Hned první listopadový den byla do Poslanecké sněmovny vládou předložena tzv. věcná novela nového stavebního zákona. Přitom jedním ze zásadních témat, která jsou s touto novelou spojována, je budoucnost Pražských stavebních předpisů (PSP), respektive pravomoc velkých měst přijímat vlastní podrobné regulativy výstavby.
Stávající stavební zákon č. 183/2006 Sb. z hlediska obecných požadavků na výstavbu plně odkazuje na prováděcí právní předpisy, kterými jsou zejména vyhláška o obecných požadavcích na využívání území, vyhláška o technických požadavcích na stavby a vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Jak celý proces vidí Alena Müllerová, advokátní koncipient v AK bnt attorneys in cee?
PSP a nový zákon
Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. přijatý v loňském roce již naopak hmotné stavební právo v podobě základních požadavků na výstavbu obsahuje. Jedná se o obecné požadavky na vymezování pozemků (např. definování stavebních pozemků či veřejných prostranství), požadavky na umisťování staveb (napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, odstupy staveb) a technické požadavky na stavby (požární bezpečnost, mechanická odolnost a stabilita, ochrana zdraví a životního prostředí, požadavky na úsporu energie atd.). Podrobné požadavky na výstavbu budou pro celou Českou republiku stejně jako dnes upraveny prováděcím právním předpisem. Zvláštní postavení má v tomto ohledu Hlavní město Praha a statutární města Brno a Ostrava, které jsou v platném znění nového stavebního zákona zmocněny předmětné podrobné požadavky na výstavbu stanovit vlastním prováděcím předpisem odchylně. V platném znění přechodných ustanovení nového stavebního zákona je v této souvislosti rovněž konstatováno, že se Pražské stavební předpisy, tj. nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, považují za prováděcí právní předpis ve výše uvedeném smyslu.
PSP a novela nového zákona
Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci návrhu věcné novely ve znění předloženém dne 15.7.2022 pro jednání vlády navrhlo Pražské stavební předpisy zrušit, neboť podle vyjádření ministerstva obsahově nekorespondují s hmotným právem nového stavebního zákona, a dále navrhlo zmocnění Prahy, Brna a Ostravy k přijetí odlišné úpravy podrobných požadavků na výstavbu omezit pouze na požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb. Tento krok ministerstvo zdůvodnilo zejména nutností sjednocení technických požadavků na veřejné stavby školských, sociálních či zdravotnických zařízení či stavby důležité pro obranu státu bez ohledu na jejich umístění v rámci České republiky a dále nutností sjednocení postupů při plnění notifikační povinnosti vůči členským státům Evropské unie a orgánům Evropského společenství při přijímání technických předpisů, na něž se tato povinnost vztahuje. Ze strany odborné veřejnosti byl tento návrh ministerstva značně kritizován se zdůvodněním, že zcela pomíjí logicky odlišná specifika výstavby a budoucího rozvoje velkých měst obzvláště s ohledem na naléhavou potřebu v těchto městech efektivně řešit drahé a nedostupné bydlení.
Ústup MMR
Z návrhu věcné novely, který byl dne 1.11. 2022 vládou předložen do Poslanecké sněmovny, vyplývá, že ministerstvo z navrženého omezení alespoň částečně ustoupilo a vrátilo se k platné úpravě nového stavebního zákona. Věcná novela sice i nadále počítá se zrušením Pražských stavebních předpisů, nicméně Praze, Brnu a Ostravě i nadále umožní vlastním prováděcím předpisem upravit odchylně podrobnější požadavky na výstavbu v plném rozsahu, tj. včetně technických požadavků na stavby. Zůstává otázkou, zda návrh věcné novely projde legislativním procesem bez dalších změn, či bude v rámci projednání v Poslanecké sněmovně ještě upravován. Věcná novela nového stavebního zákona je pro první čtení zařazena na 45. schůzi Poslanecké sněmovny, která by se měla rozběhnout v úterý 15. listopadu 2022.*
/Zdroj: SF/
