Třídění snižuje ztráty Konference Odpady a obce, pořádaná v rámci cyklu Odpadové dny 2001, proběhla v červnu v Hradci Králové. Nabité dvoudenní jednání se neslo v pracovním duchu. Podstatné byly informace, zkušenosti a poznatky. Maratón přednášek zahájil Ing. Reinhard Siebelhandel z Magistrátu...
Třídění snižuje ztráty
Konference Odpady a obce, pořádaná v rámci cyklu Odpadové dny 2001, proběhla v červnu v Hradci Králové. Nabité dvoudenní jednání se neslo v pracovním duchu. Podstatné byly informace, zkušenosti a poznatky.
Maratón přednášek zahájil Ing. Reinhard Siebelhandel z Magistrátu města Vídně, který účastníky seznámil s propracovaným integrovaným systémem nakládání s komunálním odpadem.
V dalším bloku zaujala přednáška Mgr. Jiřího Remra z agentury Markent o průzkumu veřejného mínění zjišťujícího znalosti obyvatel o třídění odpadů. Některá zjištění byla překvapivá, a snad i trochu tristní. Respondenti například zahrnují do kategorie "odpad vzniklý přípravou pokrmů" vedle zbytků jídla také plechovky od konzerv nebo do kategorie "ostatní odpad - obaly" kromě PET láhví a plastových obalů také skleněné láhve. Výzkum také potvrdil, že občany zajímají hlavně dvě věci: jaké druhy odpadů patří např. do modrého kontejneru a konkrétní využití jimi vytříděného odpadu.
Zvyšující se recyklace
Z panelové diskuze "Odbyt, zpracování a využití vytříděných odpadů" vzešlo rovněž několik zajímavých závěrů. Zástupce společnosti Silon Planá nad Lužnicí informoval o záměru rozšířit v příštím roce provoz na zpracování PET láhví z komunálního odpadu, po němž by se celková kapacita ze současných 3 tisíc tun zvýšila na zhruba 12 tisíc tun ročně. Podle informací Luďka Jošta ze společnosti Re-plast Design stoupá kapacita dalších zpracovatelů, kteří PET láhve obvykle drtí na tzv. flakes a vyvážejí k recyklaci do zahraničí.
Prostý součet kapacit ukazuje, že nejpozději v příštím roce se bude v naší republice využívat více než polovina všech PET láhví, uváděných na trh (těch je kolem 35 000 tun ročně), což je v příkrém rozporu s všeobecným povědomím, že PET láhve jsou velký problém pro naše životní prostředí.
Obtíže však stále přetrvávají u zpracování vytříděných směsných plastů. Ing. Pavel Mrkvica ze společnosti Bali řekl, že obaly stále obsahují relativně hodně složek s obsahem PVC (jde např. o víčka od krabiček na saláty a podobně). Nepodaří-li se je vytřídit, ohrožují technologii recyklace. Řešením by bylo nahradit je vhodnějším materiálem, což však půjde vzhledem k unikátním vlastnostem PVC dosti obtížně.
Ty, kdo doufají, že problémy komunálního odpadu vyřeší výroba alternativního paliva pro cementárny, nepotěšil zástupce společnosti OZO Ostrava Ing. Petr Bielan. Podle jeho zkušeností může být v tomto palivu jen relativně malý podíl složek komunálního odpadu. Většina používaných odpadů pochází z průmyslu. Jejich výhodou je, že mají definované složení. Vzhledem k požadavkům na kvalitu a stejnorodost paliva způsobují totiž nehomogenní komunální odpady velké problémy.
Přednášející i účastníci diskuzí se však shodli v tom, že důsledné zavádění separovaného sběru v městech a obcích snižuje objem směsného komunálního odpadu a umožňuje obcím zlepšit finanční bilanci odpadového hospodářství.
Legislativa a finance
Tento trend snad ještě posílí nový zákon o odpadech, jehož výkladu byla věnována část programu konference. Ing. Ivana Jirásková z Magistrátu hl. m. Prahy upozornila na problémy, které mohou státní správě vyvolat některá jeho ustanovení. Jde zejména o nevyjasněné kompetence v oblasti odpadového hospodářství mezi obcí, okresem a krajem.
