České teplárny dodávají teplo pro téměř 1,5 milionu domácností. V jakém stavu jsou tepelné sítě a co budou české teplárny stát investice do jejich provozu, pokud projde nové nařízení Evropské komise?
Stav tepelných sítí je v České republice různorodý - jsou zde oblasti se špičkovými parametry, ale i ve velmi špatném stavu. Postupně se daří nahrazovat parní sítě horkovodními, což přináší lepší regulovatelnost přenášeného výkonu a zásadně snižuje ztráty. Podle Teplárenského sdružení ČR je jejich obnova během na dlouhou trať a pomoc státu byla dosud minimální. Loni se poprvé, a v tomto programovacím období EU zřejmě také naposled, podařilo vypsat větší použitelnou výzvu právě na rekonstrukce tepelných sítí v rámci OP Životní prostředí. Nově by měly být rekonstrukce dálkového vytápění podporovány z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu. Programové dokumenty však zatím nejsou schválené.
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ KOMISE A JEJICH DOPAD NA TEPLÁRNY
Právě investice jsou pro teplárny zásadní, ať už plánované, či ovlivněné nařízením Evropské komise. »Požadavky na snížení emisí samozřejmě lze stupňovat donekonečna,« poznamenává Ing. Martin Hájek, Ph.D., ředitel Teplárenského sdružení ČR. »Už dnešní úroveň třeba požadavků na odsíření je za ekonomickým optimem, i když vezmeme v úvahu externí náklady emisí. Imisní limit na oxid siřičitý se dnes v ČR už nikde nepřekračuje, přesto se stále stupňují požadavky.«
Martin Hájek odhaduje, že požadavek na snížení emisního limitu o 35 % oproti již velmi přísné hodnotě ve směrnici o průmyslových emisích by znamenal zdvojaž ztrojnásobení nákladů na odsíření. Podle ředitele je nemožné, aby energetika v EU realizovala takové investice a současně nabízela elektřinu a teplo za ceny srovnatelné se světem. Lze předpokládat, že budou-li teplárny muset výrazně investovat, dotkne se to cen za dodávané teplo. Také toto téma zazní na konferenci Dny teplárenství a energetiky pořádané 23.- 25. 4. Teplárenským sdružením ČR v Hradci Králové.
TEPLÁRENSTVÍ V EVROPĚ
Tento stav lze částečně vnímat jako diskriminaci českých tepláren. Nejde však o problém pouze České republiky, podobně jsou na tom Slovensko i další země, především z východní Evropy. Ukázkově se k teplárenství chovají v Dánsku. Příklad Švédska a Finska také ukazuje, že teplárenství může velmi dobře fungovat v podmínkách volného trhu bez jakékoli podpory a regulace, pokud se mu neškodí. Sousední Německo se dnes snaží teplárenství masivně podporovat. »Málo se ví, že Němci chtějí zvýšit podíl elektřiny vyrobené v kogeneraci na 25 % do roku 2020, což samozřejmě bez rozvoje teplárenství a tepelných sítí určitě nepůjde,« říká Martin Hájek.
A které investice teplárny v brzké době čekají? Od roku 2016 začnou platit nové podmínky, jež budou muset teplárny dodržet. Teplárny odhadují nezbytné investice mezi 15 a 20 mld. Kč. Zcela jistě je firmy nepokryjí z vlastních zdrojů a budou hledat externí financování. Část peněz pomohou pokrýt i dotace z evropských fondů.
Rekonstrukce dálkového vytápění by nově měly být podporovány z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Ministerstva průmyslu a obchodu.
Martin Hájek: Málo se ví, že Němci chtějí zvýšit podíl elektřiny vyrobené v kogeneraci na 25 % do roku 2020, což samozřejmě bez rozvoje teplárenství a tepelných sítí určitě nepůjde.
FOTO: ARCHIV
