Bezpečné chování v provozu na pozemních komunikacích ve svém základě znamená neohrožovat život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní. Ne vždy je v našich silách dopravní nehodě předcházet, protože ke vzniku dopravní nehody přispívá celý dopravní systém.
Proto by komunikace měla být tzv. samovysvětlující. Jinak řečeno, měla by řidiči dávat jasnou informaci o tom jak se má na ní chovat a co má následně očekávat. V případě, že k nějaké chybě řidiče (dopravní nehodě) dojde, musí komunikace odpouštět lidské chyby - být tzv. odpouštějící. Což znamená, že v případě selhání lidského činitele a následného vzniku nehody by mělo být okolí komunikace uzpůsobeno tak, aby následky na zdraví byly co nejmenší a aby k usmrcení vůbec nedocházelo.
NEHODY V MÍSTECH ZVÝŠENÉHO POHYBU CHODCŮ MÍVAJÍ TĚŽKÉ NÁSLEDKY NA ZDRAVÍ
Jako častá příčina dopravních nehod se ve statistikách uvádí nedodržení maximální dovolené rychlosti. Takový přestupek může, zejména v místě častého výskytu chodců, vést k dopravním nehodám, jejichž účastníky jsou právě chodci, přičemž nehody tohoto druhu zpravidla mají těžké následky na zdraví. Především v lokalitách měst a obcích, kde je nutné zohlednit všechny potřeby obyvatel a účastníků pěší, cyklistické i motorové dopravy, je proto nutné vytvářet takový uliční prostor, který by mj. řidiče motivoval k dodržování maximální povolené rychlosti
Upozornění na vjezd do obce je možné provést dělicími ostrůvky na vjezdu, pozornost řidiče pak může udržovat například střídavé parkování na komunikaci. Mezi prvky, které především ve městech a obcích motivují řidiče ke zvýšené pozornosti a k udržení požadované rychlosti, patří především různé ostrůvky, ať už směrovací, dělicí či ochranné, nebo dělicí pásy, které je možné také využít jako ochranné prvky pro přecházení chodců či odbočování vozidel. Pro ochranu chodců mohou rovněž sloužit přechody s vysazenými chodníkovými plochami. Tyto prvky se mohou používat také ve vztahu k zastávkám hromadné dopravy.
OPATŘENÍ NA VJEZDU DO OBCE
Za vjezdy do obcí bývá ještě často přenášena extravilánová rychlost. Nejčastější příčinou jsou komfortní šířky jízdních pruhů, které za vjezdem do obce nemotivují řidiče ke snížení rychlosti na maximálně dovolených 50 km/h. K takovému stavu přispívají rovněž dlouhé přímé úseky před vjezdem do obce, stejně jako výškové vedení trasy komunikace (klesání). Přitom už mnohdy těsně za vjezdem existují příčné vztahy chodců (cyklistů), a je proto nutné, aby tam řidiči důsledně dodržovali maximální dovolenou rychlost. K tomu mohou přispět např. vjezdové ostrůvky (jednostranné, oboustranné).
Aby ostrůvek plnil účinně svou funkci, je třeba jej jednak dostatečně vychýlit tak, aby vozidlo vjíždějící do obce bylo nuceno změnit svoji trajektorii, jednak zvolit takové stavební a technické provedení ostrůvku, aby byl dostatečně výrazný (obruba, zeleň, osvětlení, dopravní značení). Využití všech těchto prvků významně přispěje k tomu, aby se vjezd do obce dostatečně zvýraznil, a řidič tak byl včas obeznámen se změnou dopravního režimu.
Oboustranné vjezdové ostrůvky plní stejnou funkci jako jednostranné. Zabraňují však předčasnému zrychlování vozidel i na výjezdu z obce a současně zabraňují objíždění ostrůvku v protisměru.
OPATŘENÍ NA PRŮTAHU OBCÍ
Většina zklidňujících prvků, které jsou navrhovány na průtahových komunikacích ve městech a obcích, má řidiče přimět k dodržování maximální dovolené rychlosti v obci a k vyššímu respektování pěší a cyklistické dopravy.
Příčné vztahy chodců přes komunikaci jsou většinou řešeny pomocí přechodů pro chodce. Mezi nejčastější stavebně technické chyby přechodů pro chodce patří:
neúměrně dlouhé přechody pro chodce (často přes 4 a více jízdních pruhů);
špatně dimenzované nebo nedostatečně široké dělicí ostrůvky;
chybějící nebo nevhodně provedené osvětlení;
špatné rozhledové poměry;
chybně provedené nebo chybějící prvky pro vedení osob se sníženou schopností pohybu a orientace.
