Nový zákon o střetu zájmů, který čeká na podpis prezidenta republiky, by měl mít hlavně jiný název. Je to více zákon o prevenci vzniku střetu zájmů a majetkových přiznáních. Pokud jde o jeho obsah, jistě není dokonalý. Protože jsem se účastnila...
Nový zákon o střetu zájmů, který čeká na podpis prezidenta republiky, by měl mít hlavně jiný název. Je to více zákon o prevenci vzniku střetu zájmů a majetkových přiznáních. Pokud jde o jeho obsah, jistě není dokonalý. Protože jsem se účastnila projednávání návrhu nejen v Poslanecké sněmovně, ale i v jejím Ústavně právním výboru, vím, že v dané chvíli to byl kompromis. V zájmu jeho schválení si vyšli politikové napříč stranami vstříc a respektovali do určité míry své vzájemné návrhy. Rovněž mezinárodní nevládní organizace Transparency International normu hodnotí spíše pozitivně.
Za negativum se někdy pokládá okruh osob, kterých se zákon dotýká. To je vždy věc subjektivního názoru. Osobně jsem podporovala široký záběr zákona a byla jsem také pro to, aby se dotýkal i komunálních politiků od radních výše. Z praxe totiž vím, že je to zapotřebí. Nežijeme v ideálním světě, hroší kůže politiků a jiných veřejných činitelů na kterékoli úrovni je u nás mnohem tužší než jinde. Podřídit je tomuto zákonu je proto žádoucí preventivní akt. Ti slušní to snad pochopí, ti neslušní to budou mít o dost těžší.
V právní normě mi překážejí některé nelogičnosti, věřím však, že se časem zkorigují. Na jedné straně může být sporné například ukládání informací u tajemníka, na straně druhé funkce tajemníka v sobě spojuje státní správu a samosprávu. Navíc tajemník by měl být nadstranický, takže kdo je v obci vhodnější? Ale až praxe napoví, jak tyto otázky v budoucnu třeba řešit jinak.
Co mi však v zákoně schází, to je charakteristika opravdového střetu zájmů, jeho definice, ustanovení o neslučitelnosti funkcí, zajištění nepolitičnosti státní správy atd. Je to velké téma budoucnosti. Budeme se muset pokusit určit, které pozice ve státní správě jsou s politikou neslučitelné, které funkce v obci jsou neslučitelné s funkcí krajskou či zákonodárnou, kterým politickým pozicím zakázat podnikání, kdo se nesmí ucházet o veřejné zakázky, protože zastává u zadavatele nějakou funkci atd. Až dokážeme doplnit právní normu o tato ustanovení, pak splní svou roli. Zatím je tak ve třetině cesty - zmapuje majetek politiků a jiných veřejných činitelů, aby se mohlo dojít někdy v budoucnu k disproporcím - jak to, že má takový majetek, když na počátku funkce měl takový majetek a vydělal si jen tolik a tolik. Tedy zákon řeší budoucno.
Nikomu se však nechce do otevření ožehavé diskuse o tom, zda může být starosta obce současně krajským radním, zda se může firma radního ucházet o obecní zakázku, zda smí být vedoucí odboru úřadu členem politické strany? Jak zajistit, aby pracovníci úřadu vykonávající státní správu byli v rozhodování nezávislí na samosprávě, svém zaměstnavateli, nejen de jure, ale též de facto? Zkrátka nikomu se nechce do vytvoření ucelené koncepce prevence střetu zájmu v jeho skutečném obsahu.
Schválený návrh zákona o střetu zájmů, jehož účinnost se předpokládá 1. 1. 2007, považuji za užitečný, ale klasická úprava střetu zájmů to zatím zdaleka není.
Mgr. JANA HAMPLOVÁ
advokátka
poslankyně Parlamentu ČR
