Trutnov je městem s bohatou historií. První zmínky o tamním osídlení se objevují již koncem 10. století. Dnes v něm můžeme obdivovat památky různých stavebních stylů. Pro město je tak otázka ochrany památek stále aktuální.
Na území správního obvodu Městského úřadu Trutnov se dnes nacházejí tři městské památkové zóny: Trutnov, Pilníkov a Žacléř. V návrhu na prohlášení jsou čtyři zóny lidové architektury, jako jsou například Modrý Důl v Peci pod Sněžkou či Šímovy chalupy v Malé Úpě. Mělo by se tak stát Vyhláškou Ministerstva kultury ČR k 1. září letošního roku.
Válka a památky
Mezi významné trutnovské památky rozhodně patří ty, které se vztahují k prusko-rakouské válce roku 1866. Město v poslední době věnuje značnou pozornost obnově míst a pamětihodností spojených s touto událostí a soustřeďuje se na jejich zpřístupnění návštěvníkům. V roce 2003 skončila několik let trvající obnova Gablenzova památníku na Šibeničním vrchu. Na nedalekém Janském vrchu se opravovala kaple sv. Křtitele, zejména boční oltář Božího hrobu. Od loňského roku se v kapli připravuje stálá expozice bitvy roku 1866. Jak upřesňuje PhDr. Hynek Beneš, vedoucí oddělení památkové péče odboru výstavby Městského úřadu Trutnov, jde o unikátní spojení prostředí náboženské symboliky s válečnými artefakty, a je tudíž nezbytná úzká spolupráce tvůrců expozice s pracovníky památkové péče.
Památek vztahujících se k válce roku 1866 je na území města více a nové dominanty, které připomínají tuto událost, stále vznikají. Městem prochází Naučná stezka po stopách bitvy 1866. Loni na jaře byl vybudován v sousedství Gablenzova obelisku na vrchu Šibeník srub - přístřešek se zázemím, který jednak zvýší nabídku služeb návštěvníkům, jednak poskytne zázemí uniformované jednotce, která tam působí. Výstavba srubu včetně terénních úprav stála 454 tisíc korun. Část financí určených pro budování Naučné stezky se však podařilo ušetřit, a to díky pracovní aktivitě členů Klubu vojenské historie. Přítomností zástupců tohoto klubu vzrostla také návštěvnost památek bitvy 1866 oproti roku 2002 o zhruba dva tisíce osob.
Pracovníkům městského úřadu v roce 2003 neunikly ani drobné vojenské památníky a hroby. Byl například zhotoven ozdobný litinový kříž na pískovcovém soklu hrobu Wojke na městském hřbitově a s ním totožný na masovém hrobu u Starého Rokytníku. V této oblasti také pokračovaly terénní práce na zpřístupnění cesty k pomníkům Airoldi a Krušina.
Od podzimu 2003 se v okolí Janské kaple rekonstruuje pomník Wowes. "Při odstraňování škvárové náplně těla dutého litinového pomníku byla objevena skleněná láhev s dokumentem, v němž je popsána historie vzniku pomníku a osud tohoto rakouského důstojníka padlého v bitvě. Dokument byl restaurován a uložen do evidence okresního archívu," objasňuje zajímavý nález doktor Beneš. Podle jeho slov je výčet obnovených památek v roce 2003 ještě delší a upřesňuje, že do oprav památek spojených s válečným rokem 1866 bylo použito z prostředků města v roce 2003 celkem 602 tisíc korun a dalších 50 tisíc korun bylo proplaceno členům uniformované jednotky Klubu vojenské historie za průvodcovskou službu na objektech situovaných na území Naučné stezky.
Na opravě těchto pomníků, ale i dalších památek v majetku města se významně podílel Vlastimil Grof, pracovník odboru rozvoje města, který má péči o kulturní památky ve své gesci.
Projekty roku 2003
V rámci Programu regenerace městské památkové zóny se v roce 2003 uskutečnilo několik projektů restaurování trutnovských památek. PhDr. Hynek Beneš upozorňuje zejména na restaurátorské práce na městském hřbitově. Již několik let tam pokračuje obnova hrobek významných továrníků, například hrobky rodiny Porak. Finanční náklady na její statické zajištění, sanace vlhkosti a obnovu vnitřní omítky dosáhly 328 605 Kč.
Pozornost města se zaměřuje i na městský park. Kompletně bylo obnoveno nejkratší schodiště vedoucí do horní části parku včetně kamenných prvků, a to v celkové hodnotě 267 529 Kč. Větší náklady (877 234 Kč) si však vyžádala celková oprava dračí fontány. Drak hraje v historii města významnou úlohu, je součástí městského znaku, a tak si jeho socha opravu jistě zasloužila.
Na území městské památkové zóny na Krakonošově náměstí a v přilehlých ulicích se uskutečnila generální oprava střech. Tyto renovované domy jsou ve vlastnictví města a opravy prováděl Městský bytový podnik v Trutnově. PhDr. Hynek Beneš připomíná i počátek rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších budov v centru města - bývalého Haasova paláce, kde nyní sídlí základní umělecká škola.
Další opravy probíhají v integrované oblasti Trutnova. V nedalekém Volanově skončila komplexní rekonstrukce kapličky, jejíž náklady činily 284 574 Kč. "Při obnově fasády byl objeven původní nápis nad vchodem, který je kryptogramem datujícím vznik kaple v roce 1713, čemuž odpovídá i stavební řešení interiéru s žebrovou klenbou," vysvětlil PhDr. Hynek Beneš.
U Cesty bratří Čapků na Babí byl restaurován pozdně barokní kamenný kříž. Náročnost obnovy za 72 135 Kč spočívala především v kompletním rozebrání kříže a jeho následné obnově. V kostelíku ve Voletinách byly namontovány nové věžní hodiny včetně půlového odbíjení na cimbál zhotovené podle dobových fotografií. Chod těchto hodin je řízen radiovým signálem, takže to jsou zřejmě nejpřesnější hodiny v Trutnově, které navíc dokážou automaticky změnit čas při přechodu ze zimního na letní. Další hodinový ciferník byl restaurován na kostele sv. Petra a Pavla v Poříčí.
Důraz na osvětu
Vedení města v současné době podporuje osvětu v oblasti ochrany památek se snahou vzbudit zájem o historii města. V Muzeu Podkrkonoší Trutnov uspořádalo výstavu, která připomněla význam trutnovského rodáka a průkopníka leteckého konstruktérství na území rakousko-uherské monarchie Igo Ericha. "Výstava je počátkem tradice, jejíž součástí bude každoročně výstava představující významné postavy trutnovské minulosti," přibližuje jeden z pokusů o propagaci historie města PhDr. Hynek Beneš. Podobnou aktivitou byla i výstava uspořádaná na podzim 2003 ve Staré radnici v rámci Dnů evropského dědictví nazvaná Voda - zdroj síly a života. Byla věnována historii technických památek, konkrétně stavebním zajímavostem již zaniklých vodních děl na katastru města s důrazem na trutnovský vodovod z roku 1902, který funguje dodnes.
Protože zákon o státní památkové péči ukládá obecním úřadům obcí s rozšířenou působností jmenovat konzervátora státní památkové péče, uvažuje Městský úřad Trutnov podle vyjádření doktora Beneše jmenovat do této funkce zástupce trutnovského gymnázia, který o tuto oblast projevuje dlouholetý zájem. Jedním z cílů tohoto kroku je kromě jiného i snaha zapojit jeho prostřednictvím více mladých studentů do problematiky památkové péče a využít jejich aktivitu ve prospěch památek správního obvodu města Trutnova.
Co přinesou změny?
V letošním roce se chystají v oblasti památkové péče určité změny. Na Městský úřad Trutnov pravděpodobně přejde povinnost organizačního zajištění, kontroly a vyúčtování poskytnutých dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón vyhlášeného Ministerstvem kultury ČR. Potíže však způsobují úplně jiné záležitosti. "Největší komplikací je nepružnost nového systému vyřizování žádosti mezi správním orgánem a příslušnou odbornou organizací památkové péče, který byl zaveden v roce 2003. Dříve byla žádost přímo předána příslušnému pracovníkovi, který spis vyřídil a předal zpět správnímu orgánu. Novým systémem se výrazně zvýšily finanční náklady na poštovní služby, správní řízení trvá déle a přímý kontakt mezi pracovníky správního orgánu a odbornými pracovníky památkové péče je tak komplikovanější," konstatoval PhDr. Hynek Beneš. A dále dodává: "Spisy se zasílají na ředitelství Národního památkového ústavu, odtud je dostane příslušný pracovník na detašované nebo jiné pracoviště, ten je následně odešle zpět na ústav a odtud teprve s razítkem putuje správnímu úřadu. Proto musí být řízení v intencích správního řádu v mnoha případech prodlužována, což opět celý proces prodražuje. Také téměř při všech správních řízeních se provádějí místní šetření za účasti odborného pracovníka, což je rovněž náročné i časově."
Otázek k řešení je více
Jeden z hlavních problémů pro praxi vidí PhDr. Hynek Beneš v sladění požadavků různých orgánů státní správy (například hasiči, hygiena, bezpečnostní předpisy): "Památková péče nemá centrálně zpracované výjimky ze standardů stanovených jinými orgány státní správy, které by z hlediska památkové péče u vybraných památkových objektů zohledňovaly charakter domu a bránily jeho poškození nevhodnými úpravami. Týká se to zejména protipožárních opatření, zateplení či únikových zón." Neopominutelnou je i záležitost osvěty a propagace problémů souvisejících s památkovou péčí. "Osvěta, kterou uskutečňují specialisté, počínaje pracovníky Ministerstva kultury ČR a národních památkových ústavů všech stupňů, je nedostatečná. Je důležité laické veřejnosti srozumitelnou formou osvětlit význam kulturního dědictví a nutnost jeho ochrany, při respektování oprávněných zájmů majitelů objektů. Rovněž v programech politických stran na centrální úrovni je problematika kulturního dědictví a památkové péče zatím na okraji zájmu. Při tomto společenském klimatu je proto obtížné tuto situaci "zachraňovat a řešit" pouze na úrovni správního orgánu 1. stupně."
Jak ale vhodně a důstojně propagovat památky? Podle doktora Beneše byl dobrým počinem televizní seriál Šumná města, ale i ten v důsledku programových škrtů ČT na své pokračování čeká, což je škoda.
Památky na území města
Přímo na území města je registrováno 204 kulturních památek a 311 památek je uvedeno v rejstříku dalších měst a obcí správního obvodu. Předmětem zájmu státní památkové péče je však již nyní dalších 53 nemovitostí, které jsou navrženy k zapsání do Ústředního seznamu kulturních památek.
