém představují pro mnohé obce podél toku Berounky stržené či poškozené lávky přes řeku. Kupříkladu obec Srbsko kvůli zničené lávce zůstává rozdělena a lidé, aby se dostali z jedné části do druhé - musí absolvovat dvacetikilometrovou objížďku. Obecní úřad zajistil soukromého dopravce, aby se lidé z odříznuté části vůbec dostali na vlak. Za tyto autobusové spoje na železniční nádraží do Karlštejna však obec až do loňského listopadu měsíčně proplácela přes 100 tisíc korun. Od tohoto data by už faktury měl za obec hradit stát. Starosta Jaroslav Bastl vyzvedává zájem Středočeského kraje pomáhat obcím řešit jejich problémy. Kraj například obci otevřel dveře při jednání s Českými drahami, na jejichž pozemek by stavba nové lávky zasahovala. Pomohl obci také vyjednat výjimku u Ministerstva dopravy, aby nová lávka nemusela mít předepsanou minimální nosnost 26 tun, nýbrž pouze pěti tun. "Nám taková lávka, na niž může vjet pouze jedno vozidlo, plně postačuje, a navíc tak ušetříme na nákladech," řekl Jaroslav Bastl. Lávka o vyšší nosnosti podle parametrů určených Ministerstvem dopravy by stála přes 50 miliónů korun, zatímco takto vyjde na zhruba 17 miliónů a podle odhadu, který starosta učinil před Vánocemi, začne sloužit už příští měsíc.

S obnovou lávky v místní části Stradonice počítá i obecní úřad v Nižboru. Pro novou lávku je již připraven projekt a devět miliónů korun, které má lávka stát, by starostka Nižboru Kateřina Zusková ráda získala z programu Phare 2001. Také starostka Nižboru chválí Středočeský kraj za neustálou pozornost zaplaveným obcím. "Krajští úředníci nám vstřícně a rychle poskytují potřebné informace a naposledy nám například velice pomohli s vyplněním žádosti právě o grant z programu Phare na obnovu lávky přes Berounku," dodala Kateřina Zusková.

KARLŠTEJNU UBYLI TURISTÉ

Ačkoliv v Karlštejně při povodních nevzal za své ani jediný dům, při porovnání škod a výše obecního rozpočtu doplatil na loňský srpen mezi obcemi na Berounsku nejvíce. Starosta Miroslav Ureš uvedl, že v v zaplavené obci spěchali s okamžitým úklidem už i s ohledem na silný turistický ruch. Přesto Karlštejn v srpnu zaznamenal o zhruba třicet tisíc návštěvníků méně, než tomu bývalo v předchozích letech, a slabší návštěvnost obce trvala i později. Velká voda vzala s sebou místní autokemp, způsobila půldruhamiliónovou škodu na parkovišti pod hradem, vyplavila zdravotní středisko, jež fungovalo i pro Hlásnou Třebaň, a poničila mateřskou školu. "Jen odhad nákladů na opravu mateřské školy činí 4,5 miliónu korun," informoval během setkání s hejtmanem na berounské radnici karlštejnský starosta. Poukázal přitom rovněž na fakt, že současné ceny zdaleka neodpovídají dřívějším, na něž bylo pro obecní majetek uzavřeno pojištění. "Například na nové vybavení kuchyně v mateřské škole jsme nyní dostali cenovou nabídku 1,2 miliónu korun," konstatoval Miroslav Ureš.

Slabší turistický ruch oslabil příjmovou část obecního rozpočtu, takže peníze původně připravené na úhradu budování kanalizace museli v Karlštejně začít používat na běžný provoz obce a likvidaci povodňových škod. Jako spásné řešení vedení obce vidí možnost, že by Státní fond životního prostředí (SFŽP) Karlštejnu předal už letos příspěvek na vybudování kanalizace, s nímž se počítalo pro rok 2004. Spolu s příspěvkem na rok 2003 by to znamenalo částku takřka pěti miliónů korun a smazání dluhu obce u dodavatelské firmy. Hejtman Petr Bendl již obci při jejím vyjednávání se SFŽP přislíbil i pomoc kraje. Kraj také slíbil intervenci u Českých drah, aby obnovily nyní zabetonované propusti v drážním tělese, přes něž se přelila voda z Berounky a po ústupu záplav nemohla odtéci zpět do koryta řeky.

Z krajského povodňového konta Karlštejn také dostal 3,78 miliónu korun na rekonstrukci mateřské školy, zdravotního střediska a tělovýchovného areálu. "Díky pomoci kraje nám poněkud ubyly starosti s některými akcemi v rámci obnovy obce a můžeme se více soustředit na další, pro něž teprve hledáme finanční zdroje," konstatoval Miroslav Ureš.

IVAN RYŠAVÝ