Kultura patří v každém demokratickém prostředí do oblasti veřejné ekonomiky. Potřeba kulturních hodnot je individuální. Uspokojuje se převážně zajištěním ze strany společnosti. V kultuře však nelze uplatnit jednoznačně ekonomická hlediska, protože by mohla být ve svých konečných důsledcích...
Kultura patří v každém demokratickém prostředí do oblasti veřejné ekonomiky. Potřeba kulturních hodnot je individuální. Uspokojuje se převážně zajištěním ze strany společnosti. V kultuře však nelze uplatnit jednoznačně ekonomická hlediska, protože by mohla být ve svých konečných důsledcích diskriminační. Listina základních práv a svobod deklaruje rovné právo každého občana spolupodílet se a užívat kulturní hodnoty. V oblasti kultury se nelze spolehnout na tržní mechanismy, protože konkurence je zde nedokonalá a není možné explicitně kvantifikovat ani kvalifikovat míru užitku pro konkrétního účastníka. V kultuře převažují tzv. smíšené veřejné statky, úhrada jejich nákladů se dělí mezi občany - spotřebitele a veřejný sektor.
KULTURA JAKO VEŘEJNÝ STATEK
Kultura v nejširším pojetí je smíšený veřejný statek, na jehož trvalé produkci a spotřebě má každý kulturně vyspělý stát zájem, avšak jeho rozsah a skladbu přímo neurčuje, resp. k druhu a množství skladby používá různé nepřímé nástroje. Z toho vyplývá, že část nákladů na jeho pořízení financuje příslušný občan - spotřebitel a zbylá část je financována z veřejných rozpočtů (státu, okresu a měst a obcí).
Rozsah produkovaných kulturních činností a dalších kulturních produktů je stále větší a vzhledem k technickému pokroku a celkovému rozvoji společnosti kvalitnější. To s sebou nese zvýšené nároky na objem vynakládaných finančních prostředků pro tuto oblast, protože kvalitní kulturní činnosti a kulturní produkty patří mezi pozitivní externality.
Příkladem pozitivní externality v oblasti kultury je např. oprava historické památky v určité obci či městě, která má za následek zvýšení cestovního ruchu, prestiže určité oblasti, zájmu o bydlení v příslušné lokalitě a o práci atd. Rovněž vlastní spotřeba jednotlivých kulturních statků příslušnými občany má pozitivní vliv na jejich chování, názory, životní cíle, způsoby posuzování hodnot kolem sebe a stanovení jejich preferencí. To se týká zejména mladých lidí, u kterých se teprve vytváří příslušná stupnice hodnot, které následně podřizují svá snažení a životní cíle. Je v zájmu všech úrovní veřejné správy, zejména představitelů municipalit vytvářet co nejlepší podmínky pro realizaci kulturních činností v jejich obcích a městech.
ÚLOHA OBČANA PŘI FINANCOVÁNÍ KULTURY
O rozsahu financování kultury rozhoduje zejména společenský zájem o produkci určitých kulturních statků. Z hlediska financování kultury z veřejných rozpočtů jde o to: kolik chce občan z vlastní vůle (na základě určité potřeby konzumace kulturních statků) dát na umění, vědu, památkovou péči a ostatních významné složky kultury.
Správce příslušné rozpočtové kapitoly na příslušné vládní a rozpočtové úrovni (nejčastěji na úrovni zastupitelstva obce a rozpočtu obce) na základě příslušného politického rozhodnutí musí při realizaci finančních toků konkrétně rozhodnout:
[*] kolik prostředků je třeba zajistit v daném čase (rok a delší období),
[*] o prioritách použití prostředků z hlediska druhů produkovaných kulturních statků (podpora filmového umění, divadelního umění, lidové tvořivosti, místní či regionální oslavy různých významných událostí a jubileí, údržba památek aj.),
[*] komu, jakým způsobem a za jakých podmínek budou určité finanční, případně jiné prostředky (provozní budovy) poskytnuty,
[*] jakými mechanismy (prostřednictvím kterých organizací nebo na základě jakých veřejných či jiných soutěží aj.) budou finanční prostředky poskytnuty,
[*] jak bude zajištěna kontrola správného využívání poskytnutých prostředků,
[*] jak bude zajištěna maximální efektivnost vydaných prostředků pro určené akce aj.
O velikosti spotřeby kulturních statků se v podstatě rozhoduje na trhu kulturních statků, tj. občan sám rozhoduje o tom, jaký druh, jaké množství, jakou kvalitu a v které době a od kterého producenta bude spotřebovávat. Jako čisté veřejné statky mohou mít kulturní statky spotřebu:
- automatickou: např. péče o kulturní památky, pravidelné akce k určitým významným výročím celonárodního nebo místního charakteru aj.,
- fakultativní (výběrovou): např. využívání služeb místní knihovny, místního rozhlasu, určitých provozních zařízení, perspektivně internetu atd.
Jedním z velmi náročných a často obtížně řešitelných problémů při poskytování kulturních statků je zjistit konkrétní preference občanů z hlediska jejich zájmu o produkci a spotřebu jednotlivých druhů kulturních statků v určitém množství, místě a ročním období a jiných specifických podmínek.
PRODUKCE A ROZDĚLENÍ KULTURNÍCH STATKŮ
V oblasti kulturních statků se produkují všechny základní typy statků, tj.:
o veřejné statky: běžně se pro jejich spotřebu uplatňují stejné znaky jako pro ostatní veřejné znaky, tj. nevylučitelnost ze spotřeby, nedělitelnost spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele,
- smíšené veřejné statky: např. návštěva dotovaného divadelního představení, prohlídka státního hradu či jiné stavební památky, na jejíž udržování přispívá stát, obec či jiný veřejný rozpočet aj. Smíšené veřejné kulturní statky je možno rozdělit podle jejich vlivu na počet občanů na:
- národní: mají maximálně široký vliv na nejširší vrstvy národa,
- lokální: mají vliv na omezený okruh obyvatel.
- privátní statky: např. zakoupené umělecké dílo soukromým subjektem za tržní cenu aj.
Základem ekonomické hodnoty kulturních statků je jejich vzácnost a užitná hodnota. Zvláštností hodnoty kulturních statků je to, že je velmi náročné objektivně stanovit užitnou hodnotu příslušného kulturního statku. O kulturních statcích platí, že je velký rozdíl v užitné hodnotě určitého statku pro různé spotřebitele a z toho vyplývá i cena příslušného statku. Např. různou hodnotu mají umělecké zážitky návštěvníků hradu či zámku s různými exponáty obrazů, historických zbraní, kostýmů pro různé skupiny návštěvníků. Totéž platí o hodnotě uměleckých a jiných zážitků z vystoupení různých hudebních těles aj. Zde často velmi záleží na celkovém profilu, předběžné přípravě příslušných návštěvníků či spotřebitelů příslušných druhů kulturních statků.
