Napomoci k profesionalizaci řízení svazků obcí si předsevzali v Královéhradeckém kraji a do svého dotačního programu rozvoje kraje (PRK) začlenili i dílčí program Profesionalizace svazků obcí. Už letos v květnu zastupitelstvo kraje rozhodlo o přidělení podpory z tohoto programu jednotlivým...
Napomoci k profesionalizaci řízení svazků obcí si předsevzali v Královéhradeckém kraji a do svého dotačního programu rozvoje kraje (PRK) začlenili i dílčí program Profesionalizace svazků obcí. Už letos v květnu zastupitelstvo kraje rozhodlo o přidělení podpory z tohoto programu jednotlivým žadatelům.
Patří mezi ně i Dobrovolný svazek obcí (DSO) Policka s přibližně osmi tisíci obyvatel, který v jihovýchodní části Broumovského výběžku zahrnuje město Police nad Metují a obce Bezděkov nad Metují, Bukovice, Česká Metuje, Machov, Suchý Důl, Velké Petrovice a Žďár nad Metují.
PROJEKTY A JEJICH ŘÍZENÍ
Svazek obdržel dotaci ve výši 56 tisíc korun na projekt Poradce a administrativa DSO Policka. Předsedkyně DSO Policka, starostka Police nad Metují Mgr. Ida Seidlmanová vysvětluje, že svazek obcí jako samostatná právnická osoba potřebuje vést svoji administrativu včetně účetnictví a dále zajistit koordinaci činností, stejně jako přípravu projektů i s jejich následným řízením. "A k tomu využíváme i dotaci z dílčího programu kraje," říká starostka.
Poradkyní - pečovatelkou (ano, tak sympatický a zároveň velmi výstižný název tato funkce má) svazku obcí se už v roce 2004 stala Ing. Helena Ištoková, kterou si do té doby DSO najímal u regionální rozvojové agentury. Nyní je inženýrka Ištoková zaměstnankyní města Police nad Metují, v němž svazek sídlí. Na základě smlouvy o dílo mezi městem a svazkem zajišťuje veškerou poradenskou činnost pro svazek i odborný servis pro jednotlivé členské obce. "Mým úkolem," poznamenává inženýrka Ištoková, "je například zabezpečovat informovanost obcí o dotačních titulech a pomáhat jim s přípravou žádostí o podporu. Dále zajišťovat účast v národních i mezinárodních programech, starat se o vzdělávání, poradenství a další služby v oblasti rozvoje venkova i běžného života obcí. Ale také propagace území, aktualizace webových stránek (www.policko.cz) či napomáhat přeshraniční spolupráci."
Výčet konkrétních aktivit poradkyně - pečovatelky je obšírný. Uveďme třeba její podíl na vybudování cyklostezky podél komunikace II/303: Police n. M.-Velké Petrovice-Bezděkov n. M. z dotace Státního fondu dopravní infrastruktury a Královéhradeckého kraje, pasportizaci místních komunikací a projektovou přípravu jejich oprav včetně vy- projektování potřebných staveb, pomoc s nákupy komunální techniky k údržbě veřejných prostranství ve členských obcích s využitím dotace kraje, vypracování případové studie varovného a informačního systému obyvatel či nejnověji řešení problematiky nakládání s odpadními vodami.
Mezi příjemci podpory z krajského dílčího programu byl i DSO Mikroregion Bělá, který uspěl se svým projektem společného projektování. Mikroregion ve střední části okresu Rychnov nad Kněžnou sdružuje obce Solnice, Kvasiny, Skuhrov nad Bělou, Osečnici a Bílý Újezd s celkem bezmála šesti tisíci obyvateli.
Předseda svazku, starosta Skuhrova nad Bělou Bc. Vladimír Bukovský konstatuje, že kvůli značnému zaneprázdnění starostů členských obcí nelze zabezpečit činnost mikroregionu výlučně vlastními silami. Proto se tam už od založení svazku v roce 1999 obracejí na profesionály. Mikroregion z dotace kraje hradí jejich služby, které si objedná počátkem roku a v dalších měsících pak uskutečňuje. Pro mikroregion pracuje především projektová manažerka Ing. arch. Kateřina Holmová z Regional Development Agency Rychnov nad Kněžnou.
"Snažíme se aktivity, vedoucí k rozvoji celého území, dělat společně," vysvětluje Bc. Bukovský. "Tak třeba jedním z požadavků pro letošní rok bylo zpracování a podání projektu Doplnění rozhlasu v mikroregionu Bělá a skutečně se nám jej podařilo uskutečnit ve všech členských obcích."
Starosta Bukovský dodává: "Do problematiky poměrně malého území pěti obcí lze poměrně snadno proniknout. Někdy se sice trochu obtížněji řeší některé konkrétní záležitosti, ale každá obec má ve výboru mikroregionu po třech zástupcích a patnáct lidí s manažerkou nakonec vždy najde pro všechny přijatelné řešení.
KVALIFIKACÍ JSOU HLAVNĚ SCHOPNOSTI A OSOBNÍ NASAZENÍ
Měli by manažeři DSO splňovat konkrétní kvalifikační předpoklady, případně skládat i zkoušky zvláštní odborné způsobilosti? Bc. Bukovský si to nemyslí. "Jestliže pro nás někdo pracuje a jsme s jeho prací spokojeni, nemusí nám ukazovat certifikát o absolvování několika školení financovaných Evropskou unií. U někoho stále funguje něco jako sebevzdělávání."
Podobně hovoří inženýrka Ištoková: "V případě manažerů svazů obcí jde o velmi různorodou práci a její výsledky závisejí spíše na schopnostech a ochotě než na nějakých jednoznačně vymezených kvalifikačních předpokladech."
MÍSTNÍ ZNALOSTI HLAVNÍ DEVÍZOU
Profesionalizaci svazků obcí však lze chápat i šířeji. Třeba při hledání způsobů jak více uvolnit ruce neuvolněným starostům a dalším představitelům menších obcí, aby se více než na běžnou operativu a úkoly v přenesené působnosti soustředili na koncepční otázky rozvoje svých sídel. Ještě nedávno se i na ministerstvu vnitra zvažovalo (dobrovolné) vytváření společných úřadů pro několik menších obcí dohromady. Na nich by několik profesionálů s lepším technickým zázemím plnilo i úkoly, dosud zajišťované v malých obcích hlavně účetními na zkrácený úvazek. Bc. Bukovský má za to, že zatím je dobře, pokud některé přenesené působnosti řeší přímo a samy obce. "Místní znalost je velkou devízou při posuzování konkrétních problémů. Ovšem asi nejen já mám pocit, že se nenápadně připravuje slučování obcí. Vznik společného úřadu asi zatím není na pořadu dne, ale obávám se, že nás to čeká."
Ing. Helena Ištoková naopak institut společného úřadu zcela nezavrhuje - "pokud by se to vše podařilo správně doladit a skloubit". Názor manažerky je přitom ovlivněn také její zkušeností z pracovní cesty do Španělska, kde existují dobrovolná zastoupení měst a obcí, tzv. deputace. Ty jsou částečně financovány i státem a umožňují efektivnější společné financování běžného života a dalšího rozvoje členských sídel.
IVAN RYŠAVÝ
