»Těžkou káru« veřejné správy táhnou také úředníci radnic

Už dvacet let u nás působí Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (STMOÚ). Z jeho řad teď zní: Opusťme snahy o pseudodokončení reformy veřejné správy v území, ale přijměme taková opatření, jež přinesou úspory ve výkonu přenesené působnosti a neomezí působnost samostatnou.

V rozhovoru pro Moderní obec to potvrdil předseda STMOÚ Ing. Jaromír Zajíček, MPA, tajemník Magistrátu města Děčín.

V čem a jak STMOÚ prospívá kvalitě veřejné správy v České republice a lze tyto případné výsledky i konkrétně doložit?

Bez ostychu si dovolím tvrdit, že sdružení napomáhá zvyšování kvality ve veřejné správě už jen tím, že existuje. Působí dvacet let, a pokud bychom se ohlédli zpět na jeho počátek, připomněli si tehdejší stav veřejné spráyy a porovnali to vše se současností, určitě bychom se shodli na tom, že ve veřejné správě došlo k obrovskému kvalitativnímu posunu vpřed. Každý odpovědný zaměstnanec veřejné správy se na něm podílel, organizovaná sdružení určitě více. Vychází to ze stanov našeho sdružení tajemníků (vedoucích úřadů). Řada našich členů se od počátku zapojila do nejrůznějších metod a projektů na zvyšování kvality, ať už jde o benchmarking, model CAF, metodu Balanced Scorecard, sdílení dobré praxe v rámci Národní sítě Zdravých měst apod. Řada členů našeho sdružení aktivně hodnotí ostatní své kolegy při posuzování jejich nominací do soutěže o ceny Ministerstva vnitra ČR za kvalitu a inovaci ve veřejné správě. V posledních pěti letech, kdy se v rámci prestižní soutěže Manažer roku uplatňuje i kategorie pro veřejnou správu, se finalisty této soutěže stávají právě vedoucí úřadů, členové našeho sdružení. Prokazatelné důkazy o stále lepších výsledcích by zabraly možná celé vydání tohoto měsíčníku.

Na svém XXVII. valném shromáždění v květnu v Praze sdružení tajemníků podalo přihlášku do Svazu měst a obcí ČR. Co si od toho pro STMOÚ slibujete a čím naopak chcete prospět svazu?

Společný oficiálně projevený zájem SMO ČR a STMOÚ ČR o vzájemnou spolupráci stvrzenou členstvím našeho sdružení ve svazu je výsledkem dlouhodobé vzájemně provázané činnosti a neustálého sbližování společných aktivit a cílů. Myslím si, že jsme si na obou stranách uvědomili, že ve dvou se »těžká kára« veřejné správy lépe táhne. Samozřejmě existují i ekonomické důvody dané změnou legislativy, ale ty jsou nyní až v pozadí. STMOÚ chce zejména pomoci odbornými znalostmi svých členů a odbornostmi úředníků jimi řízených úřadů k tomu, aby SMO mohl prosazovat zjednodušení a zpřehlednění legislativy a aby byla konečně nalezena spravedlivá a odpovídající úhrada výdajů územních samospráv za výkon přenesené působnosti ze strany objednatele, tedy ze strany státu.

Proč má podle vašeho názoru značná část veřejnosti tak často, jemně řečeno, odtažitý vztah k úředníkům, a to i k těm na radnicích? A jak se diskutuje o služebním zákonu, že by měl posílit nezávislost klíčových úředníků ústředních orgánů státní správy na politicích, nemělo by se v tomto smyslu dál upravovat i postavení zaměstnanců územních samospráv?

Pominu-li výjimky mezi úředníky, kteří se k občanům skutečně někdy chovají vrchnostensky, drtivá většina zaměstnanců obecních, městských či magistrátních úřadů je vstřícná, přívětivá a na vysoké odborné úrovni. Jsou k tomu dlouhodobě a systematicky vedeni i školeni. Jistě, občan to leckdy vidí jinak. Je k tomu i médii neustále »masírován«, že co úředník, to »škodič«. Úředník však vykonává jen svou práci, která v převážné většině spočívá v dohledu nad tím, jsou-li občany dodržovány zákony v souladu s platnou legislativou. Proto se teprve až od úředníka na radnici mnohý občan dozví, jaké překvapení mu zákonodárci připravili neustálými novelizacemi zákonů. Jenže to zjistí právě v momentě, kdy se se svým konkrétním problémem dostaví na úřad a potřebuje jej vyřešit. Jestliže se mu nabízené a v souladu s platnou legislativou často jediné možné řešení nelíbí, spojí si je obvykle s příslušným úředníkem. Nikoliv s poslancem či senátorem, jehož sám případně volil a jenž možná právě pro toto špatné řešení zvedl ruku...

A co se týče nezávislosti klíčových úředníků na volených zastupitelích? Již několik vlád mělo ve svých programech »odpolitizování veřejné správy«. Nejen ústřední státní správy se státními úředníky, nýbrž i územní samosprávy s úředníky na krajských, magistrátních, městských a obecních úřadech a na úřadech městysů. Jen se občas více a častěji hovoří o té či oné druhé kategorii. Zvolený zastupitel se stane starostou a k výkonu své funkce kromě podpory voličů již nic víc nepotřebuje - ani žádné vzdělání, ani žádnou jinou kvalifikaci. Naopak úředník k přijetí do pracovního poměru na radnici musí mít minimálně středoškolské a stále častěji i vysokoškolské vzdělání a do stanoveného termínu musí vykonat zkoušky odborné způsobilosti, tedy zkoušky ze zákonů, jimiž se pak při své práci řídí a jejichž dodržování kontroluje. To vše stojí společnost nemalé peníze jak na vzdělání úředníků, tak na udržení jejich kvalifikace. Proto se ptám: Je hospodárné s tímto potenciálem hazardovat a měnit úředníka jen proto, že si třeba v hospodě s novým starostou »nepadl do oka«?

Co jako tajemníci považujete za největší současné problémy veřejné správy a proč? A jaká pro to vidíte řešení?

Řadu věcí jsem již uvedl. Reforma veřejné správy, která byla započata znovuutvořením krajů, vznikem krajských úřadů a následně pak ukončením činnosti okresních úřadů coby prodloužené ruky státu v území, nebyla dosud dokončena. Nebyla dokončena právě na ústředních orgánech státní správy a tento stav trvá už déle než deset let. Za tu dobu se kvalita veřejné správy zvýšila několikanásobně - o její elektronizace ani nemluvě. Jak to vidím? Vcelku jednoduše: Je třeba dokončit reformu ústředních orgánů nejdéle do dvou let s cílem metodicky řídit územní celky jenom a pouze přes jedno ministerstvo. Pak se urychleně zabývat racionalizací v území, jak se už stalo či jak to již probíhá ve vyspělých evropských zemích. Zanechme snahy o pseudodokončení reformy v území, ale přijměme taková opatření, která přinesou úspory ve výkonu přenesené působnosti a neomezí působnost samostatnou. To vše za masivního použití nejmodernějších prostředků eGovernmentu, aniž bychom však občanovi veřejnou správu oddálili. Jsem přesvědčen o tom, že tohle vše by šlo provést rychle i efektivně. Uvedu jednoduchý příklad: datové schránky.

Zkusíte odhadnout, jaký profil bude mít typický zaměstnanec obecních a městských úřadů za pět deset let?

Nevím, mohu-li si zahrát na takového věštce. Nicméně, kdo z naší generace si před nějakými 15 lety představoval, že jednou bude poštu vyřizovat převážně elektronicky? Na našem magistrátu v Děčíně obíhají faktury, dovolenky, nařízení práce přesčas a řada dalších dokladů už déle než tři roky výhradně elektronicky. Přitom ještě před přibližně pěti roky jsme si oběh dokumentů nedovedli představit jinak než v papírové podobě. Dnes - nejen já - mohu celou řadu záležitostí vybavovat z domova či z pracovních cest. Viděl jsem například úřad ve waleském Cardiffu, kde v tzv. amerických kancelářích úředníci telefonovali se sluchátky na uších a mikrofonem před ústy a přitom vyřizovali korespondenci s občany. Občan v Cardiffu chodí na městský úřad jen výjimečně, většina jeho požadavků se totiž vyřizuje elektronicky. K tomu u nás v České republice ovšem budou muset být vyškoleni úředníci. Mladá generace má k tomuto pojetí práce veřejné správy samozřejmě daleko blíž než naše. Ať už to budou mladí lidé na postech úředníků veřejné správy, nebo v pozici klientů, kteří od úřadů očekávají rychlé a perfektní vyřízení svých záležitostí. Pro tohle vše však bude muset být v České republice nejprve zjednodušena a zpřehledněna legislativa a její aplikace v praxi.

Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR (STMOÚ)

STMOÚ je spolek - dobrovolné sdružení fyzických osob, které vykonávají funkci tajemníka (vedoucího úřadu) magistrátu, městského úřadu, úřadu městyse, obecního úřadu, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části statutárních měst (dále jen »městských a obecních úřadů«), případně tuto funkci vykonávali a nadále se chtějí podílet na činnosti sdružení.

Bylo založeno v roce 1994, má celostátní působnost a je jediným takovým sdružením v naší republice. Jeho posláním je hájit zájmy svých členů zejména tím, že:

předkládá Parlamentu ČR, vládě ČR a ostatním orgánům veřejné správy iniciativní návrhy k legislativní činnosti, která se vztahuje k činnosti městských a obecních úřadů;

spolupracuje s ostatními organizacemi a svazy působícími v oblasti územní veřejné správy při zajišťování veřejné správy měst a obcí ČR;

snaží se o zlepšení vzájemné informovanosti mezi městskými a obecními úřady v oblasti chodu a řízení úřadů a při výkonu veřejné správy (např. provozováním vlastního webu, vydáváním informačního bulletinu Zpravodaj);

přispívá ke vzdělávání úředníků městských a obecních úřadů pořádáním školení a seminářů nebo se podílí na jejich propagaci, popularizuje veřejnou správu;

spolupracuje se zahraničními národními organizacemi a jejich sdruženími podobného typu a zaměření, popř. se stává jejich členem.

Sdružení má aktuálně 322 členů a 19 osob, jimž bylo uděleno čestné členství.

STMOÚ je významným partnerem ústředních správních orgánů v čele s Ministerstvem vnitra ČR, je členem Svazu měst a obcí ČR a Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Spolupracuje s dalšími organizacemi veřejného sektoru, například s Institutem pro veřejnou správu Praha, společností Aliaves & Co., Vzdělávacím centrem pro veřejnou správu Praha, v.o.s., apod.

Sdružení má do konce roku 2014 status řádného člena v evropské organizaci Union des Dirigeants Territoriaux de l´Europe (UDiTE) a je spolupracujícím členem celosvětové asociace komunálních manažerů the International City/County Management Association (ICMA). Smlouvu o spolupráci a partnerství sdružení uzavřelo s obdobnými profesními organizacemi z Lotyšska, Slovenska a Bulharska, rozvíjí se spolupráce s profesními svazy a organizacemi v Maďarsku a v dalších státech EU.

ZDROJ: STMOÚ ČR

Jaromír Zajíček: Je třeba dokončit reformu ústředních orgánů nejdéle do dvou let s cílem metodicky řídit územní celky pouze a jen přes jedno ministerstvo.

FOTO: ARCHIV