Podle statistických údajů je Středočeský kraj ve vybavenosti infrastrukturou pod celorepublikovým průměrem. Co se týče vodovodů a kanalizací, pak se "podinvestovanost" pohybuje v rozmezí 60 až 70 procent proti republikovému průměru. To je velká...
Podle statistických údajů je Středočeský kraj ve vybavenosti infrastrukturou pod celorepublikovým průměrem. Co se týče vodovodů a kanalizací, pak se "podinvestovanost" pohybuje v rozmezí 60 až 70 procent proti republikovému průměru.
To je velká slabina a do určité míry i limitující faktor rozvoje území. Obce nemají vodovody, kanalizaci, případně mají jedno nebo druhé. Nebo mají lokální zdroj vody, jehož kvalita nesplňuje současné požadavky na pitnou vodu.
RAKOVNICKO, KŘIVOKLÁTSKO
"Hodně komplikovaná situace je na Rakovnicku, například podél řeky Berounky, i na Křivoklátsku. Konkrétně obec Křivoklát má vodovod ještě po Fürstenbercích. Část tohoto vodovodního řadu je dosud vedena v dubových rourách nebo v litině, kterou vyráběli Fürstenberkové ve své slévárně. Pramenišť, ze kterých se jímá voda, je několik. Kvalita vody je proměnlivá v závislosti na ročním období a průběhu srážek. Je to velice složité. V takovýchto územích je potom odkanalizování a přivaděč pitné vody z hlediska dalšího rozvoje regionu limitující záležitostí," uvedl člen Rady Středočeského kraje Ing. Vilém Žák.
Na tom, že je Středočeský kraj "podinvestován", může mít vinu i hlavní město Praha, které se vždy snažilo být výkladní skříní republiky - investice šly především tam.
"Myslím si, že historicky určitě ano. Když projíždíte Středočeským krajem, tak tam jsou území, která se pohraničí podobají, ať již jde o zmiňované Rakovnicko nebo Příbramsko, konkrétně Brdy s velkým vojenským prostorem. To jsou území, která spíše připomínají krajinu kdesi u hranic, než střed České republiky. Praha se na tom historicky určitě také "podepsala", ale ty souvislosti jsou rozsáhlejší a jsou záležitostí minulosti. My bychom samozřejmě rádi tento dluh v historicky krátké době narovnali a chtěli bychom se dostat na úroveň, která je v republice normální," pokračoval Ing. Vilém Žák.
Zpracování koncepce
Co pro tyto zaostalé oblasti může Středočeský krajský úřad udělat? Jak nám řekl radní Ing. Vilém Žák, Středočeský kraj v současné době v rámci veřejné obchodní soutěže zadává zpracování koncepce rozvoje vodovodů a kanalizací. To je záležitost, kterou kraji ukládá zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb. v § 4. Takže v současné době probíhá veřejná obchodní soutěž, ze které vzejde zpracovatel této studie. Studie by mimo jiné měla řešit zásobování obyvatelstva pitnou vodou v různých krizových situacích. Hotova by měla být od výběru vítěze zhruba do roka. Závěry studie a její doporučení by se měly promítnout do projektů a do realizace konkrétních staveb. Vždycky jsou limitující peníze. Takže projekty se určitě stanou předmětem žádosti o podporu zejména z evropských fondů.
Na akcích tohoto typu může participovat Ministerstvo zemědělství i Státní fond životního prostředí. Zdrojem finanční výpomoci poskytované Ministerstvem zemědělství je státní rozpočet plus prostředky, které byly přiznány v rámci zákona o vodovodech a kanalizacích ze státních finančních aktiv.
Dalším zdrojem jsou úvěrové prostředky Evropské investiční banky. Jsou to návratné prostředky, tedy úvěr, a procházejí Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Třetí část jsou vlastní prostředky investorů. Z evropských peněz dnes naše města a obce spolufinancují výstavbu čistíren odpadních vod, kanalizačních řadů a vodovodů, ale i odpadové hospodářství.
Státní fond životního prostředí podporuje zejména výstavbu čistíren odpadních vod a kanalizaci. Ministerstvo zemědělství přispívá také na kanalizace, ale zejména řeší problémy s pitnou vodou, tj. s vodovody.
Kdy se situace zlepší?
Podle vysvětlení Ing. Viléma Žáka se situace zlepšuje průběžně, protože obce nemohou čekat se svým rozvojem na zpracování této studie, respektive jenom na její zpracování. V této podobě existuje asi dva roky, takže obce průběžně shánějí finanční prostředky a snaží se uskutečnit svůj rozvoj. Koncepce by měla řešit propojení infrastruktur na území celého kraje. Starostové v každém případě nečekají a již leccos dělají. "Není to tak, že bychom jim museli nařizovat nebo radit. Jde spíše o koordinaci. Starostové musí sami vždycky zvážit priority - co jejich obec nejvíce potřebuje. Jestliže nejen starostové, ale i zastupitelstva dojdou k názoru, že voda je limitující z hlediska jejich rozvoje, tak musí svoje úsilí a rozpočty napřít tímto směrem. To znamená projekčně se připravit a shánět prostředky - obrátit se buď na Ministerstvo zemědělství nebo na Státní fond životního prostředí. V případě, že je to problém regionální, sdružují se do různých sdružení obcí a mikroregionů a potom ty projekty připravují pro takový region. Většinou jde o větší investiční záměr, akci značného finančního rozsahu. Potom už se vyplatí žádat o prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie," uvedl radní
OBCE NEVYČKÁVAJÍ
Jsou známy příklady, kdy starostové s výstavbou nového vodovodu nebo kanalizace začali, nečekají na krajskou studii ani na evropské peníze? Evropská unie podporuje projekty obcí nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. "Údaj dva tisíce ekvivalentních obyvatel se týká pouze kanalizací a souvisí s efektivností vynaložených prostředků. Evropská unie podporuje u kanalizací projekty, které "odkanalizovávají" obce nad dva tisíce ekvivalentních obyvatel. U vodovodů to je něco jiného - tam se podporují všechny obce. A jestli již obce něco dělají? Zmínil bych například ty na Křivoklátsku. Tam v současné době začínají připravovat projekt skupinového vodovodu, který by zajistil zásobování asi šesti nebo sedmi obcí toho regionu. Dalším větším projektem je "odkanalizování" obcí dolního Pojizeří, v okolí Benátek nad Jizerou. Toto území je navíc pramennou oblastí, takže je velice důležité i z hlediska ochrany vodních zdrojů. Je to nadregionální projekt. Obě akce patří mezi nejvýznamnější v kraji," konstatoval radní Ing. Vilém Žák
Karel Žítek
Pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu je dnes v České republice zásobováno téměř 90 procent obyvatel a 77,5 procenta je napojeno na kanalizaci pro veřejnou potřebu. Vyplývá to z nedávného šetření Českého statistického úřadu. Tento podíl stále roste i díky tomu, že vláda i nadále finančně podporuje rozvoj vodohospodářské infrastruktury. Ne všechny kraje jsou však na tom stejně dobře.
