SVOL: Navrhovaná novela zákona o ochraně přírody dostatečně nebere v úvahu hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel

Druhé čtení vládního návrhu novely zákona o ochraně přírody a krajiny je navrženo na schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná dnes, v úterý 15. dubna. Jde o rozsáhlou novelu zákona, která upravuje několik různých oblastí ochrany přírody. Týká se ochrany dřevin rostoucích mimo les, revize stávající ochrany zvláště chráněných druhů a jejich biotopů, vyhlášení Národního parku Křivoklátsko a obecného přístupu osob do krajiny.

Podle Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) demonstruje předložený návrh silové pojetí ochrany přírody, které nebere v potaz hospodářské, sociální a kulturní potřeby obyvatel ČR, nesouhlas obcí a dalších zainteresovaných stran. SVOL rovněž tvrdí, že návrh novely zákona o ochraně přírody znepřehledňuje právo na ochranu životního prostředí a uvaluje na vlastníky lesů další, mnohdy nejasné, povinnosti.

K ochraně druhů a jejich biotopů

„S cílem minimalizovat negativní dopady »druhové« novely na vlastníky lesů, jsme jednali opakovaně s pracovníky Ministerstva pro životní prostředí,“ uvádí předseda SVOL Jiří Svoboda.  „V řadě věcí se podařilo dojít ke kompromisu. Některé zásadní záležitosti se ale nepodařilo z hlediska vlastníků lesů vyřešit uspokojivým způsobem. Návrh zákona tak obsahuje například nadbytečný a nesrozumitelný pojem „místní populace“, který je duplicitní s pojmem „populace“ a v praxi povede k nepředvídatelnosti rozhodování orgánů ochrany přírody,“ dodává předseda SVOL.

K další právní nejistotě vlastníků hospodařících na dotčených pozemcích povedou podle SVOL také navrhované základní ochranné podmínky zvláště chráněných druhů živočichů v I. nebo II. kategorii ochrany. Tyto podmínky jsou pojaty velmi široce a vytvářejí prostor pro nepředvídatelnost rozhodování orgánů ochrany přírody a hraničí s absurditou. „Např. změna nadzemních elektrických vedení, jejichž vodiče jsou místem odpočinku vlaštovky obecné, na vedení podzemní, která je prováděná zcela běžně a je ve prospěch ochrany krajinného rázu, by po novele byla možná jen na základě výjimky z ochranných podmínek,“ uvádí Jiří Svoboda.

K vyhlášení národního parku Křivoklátsko

Záměr na vyhlášení národního park Křivoklátsko je – jak uvádí SVOL, v přímém rozporu s principem proporcionality, neboť ochrana všech fenoménů, které mají být nově chráněny jako součást národního parku, je dostatečným způsobem zajištěna již v současně době nebo ji lze zajistit způsoby, které jsou vůči právům dotčených subjektů podstatně ohleduplnější (CHKO Křivoklátsko, maloplošná ZCHÚ, Lesnický park Křivoklátsko).

Návrh byl vypracován a je předkládán bez dohody s obcemi, na jejichž katastrálních územích má být NP Křivoklátsko vyhlášen, ba dokonce zcela proti jejich vůli, což odporuje ustanovením zákona o ochraně přírody a krajiny, jehož účelem jako celku.

Za SVOL rozhodně nemůžeme souhlasit s tím, že návrh upouští od aktivní a dlouhodobé péče o lesy v souladu se zájmy ochrany přírody a nahrazuje ji nepéčí, tj. samovolným vývojem na převažující ploše území NP s obrovským rizikem pro vlastní existenci lesních ekosystémů. Přitom je prokázané, že každá ztráta vzrostlého živého lesa, zejména v krajinných celcích, v současné době přímo a zásadně narušuje životní prostředí a tím je v rozporu s právem občanů na příznivé životní prostředí,“ zdůrazňuje Jiří Svoboda.

Obecný přístup do krajiny

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR zásadně nesouhlasí také s novou povinností vlastníků pozemků zajistit průchodnost stezek a cest, včetně stezek a cest vyznačených proti vůli vlastníka pozemku. Jde o razantní zásah do vlastnického práva, ve prospěch jiných soukromých subjektů, a to bez jakékoliv náhrady. Ze stejných důvodů je neproporcionální i druhá z předpokládaných nových povinností vlastníků pozemků, a to povinnost upozorňovat návštěvníky přírody na hrozící rizika umisťováním varovných tabulí.

„Prevenční povinnost vlastníka lesa není bezbřehá. Nelze současně po vlastnících pozemku požadovat např. ponechávání lesů samovolnému vývoji z důvodu ochrany přírody, zároveň zajištění průchodnosti tras, s jejichž vyznačením ani nesouhlasili a zároveň na ně přenést odpovědnost za případnou újmu na životě, zdraví nebo majetku osob. Prevenční povinnost vlastníka lesa není bezbřehá,“ uzavírá předseda SVOL s tím, že bez přijetí relevantních pozměňovacích návrhů je novela zákona o ochraně přírody a krajiny pro vlastníky lesů nepřijatelná.*

/tz/

Ilustrační foto: web SVOL/pixabay