Stát chce uvalit daň z neočekávaných zisků ve dvojnásobné výši, než požaduje evropské nařízení. Z příjemců této daně ale naprosto nesystémově vyškrtla města a obce, které vždy jako první pomáhají svým občanům, píše se v tiskové zprávě Svazu měst a obcí, kterou dnes rozeslal novinářům.
„Tento týden v pátek bude Poslanecká sněmovna schvalovat daňový balíček,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) a starosta města Kyjov František Lukl a pokračuje: „Ovšem pod hávem neviditelnosti chce vláda v rámci přílepku v podobě prosazení daně z neočekávaných zisků prosadit naprosto nesystémovou, a hlavně nepřímou novelu zákona o rozpočtovém určení daní.“
Příjmy obcí a měst z rozpočtového určení daní jsou stěžejní pro samotnou existenci územní samosprávy a pro zajištění veřejných služeb a běžného chodu municipalit. Bez těchto prostředků by české obce neexistovaly. Podle ústavy mají obce a města právo na územní samosprávu. Aby ji mohly municipality vykonávat, musejí mít i finanční stabilitu a finanční autonomii, která je zaručena právě neúčelovými prostředky alokovanými prostřednictvím rozpočtového určení daní. Mezi sdílené daně, vedle daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob, patří právě i novelizovaná daň z příjmů právnických osob. Daň z neočekávaných zisků by měla podle pozměňovacího návrhu ministra financí fungovat jako 60% daňová přirážka k dani z příjmů právnických osob aplikovaná na nadměrný zisk vybraných firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky navýšeným o 20 %. Celý výnos daně by podle předloženého návrhu měl připadnout státní pokladně.
„Podle evropského nařízení členské státy mohou použít na tento solidární příspěvek sazbu 33 % a vyšší,“ doplňuje místopředseda Svazu a primátor Olomouce Miroslav Žbánek. „Domnívali jsme se, že pokud stát uvalí téměř dvojnásobnou sazbu oproti evropskému nařízení, měl by se s obcemi a městy spravedlivě rozdělit o výnos, na které mají obce a města nárok. Jsou to právě municipality, které prostředky přesměrují na pomoc občanům, zajištují chod veřejných služeb a jsou nuceny dofinancovat chod podřízených organizací, jako jsou školky, školy, domovy s pečovatelskou službou nebo zdravotnická zařízení, které jsou vystaveny extrémním cenám energií a služeb, nebo mohou vypomoci místním podnikatelům, jejichž činnost je základem české ekonomiky.“
Dalším otazník se vznáší nad pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku poslance Marka Bendy, který cílí na snížení sazby daně z loterií z 35 % na 23 %. Ve Výroční zprávě o hazardním hraní v ČR za rok 2019 vydané Úřadem vlády ČR je uvedeno, že provozovatelům loterie vynesly 7,2 mld. Kč. Z toho vyplývá, že při sazbě daně 35 % dosahoval celostátní výnos této daně 2,52 mld. Kč. Při snížené sazbě by celostátní výnos dosahoval pouze 1,656 mld. Kč. V situaci, kdy není dané odvětví nijak „drceno“ krizí a vláda hledá každou korunu, nejsou pádné argumenty pro odliv další miliardy z veřejných rozpočtů.
„Je tedy otázkou, pro koho je výhodné toto nekoncepční a bezprecedentní ponížení sazby daně z loterií. Určitě víme, že to není ani stát a ani obce a města, a rozhodně provozování hazardu není krizí ohroženým odvětvím, které je třeba tímto opatření podpořit,“ podivuje se Pavel Drahovzal, další z místopředsedů SMO ČR a starosta obce Velký Osek.*
/ak/
