Místo toho, aby obce byly motivovány k vytváření těch nejlepších podmínek pro zaměstnanost na svém území, leckteré z nich kvůli nižšímu podílu svých obyvatel bez práce naopak finančně tratí. Příčinou je zbytečná technická chyba převodů daní fyzických osob do příjmů obcí.
V roce 2011 nemálo obcí obdrželo od příslušných finančních úřadů vyrozumění, že došlo k jejich přeplacení, např. z předčíslí 1628 (30% motivační část), a že se těmto obcím tudíž o toto přeplacení snižuje jejich podíl na dani z přidané hodnoty (DPH). Obce tak byly na výnosu z této daně dodatečně kráceny.
PRÁVNÍ VÝCHODISKO
Připomeňme nejprve, co určuje zákon číslo 243/2000 Sb.,o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní):
Podle § 4 (1) tohoto zákona daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří:
c) podíl na 21,4 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,
g) 30 % z výnosu záloh na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,
CO SE (NEZŘÍDKA) STÁVÁ V PRAXI
Jen v Libereckém kraji bylo loni takto hned několika obcím strženo na 30% motivační části více, než jim bylo od finančního úřadu z předčíslí 1628, tedy z motivační části, převedeno za celé dva poslední roky!
Když obce zjišťovaly, proč se tak stalo, finanční úřad jim objasnil techniku převodů daně z příjmů fyzických osob na obce. V čem spočívá její chybný princip? Ve chvíli, kdy si fyzická osoba vyzvedne u zaměstnavatele jen potvrzení o zdanitelných příjmech, aby následně sama podala své daňové přiznání (např. upravené o hypoteční úroky, příspěvky odborům, penzijní připojištění apod.), toto její daňové přiznání se převede pod systém 30% motivační části, přičemž přeplatek záloh na daň z příjmů se nesníží z předčíslí 2612, nýbrž právě z předčíslí 1628 - 30% motivační části (viz box nahoře). Chyba systému se výrazněji ukazuje právě až nyní, kdy se značně snížily příjmy z podnikání fyzických osob a velký vliv v tomto směru má i daňové zvýhodnění nebo bonus na vyživované děti.
Zopakujme: Některým obcím finanční úřady loni strhly na 30% motivační části více, než jim na na toto předčíslí bylo převedeno za celé dva poslední roky. Z logiky věci proto vyplývá, že peníze se státu vracejí odněkud, kam nebyly převedeny.
Techniku převádění daní na jednotlivé účty s předčíslím, z nichž se vychází při převodu podílu daní obcím, jsme zjistili při jednání na Finančním úřadě v Liberci. Do režimu 30% motivační části by v souladu s předpisem neměla být převáděna daň ze závislé činnosti. Jistěže lze uznat, že zvolit techniku rozdělení odčitatelných položek při souběhu činností (závislá a podnikání) je těžké. Přesto však alespoň tehdy, kdy se daní jen závislá činnost, by případné vratky daně neměly být vypláceny poměrem 30 % obec a 70 % stát, nýbrž procentem stanoveným z celostátního výnosu. Právě v tom totiž spočívá technická chyba. V těchto případech obce nejvíce tratí na systému zavedení přídavků na děti do daně z příjmů (bonusy na vyživované děti).
Při tomto postupu je motivační část RUD systémově nastavena tak, že obce, kde nebyly vytvořeny vhodné podmínky pro podnikání a zaměstnávání lidí, jsou z hlediska daňových výnosů na tom lépe, než obce, jejichž obyvatelé jsou převážně zaměstnáni. Jestliže se při vyjednávání o nové podobě RUD podíl motivační části dál zvýší - a uvedená technická chyba nebude odstraněna, obce budou takto vracet ještě více peněz.
