V návaznosti na krizi dodavatelských řetězců během pandemie covid-19 nebo války na Ukrajině Evropa intenzívně řeší téma průmyslové soběstačnosti. Analýza průmyslové soběstačnosti České republiky od EY podrobně zmapovala aktuální globální rizika a nabízí sadu doporučení, jak může v této oblasti Česko využít svůj potenciál.
Při představení analýzy médiím počátkem tohoto týdne v Praze nechyběla ani kritika rozpočtového určení daní, které u nás dostatečně nemotivuje obce a města k podpoře podnikatelského prostředí na jejich územích.
Geograficky rozptýlené a dlouhé dodavatelské řetězce jsou jednoduše narušitelné. Geopolitické krize, obchodní války, přírodní katastrofy a války samotné přinášejí velkou pravděpodobnost přerušení toku materiálu a zboží.
Například potenciální geograficky vzdálený konflikt mezi Čínou a Tchaj-wanem by měl nedozírné následky i pro evropskou ekonomiku. Přes 40 % obchodu EU totiž probíhá přes jednu z nejvytíženějších obchodních tras – Tchajwanský průliv. Tchaj-wan je také jedním z nejvýznamnějších světových výrobců čipů a polovodičů. Případné zastavení výroby by znamenalo globální nedostatek součástek a náhradních dílů. Hrozí tak riziko celosvětové hospodářské recese, trvalé inflace, masových státních bankrotů, růstu nezaměstnanosti a možných sociálních nepokojů.
Z analýzy EY, která je přední celosvětovou firmou poskytující služby v oblasti auditu, podnikového poradenství a řízení rizik, transakčního, daňového a právního poradenství, vyplývá, že pro průmyslovou činnost je optimální, aby suroviny, komponenty, pracovní síla, stroje a zařízení pocházely ze zdrojů domácí ekonomiky a byly cenově a kvalitativně nejvýhodnější.
V roce 2021 tvořily výrobky zpracovatelského průmyslu 91,8 % dovozu do ČR, s největším podílem v oblasti motorových vozidel, počítačů a elektroniky, přičemž hodnota importu vzrostla z 1 878,6 mld. Kč v roce 2005 na 3 958,1 mld. Kč v roce 2021.
„Pro posílení domácího průmyslu je důležité rozvíjet výrobní kapacity, zlepšovat know-how, snižovat administrativu a hledat alternativy k dovozu. Jako hlavní pilíře pro posílení průmyslové soběstačnosti ČR vnímám inovace, využití průmyslové tradice ČR, přilákání kvalifikovaných pracovníků a robustní energetickou infrastrukturu,“ uvedl na setkání se zástupci médií Zdeněk Dušek, partner, EY Česká republika.
Evropská unie tak vyvíjí snahy o lokalizaci co největší části dodavatelských řetězců. Části řetězců, které nemůže lokalizovat přímo, by pak měla využívat ve stabilních a spřátelených částech světa (např. Severní Amerika). Výsledkem jsou třeba dokumenty jako Antverpská deklarace o evropské průmyslové dohodě nebo Evropský akt o kritických surovinách, které mají posílit roli Evropy jako světové průmyslové velmoci. To znamená příležitost i pro českou ekonomiku, která disponuje už od 19. století vysokou mírou industrializace.
„Musíme se zaměřit na diverzifikaci zdrojů a stát se atraktivní pro nearshoring. Pokud naše extrémně otevřená ekonomika nechce zůstat zranitelná narušenými dodavatelskými řetězci, měli bychom usilovat o lokalizaci co největší části dodavatelských řetězců do České republiky a podpořit automatizaci a robotizaci všech typů výrob,“ konstatoval Ondřej Votruba, výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice – AFI.
Analýza také ukazuje, že v případě železa, oceli a výrobků z nich máme mírně pozitivní obchodní bilanci v jejich objemu. V cenách je však bilance výrazně minusová, a to v řádu 11,4 mld. Kč. Znamená to tedy, že dovážíme ve vyšších cenách, než vyvážíme. A podobná situace se netýká jen železa a oceli.
„U řady surovin nevyvážíme s přidanou hodnotou. Třeba u výrobků ze zinku dovážíme 6,6 tis. tun v hodnotě 1,2 miliardy korun, ale vyvážíme v úplně stejné hodnotě 10,2 tis. tun, tedy vyvážíme mnohem levněji, než dovážíme. Naopak u lithia dovážíme 1,9 tis. tun galvanických článků a lithiových baterií v hodnotě 1,6 miliardy korun. Vyvážíme pouze 0,5 tis. tun, ale v hodnotě 1 miliardy – tady je vidět, že s přidanou hodnotou dokážeme pracovat správně a mohlo by tomu tak být i u ostatních surovin,“ doplnil Ondřej Votruba.
Klára Sobotková, místopředsedkyně Řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI, upozornila ještě na další výzvy: „Česká republika ukázala, že umí nabídnout zázemí pro výrobu s přidanou hodnotou. Ještě větší výhodu bychom získali, kdybychom měli dostatek zón připravených pro moderní průmyslovou výstavbu. Proto je potřeba rychlejší a předvídatelnější povolování staveb. Také jsou nutné opravdu komplexní strukturální změny v celém procesu, nejen dílčí změny stavebního zákona“.
Podle Kláry Sobotkové je však třeba zaměřit se rovněž na nastavení rozpočtového určení daní tak, aby byly obce více motivované k rozvoji, a snížit byrokracii stávajícím podnikům a podnikatelům obecně, aby mohli více investovat do automatizace a zvýšení přidané hodnoty.
Vláda by rovněž měla maximálně zjednodušit a zrychlit proces zaměstnávání cizinců a současně flexibilněji pracovat s kvótami pro vybrané země tak, aby odpovídaly požadavkům jednotlivých odvětví. „Tuzemský průmysl nadále brzdí tisíce neobsazených pracovních míst, na která nejsou zaměstnavatelé schopni získat zaměstnance s vhodnou kvalifikací. Řešením je více otevřít trh práce zahraničním zaměstnancům. Pomohla by i větší otevřenost našich univerzit k zahraničním studentům, včetně nastavení systému, který bude tyto studenty motivovat, aby v Česku po skončení studia nastoupili do zaměstnání,“ prohlásil Zdeněk Petzl, výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu.
Prioritou pro stát by se mělo stát i zmapování ložisek a obnova těžby kovů, nerostů a materiálů pro stavebnictví šetrnou formou, přímo napojená na jejich zpracování v Česku.
Energetika a teplárenství pak musí přejít co nejrychleji na nízkoemisní zdroje, tedy na obnovitelné zdroje energie, a pokračovat v rozvoji jaderné energetiky.
Energetika se ukazuje jako klíčový faktor pro budoucí rozvoj průmyslové soběstačnosti a konkurenceschopnosti ČR, přičemž zejména cena a dostupnost energií budou rozhodující pro rozvoj zpracovatelského průmyslu. Ten se v důsledku transformace, automatizace a digitalizace stává energeticky náročnějším. „Investice do jaderné energetiky, modulárních reaktorů, rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a modernizace energetické infrastruktury jsou nezbytné pro zajištění konkurenceschopnosti v klíčových odvětvích a pro snížení závislosti na fosilních palivech, což je zásadní nejen pro ekonomickou bezpečnost, ale i pro udržitelný růst České republiky,“ uzavřel Zdeněk Dušek, partner, EY Česká republika.
/zr/*
Na snímku: Klára Sobotková, místopředsedkyně Řídícího výboru AFI
Zdroj: printscreen youtube
Videozáznam z tiskové konference, na níž byla studie EY tento týden v Praze představena, můžete zhlédnout na: Živě: Evropa řeší průmyslovou soběstačnost. Jak je na tom Česko? (ceskenoviny.cz)
NENECHTE SI UJÍT ČERVNOVÉ VYDÁNÍ MODERNÍ OBCE! Srovnání přínosů obcím v Česku, Německu a Rakousku z daní a odvodů výrobních závodů na jejich území se mj. na základě závěrů studie KPMG Czech Republic věnujeme také v červnovém vydání Moderní obce, které se ke čtenářům bude expedovat už v pondělí 3. června. Další informace studii KPMG viz též na: https://moderniobec.cz/ceske-obce-profituji-z-vyrobnich-zavodu-na-svem-uzemi-mene-nez-v-nemecku-i-rakousku-na-vine-je-nastaveni-rozpoctoveho-urceni-dani-rika-studie/
