Na příkladu obce Svojetice, která leží na jihovýchodním okraji Prahy, lze ukázat možné přístupy urbanistické práce v existující zástavbě tzv. sídelní kaše.
Svojetice (přes 800 obyv.), vzdálené asi 25 km od centra Prahy, leží poblíž nádherných Voděradských bučin. Původně malá víska se postupně proměňuje v »obytný satelit«, jak se nesprávně říká lokalitám s převahou bydlení v rodinných domech bez vybavenosti. Nejsou totiž samostatnými sídly, ale spíše předměstími větších měst, kolem nichž se uskupují.
Svojetice nemají vybudovanou vlastní kulturní a sociální infrastrukturu. Jisté zázemí obci nabízí sousední Mukařov. Přirozeným lokálním zázemím Svojetic by měly být Říčany, skutečným spádovým sídlem je ale Praha.
STAVEBNÍ BOOM
Ještě na mapě Stabilního katastru z roku 1841 se stavby v obci soustřeďují téměř výhradně okolo návsi. Plošný rozmach obce nastal po 2. světové válce nejprve nájezdy chatařů a po roce 1989 stavebním boomem kolonií rodinných domků. Zejména poslední stavební fázi charakterizuje chaos a bezstarostnost v zabírání volných polí a luk pro výstavbu. Výsledkem jsou tristní veřejná prostranství a špatně prostupná síť komunikací s množstvím slepých ulic v monofunkčních plochách bydlení bez veřejné vybavenosti.
Novou zástavbou se původní jádro obce ocitlo mimo těžiště zastavěného území. Oproti původní velkoryse založené návsi je novější zástavba ochuzena o kvalitní veřejná prostranství. Ulice jsou ve svých šířkových profilech podměrečné a zmatečně vedené.
Jsou Svojetice vlastně vesnicí? Má jejich zástavba vesnický charakter? S jistotou to lze tvrdit pouze o centrální historické části obce, která zabírá plochu pouze 6,7 ha (5 % zastavitelného území). Ostatních 95 % tvoří zástavba ve formě »sídelní kaše« (především rodinné domy, chaty). Nechybí mnoho a rozptýlená řídká zástavba může pokrýt celé katastrální území obce, jak se tomu často v okolí Prahy děje (např. Jesenice, Květnice).
HRÁZ ŽIVELNÉ SUBURBANIZACI
V době, kdy obce v zázemí hlavního města ztrácejí svůj původní charakter a stávají se enormně rozlehlými »noclehárnami«, jsme považovali za stěžejní část návrhu územního plánu (ÚP) vytvořit hranici zástavby - hráz pro živelný suburbanizační rozvoj. Jižním a západním směrem se obec nemá téměř už kam rozpínat, protože dosáhla hranic lesa. Směrem na sever by teoreticky mohla srůst s Tehovcem, Srbínem a poté Mukařovem ve velkou aglomeraci, kde se hranice mezi obcemi stírají a krajinu pokrývá sídelní kaše.
Zelenou hranici v konceptu vytváříme z nových remízků, mezi nimiž rozprostíráme krajinnou zeleň v podobě pastvin a nízkých keřů. Tento vysázený pás v dnešní době vymezí hranici zastavitelného území do budoucna, aby nebyla jen čarou na výkresu. Posilujeme proto i systém ochrany přírody (biocentra a biokoridory).
Nové rozvojové plochy navrhujeme v etapizaci. Podle současně platného ÚP je v obci vymezeno zastavitelné území o velikosti 131 ha, z toho je dosud 49 ha nezastavěných. První etapa tedy zahrnuje využití stávajících rozvojových ploch a teprve následně lze přistoupit k zástavbě nových ploch po nově vysázenou zelenou hranici.
OKRUŽNÍ CESTY
V konceptu ÚP navrhujeme podpořit historické jádro obce jeho potvrzením v centru zástavby a vyrovnat jeho vyosení. Historické jádro podporujeme i vložením dvou okružních cest. Nejde o komunikace ve smyslu dopravních obchvatů, ale především o tzv. obytné komunikace s důrazem na pěší a cyklisty.
Cesta vnější vede podél nové severní a východní hranice a v jižní části prochází novou návsí. Cesta spojuje i další významné body v obci: školku, nový rybník, louku a dětské hřiště. Vnitřní cestu nazýváme »sousedským okruhem« a doplňuje ji stromořadí. Stromy dodávají ulici obytný charakter a zpomalují průjezdnou dopravu.
Obě cesty jsou základní kamenem urbanistické koncepce. Jejich pospojování výrazně zlepší kvalitu života v obci a prostupnost území. Pokud se člověk dokáže v území dobře orientovat, pak se dobře cítí a může si vytvářet k prostředí vztah. Špatně navržené prostředí člověka dezorientuje a navozuje pocity úzkosti a strachu. Okružní cesty s nezaměnitelným charakterem zavádějí do chaotické zástavby řád.
OTÁZKA FUNKCÍ
Problém chybějící občanské vybavenosti navrhujeme řešit ne centralisticky, výběrem ploch pro tuto »monofunkci«, ale rozložením do menších celků, které mohou vznikat jako přidružené k bydlení. Míra využitelnosti je dána lokalitou. Pro obchod a služby podporujeme centrum obce a komunikaci na Struhařov. Vznikem drobných provozoven a prodejen se lépe navazuje na charakter a ráz obce než vznikem nepřiměřených objektů. Zároveň se podporuje místní podnikání a vznik pracovních míst.
(Koncept ÚP byl v době redakční uzávěrky zastupitelstvem schválen k projednávání, jež právě probíhá. Stavební aktivity se však podle něj už koordinují, pozn. redakce.)
PAVEL HNILIČKA
Pavel Hnilička Architekti, s. r. o.
Vytvoření zelené hranice sídla - remíz s krajinnou zelení.
Vnitřní cesta jako tzv. sousedský okruh.
FOTO: ARCHIV AUTORA
Hledání hranice sídla, vymezení vnější cesty a zelené hranice jako hráze pro živelný suburbanizační rozvoj.
FOTO: AUTOR
