Poslední novela zákona č. 238/1992 Sb., o střetu zájmů (dále jen zákon), účinná od 1. 3. 2005, přinesla ve vztahu k některým územním samosprávným celkům důležité změny, neboť veřejnými funkcionáři se podle ní nově stali i...
Poslední novela zákona č. 238/1992 Sb., o střetu zájmů (dále jen zákon), účinná od 1. 3. 2005, přinesla ve vztahu k některým územním samosprávným celkům důležité změny, neboť veřejnými funkcionáři se podle ní nově stali i zastupitelé krajů, zastupitelé hlavního města Prahy a zastupitelé obcí s rozšířenou působností (spolu se zastupiteli městských částí Prahy, které jsou ve stejném postavení jako tyto obce).
V tomto článku se budeme věnovat střetu zájmů u zastupitelů obcí s rozšířenou působností (dále jen zastupitelé) a pokusíme se nastínit nové povinnosti těchto osob. Jelikož k dané novele neexistuje důvodová zpráva, odborná literatura ani judikatura, je možné, že názory na výklad některých jejích ustanovení se budou v průběhu času měnit.
JEDNÁNÍ ZASTUPITELE
Od března tohoto roku nesmějí zastupitelé po dobu výkonu své funkce osobně jednat za sebe nebo jinou fyzickou či právnickou osobu v obchodních záležitostech vůči své obci, právnické osobě, jejímž zakladatelem je tato obec, ani vůči obchodní společnosti, v níž má tato obec majetkovou účast. Za obchodní záležitosti lze zřejmě považovat takové záležitosti, které mají povahu podnikatelské činnosti, tj. dotýkají se přímo či nepřímo předmětu podnikání dané osoby. Je tedy zakázáno, aby zastupitel jednal v obchodní záležitosti vůči "své" obci jako fyzická osoba, nebo jako statutární orgán (či jeho člen) právnické osoby. Ve druhém uvedeném případě však pro vyhovění zákonu podle našeho názoru postačí, pokud se zastupitel, který je zároveň statutárním orgánem (či jeho členem), nebude podílet na zakázaném jednání a bude místo něj jednat jiný statutární orgán (či člen tohoto orgánu), osoba obecně zmocněná k určitým jednáním, popřípadě i prokurista, pokud u těchto osob také nenastal střet zájmů (a samozřejmě za podmínky, že je takové řešení v konkrétním případě podle zákona a společenské smlouvy možné).
Pro praxi obcí může být důležité, že z výkladu ustanovení o zákazu jednání (§ 2 odst. 1 písm. b) nelze vyvodit, že by se nevztahovalo na obchodní společnosti založené a vlastněné obcí. Proto ani zastupitelé, kteří jsou statutárním orgánem (či jeho členem) obchodní společnosti založené obcí, nemohou jménem této společnosti jednat vůči své obci, právnické osobě založené touto obcí, ani vůči obchodní společnosti, v níž má tato obec majetkovou účast.
Vzhledem ke skutečnosti, že zákon neřeší porušení výše popsaného zákazu jednání, domníváme se, že sankcí za takové jednání bude jeho absolutní neplatnost dle § 39 občanského zákoníku (neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází).
Zastupitel obce se dále výslovně nesmí odvolávat na svou funkci ve svých soukromých, pracovních či podnikatelských záležitostech nebo umožnit úplatné využití svého jména v reklamě.
Všechny uvedené zákazy jsou jen v zákoně výslovně uvedenými příklady obecného zákazu využívat svého postavení, pravomoci nebo informací k získání neoprávněných výhod. S ohledem na tuto generální klauzuli je pak nutno tyto konkretizované zákazy vykládat a mít na zřeteli, že mohou nastat i další situace, kdy může u zastupitelů ke střetu záj-mů dojít.
