Celá řada obcí musí řešit aktuální úkol všestranné romské integrace, která by měla zahrnovat nejdůležitější oblasti života - školní docházku, bydlení, zaměstnanost a podobně.
O jak závažné problémy jde, ukazují údaje publikované Radou vlády ČR pro záležitosti romské komunity. Odhaduje se, že asi 85 % Romů je u nás nezaměstnaných. Tomu odpovídají i výsledky šetření v romských domácnostech: přibližně 81 % jejich členů je závislých na sociálních dávkách, z nich potom 80 % déle než rok a 40 % více než tři roky. K obdobně alarmujícím číslům se dochází i při sledování vzdělanostní struktury Romů a úrovně jejich bydlení. Proto je důležité hledat způsoby umožňující výhledově danou situaci podstatně změnit.
Zatím se dospívá pouze k dílčím úspěchům. Potvrdil to i průběh semináře Jak využít peníze z EU na projekty romské integrace, který 18. července uspořádaly v Pardubicích kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity a Ministerstvo pro místní rozvoj. Uskutečnil se jako součást iniciativy Dekáda romské inkluze 2005-2015. Ta vznikla z podnětu Světové banky a Open Society Institute, přičemž mezi jejími osmi členskými státy je i ČR. Realizované aktivity budou sice financovány výhradně ze státních rozpočtů příslušných zemí, nicméně budou moci být vzájemně konfrontovány. Bude tak docházet k širší výměně zkušeností než jen na národní úrovni.
Podívejme se na tři úspěšné projekty, které se k dané problematice u nás v posledním období uskutečnily.
BOHUMÍN: KOMUNITNÍ CENTRUM A PORADENSTVÍ
Podle Denisy Staníkové ze Slezské Diakonie Bohumín se podnětem k přijetí projektu Kontakt Bohumín - metodika komunitního centra a sociálního poradenství romské minoritě stala neúnosná sociální situace v lokalitě Bohumín - Pudlov. Právě tam je totiž velmi silně zastoupeno romské obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby. Městský úřad proto kromě jiného pronajal za symbolickou cenu organizátorovi projektu Slezské Diakonii prostory v problémové lokalitě, aby mu vyjádřil svoji podporu. První etapa projektu začala na přelomu října a listopadu loňského roku. Podle plánu skončila letos 30. června, přičemž na ni navázal hned od 1. července projekt Kontakt II - Bohumín, Karviná, který je rozšířen o středisko Kanaan a Pohoda Karviná - nízkoprahová zařízení pro děti a mládež.
Základním výstupem první etapy je Metodika komunitního centra a sociálního poradenství romské integritě (viz www.kontaktbohumin.cz).
NOVÝ BYDŽOV: ZAMĚSTNANOST A VZDĚLÁNÍ
Na problém zaměstnanosti a vzdělanosti se soustředili v Novém Bydžově, sedmitisícovém městě na Královéhradecku. Podnětem k tomu byl analytický rozbor životní úrovně místních Romů, který zpracoval odbor sociálních věcí a zdravotnictví městského úřadu. Ten zjistil, že v obecné populaci mají Romové téměř 4,5% zastoupení, které podle prognózy do roku 2050 stoupne na 6,57 %. Aktuálně je však důležitější, že v romské minoritě je 67% nezaměstnanost. Navíc v ní není třeba žádný vysokoškolák a maturity dosáhl pouze jeden její člen. To společně s dalšími faktory vytváří podněty k tomu, aby se daná skupina obyvatelstva třetinově podílela na kriminalitě ve městě a pětinově na výchovných problémech mládeže včetně jejího deviantního chování.
Vzhledem k uvedeným skutečnostem nemohlo být cílem projektu na podporu zaměstnanosti a vzdělanosti Romů v Novém Bydžově vytvoření nových pracovních míst. Stalo se jím následující: U skupiny 12 Romů vytvořit pracovní návyky a celkově je zorientovat v pracovním procesu a umožnit jim získat akreditovanou rekvalifikaci v oboru. Dále bylo nutné snížit negativní postoje místních zaměstnavatelů vůči Romům.
Projekt se uskutečňuje od letošního února. Jeho hlavní nositelka Daniela Lusková předpokládá, že v jeho závěru (v červnu 2007) ho dokončí asi 7 Romů, tj. 58 % z původně vybraných účastníků. Všichni přitom museli před zařazením do projektu splnit velmi přísná kritéria, daná jejich působením v předchozích zaměstnáních, například mírou nemocnosti a absencí.
Pokud by se některé další obce chtěly pokusit o obdobný projekt, tak Daniela Lusková zdůrazňuje, že je zapotřebí přednostně získat podporu rozhodujících orgánů města. Nutný je totiž jejich souhlas s předfinancováním celého projektu. Důležité je také, aby byl projekt předjednán s firmami takovým způsobem, aby se později nevymlouvaly, že ho špatně pochopily. Předem by například měly uvést, jaké pracovní kvalifikace potřebují a v jakém časovém horizontu.
VSETÍN: ŠKOLNÍ DOCHÁZKA
Jak lze řešit svízelnou situaci při školní docházce romské mládeže, ukazuje příklad ze Vsetína. Převážná většina z přibližně 600 Romů tam žije v pavlačovém domě v centru města. Z nich skupina dětí věku od šesti do patnácti let čítá odhadem sto členů. Právě jim by mělo sloužit Výukové a motivační centrum pro romské děti ve Vsetíně. Předpokládá se, že ho bude využívat asi 40 dětí. Ty by měly například zvýšit své předpoklady k úspěšnému absolvování základní školy a naopak snížit počet opakovaných školních ročníků. Projekt realizovaný Diakonií Českobratrské církve evangelické - středisko ve Vsetíně přitom navazuje na již úspěšné projekty, k nimž například patří aktivní nízko-prahové zařízení pro romské děti a mládež ROMAKlub. Kontaktní osoby projektu Ing. Dan Žárský a Mgr. Taťána Bagári si navíc slibují, že služeb centra budou sekundárně využívat rodiny dětí, které budou jeho pravidelnými návštěvníky. To snad zaručí, že celkové náklady projektu ve výši 2 486 262 Kč přinesou skutečně předpokládaný užitek.
I diskuse během pardubického semináře ukázala, že není jednoduché sestavit projekt tak, aby bylo možné získat potřebné finanční prostředky. Možnosti nabízí například Společný regionální operační program - Opatření 3.2. Podpora sociální integrace v regionech projekty, o němž informovala Mgr. Eva Bláhová z Ministerstva pro místní rozvoj. Rovněž se lze obracet o pomoc i na kancelář Rady vlády ČR pro záležitosti romské komunity (krp@vláda.cz).