ZÁVĚREM
Je třeba zajistit techniku převodů tak, aby se vyúčtování zálohové daně (Přiznání A), nesmělo převádět do systému 30% motivační části - a to ani v případě, že daňové přiznání podává sám plátce (a nikoliv jeho zaměstnavatel), a aby muselo zůstat v systému daně ze závislé činnosti převáděné zaměstnavatelem jako plátcem. Bez tohoto zajištění by jinak nešlo o motivační část, ale o trestný daňový podíl obcí za to, že její občané uplatňují odčitatelné položky.
IVANA SCHNEIDEROVÁ
auditor, číslo osvědčení 1840 Acha obec účtuje s. r. o.
Problém je v zákoně o rozpočtovém určení, připomíná senátorka
Jedním z daňových příjmů rozpočtů obcí je 30 % výnosu záloh na daň a výnosu daně z příjmů fyzických osob, jež mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti. Jak se však měnil zákon o dani z příjmů č. 586/1992 Sb., postupně dopadaly jeho změny na rozpočtové určení daní. Profesí jsem daňový poradce, a když jsem současně zastávala funkci neuvolněné starostky, uměla jsem předvídat situace v návaznosti na změny zákona o dani z příjmu. Problémy začaly v roce 2006, kdy se podávala přiznání při společném zdanění manželů za rok 2005. Za rok 2006 a 2007 se navíc místo nezdanitelných částek začaly uplatňovat slevy na dani na poplatníka, manželku a děti, které se za rok 2008 zvedly u poplatníka a manželky z 7200 na 24 840Kč a sleva na dítě z 6000 na 10 680 Kč. Minimální základ daně platil do roku 2007. V roce 2009 s ohledem na nastupující krizi MF ČRí u firem do 5 zaměstnanců zrušilo povinnost zálohovat a navíc se výrazně zvýšily výdajové paušály pro živnostníky.
O nepoměru mezi tím, kolik za svého občana - zaměstnance obec obdrží a o kolik přijde v případě jím podaného přiznání, kdy uplatňuje nárok na vrácení přeplatku daně, jsme hovořili již v roce 2007 v pracovní skupině MF k RUD. Nikdo se tím však nezabýval, poněvadž problém nešlo kvantifikovat. Letos v lednu jsem interpelovala ministra financí se žádostí o vysvětlení některých situací, jak je tomu v případě podávání přiznání zaměstnanci a vracení jejich přeplatků na dani či bonusů na děti. V únoru jsem obdržela odpověď, která problém potvrdila a následně to při jednání připustil také první náměstek pana ministra Ladislav Minčič. Platí, že v případě vrácení přeplatku je o jeho 30 % krácen příjem obce. Protože může nastat řada variant, když se podává přiznání, a je technicky nerealizovatelné vše navázat na RUD, navrhla jsem, aby obce nebyly kráceny o 30 % z přeplatků na základě přiznání typu »A« - tj. jen příjem ze zaměstnání. Náměstek Minčič slíbil, že prověří, zda to vůbec bude možné technicky realizovat. Do té doby se musí obce raději informovat u finančních úřadů na situaci, která může ovlivnit jejich předpokládané příjmy, přičemž FÚ samozřejmě obci nemůže poskytnout informace o vrácení daně u konkrétních poplatníků.
JANA JUŘENČÁKOVÁ
místopředsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova
Příklad: Výše dopadu chybné techniky převodu daní z příjmů FO do výnosů obce v případě, že FO nemá žádné další příjmy z podnikání
Obec s 226 obyv. má procentní podíl na dani 0,001358 % z 21,4% celostátního výnosu.
Představme si případ, kdy příjem fyzické osoby (FO) ze zaměstnání je ve výši 220 tis. Kč ročně
(1 dítě). Základ super hrubé mzdy je pak 295 315 Kč a zálohy ročně na daň z příjmu fyzických osob (DPFO) činí 10 900 Kč.
Z této částky by obci mělo přepočtem připadnout 3,17 Kč. (příjem dle § 4, odst. 1, písm. c).