ODMĚNY ZASTUPITELŮ ZA FUNKCE V PRÁVNICKÝCH OSOBÁCH
Odměny za výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, jejímž zřizovatelem je obec nebo v níž má obec většinovou majetkovou účast nebo většinový podíl na hlasovacích právech, náleží nově pouze neuvolněným členům zastupitelstva. Informaci o jménu zastupitele a výši jeho odměny musí vzít zastupitelstvo na vědomí usnesením na nejbližší schůzi po stanovení výše této odměny. Vzhledem k absenci přechodných ustanovení k této problematice nelze spolehlivě říci, zda musí zastupitelstva obcí na své nejbližší schůzi vzít zpětně na vědomí všechny odměny, jejichž výše byla stanovena již před účinností novely. Z dikce "na nejbližší schůzi po stanovení výše této odměny" v § 2 odst. 7 dovozujeme, že tohoto kroku není třeba tam, kde "nejbližší schůze" po okamžiku stanovení odměn již proběhly. Uvolnění zastupitelé takové odměny pobírat nesmějí.
NOVÉ INFORMAČNÍ POVINNOSTI ZASTUPITELŮ
Zastupitelé obcí mají nově povinnost podávat čtyři druhy oznámení:
Oznámení o osobním prospěchu (§ 4) se týká všech zastupitelů. Podává se ústně. V průběhu jednání obecního orgánu, kde zastupitel vystoupí v rozpravě, předloží návrh nebo hlasuje, je povinen oznámit před rozhodnutím ve věci svůj poměr (popř. dalších v zákoně uvedených osob - zejména rodinných příslušníků) k projednávané věci, jestliže by se zřetelem k výsledku projednání věci mohl jemu (nebo uvedeným osobám) vzniknout osobní prospěch nebo má-li on (nebo uvedené osoby) na věci osobní zájem. Jde-li o prospěch nebo zájem obecně zřejmý (např. rozhodování o plynofikaci určité části obce, kde zastupitel žije), zastupitel tuto povinnost nemá.
Oznámení o činnostech (§ 5) se také týká všech zastupitelů a navíc jejich manželů. Doručuje se písemně kontrolnímu výboru zastupitelstva nejpozději do 30 dnů po zahájení nebo ukončení činností uvedených v § 5 (např. podnikání, pracovní poměr). Současní zastupitelé byli povinni toto oznámení doručit do 31. 3. 2005.
Oznámení o příjmech a darech (§ 6) se týká se jen uvolněných zastupitelů. Doručuje se nejpozději do konce června následujícího roku kontrolnímu výboru zastupitelstva. Musí obsahovat výši, druh i zdroj příjmu či daru. Zastupitelé jej budou podávat poprvé za rok 2005, tedy do konce června 2006.
Oznámení o nemovitém majetku (§ 7) se týká všech zastupitelů a opět i jejich manželů. Termíny pro jeho podání jsou shodné jako u oznámení o příjmech a darech.
O všech uvedených oznámeních povede kontrolní výbor zastupitelstva evidenci, do které budou zájemci z řad veřejnosti moci nahlížet, popř. oznamovat, že existuje rozpor mezi údaji z evidence a skutečným stavem. Na podnět nejméně tří členů zastupitelstva musí kontrolní výbor zahájit řízení o tom, zda veřejný funkcionář jednal v rozporu se svými oznámeními, popřípadě že tato oznámení neučinil, ačkoliv je učinit měl. Zastupiteli může být uložena pokuta až do výše 30 tisíc Kč.
NESLUČITELNOST FUNKCÍ
Novela zákona o střetu zájmů přináší ještě jednu důležitou změnu. Ve své části třetí mění zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí. Doplňuje jej o nové funkce, jež nejsou slučitelné s funkcí zastupitele obce (v tomto případě každé obce, nejen obce s rozšířenou působností). Nově tedy zastupitel obce nesmí být po dobu výkonu své funkce zároveň statutárním orgánem příspěvkové organizace své obce (např. ředitel školy) ani osobou oprávněnou jednat za organizační složku své obce, ani strážníkem obecní policie své obce.
Pokud se zastupitel v těchto případech nevzdá mandátu sám, zanikne jeho mandát poté, co jeho neslučitelnost vysloví zastupitelstvo na svém nejbližším zasedání po vzniku neslučitelnosti.
právníci Magistrátu města Zlína