Vzhledem k potřebě poměrně vysoké kvalifikace, která je nutná k posouzení konkrétní užitné hodnoty určitého kulturního statku, dochází velmi často k extrémům při financování produkce příslušných kulturních zařízení. Některé kulturní statky jsou proto:
- nedoceňovány: např. udržování některých druhů stavebních historických památek aj.,
- přeceňovány: např. vystoupení některých hudebních skupin, projevy některých výtvarníků (malířů, sochařů) aj.
Řešení spočívá v tom, že kulturní statky, o jejichž spotřebu je zvlášť velký zájem, jsou zařazeny mezi statky privátní (tržní), tj. nejsou na ně poskytovány finanční a jiné prostředky z veřejných rozpočtů, resp. tyto prostředky jsou poměrně nízké. Vztah veřejných rozpočtů ke kulturním statkům může být různý, tj. lze propagovat zvýšený podíl veřejných rozpočtů na jejich financování, stejně tak jako názor opačný, tj. ať se na nákladech produkce kulturních statků maximálně podílejí konkrétní občané - spotřebitelé příslušných kulturních statků. Názory na rozsah financování kulturních statků lze rozdělit v podstatě na dvě základní skupiny: zvýšené financování z veřejných rozpočtů, převážně tržní zabezpečení produkce a spotřeby kulturních statků. Pro každou skupinu lze uvést řadu argumentů.
o Argumenty pro zvýšené financování kulturních statků z veřejných rozpočtů
1. Produkci, oceňování a distribuci kulturních statků nelze svěřit pouze trhu, protože trh využívá příslušné kulturní statky hlavně k produkci maximálního zisku. Trh nerespektuje např. tzv. vnitřní hodnotu, již kulturní statky mohou přinášet jak jejich spotřebitelům, tak i jejich producentům (je mnoho umělců, pro které je velkou odměnou spokojenost občanů - spotřebitelů).
2. Trh nedokáže zabezpečit neziskovou produkci příslušných kulturních statků v dostatečném množství, kvalitě a čase. Např. soukromý podnikatel bez dotací nemůže dost dobře zajišťovat produkci některého kulturního statku, jako je např. okresní či městské muzeum, galerie aj. I když jsou známé případy, že provozovatelem určité galerie je soukromá společnost, typu s. r. o. (např. v Kutné Hoře).
3. Spotřeba většiny druhů kulturních statků vede ke vzniku pozitivních externalit. Je proto v zájmu společnosti produkci a spotřebu kulturních statků podporovat, a tím zlepšovat celkovou sociální a ekonomickou úroveň ve společnosti.
Např. dotovaná přednáška (jako smíšený veřejný statek) kvalifikovaného ekologa může podnítit její účastníky nejen k ochraně některých biologických druhů, ale přispět např. i k zvýšené ochraně veřejné zeleně ve městě, ke změně v hierarchii lidských hodnot ve smyslu většího oceňování živé části přírody jako zdroje zdraví a dalších lidských užitků, udržování pořádku na veřejných prostorách, účelného využívání volného času jak mládeže, tak dospělých, k zvelebování okolí bydliště, zvýšení péče výchově vlastních dětí, vnoučat aj.).
o Argumenty pro tržní zabezpečení kulturních statků
1. Zabezpečování produkce kulturních statků z veřejných zdrojů snižuje možnost svobodné volby při vybírání určitých druhů kulturních statků, může vést ke vzniku určité míry uniformity ve spotřebě některých kulturních statků. Občané navštěvují zpravidla více taková představení, na která je vstup buď volný (zdarma), nebo je velmi nízký, v okrajových oblastech spotřebu příslušného kulturního statku významně pozitivně ovlivňuje zajištěná a ne drahá doprava do místa produkce příslušného kulturního statku.
2. Vzniká nebezpečí ztráty odpovědnosti každého občana za sebe sama. Zde vystupuje tzv. paternalistická role státu a občan se z určité části vzdává vlastního rozhodování o tom, který statek a v jakém množství a kvalitě bude spotřebovávat. Toto počínání se označuje jako tzv. morální hazard.
3. Vzniká nebezpečí z neefektivnosti vynakládaných veřejných prostředků. K tomuto stavu dochází, pokud je produkce určitých kulturních statků alokována v nevhodné struktuře a množství na nevhodné místo a v nevhodnou dobu, a tak nemůže být občany příslušné obce dostatečně využívána.
4. Často dochází i k projevu efektu přetížení (návalu): kulturní statky jsou nejčastěji poskytovány z ekonomického hlediska jako smíšené veřejné statky za nižší náklady než jsou náklady skutečné (účast občanů na hrazení nákladů na jejich produkci je nízká). Tím se stává, že v některých případech přestává fungovat regulace konzumace statků prostřednictvím vhodně volené ceny vstupenky či provedené propagace aj. Je věcí organizátora příslušné kulturní akce, aby buď formou časového harmonogramu upravil využívání určitých statků a nebo, aby přistoupil k zavedení přiměřeně vysokých poplatků (vstupenek), které by měly funkci regulačního faktoru a přitom by svojí výší neodrazovaly od spotřeby příslušného statku.
5. Vzniká možnost tzv. nadspotřeby určitého kulturního statku, protože není dostatečný regulační účinek velikosti podílu občana - spotřebitele na ceně příslušného kulturního statku.
Rozdělení kulturních statků podle způsobu řízení jejich produkce
Produkci kulturních statků z hlediska jejího řízení lze rozdělit na:
[*] neřízenou (přirozenou, spontánní),
[*] řízenou (plánovanou).
NEŘÍZENÁ PRODUKCE
Za neřízenou produkci kulturních statků počítáme takovou, která vyvěrá z přirozených potřeb obyvatel určité obce či města. Může jít např. o vznik a reprodukci národních písní, tanců, kulturních obyčejů aj. Jde o činnosti, které z ekonomického hlediska nejsou v rozhodující míře závislé na přísunu určitého množství finančních a jiných prostředků. Z hlediska obecních rozpočtů je pro obce důležité to, že těmto kulturním aktivitám není třeba po ekonomické stránce věnovat zvýšenou pozornost.
ŘÍZENÁ PRODUKCE
Jde o produkci velmi početných druhů kulturních statků ve specializovaných kulturních zařízeních, která jsou, podobně jako jiné organizace, dost náročná na odpovídající přísun různých prostředků, zejména finančních. Zvláštností některých druhů kulturních zařízení jsou vysoce specializované činnosti (divadelní a filmová produkce, hudební produkce, malířské umění aj.). Tyto vysoce specializované činnosti jsou z ekonomického hlediska zpravidla vysoce náročné na:
[*] kvalitu pracovní síly,
[*] materiální vybavení pro realizaci vlastní produkce.