Ke zvýšení bezpečnosti přecházejících chodců přispívají ochranné (dělicí) ostrůvky, které rozdělují přecházení na dvě fáze, což umožňuje efektivněji využít mezeru mezi vozidly. Proto je vhodné tyto ostrůvky navrhovat tam, kde jsou zaznamenávány vyšší intenzity vozidel, a v místech častého přecházení chodců - zejména dětí, u nákupních center apod. Přecházením »nadvakrát« se zvyšuje kapacita přechodu a současně se snižuje náročnost při přecházení, protože při přecházení se chodci mohou věnovat pouze jednomu jízdnímu směru.
Ochranné ostrůvky upozorňují na existenci přechodu pro chodce a zároveň tam před ním zamezují předjíždění vozidel a díky optimalizované šířce jízdních pruhů snižují jejich rychlost.
Instalovat střední ochranné ostrůvky jen s využitím vodorovného dopravního značení (ve snaze snížit jejich finanční náročnost) není vhodné. Málo účinné jsou rovněž nízké dlážděné ostrůvky, neboť nemají takový efekt ochrany chodců jako ostrůvky provedené v obrubě a se zelení.
V místech, kde jsou příliš široké jízdní pruhy - a intenzita vozidel tam proto bývá nižší, je možné budovat vysazené chodníkové plochy. V takovém případě nedochází k dělení přecházení nadvakrát - jako u ostrůvků, ale zkracuje se délka přecházení. Toto řešení zároveň zlepšuje rozhledové poměry, protože díky vysazené chodníkové ploše může chodec přijít k okraji jízdního pásu, aniž by případně zůstal zastíněn parkujícími vozidly. Tím se zlepší oční kontakt mezi chodcem a řidičem. Vysazenou chodníkovou plochu je vhodné doplnit doprovodnou zelení, jejíž délkou je možné také vyloučit protiprávní parkování v místě přechodu.
PARAMETRY, KTERÉ JE TŘEBA RESPEKTOVAT
Při navrhování jednotlivých prvků (ať již výše uvedených, či jiných) je nutné dbát na jejich funkčnost. Minimální parametry uvedené v normách (ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací, ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích apod.) nemusí vždy zaručit optimální míru bezpečí (například pro doprovod s kočárkem či kolem je šířka ostrůvku 1,5 m nedostačující). Proto je vždy nutné zvážit účel, jehož chceme daným opatřením dosáhnout.
Zároveň je třeba veškerá opatření provádět tak, aby nebyly znevýhodňovány některé skupiny uživatelů. Stavby proto musí být v souladu s vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Prvky vedoucí ke zvýšení bezpečnosti:
dělicí ostrůvky na vjezdu (jednostranné, oboustranné);
přechody s ochrannými (dělicími) ostrůvky
přechody s vysazenými chodníkovými plochami;
střídavé parkování na komunikaci;
směrovací ostrůvky;
dělicí pásy;
úpravy křižovatek;
realizace Zón 30 apod.
EVA SIMONOVÁ
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i.
Za vjezdy do obcí ještě často bývá přenášena extravilánová rychlost, přičemž nejčastější příčinou jsou komfortní šířky jízdních pruhů.
Veškerá opatření ke zklidňování dopravy je třeba provádět tak, aby nebyly znevýhodňovány některé skupiny uživatelů pozemních komunikací.
Město Mšeno na Mělnicku, které do letošního ročníku soutěže Cesty městy přihlásilo projekt Revitalizace městského jádra (viz Moderní obec č. 8/2013, str. 4-5), jím vyřešilo zklidnění průjezdu dopravy na náměstí Míru a v navazující Masarykově ulici, maximalizaci pěších ploch v centru a osazení vhodného mobiliáře, upřednostnění chodců před automobily a sjednocení kompozice systému veřejné zeleně.
Také v Prostějově mají ochranné ostrůvky pro podporu přecházení.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORKY
Příklad oboustranně vychýleného dělicího ostrůvku v obci Čehovice na Prostějovsku: Ostrůvek upozorní řidiče na vjezd do obce a zároveň jej přinutí snížit rychlost.
ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORKY
