Když před deseti roky Ing. Jiří Hořánek nastupoval do funkce tajemníka Městského úřadu v Písku, mohl se vcelku oprávněně domnívat, že na tomto postu vydrží nanejvýš dva tři roky. Tehdy totiž podle jeho slov "funkční trvanlivost" tajemníků byla velice krátká a k jejich obměně docházelo takřka pravidelně po každých komunálních volbách, kdy se ve vedení radnic měnily politické strany.
Tajemník však zosobňuje kontinuitu a stabilitu činnosti obecního či městského úřadu, v jehož čele ze zákona stojí jako jeho personální šéf. Starostové a další volení zastupitelé se mohou střídat podle volebních cyklů. Ale kvalitní úředníci by měli zůstávat. Třeba už jen proto, že trvá i několik let, než začínající úředník dozraje v opravdového profesionála, který se nejen perfektně orientuje ve svěřené agendě, ale také si osvojí umění jednat s lidmi před svou přepážkou.
PRAVOMOC ŘÍDIT I PRAVOMOC PŘIJÍMAT
Proto Jiří Hořánek považuje za jeden z největších úspěchů Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR stabilizaci postavení tajemníků. Bylo to právě sdružení, které se zasadilo o to, aby v zákonech o obcích a o úřednících k tomu existovaly i určité, dnes obecně známé pojistky.
"Pochopitelně, stále je co zlepšovat," říká Jiří Hořánek, který také vede Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů. Jeho členové se shodují v názoru, že má-li tajemník plnit vůči úředníkům roli statutárního zaměstnavatele a bez výjimky je řídit, měl by mít rovněž pravomoc si je vybírat a jmenovat podle svých vlastních představ. Tedy i vedoucí úředníky, jejichž jmenování je dnes stále ještě vyhrazeno jen radě města či obce. "Je nelogické, pokud vedoucího oddělení přijímá tajemník, ale vedoucího odboru rada. Ovšem je to tajemník, který potom stanovuje plat jak vedoucímu oddělení, tak vedoucímu odboru a jim oběma rovněž případně uděluje sankce za porušení pracovní kázně."
KOMPROMISY VYPLOUVAJÍ NA POVRCH
Sdružení proto úzce spolupracuje s Ministerstvem vnitra, které chystá novelu zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (o tomto návrhu jsme podrobně informovali v MO č. 6/2005). "Díky vstřícnosti Ministerstva vnitra jsme se jako sdružení podíleli už na přípravě zákona číslo 312. Nebylo snadné tenhle zákon vůbec prosadit: Svaz měst a obcí jej nechápal, kraje tehdy ještě neexistovaly, odbory v něm chtěly prosadit své výlučné zájmy a zaměstnavatelé zase tvrdili, že přece stačí zákoník práce... Takže muselo dojít k řadě kompromisů, které teď vyplouvají na povrch," vysvětluje Jiří Hořánek. "Za sdružení mohu říci, že jsme se s tímto zákonem již vcelku sžili a nijak radikálně nevoláme po jeho novelizaci. Ale kdyby k ní mělo dojít, pak jsme pro to, aby se v ní uplatnily i naše požadavky. Buď jak buď, můžeme být pyšní na to, že takový zákon jako úředníci ve veřejné správě vůbec máme. Vždyť státní úředníci na "svůj" zákon budou muset čekat nejméně do roku 2007!"
Podle předsedy by v novele zákona stálo za to řešit třeba otázku výběrových řízení prakticky znemožňujících přijímat na dobu určitou či rozvolnit úroveň jednotlivých zkoušek v rámci odborné způsobilosti.
ANI POLITICKÉ, ANI ODBOROVÉ...
Sdružení se vymezuje jako ryze nepolitické a svými aktivitami nemíří ani do odborářské problematiky. Zaměstnává jediného sekretáře a svoji roli spatřuje zejména ve výměně zkušeností mezi členy a pomoci při prohlubování jejich odborných znalostí, stejně jako ve spolupráci s centrem při vytváření lepších podmínek pro činnost obecních a městských úřadů. Sdružení není připomínkovým místem pro přípravu zákonů, avšak jeho zástupci dostávají možnost se na ní podílet. Jiří Hořánek si přitom nejvíce cení vstřícnosti ministerstev vnitra a práce a sociálních věcí.
Osvědčeným partnerem je rovněž Svaz měst a obcí ČR. "S jeho výkonným místopředsedou Jaromírem Jechem jsme se například nedávno dohodli, že někteří naši kolegové tajemníci s právnickým vzděláním budou kanceláři svazu pomáhat při posuzování návrhů různých zákonů," dodal předseda sdružení.
"Třebaže našimi členy jsou tajemníci jak z velkých měst včetně "trojkových", tak z menších obcí, spojuje nás hlavně úsilí o dobrý chod městských a obecních úřadů," říká Jiří Hořánek. Sdružení podle něho sice "nestojí v čele šiků bojujících za co největší podíl municipalit na státem vybraných daních", ale nepřehlíží, že kupříkladu příspěvek na výkon státní správy zdaleka neodpovídá rozsahu úkolů, které stát přenesl na obce. "Proto i my dodáváme Ministerstvu vnitra podklady, aby mohlo lépe argumentovat vůči Ministerstvu financí a došlo v tomto směru k nápravě. Ale místo toho, aby přidáno dostala raději buď statutární města či "trojkové obce" nebo snad malé obce, se zasazujeme o to, aby se zvětšil společný koláč pro všechny, a tak se zvětšily i jeho díly pro jednotlivé velikostní kategorie sídel," připomněl Jiří Hořánek.
Základní fakta o sdružení
Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR je dobrovolné sdružení fyzických osob, které vykonávají funkci tajemníka obce či města. Jeho posláním je hájit zájmy svých členů zejména tím, že
předkládá parlamentu, vládě a orgánům státní správy iniciativní návrhy k tvorbě legislativy, která se vztahuje k činnosti a práci městských a obecních úřadů,
spolupracuje s organizacemi a svazy, jako je například Svaz měst a obcí ČR, při zajišťování veřejné správy měst a obcí,
snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti funkčnosti úřadů a při výkonu veřejné správy,
napomáhá různými formami (semináře, přednášky apod.) vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů,
spolupracuje se zahraničními svazy a nadnárodními organizacemi podobného typu a zaměření,
vydává vlastní zpravodaj. Sdružení vzniklo 29. června 1994 na ustavujícím valném shromáždění v Havlíčkově Brodu. K 31. 12. 2004 mělo 323 řádných členů a 9 členů čestných. Má statut přidruženého člena v evropské organizaci U.D.I.T.E. Smlouvu o spolupráci a partnerství sdružení uzavřelo s obdobnými profesními organizacemi z Lotyšska a Slovenska a rozvíjí se spolupráce s anglickou SOLACE.
Více informací na www.tajemnici.cz
ZDROJ: STMOÚ ČR