V bloku na téma financování a způsoby plateb v obecních a městských systémech odpadového hospodářství prezentoval své zkušenosti se zavedením "pořádku v platbách" MVDr. Ctirad Mikeš z Městského úřadu Mělník.
Za klíčový bod označil důsledné vymáhání poplatků za svoz odpadů ve městě od neplatičů, které podle jeho zkušeností slouží jako odstrašující příklad ostatním obyvatelům. Pokud by město nebylo důsledné, předpokládá dr. Mikeš, že by se platební morálka prudce zhoršila, neboť by se občané nemuseli obávat "nepříjemností".
Ve své studii na téma ekonomických aspektů nakládání s tuhými komunálními odpady (TKO) v obcích ČR uvedli její autoři, že se náklady na svoz a zneškodnění odpadů zvýšily z přibližně 790 korun v roce 1996 na 1565 korun v roce 2000. Platby za svoz a zneškodnění TKO činily v roce 1996 přibližně 735 Kč za tunu, v roce 1999 to již bylo 980 korun za tunu a v roce 2000 přesáhla platba 1110 korun za tunu. Studie je založena na výsledcích dotazníkového průzkumu, který provedla v roce 2000 katedra životního prostředí Vysoké školy ekonomické v Praze.
S prvními mimořádně zajímavými výsledky rozsáhlého výzkumného projektu, analyzujícího skladbu komunálního odpadu, seznámila účastníky Ing. Libuše Benešová z Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Tento projekt poběží celý letošní rok a jeho konečné výsledky by se měly stát podkladem plánů a koncepcí v oblasti odpadového hospodářství. Zatím lze pro tyto účely použít jen údajů z průzkumu z let 1993 - 1994. Novější analýzy nejsou k dispozici, ačkoliv se složení TKO v posledních letech podstatně mění.
V dalším bloku představili zástupci svozových firem některé netradiční způsoby tříděného sběru. Jde hlavně o pytlový sběr, přispívající k lepší kvalitě vytříděných odpadů, jelikož snižuje jeho anonymitu, nebo připravovaný sběr do podzemních kontejnerů, který hodlá realizovat město Třinec spolu se společností Reflex Zlín.
Bioodpady a zpětný odběr
Očekávaný zákaz ukládání biologicky degradabilních odpadů na skládky, který zavádí EU, zvyšuje i u nás zájem o kompostování. Na základě přehledu problematiky, který předložila Ing. Zdenka Kotoulová (Sleeko), se rozvinula diskuze o současnosti i budoucnosti kompostáren u nás. Účastníci si převážně stěžovali na značné potíže s odbytem vyrobených kompostů.
Šanci na jeho dobré uplatnění lze najít pouze v místech velkých rekultivací. Jinak běžný způsob, kdy město odebírá z kompostárny vyrobený kompost v podstatě výměnou za nový bioodpad, neumožňuje velký obchodní a provozní rozvoj kompostáren.
Konference byla zakončena velkou panelovou diskuzí o zpětném odběru některých výrobků. O situaci informovali zástupci firem a profesních svazů, zabývajících se autovraky, bateriemi, ledničkami a elektronickým šrotem.
Bouřlivější byla diskuze kolem ledniček, zejména smutně proslulé "hromady" poblíž Kácova. Starosta obce si stěžoval na jistou liknavost úřadů státní správy, která znemožňuje rychlé řešení problému. Zástupce Státního fondu životního prostředí informoval o probíhajícím programu na podporu a dotaci zneškodňování ledniček. Dále uvedl, že vyřešení kácovského problému se blíží, protože se ho hodlá ujmout nově vzniklý Středočeský kraj. Ten by měl v dohledné době na sebe převzít všechny závazky a rovněž přijmout státní dotaci na jeho vyřešení.
Konference Odpady a obce přinesla svým účastníkům mnoho podnětů a informací. Nejzávažnější závěry budou použity jako podklad pro práci odborných skupin v rámci setkání Odpady a diskuze. Tato další akce cyklu Odpadové dny 2001 se bude konat na podzim v rámci veletrhu Envibrno 2001.
Jarmila Šťastná
FOTO ARCHÍV EKO-KOM, a. s.
