Trend stavět energeticky úsporné budovy si razí cestu i ve veřejné správě. Na rozdíl od výstavby nízkoenergetických budov rezidenční a komerční výstavby jde veřejná správa cestou snižování energetické spotřeby budov, tedy cestou zvyšování jejich energetické efekivnosti. Sem spadají opatření prováděná v rámci EPC (Energy Performing Contracting) projektů. Zde je, jak zaznělo na tiskové konferenci pořádáné aliancí Šance pro budovy, největším klientem veřejná správa - ministerstva, kraje a obce.
Konkrétním příkladem úspěšného projektu EPC je renovace pražského Kongresového centra, které loni prošlo rozsáhlou rekonstrukcí a jehož vlastníkem je Praha. Modernizací prošla kotelna, strojovna chlazení a celého systému vzduchotechniky a také kompletně celý systém měření a regulace. Cílem bylo ušetřit energii, které se v tak rozsáhlém komplexu spotřebuje skutečně mnoho. Úpravy byly součástí energeticky úsporného projektu v hodnotě 126 milionů korun. To představuje snížení spotřeby elektrické energie, plynu a vody téměř o 30 %. Projekt byl řešen pomocí energetických služeb se zárukou úspor (angl. EPC ). Kongresové centrum Praha má proto díky využití metody EPC jistotu, že se mu nejpozději do 10 let vrátí 213 milionů, ať už ve formě ušetřených provozních nákladů, nebo od poskytovatele projektu, který se smluvně zavazuje uhradit případný rozdíl mezi garantovanou a skutečnou úsporou.
EPC projekty v roce 2016 dokonce zaznamenaly rekord. „V roce 2016 bylo předáno celkem devět nových projektů EPC za 259 milionů korun, což je oproti loňsku (201 mil. korun) zvýšení o 28 %. Projekty přinesou roční úsporu energie ve výši 41 milionů korun. Přepočteno na jednotky energie je to 9000 MWh. Nejvýznamnější z nich je právě Kongresové centrum,“ komentuje čísla předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES) Ivo Slavotínek.
Budovy, které splňují náročné požadavky a standardy certifikace budov (BREAM a LEED), však přibývají. Většinou se jedná o větší administrativní budovy. Rok 2016 byl co do počtu certifikovaných budov rekordní s 37 budovami. V prvním čtvrtletí roku 2017 jejich počet v Česku dosáhl 150. „Nejčastěji se certifikují administrativní budovy v Praze, v roce 2016 to byly například AFI Karlin Business Centre, BLOX, Florenc Office Centre nebo City Tower systémem BREEAM nebo Aviatica či Corso Court. Máme ale radost, že se postupně certifikují i budovy v regionech. V roce 2016 to byly například Forum Nová Karolina v Ostravě, CTPark Brno, OC Nisa v Liberci nebo OC Haná v Olomouci,“ vyjmenovává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
Environmentální certifikace budov jsou v podstatě nezávislé audity budov v různých fázích jejich životního cyklu. Tyto certifikace jsou pro komerční sféru dobrovolné a fungují jako transparentní důkaz kvality budov. Posuzuje se jejich dopad na životní prostředí, například jak kvalitní mají energeticky úsporná opatření nebo jak hospodaří s vodou. Certifikace mají několik stupňů. v České republice je dnes již 152 certifikovaných budov, v roce 2010 to byly pouhé čtyři budovy.
Poklesy v prodeji i výstavbě
Méně se loni dařilo výrobcům izolačních materiálů. „Spotřeba po třech letech propadla pod úroveň 60 tisíc tun na 57 900 tun. Meziročně se jedná o 6,8% pokles.
Právě stavebnictví se podílí z 85 % na celkové spotřebě pěnového polystyrenu, 15 % z roční výroby najde uplatnění v obalovém průmyslu,“ vysvětluje předseda Sdružení EPS ČR Pavel Zemene.
Hlavním faktorem poklesu je špatné čerpání evropských peněz. Vliv na nižší spotřebu má zejména pomalý rozjezd čerpání peněz na energetické úspory v bytových domech mimo Prahu v Integrovaném regionálním operačním programu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
„Loňské nastavení programu bylo pro žadatele velmi administrativně náročné, počet realizovaných projektů byl velmi nízký. Po naší intervenci nyní na jaře ministerstvo program administrativně výrazně zjednodušilo, tak věříme, že se čerpání již v tomto roce zvýší,“ doplňuje k tomu ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub.
Počet pasivních rodinných domů podpořených z programu Nová zelená úsporám také zaznamenal mírný pokles. Loni bylo podpořeno o 12 % méně projektů než v roce 2015, celkem 368 žádostí. Podle odhadů Centra pasivního domu ale naopak roste počet pasivních domů postavených bez podpory a dorovnává tak celkový počet stavěných domů. Přitom přínosy energeticky úsporného stavebnictví by se podle aktualizované ekonomické studie Miroslava Zámečníka a jeho týmu mohly projevit ve vytvoření až 55 000 tisíc nových pracovních míst a zvýšení HDP o 1,5 % ročně. „Je ale potřeba vytvořit předvídatelné podnikatelské prostředí a lepší koordinovanost státu v této oblasti,“ míní Holub.*
ev, char
