Téma povodně a protipovodňová opatření (PPO) na Bečvě má na Přerovsku bohatou minulost. Nejstarší záznam o povodni v Přerově je z roku 1575. Ale až po zavedení soustavného měření vodních stavů počátkem 20. století známe k jednotlivým povodňovým epizodám i jejich číselné vyjádření.
Přerovsko bylo v uplynulých staletích postiženo řadou povodní, kdy řeka Bečva působila značné škody. Kritická byla zejména léta 1831, 1832, 1838, 1868 a zvláště rok 1880, kdy Přerovsko postihly katastrofické povodně. Hodnoty tehdy dosažených průtoků představovaly až do července 1997 maxima stoleté vody.
Teprve od počátku 20. století, kdy bylo na Přerovsku zavedeno soustavné měření vodních stavů, známe k jednotlivým povodňovým epizodám i jejich číselná vyjádření. Ta sice ne tak barvitě a dramaticky jako tehdejší kronikáři - o to však přesněji, popisují průběhy jednotlivých povodní. Ze záznamů je na první pohled patrné například to, že průtoky o velikosti přibližně dvacetileté vody se za sledovaných 100 let vyskytly celkem devětkrát. To jen potvrzuje skutečnost, že na hodnoty opakování povodní nelze pohlížet deterministicky (tzn. doufat, že dvacetiletá voda může přijít jen jednou za dvacet let), ale že mají pouze pravděpodobnostní charakter. A že mohou nastat i vícekrát do roka (viz rok 2010).
NAVRŽENÁ A SCHVÁLENÁ OPATŘENÍ: STAVBY I PŘÍRODĚ BLÍZKÁ OPATŘENÍ
V minulých letech Povodí Moravy, s.p. spolu s Ministerstvem zemědělství a zástupci řady měst a obcí intenzivně pracovali na přípravě a vzájemné koordinaci protipovodňových opatření na celém, asi 40km úseku toku Bečvy od soutoku s Moravou po lokalitu poldru Teplice - tzv. Pobečví.
Výsledkem této práce je komplexní soubor reálných protipovodňových opatření skládající se ze dvou hlavních částí:
poldru Teplice nad Bečvou, který svou retenční kapacitou sníží (transformuje) kulminační průtok doposud největší známé povodně z roku 1997 (950 m3 /s Q>100) přibližně na 660 m3 /s (asi Q20);
lokálních staveb (zemní hráze, zídky, zkapacitnění koryta toku atd.), jež budou dále chránit jednotlivé zastavěné lokality proti škodlivým účinkům tohoto transformovaného průtoku.
Tento soubor staveb doplní přírodě blízká opatření (PBO, rozšíření koryta toku, umožnění jeho meandrování a přirozený dlouhodobý vývoj koryta) v nezastavěných oblastech. Tyto zásahy by měly v místech, kde to bude možné, navrátit řece její přirozený vzhled a charakter a učinit ji atraktivnější nejen z hlediska turistického, ale i ekologického.
Tato dlouhodobá a intenzivní práce, vyžadující součinnost všech dotčených obcí, byla letos 13. června korunována úspěchem. Vláda totiž svým usnesením č. 418 schválila zahájení přípravy a realizace řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy pomocí technických a přírodě blízkých opatření včetně suché nádrže Teplice.
SPOLUPRÁCE OBCÍ S POVODÍM
Obce, jež na přípravě lokálních protipovodňových opatření od počátku jednání intenzivně a iniciativně spolupracovaly, mají již v současnosti zpracovány dokumentace pro územní řízení. Na ně naváže státní podnik Povodí Moravy projekční činností pro stavební povolení a následně výstavbou těchto opatření, která se předpokládá po roce 2013.
Zároveň by v období 2013-2015 měla začít příprava stavby poldru Teplice nad Bečvou. Během této doby budou probíhat intenzivní majetkoprávní jednání s vlastníky všech dotčených pozemků a nemovitostí, posuzování vlivu stavby na životní prostředí (tzv. EIA), geologické, geodetické a projekční práce a další činnosti. Samotná realizace poldru se v souladu s časovým plánem předpokládá v letech 2018-2021.
BUDOUCNOST V ČÍSLECH
Mezi roky 2013-2021 by se celkové náklady na přípravu a realizaci komplexní protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy měly pohybovat ve výši kolem 5,8 mld. Kč. Z této částky se plánují:
v první etapě (na lokální PPO a PBO) asi 2 mld. Kč;
ve druhé etapě (na poldr Teplice a PBO) 3,8 mld. Kč.
Jak bylo uvedeno výše, tyto etapy se budou vzájemně časově překrývat. Podrobný finanční plán nyní zpracováváme.
NÁVRATNOST NÁKLADŮ V POMĚRU K MOŽNÝM ŠKODÁM
Budeme-li vycházet pouze z finančně vyčíslitelných hodnot, musíme poměřovat náklady na stavbu všech představených opatření (PPO+PBO) s celkovou výší škod, které v chráněném území nastanou, když se opatření nezbudují a zopakuje se povodeň z roku 1997. Neboli: 5,8 mld. Kč (náklady na opatření) ku 6,8 mld. Kč (statistika škod na majetku a výrobě).
Ekonomická návratnost investovaných nákladů (ekonomická efektivita všech opatření) je při současném počtu kolem 110 tisíc chráněných obyvatel a jejich majetku v porovnání s dosavadními škodami způsobenými povodní z roku 1997 na první pohled zřejmá.
Eliminace recidivy prožitých traumat z povodně, která s sebou přinášejí celou řadu dlouhodobých negativních dopadů na zdravotní a emocionální stav postižených obyvatel, je sice finančně podstatně hůře vyčíslitelná hodnota, rozhodně však není zanedbatelná.
Na závěr nezbývá než poděkovat všem dotčeným obcím a dalším partnerům za dosavadní intenzivní spolupráci a požádat je o zachování tohoto trendu také v letech následujících.
JIŘÍ ZEDNÍČEK
vedoucí provozního úseku závod Horní Morava Povodí Moravy, s. p.
Ze záznamů vyplývá, že na hodnoty opakování povodní nelze pohlížet deterministicky (tj. doufat, že dvacetiletá voda může přijít jen jednou za dvacet let), ale že mají jen pravděpodobnostní charakter.
Řeka Bečva se v průběhu staletí již mnohokrát proměnila v ničivý živel.
Přípravy realizace protipovodňových opatření v Pobečví už schválila vláda.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV POVODÍ MORAVY