Výsledkem uvedených druhů činností jsou určité druhy kulturních statků, které však nemají stejné uplatnění pro všechny občany. Někteří občané dávají např. přednost divadelnímu umění před hudbou aj. Pro ekonomickou efektivnost některých specializovaných kulturních zařízení je velmi důležitý marketing (předběžný průzkum potřeb a zájmů občanů příslušné obce, resp. aspoň obecná znalost kulturních potřeb obyvatel dané obce či mikroregionu (která se může odvíjet např. od určitých tradic charakteristických pro danou oblast aj.). Samozřejmým předpokladem spotřeby příslušných kulturních statků je také dostatečná informovanost a propagační kampaň. Je třeba volit i vhodnou dobu (roční i denní) pro produkci příslušných kulturních statků.
VÝDAJE NA FINANCOVÁNÍ KULTURY
Podle platné rozpočtové skladby) se výdaje na kulturu dělí podle činností:
- umění: divadelní, hudební, kinematografie, knihovnictví, muzea a galerie, vydávání literárních, hudebních, výtvarných a audiovizuálních děl, výstavnictví,
- ochrana památek a péče o kulturní dědictví: památkové ústavy, hrady a zámky, zachování a obnova, výkup předmětů kulturní hodnoty,
- církve a náboženské společnosti: kultovní činnost, náklady na zajištění činnosti,
- sdělovací prostředky: rozhlas, televize,
- správa v oblasti kultury: Ministerstvo kultury, ostatní správní složky v oblasti kultury,
- ostatní činnosti: mezinárodní spolupráce, zájmová činnost (kluby, kulturní domy, kulturní střediska).
Současný stav financování kultury v ČR je takový, že kulturní statky produkují převážně různé ekonomické subjekty, které hospodaří jako příspěvkové organizace (PO). Mezi tradiční producenty kulturních statků patří např. divadla, která hospodaří jako PO. Zřizovatelem příslušných kulturních PO je nejčastěji příslušný městský úřad, resp. magistrát. Z toho vyplývá, že příslušný zřizovatel přispívá určitou částkou (která je zpravidla rozhodujícím příjmem příslušného kulturního zařízení) do rozpočtu příslušné kulturní organizace. Zřizovatel poskytuje organizaci (kulturní organizaci) příspěvek k úhradě její provozní činnosti včetně výdajů na opravy a výdajů na údržbu základních prostředků, a to v případě, že tyto potřeby nelze uhradit jejími vlastními příjmy. Prostředky poskytované na produkci kulturních statků se rozdělují podle:
- místa zdroje: centrum, regionální a místní orgány,
- způsobu rozdělování: přímo, nepřímo (grantová a jiná soutěž).
Prostředky z centrálních zdrojů
Rozhodujícím centrálním zdrojem pro financování výdajů na kulturu je státní rozpočet s příslušnými fondy. Jsou to:
[*] Stání fond kultury ČR,
[*] Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie.
- Státní fond kutzury ČR
Mezi hlavní příjmy Státního fondu kultury (dále jen fondu) patří výnosy z veřejných sbírek a loterií tímto fondem organizovaných. Do fondu také plynou výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání v kultuře s výjimkou kinematografie. Od jiných subjektů získává 50 % z výnosů z nájmu památek, kde je správcem. Mezi další příjmy patří příjmy z podnikatelských aktivit. Roční příjmy fondu činí kolem 70 mil. Kč.
o Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
Rozhodujícím příjmem tohoto fondu je příplatek k ceně vstupného na filmová představení. Roční příjmy fondu jsou zhruba 50 mil. Kč a výdaje 40 mil. Kč. Finanční prostředky uvedených fondů se poskytují jako účelové dotace, půjčky nebo návratné finanční výpomoci s tím, že polovinu příslušných nákladů si musí žadatel hradit ze svých zdrojů.
o Ministerstvo kultury se svým rozpočtem
Finanční prostředky rozpočtované ve státním rozpočtu pro resort Ministerstva kultury (MK), kap. 334 jsou využívány na:
- provoz příspěvkových organizací: jde o několik desítek příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem je MK, jako jsou např. ústavy památkové péče umístěné v regionech (historické objekty přístupné veřejnosti), 9 státních vědeckých knihoven (které mají postupně přejít do správy nových krajů), Národní divadlo, Národní muzeum, Národní knihovna aj.,
[*] poskytování příspěvku na památkovou péči ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o památkové péči,
[*] příspěvky na financování grantů pro občanská sdružení (celkový objem těchto prostředků např. pro rok 1999 činil asi 70 mil. Kč),
[*] dotace územním rozpočtům, tj. rozpočtům okresních úřadů a obcí na regionální kulturu: např. v roce 1998 to bylo více než 300 mil. Kč (výdaje památkové péče na záchranu a ochranu nemovitého a movitého kulturního dědictví) aj.,
[*] financování činnosti okresem zřizovaných muzeí a knihoven,
[*] grantové financování aktuálních úkolů na úseku kultury,
[*] finanční zajištění speciálních fondů: např. Fond na záchranu architektonického dědictví apod.,
[*] zajištění provozu vlastního úřadu ministerstva.
Prostředky z místních (regionálních) zdrojů
Problematika financování kulturních činností se od roku 1990 stále více posouvá směrem k bydlišti občanů, tj. do regionů (okresů a krajů) a přímo do municipalit. Problémem zůstává však stále vyšší disproporce mezi finančními zdroji a výdaji, jež municipality mají pro své činnosti a tedy i pro financování kulturních činností.
Finanční prostředky pro místní kulturu se rámcově rozdělují do těchto základních skupin:
1. prostředky rozpočtů municipalit,
2. prostředky rozpočtů okresních úřadů,
3. prostředky státního rozpočtu (rozpočet Ministerstva kultury jako centrální zdroj),
4. dotace od jiných organizací a fondů,
5. příjmy z hospodářské činnosti kulturních organizací,
6. tržby od obyvatel - spotřebitelů kulturních statků,
7. ostatní zdroje: sponzorské dary, příspěvky aj.,
8. přímá finanční účast uživatelů (občanů obcí a měst, turistů aj.).
Prostředky municipálních rozpočtů
V rámci rozpočtů municipalit se vychází hlavně ze zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.), podle kterého obec při výkonu samostatné působnosti zabezpečuje také kulturní rozvoj pro obyvatele svého územního obvodu a uspokojuje potřeby občanů zřizováním, správou a provozem příslušných kulturních zařízení.
Mezi kulturní činnosti na úrovni municipalit patří zejména provoz:
[*] divadel a filharmonií,
[*] místních knihoven,
[*] muzeí a galerií,
[*] kulturních středisek,
[*] dalších různých spolků a sdružení (patřících zpravidla do skupiny neziskových organizací, které mohou být jak státní, tak privátní), provozujících kulturní nebo vzdělávací činnost.