Fyzická osoba si však vezme od zaměstnavatele pouze potvrzení, přiznání zpracuje sama a sníží si základ daně, např. o 2000 Kč za dary a o 20 000 Kč za hypoteční úroky, penzijní a životní pojištění 12 000 + 3000 Kč. Žádné jiné příjmy než ze závislé činnosti tato fyzická osoba nemá. Pak dojde k tomu, že daň činí 2300 Kč.
Finanční úřad vrací fyzické osobě zálohy ve výši 8600 Kč. Tuto vratku však rozdělí tak, že stát vrací 70% a obec 30% své motivační části, tj. 2580 Kč.
Jenže podle zákona jde správně pouze o vyúčtování daně ze závislé činnosti odváděné zaměstnavatelem - a tedy obec měla vrátit necelé 2 Kč! (z předčíslí 2612).
Kvůli této »technické chybě« však obec musí místo 2 Kč vrátit 2580 Kč.
ZDROJ: AUTORKA
Finanční úřady postupují v souladu s platnými zákony, vysvětluje Generální finanční ředitelství
Na dotaz Moderní obce Generálnímu finančnímu ředitelství, jak je to s technickou chybou výpočtu odvodu podílu daně z příjmů fyzických osob, kdy stát obce významně poškozuje, zástupkyně tiskové mluvčí Ing. Jana Kaslová navázala na fakt, že pokud poplatník - fyzická osoba nepožádá posledního plátce o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, může využít své právo podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, v jehož rámci si uplatní daňové zvýhodnění.
»Pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky od více plátců daně a alespoň u jednoho nepodepsal prohlášení k dani, je povinen podle § 38g odst. 2) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob,« uvedla Jana Kaslová.
A pokračovala: »Zálohy na daň ze závislé činnosti a funkčních požitků odvádějí plátci za poplatníky (zaměstnance) na účty finančních úřadů s předčíslím 713 - Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Na vrub tohoto účtu provádějí i roční zúčtování záloh.
V případě, že poplatník s příjmy podle § 6 ZDP podá místně příslušnému správci daně daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a požádá o vrácení přeplatku na dani, přeplatek na dani správce daně vrací poplatníkovi v souladu se zákonem z účtu s předčíslím 721 - Daň z příjmů fyzických osob podávajících přiznání.
Jestliže si zaměstnanec podává sám daňové přiznání k DPFO na jemu místně příslušný finanční úřad a požádá o vrácení přeplatku na dani, bude do celkového nároku na převod výnosu DPFO pro obec, ve které měl bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, započtena záporná částka ve výši 30% vratky, a to v souladu se zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále jen »zákon o RUD«).
Pokud zaměstnanec podává svému místně příslušnému finančnímu úřadu daňové přiznání k DPFO z důvodu dalšího příjmu dle § 7 až § 10 ZDP a vznikne mu přeplatek na dani, bude do nároků dané obce, ve které měl poplatník bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, započtena záporná částka ve výši 30 % vratky, a to v souladu se zákonem o RUD.
Obec, která je příjemcem výnosu daně, může k ověření převodů využít § 257 odst. 4 zákona č. 280/2009, daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který definuje, že správce daně, který převádí výnos některé daně v souladu s jejím rozpočtovým určením, sděluje příjemci výnosu informace o celkovém výnosu této daně, o celkovém stavu nedoplatků, včetně souhrnné částky daní, jejichž úhrada je posečkána, o skutečné výši převedených částek této daně a dni, v němž došlo k převodu. Informace o výši celostátních hrubých výnosů sdílených daní a výši nároků obcí a krajů jsou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách české daňové správy (http://cds.mfcr.cz) v nabídce Daně a poplatky - Kraje a obce - Daňové příjmy krajů a obcí,« uzavřela Jana kaslová z GFŘ.
Je třeba zajistit, aby motivační prvky RUD nebyly trestným daňovým podílem obcí za to, že její občané jsou aktivní a ve svém daňovém přiznání uplatňují odčitatelné položky.