Základním předpokladem uskutečňování aktivit municipální kultury je, aby občané příslušných obcí měli potřebu místní kultury a není rozhodující, zda jsou jejími tvůrci. Dalším důležitým předpokladem pro existenci a rozvoj místní kultury je, aby občané měli přiměřené množství finančních prostředků, aby se mohli svým dílem podílet na hrazení výdajů vznikajících při realizací kulturních činností.
Úkolem municipálních vlád (zastupitelstev obcí a rad obcí) je v rámci každoročního sestavování a schvalování obecního rozpočtu rozhodnout, které druhy kulturních činností a v jakém rozsahu se budou v rámci aktivit obce provozovat, a zejména, jaká se předpokládá finanční účast rozpočtu obce. Vzhledem k značné odlišnosti k podmínkám obcí z hlediska jejich dosavadní vybavenosti různými kulturními zařízeními a existenci různých kulturních objektů (nejčastěji různých druhů stavebních památek) nejsou stanovena pravidla, které kulturní akce, resp. která kulturní zařízení má příslušná obec podporovat více nebo méně.
Podle statistických údajů objem výdajů na kulturu z rozpočtů obcí činil např. v roce 1998 asi 8 mld. Kč. Podrobný přehled podává tab. 1.
Regionální výdaje připadající na jednoho obyvatele se v jednotlivých okresech ČR v roce 1998 pohybovaly od 340 do 1150 Kč ročně.
Příklady financování kultury z rozpočtů měst
Jako příklady byly vybrány výdaje na financování kultury v různě velkých městech: Jindřichův Hradec, Nové Město n. Metují, Kutná Hora, Pardubice a Zlín.
Odvětví kultury zdědily obce po národních výborech ve velice zuboženém stavu (stejně jako tomu bylo i v případě školství). Obce zřizují různé druhy organizací, které poskytují poměrně pestrý výčet kulturně osvětových činností. Známé byly zejména tzv. osvětové besedy a kulturní domy (které v řadě míst přetrvaly do současnosti). Dále jsou to knihovny, kina a ve větších městech divadla. Téměř všude se v nějaké formě a rozsahu projevuje péče o kulturní památky (ve vlastnictví obcí, soukromých subjektů nebo církví). Do kulturní činnosti obcí patří také vztah orgánů obce k sdělovacím prostředkům (místní noviny, okresní noviny, rozhlas, televize aj.).
Jindřichův Hradec
Mezi hlavní kulturní projekty financované z rozpočtu města v letech 1997 - 2000 patřily: Žulové sympozium, Folková růže, Concertino Praga a Jindřichohradecký zpravodaj.
Přehled výdajů uvedených kulturních projektů obsahuje tab. 2.
Nové město nad Metují
Osvětová beseda, stejně jako v jiných menších městech, nemá pracovníky na plný úvazek. Příslušné činnosti zastávají ve vedlejším pracovním poměru 1 - 2 pracovníci, nejčastěji učitelé a důchodci.
Městské kino: malá města a obce již téměř nemají kina, která jsou vzhledem k malé návštěvnosti nerentabilní. Kina fungovala nebo ještě fungují jako tzv. zálohová zařízení bez právní subjektivity. V Novém Městě n. Metují městský úřad financuje program kina, poskytuje příspěvky na Festival veselohry a dále pak financuje údržbu a opravy prostor kina. (V roce 1988 poskytl městský úřad kinu částku 1 733 000 Kč na plynofikaci a stavební úpravy.) Zbylou část provozních prostředků získává kino od sponzorů.
Městská knihovna byla zřízena jako příspěvková organizace městského úřadu, který kontroluje a koriguje její činnost. Knihovna hospodaří se samostatným rozpočtem, který sestavuje ředitel a schvalují rada a zastupitelstvo města.
Městské muzeum bylo zřízeno a funguje jako příspěvková organizace. Podstatnou část finančních prostředků na svůj provoz získává z městského rozpočtu.
Samostatné kulturní akce: nejvýznamnější kulturní akcí je pravidelně novoměstský Festival veselohry - Hrnec smíchu. Je to každoroční přehlídka nejlepších filmových komedií, kterou pořádá městský úřad spolu s novoměstským kinem.
Akademické týdny: je několikatýdenní program přednášek, besed a debat zaměřených na různá atraktivní témata. Jsou to nejčastěji přednášky o životosprávě, problematice obezity, smyslu lidského života, potřebnosti lidské víry, přednášky o reinkarnaci (převtělení), o existenci života ve vesmíru aj.
Smetanovské dny: je několikadenní hudební program, věnovaný památce Bedřicha Smetany, který jako malý chlapec trávil své prázdniny právě v Novém Městě n. Metují. Jeho strýc zde pracoval jako zámecký sládek. Program sestává z několika hudebních koncertů, které se konají v prostorách Novoměstského zámku nebo v městském klubu.
Celkový přehled výdajů na kulturu v Novém městě je uveden v tab. 3.
Kutná Hora
Ve vlastnictví Městského úřadu Kutná Hora jsou:
[*] Městské Tylovo divadlo + kino Svět (příspěvková organizace),
[*] Městská knihovna (PO),
[*] Kulturní informační centrum, s. r. o., se 100% účastí města,
[*] Vlašský dvůr - městské muzeum,
[*] Galerie F. Jeneweina.
V rámci okresu působí ještě další kulturní organizace, např. Městské muzeum v Čáslavi a Dusíkovo divadlo Čáslav. Mezi soukromé kulturní organizace na okrese Kutná Hora patří bývalý cisterciácký klášter v Sedlci, muzeum Chotusice (auto-moto-veterán), mlýn Budčice, Rataje (vlastivědné muzeum) aj.
Přehled příjmů a výdajů na kulturu v rozpočtu města Kutná Hora v letech 1997 - 2000 podává tab. 4.
Ztráta vzniklá v roce 1997 ve výši 21 571 tis. Kč byla financována úvěrem.
Přehled výdajů na kulturu ve městě Kutná Hora v přepočtu na 1 obyvatele podle jednotlivých ekonomických subjektů je uveden v tab. 5.
Zlín
Ve městě Zlín působí kulturní instituce, které jsou financovány z rozpočtu města:
[*] Městské divadlo Zlín,
[*] Filharmonie B. Martinů.
Výdaje na financování kultury v roce 1998 se podílely na celkových výdajích rozpočtu města 7,1 %. Struktura výdajů je uvedena v tab. 6.
Rozpočet městského divadla (v roce 1998)
Přehled hospodaření divadla je patrný z údajů v tab. 7.
Pardubice
Největší část kulturních aktivit (divadlo, filharmonie, muzeum, galerie) je v rámci okresu soustředěna v okresním městě Pardubice. Z toho vyplývá, že nejvíce finančních prostředků na činnost kulturních institucí se vydává z rozpočtu města Pardubice.
Východočeské divadlo v Pardubicích (VČD) je zřízeno a hospodaří jako příspěvková organizace. Zřizovatelem je město Pardubice. Divadlo má regionální působnost. Je samostatnou hospodářskou jednotkou a nese bezprostřední odpovědnost za svou kulturní i hospodářskou činnost. Jedná svým jménem a může nabývat práv či zavazovat se.
VČD se vnitřně dělí na tyto úseky: umělecký soubor, úsek ekonomicko-provozní, úsek organizačně obchodní, úsek technicko-výrobní a sekretariát ředitele.
Divadlo hospodaří podle rozpočtu. Při sestavování rozpočtu je nejdůležitější dramaturgický plán. Ten představuje stanovení veškerých nákladů na jednotlivé plánované inscenace. Jde o stanovení nejen nákladů na mzdy, ale i nákladů na potřebný materiál na výrobu dekorací, kulis, kostýmů atd. Náklady na jednotlivé inscenace jsou samozřejmě různé. Při sestavování dramaturgického plánu a následně i rozpočtu je důležitý průzkum trhu (marketing). Jedná se o průzkum zájmu veřejnosti, škol a různých skupin obyvatel (např. podle věku) o určité druhy inscenací. Na základě tohoto průzkumu se stanovuje druh a počet inscenací včetně nákladů na příslušné inscenace.
[*] Příjmy
Příjmově je činnost VČD zabezpečována hlavně příspěvkem z městského rozpočtu, který schvaluje městské zastupitelstvo vždy na jeden kalendářní rok. Kromě základního příspěvku na provoz získává divadlo další prostředky jak z hlavní činnosti, tak i z další hospodářské činnosti. Dále může obdržet finanční prostředky také od fyzických a právnických osob (sponzorství). Přehled o struktuře a objemu hlavních příjmových položek VČD podává tab. 8.
Z údajů v tab. 8 je patrné, že příjmy ze vstupného kryjí pouze asi 18 % celkových plánovaných příjmů divadla. Z toho vyplývá, že cena vstupenky je nejméně 5 krát nižší než odpovídá její skutečné hodnotě. Objem příjmů divadla získaného ze vstupného je relativně objektivním ukazatelem, podle kterého je hodnocena úspěšnost divadla.
Výdaje na investice jsou určeny množstvím prostředků, které má divadlo ve fondu reprodukce základních prostředků nebo přímou účelovou dotací od zřizovatele. Pokud se ušetří prostředky na investice, lze je převést na provozní činnost.
[*] Výdaje
Šedesát pět procent z celkových nákladů divadla a 87 % z příspěvku magistrátu představují mzdové náklady. Služby se podílejí na nákladech asi 15 % z celkových nákladů (běžná údržba budov, nájemné za ubytování zaměstnanců, inzerce, telefony, cestovné aj.). Spotřeba materiálu tvoří asi 6 % celkových nákladů. Spotřeba energie (teplo, elektřina, voda, plyn) se podílí na nákladech asi 4 %, odpisy tvoří 4 % a ostatní náklady 2 %.
Např. v roce 1998 celkové provozní náklady činily 25 844 000 Kč a na rekonstrukci divadla bylo vynaloženo 3 802 000 Kč.
Základem hmotné zainteresovanosti pracovníků divadla je zlepšený hospodářský výsledek, tj. rozdíl mezi skutečně dosaženým a plánovaným hospodářským výsledkem. V daném případě však jde vždy o ztrátu, protože obvykle jsou náklady vyšší než výnosy. Tento rozdíl se kryje z rozpočtu zřizovatele.
Komorní filharmonie Pardubice (KFP) funguje jako příspěvková organizace a jejím zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Celkové příjmy a celkové výdaje v letech 1996 - 1998 jsou uvedeny v tab. 9.
Zvláštností hospodaření KFP je provozování vlastní hospodářské činnosti, která jí přináší nezanedbatelné příjmy. Tyto příjmy mají v časovém horizontu posledních tří let rostoucí tendenci ve vztahu k jejich podílu na příjmech z hlavní činnosti na celkových příjmech. V roce 1996 činil podíl příjmů z hospodářské činnosti na příjmech z hlavní činnosti 5,4 %, v roce 1997 6,8 % a v roce 1998 již 24,2 %.
Kulturní dům Dubina (KDD) hospodaří jako příspěvková organizace. Zřizovatelem je Magistrát města Pardubic. Přehled celkových příjmů a výdajů včetně poskytovaných dotací v letech 1996 - 1998 je v tab. 10.
Mezi důležité financované akce KDD roku 1998 patřily zejména:
[*] 20. ročník Pardubického hudebního jara (příjmy: 58 791 Kč, z toho 500 000 Kč byly příspěvky od pardubického magistrátu a od sponzorů, výdaje: 462 212 Kč, hospod. výsledek: zisk 96 579 Kč),
[*] IFAS 94 - Mezinárodní festival akademických sborů (příjmy 202 076 Kč, výdaje 209 690 Kč, ztráta 7 614 Kč).
Financování kultury v rámci města Holice - město patří spolu s městy Pardubice a Přelouč k nejdůležitějším mikroregionům okresu Pardubice. Nejdůležitějším kulturním zařízením ve městě Holice je Kulturní dům města Holic (KD). Jeho celkové příjmy za rok 1998 činily 4 774 000 Kč a celkové výdaje 4 796 000 Kč, ztráta 22 000 Kč.
Příklady financování regionální kultury z rozpočtů okresních úřadů
Celkovou velikost výdajů na kulturu z rozpočtu okresního úřadu (OkÚ) lze posoudit nejvíce z položky kultura v rozpočtu příslušného OkÚ pro tuto oblast. V tab. 13 jsou uvedeny souhrnné částky, které které zachycují celkové výdaje na kulturu vydávaného z rozpočtů vybraných OkÚ. Na základě komparace mezi jednotlivými okresními úřady lze posoudit velikost částky vydávané na kulturu v relativním vyjádření k celkovému rozpočtu příslušného OkÚ. Přehled údajů za vybrané okresy udává tab. 11.
Mezi nejčastější kulturní instituce, jejichž zřizovateli jsou okresní úřady, a které se musí zejména starat o jejich dostatečné příjmy jsou: okresní muzea a okresní knihovny.
OKRESNÍ ÚŘAD KUTNÁ HORA
Odbor kultury je součástí referátu regionálního rozvoje (podobně jako v řadě dalších okresních úřadů). Výdaje na kulturu z rozpočtu OkÚ směřují zejména na:
- okresní muzeum - provoz (s podílem na celkových výdajích 2,34 %),
- okresní muzeum - investice (s podílem na celkových výdajích 0,31 %),
- příspěvky na památky (s podílem na celkových výdajích 0,46 %),
- služby a projekty (s podílem na celkových výdajích 0,03 %).
Okresní muzeum v Kutné Hoře - jeho příjmy se skládají hlavně z příspěvku od OkÚ (tvoří asi 40 % celkových příjmů, ze vstupného je to asi třetinu celkových příjmů). Dalšími příjmy jsou nájmy za byty, aktivace zboží, úroky na běžném účtu a prostředky rezervního fondu.
OKRESNÍ ÚŘAD JINDŘICHŮV HRADEC
Okresní muzeum v Jindřichově Hradci hospodaří jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je OkÚ.
Jeho hospodaření za rok 1999 je patrné z údajů v tab. 12.
OKRESNÍ ÚŘAD PARDUBICE
V rámci okresu Pardubice jsou v současné době financována zejména tato kulturní zařízení: knihovny, muzea, galerie, divadla a kulturní domy aj. V roce 1998 na okrese Pardubice působilo: 138 veřejných knihoven, 5 muzeí, 1 galerie, 1 divadlo, 4 kulturní domy aj.
Okresní knihovny jsou příspěvkovými organizacemi, jejichž zřizovatelem je příslušný okresní úřad, z jehož rozpočtu je formou příspěvku zajišťován finanční provoz knihoven. V poslední době se u některých dříve okresních knihoven změnil zřizovatel a provozování těchto veřejných organizací přebírají obce, resp. města. Tato změna čeká v souvislosti se zánikem okresů v podstatě i zbývající okresní knihovny.
Okresní knihovny nabízejí své služby všem občanům včetně zahraničních návštěvníků. Řada knihoven má tzv. cirkulující výměnné fondy, kde na určitou dobu jsou některé knihy zapůjčovány do fondů přidružených obecních knihoven. Mezi speciální služby patří zvukové položky pro nevidomé aj.
Okresní knihovna Pardubice hospodaří jako příspěvková organizace. Přehled celkových příjmů, z toho podíl dotací a přehled celkových výdajů s výsledkem hospodaření (přebytek, ztráta) v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 13.
Univerzitní knihovna s moderním vybavením všech prostor působí pro potřeby studentů a ostatních zájemců. Knihovna má kolem 200 000 svazků. Mezi hlavní nákladové položky např. v roce 1999 patřily: nákup zahraničních periodik (2,22 mil. Kč) a nákup nových knih (0,84 mil. Kč). Provozní náklady za činily 4,69 mil. Kč (včetně vybavení počítači a dalšího technického vybavení). Mzdové náklady činily 2,24 mil. Kč a příjem (výdělek) knihovny byl 0,35 mil. Kč.
Východočeské muzeum v Pardubicích hospodaří jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo kultury. Přehled celkových příjmů a výdajů v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 14.
Přehled příjmů kulturních organizací za vlastní výkony na okrese Pardubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 15.
Přehled ostatních příjmů kulturních organizací - mezi ostatní příjmy patří nejčastěji výnosy z úroků, poplatky (např. poplatky z prodeje květin v muzeu, za zapůjčení různých rekvizit aj.) apod. Přehled příjmů v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 16.
Příjmy z provozování hospodářské činnosti - jsou to např. příjmy z reklamy a propagace pro cizí, pronájem divadelních kostýmů, rekvizit, historického nábytku, příležitostný nebo trvalý pronájem nemovitostí, výuková a výchovná činnost aj. Z analyzovaných kulturních organizací ve sledovaném období hospodářskou činnost vykazovaly pouze organizace Východočeské divadlo a Komorní filharmonie. Přehled dosahovaných objemů tržeb za realizované výkony v této oblasti v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 17.
[*] Přehled dotací pro kulturní organizace na okrese Pardubice
Všechna kulturní zařízení v okrese jsou více nebo méně ekonomicky závislá na dotacích z veřejných rozpočtů, nejčastěji z rozpočtu příslušné municipality, okresního úřadu a v některých případech přímo z Ministerstva kultury. Přehled dotací pro největší kulturní organizace v okrese Pardubice v letech 1996 - 1998 je uveden v tab. 18.
[*] Komparace kulturních subjektů okresu Pardubice a ČR
Mezi hlavní kulturní subjekty, které působí jako producenti kulturních statků v podstatě ve všech okresech patří: knihovny, muzea, galerie, divadla a různé typy kulturních domů. Podle studie Informační a poradenského střediska pro místní kulturu v Praze se výdaje veřejných rozpočtů v oblasti kultury na rok 1998 v jednotlivých okresech pohybovaly (v tis. Kč) od 5 378 Kč (Ústí n. L.) do 62 108 Kč (Uherské Hradiště). V okrese Pardubice činily 22 15 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele činily uvedené výdaje v okrese Ústí n. L. 45,31 Kč, v okrese Uherské Hradiště 426,59 Kč a v okrese Pardubice 136,58 Kč.
Výdaje na muzea a galerie se pohybovaly (v tis. Kč) od 30 Kč (okres Olomouc) do 24 175 Kč (okres Most), v okrese Pardubice činily 118 Kč. Ve srovnatelném přepočtu na jednoho obyvatele to bylo v okrese Olomouc 0,35 Kč, v okrese Most 201,87 Kč a v okrese Pardubice 0,72 Kč. Výdaje na knihovny (s vyloučením zvláštní situace v hlavním městě Praze) se pohybovaly (v tis. Kč) od 824 Kč (okres Tachov) do 37 753 Kč (okres Brno - město), v okrese Pardubice činily 20 759 Kč. V přepočtu na jednoho obyvatele byly uvedené výdaje v okrese Tachov 16,06 Kč, v okrese Brno - město 97,83 Kč a v okrese Pardubice 127,82 Kč.
ROZDĚLENÍ ZDROJŮ PODLE ZPŮSOBU PODPORY
Podle způsobu, jakým jsou příslušné podpory na produkci kulturních statků produkovány, se tyto podpory rozdělují na: přímé a nepřímé.
ZDROJE PŘÍMÉ PODPORY
Mezi základní zdroje přímé podpory patří:
[*] prostředky od ziskových subjektů i z veřejných rozpočtů,
[*] prostředky z vybíraných poplatků: za rozhlasový a televizní příjem,
[*] prostředky z vlastní činnosti,
[*] výnosy z vlastní činnosti,
[*] příspěvky od nadací, fondů, loterií,
[*] donátorství a sponzorství,
[*] výnosy veřejných sbírek aj.
ZDROJE NEPŘÍMÉ PODPORY
Mezi zdroje nepřímé podpory produkce kulturních statků patří:
[*] daňové úlevy pro neziskové organizace, produkující kulturní statky: např. nadace,
[*] daňové úlevy pro umělce a umělecké instituce.
PŘEHLED CELKOVÝCH VÝDAJŮ NA KULTURU V ČR
Přehled výdajů na kulturu v letech 1991 - 1998 poskytuje tab. 19.
Z provedených šetření Informačního a poradenského střediska pro místní kulturu vyplývá, že:
[*] ve srovnání s celkovými výdaji přispívají veřejné rozpočty na náklady veřejných služeb kultury pouze v nezbytné míře,
[*] finanční prostředky obecních rozpočtů jsou pouze ze dvou pětin určeny příspěvkovým organizacím,
[*] z rozpočtů okresních úřadů jsou financovány zejména náklady okresních muzeí a zbylých okresních knihoven,
[*] nejméně ze 30 % jsou výdaje veřejných rozpočtů užity na pořízení, opravu či rekonstrukci majetku obce nebo majetku státu,
[*] vzhledem k rostoucím cenám se odhaduje, že reálná hodnota finančních prostředků vydaných veřejnými rozpočty na kulturu v roce 1998 je na úrovni let 1993 - 1994.
Doc. Ing. jaroslav pilný, csc.,
Fakulta ekonomicko-správní
Univerzity Pardubice
Tab. 1 Struktura výdajů municipálních rozpočtů
na kulturu (r. 1998)
Druh výdajů tis. Kč
Divadelní činnosti 537 944
Činnosti uměleckých sborů 259 724
Kina a audio archív 199 809
Činnost knihovnická 960 142
Činnost muzeí a galerií 770 316
Výstavní činnost v kultuře 19 971
Záležitosti kultury 1 285 871
Zachování a obnova kultur. památek 1 673 233
Výkup předmětů kulturní hodnoty 17 815
Ochrana kulturních památek 90 519
Církve a náboženské společnosti 4103
Rozhlas a televize 57 537
Sdělovací prostředky 74 479
Zájmová činnost v kultuře 216 752
Kultura církví 167 641
Nejmenované paragrafy 4515
Celkem 8 018 088
Pramen: Informační a poradenské centrum pro místní kulturu
Tab. 2 Výdaje kulturních projektů města Jindřichův Hradec
(v tis. Kč)
Projekt 1997 1998 1998 2000
Žulové sympozium x x 30 000 30 000
Folková růže x x 40 000 25 000
Concertino Praga 203 950 225 920 260 000 215 000
Jindřichohr. 323 110 390 670 490 000 450 000
zpravodaj
x: akce se v daném roce nekonala
Tab. 3 Výdaje na kulturu v Novém Městě nad Metují
Druh kulturní činnosti 1998 1999 2000
Filmová tvorba, distribuce, kino 2 036 000 238 000 150 000
- v tom Festival veselohry 268 000 166 000 135 000
Městská knihovna-příspěvek 1 550 000 1 410 000 1 490 000
Městské muzeum 666 000 650 000 670 000
- v tom mzdy 207 000 249 000 235 000
Záležitosti kultury 726 000 261 000 1 060 000
v tom: betlém a vánoční výzdoba 185 000 114 000 100 000
Zachování a obnova kulturních památek 8 123 000 1 781 000 4 800 000
Památky místní 0 131 000 110 000
Městský rozhlas 64 000 61 000 90 000
Novoměstský zpravodaj 158 000 397 000 400 000
Městský klub 1 015 000 1 160 000 1 200 000
Ostatní + církve 66 000 151 000 70 000
Výdaje celkem 14 404 000 6 240 000 10 040 000
Celkové výdaje rozpočtu města 93 400 000 91 850 000 95 630 000
% podíl výdajů na kulturu z městského 15,42 6,79 10,49
rozpočtu
Pramen: Rozpočet města N. Město n. Met.
Tab 4. Příjmy a výdaje na kulturu města Kutná Hora v letech 1997-1999 (v tis. Kč)
Rok Příjmy Výdaje Financování Příjmy Výdaje
na 1 obyv. (v Kč) na 1 obyv. (v Kč)
1997 240 537 262 108 21 571 10 935,5 11 914,0
1998 277 818 252 582 25 236 12 628,1 11 481,0
1999 398 319 329 281 69 038 18 105,4 14 967,3
2000 274 540 332 698 58 158 12 479,1 15 122,6
Tab. 5 Výdaje na kulturu v Kč v přepočtu na 1 obyv. v letech 1997-2000
Subjekt/rok 1997 1998 1999 2000
Divadlo + kino 128,45 108,36 165,18 209,09
Knihovna 103,18 110,45 140,27 136,36
Kult.inf.centrum 68,36 74,41 45,45 22,72
Jeneweinova galerie 1045,00 524,00 1198,00 1000,00
Záležitosti kultury 247,63 221,00 126,77 147,22
Obnova památek 516,5 616,91 1049,68 413,82
Tab. 6 Rozpočet na kulturu města Zlín v roce 1998 (v tis. Kč)
Položka Kč %
Platy zaměstnanců 85 2,47
Povinné pojistné od zaměstnavatele 16 0,47
Nákup materiálu 42 1,22
Energie 292 8,46
Nákup služeb 256 6,54
Ostatní nákupy 1473 42,69
Dotace podnikatelským subjektům 95 2,75
Investiční výdaje 1192 34,55
Celkem 3451 100,00
Tab. 7. Hospodaření divadla Zlín v roce 1998
Položka tis. Kč
Náklady
Materiálové náklady celkem 5591
Služby 8811
Mzdy 17 566
Průměrná mzda: 9205 Kč/měs.
Odvody celkem 7364
Daně a poplatky 27
Jiné provozní náklady 123
Odpisy, prodaný majetek. aj. 5227
Daň z příjmů 313
Náklady celkem 42 415
Výnosy
Tržby za výkony a služby 8837
Tržby za prodaný majetek 62
Provozní příspěvek od města 31 500
Ostatní příspěvky (MK, OkÚ) 972
Kulturní fond města Zlína 250
Výnosy celkem 42 054
Hospodářský výsledek: ztráta -381
Tab. 8 Celkové příjmy a výdaje VČD v Kč (r. 1998)
Druh příjmu Kč %
Příspěvek od magistrátu na provoz 20 653 000 72,48
Příspěvek od magistrátu na investice 237 000 0,83
Dotace z MK ČR 757 000 2,66
Výnosy ze vstupného 5 200 000 18,24
Hospodářská činnost 800 000 2,81
Ostatní výnosy 850 000 2,98
Celkem 28 497 000 100,00
Tab. 9 Přehled příjmů a výdajů KFP v letech 1996-1998 (v tis. Kč)
Položka 1996 1997 1998
Celkové příjmy 13 169 12 024 14 666
Z toho dotace 8282 8986 9440
Výdaje (náklady) 12 982 10 776 12 742
Výsledek: ztráta, přebytek +187 +1248 +1924
Tab. 10 Celkové příjmy a výdaje KDD (v tis. Kč)
Položka 1996 1997 1998
Celkové příjmy 6470 8991 7736
Dotace 4528 5003 5478
Celkové výdaje(náklady) 6683 8865 6629
Výsledek: ztráta, přebytek -213 +126 +1107
Tab. 11 Výdaje referátu kultury okresních úřadů (r. 1999)
Okresní úřad tis. Kč % z cel.výdajů
Pardubice 17 700 2,42
Chrudim 13 699 4,28
Ústí n. Orlicí 10 620 4,32
Kroměříž 34 200 9,51
Kutná Hora 6020 2,24
Kladno 5600 1,14
Tab. 12 Hospodaření Okresního muzea Jindřichův Hradec
Položka tis. Kč %
Příjmy
Dotace na provoz 7260 72,18
Dotace na obnovu památek 1850 18,39
Tržby za vlastní služby 947 9,41
z toho:
vstupenky: 688,0
koncerty : 55,75
publikace: 203,12
ostatní tržby: 2 3312,18
Příjmy celkem 10057 100,00
Náklady
Energie 356,59 3,50
Opravy a údržba 4747,21 46,67
Materiál 2879,07 28,30
Mzdy 2191,17 21,53
Celkem 10174,06 100,00
Hospodářský výsledek -117,06
Tab. 13 Celkové příjmy a výdaje Okresní knihovny v Pardubicích
Položka 1996 1997 1998 1999
Celkové příjmy 9732,0 10628,0 10746,0 12937,0
z toho:
za vlastní výkony /+ 680,0 629,2 307,9
ostatní výnosy /+ 1032,0 1016,9 1128,6
dotace-příspěvek 9157 8886,0 9100,0 12200,0
Celkové výdaje 9623 10290,4 10150,7 12856,8
/+: chybí údaj
Tab. 14 Celkové příjmy a výdaje včetně muzea
v letech 1996-1998 (v tis. Kč)
Položka 1996 1997 1998
Celkové příjmy 32 558 25 482 25 928
Náklady(výdaje) 23 922 25 031 25 184
Dotace 21 855 20 477 20 393
Výsledek: přebytek, ztráta +8636 +451 +744
Tab. 15 Příjmy za vlastní výkony kulturních organizací (v tis. Kč)
Zařízení 1996 1997 1998
Východočeské divadlo 4848
Komorní filharmonie 4118 2165 4198
Okresní knihovna 432 680 1080
Východočeská galerie /; /+ 482
Kulturní dům Dubina 1623 2184 2182
Kulturní dům Holice 1208 1397 1002
Východočeské muzeum 1695 1397 1214
Celkem 13 924 7823 10 158
/+: chybí údaj
Tab. 16 Příjmy kulturních organizací okresu Pardubice (tis. Kč)
Zařízení 1996 1997 1998
Východočeské divadlo 642 /+ /+
Komorní filharmonie 14 13 13
Okresní knihovna 743 1062 715
Východočeské muzeum 8925 3544 4167
DDM ALFA 1211 1159 2200
Kulturní dům Dubina 430 1118 65
Kulturní dům Holice 172 190 292
Celkem 11 367 7086 7410
/+: údaj chybí
Tab. 17 Příjmy kulturních organizací
z hospodářské činnosti (v tis. Kč)
Zařízení 1996 1997 1998
Východočeské divadlo 1740 1604 1820
Komorní filharmonie 710 814 1016
Tab. 18 Dotace pro kulturní organizace
na okrese Pardubice (v tis. Kč)
Zařízení 1996 1997 1998
Východočeské divadlo 15 470 17 500 18 200
Komorní filharmonie 8282 8986 9440
Okresní knihovna 7441 9157 9000
Východočeské muzeum 21 855 20 447 20 393
Východočeská galerie /+ /+ 2145
DDM Alfa 2582 2382 2663
Kulturní dům Dubina 4528 5003 5478
Kulturní dům Holice 1864 1960 2340
Celkem 63 738 65 164 69 659
/+: chybí údaj
Tab. 19 Celkové výdaje veřejných rozpočtů na kulturu (v tis. Kč)
Rok MK-Kap. 334 Místní rozpočty Celkem
1991 2 490 419 3 324 899 5 815 318
1992 1 844 068 3 380 571 5 224 639
1993 2 405 635 3 955 984 6 361 619
1994 2 971 808 5 187 325 8 159 133
1995 3 320 429 6 400 000 9 720 429
1996 3 529 776 7 500 000 11 029 776
1997 3 776 307 7 648 087 11 424 394
1998 4 397 465 8 018 091 12 415 556
Pramen: Informační a poradenské středisko pro místní kulturu
program TEST - nabídka finanční podpory nejen podnikatelům
Máte zájem v rámci své podnikatelské činnosti založit nebo rozvinout svůj malý nebo střední podnik v oblasti výroby nebo služeb? Chtěli byste se podílet na rozvoji venkovské turistiky? Chcete využít nabídky nevratné dotace ve výši jednoho miliónu korun ze státního rozpočtu?
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) připravilo program TEST, ve kterém si ověří administrativní postupy a příslušný software včetně hodnocení projektů pro připravovaný program SAPARD.
Program TEST je novelou existujících programů, a to "Regionálního programu podpory rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS II Severozápad a Ostravsko" a "Programu obnovy venkova". Je určen jednak podnikatelským subjektům v rámci regionů Severozápad a Ostravska, jednak mikroregionům, tj. obcím s více vesnickými sídly nebo svazkům obcí. Dotaci lze čerpat nejpozději do 15. prosince 2001. Celý projekt musí být dokončen včetně pravomocného kolaudačního rozhodnutí, resp. ukončením zkušebního provozu do 31. prosince 2001.
Podmínkou je, že jak sídlo nebo bydliště podnikatelských subjektů, tak provozovna musí být v obci do 3000 obyvatel a projekt musí být v souladu s rozvojovou strategií příslušného mikroregionu, svazku obcí nebo samotné obce. Předložené projekty musí splňovat podmínku vytvoření jednoho nového pracovního místa na každých 500 000 Kč dotace. Tento závazek bude trvat minimálně tři roky po datu dokončení realizace projektu. Součástí podnikatelského projektu, jehož celkové přijatelné náklady mohou dosáhnout max. 2 mil. Kč, musí být podnikatelský záměr. Překročení limitu může povolit ministr pro místní rozvoj.
Pro program TEST bylo ze státního rozpočtu pro každý výše uvedený region vyčleněno 20 mil. Kč. Žádosti včetně projektové dokumentace podnikatelských subjektů se budou osobně předkládat na MMR v Praze 1, Staroměstské nám. 6, kancelář č. 203. Žádosti obcí a svazků obcí se budou přijímat v úředních hodinách na regionálním pracovišti MMR regionu Severozápad v Ústí nad Labem, Masarykova 19/275. Žádosti budou podávány v období od vyhlášení programu (8. 6. 2001) do 16. července 2001, a to nejpozději do 15.00 hodin. Bližší informace ohledně programu TEST jsou dostupné na webových stránkách MMR /www.mmr.cz/ (Regionální politika-Program SAPARD-TEST).
Ing. Jiří novotný,
odbor realizace programů
Ministerstva pro místní rozvoj
