Na rozvoji cestovního ruchu zakládají svou budoucnost mnohé regiony. Není to snadné, přestože nápady nechybějí. Následující mozaika možná poslouží jako inspirace i jinde.
Regionům by měly pomáhat organizace destinačního managementu cestovního ruchu. Podle údajů České centrály cestovního ruchu je jich v České republice nyní 17, i když zdaleka ne všechny mají toto označení ve svém názvu. Jejich definice jsou velmi široké, je tedy komplikované říci, zda je tu i jednoznačný standard fungování.
JEDNOZNAČNÝ MODEL NEEXISTUJE
Výkonný ředitel Destinačního managementu Moravsko-Slezského, o. p. s., Ing. Vladimír Vavrečka, CSc., uvádí: "Společnosti destinačního managementu tvoří zejména lidé se svými znalostmi, dovednostmi a zkušenostmi. Jako jeden z autorů myšlenky Destinačního managementu Moravsko-Slezského a jeho zakladatel musím říct, že za téměř tři roky fungování udělal obrovský kus práce. Na druhé straně jako každý správný "rodič" vidím stále ještě obrovský kus práce, který nás čeká."
Společnost má pět stálých zaměstnanců, ale mnohé činnosti řeší tzv. outsorcingem, tj. zadáváním prací na zakázku (např. účetnictví, grafické a terénní práce).
Tajemník sdružení pro rozvoj cestovního ruchu Region Slovácko Mgr. Josef Hapák má podobný názor. Říká, že se zatím spíše považují za organizační strukturu cestovního ruchu pro rozvoj Slovácka, která nemusí být totožná s některými výklady pojmu destinační management, byť jsou tak všeobecně nazýváni. Sdružení má sedm stálých pracovníků plus po třech členech správní a dozorčí rady. K tomu ovšem spoustu dobrovolných spolupracovníků a partnerů. Sdružení má 27 členů.
Kateřina Vlášková z Regionální rozvojové agentury Šumava se k označení "destinační management" hlásí, s tím, že agentura tuto funkci zastává od ledna 2005. Má 9 pracovníků, v březnu přibudou další dva. Cestovním ruchem se však zabývá v přepočtu jen 3,5 lidí.
FINANCOVÁNÍ
Moravsko-Slezský management dostává na vybrané, předem dohodnuté aktivity popsané ve smlouvě grant od Moravskoslezského kraje. Na období prosince 2005 až listopad 2006 to představuje dva milióny korun. Grant může tvořit maximálně 70 % celkových nákladů, zbývajících 30 % (nyní konkrétně nejméně 860 tisíc Kč) musí společnost vydělat. Celkový rozpočet společnosti se v uplynulých letech pohyboval v rozmezí 3,8 až 4,2 mil. Kč. Ing. Vavrečka podotýká, že na rozdíl od minulých let, kdy kraj poskytl grant vyšší (2,8 mil. Kč), bude pro ně letošní rok výzvou, zda budou schopni vytvořit a prodat své služby v objemu o zhruba 800 tisíc Kč vyšším než v uplynulých letech.
Na Slovácku je činnost sdružení financována z členských příspěvků, z jednotlivých projektů, hospodářské činnosti, sdružených prostředků apod. Konkrétní částku není tedy možné uvést, protože na začátku roku je jiná, než bude na jeho konci - podle úspěšnosti projektů, získávání sdružených prostředků apod. Mgr. Hapák však oceňuje jako výhodu, že na začátku roku jsou zajištěny peníze na mzdy pracovníků a na základní existenci sdružení.
Šumavská agentura je financována podobně, z vlastních zdrojů. Vydělává si zpracováním studií, rozvojových strategií; určité granty však rovněž získává. Jednotlivé činnosti jsou také financovány z Fondu cestovního ruchu (příspěvky měst a obcí). Fond však není určen k hrazení provozních výdajů agentury, ale na konkrétní aktivity.
JAKÉ JSOU HLAVNÍ PŘEKÁŽKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU?
Ing. Vladimír Vavrečka: "Myšlení, resp. vnímání cestovního ruchu. Stále není chápán jako zcela rovnoprávné ekonomické odvětví, vytvářející dlouhodobě udržitelné pracovní příležitosti, příjmy atd. S tím souvisí nedostatečná šíře a zejména kvalita poskytovaných služeb a nedostatečný marketing. Hned na dalším místě je to infrastruktura, a to jak samotného cestovního ruchu, tak kvalita dopravní infrastruktury."
Mgr. Josef Hapák: "Absence zákonných norem, které by jasně definovaly úlohu jednotlivých subjektů v rámci průmyslového odvětví cestovní ruch. Občas se také setkáváme s nedostatkem finančních prostředků, neporozuměním a neochotou spolupracovat, což vyplývá především z nedocenění významu cestovního ruchu. Ztotožňuji se s následnou citací předmluvy k turistickému průvodci Slováckem z roku 1924: "Žádáme, aby samosprávní činitelé byli podrobeni odbornému kursu o důležitosti cizineckého ruchu. Starosta jest duší celé obce. Nemá-li starosta správného pojmu o důležitosti tohoto ruchu, nemá jen ani ostatní obec"."
Kateřina Vlášková: "Zejména špatná nebo žádná spolupráce jednotlivých organizací a podnikatelů působících v cestovním ruchu; sem spadá také špatná výměna informací. Dále nekoncepční postup, nejednotná strategie. Naším problémem je i poloha Šumavy, která je rozdělena do dvou krajů (Plzeňského a Jihočeského). Oba kraje mají odlišné strategie rozvoje.
CO SE DAŘÍ A CO JE NUTNÉ UDĚLAT
Ing. Vavrečka pokládá za zatím největší úspěch to, že rok od roku přibývá těch subjektů, které jsou nejen ochotny spolupracovat, ale spolupracují i rády.
"Je to projev důvěry, který považujeme za obrovský závazek. Před sebou vidím dva hlavní, navzájem se podmiňující úkoly: Obrátit vývoj počtu zahraničních turistů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko (v letech 2000 až 2004 poklesl) a zkvalitnit komunikaci a spolupráci s partnery nejen v našem regionu, ale i s partnery v dalších moravských krajích a v polském Slezsku," dodává.
Na Slovácku záleží na úhlu pohledu - velkým úspěchem může být třeba získání dalšího člena či partnera ke spolupráci. "Slovácko má svou strategii rozvoje šetrného cestovního ruchu, své logo, své propagační materiály a upomínkové předměty, síť certifikovaných turistických informačních center a dokonce i svůj strom - oskoruši, a Slováckou televizi. Navíc nemusíme tuto turistickou oblast nově definovat, stačí navázat na tradice z let minulých, které sahají až před rok 1905. Každý úspěch je jen kamínkem v celkové mozaice, která vytváří celkovou image oblasti."
Kateřina Vlášková pokládá za největší úspěch vznik a činnost pracovní skupiny pro propagaci a prezentaci Šumavy, v níž se podařilo prohloubit spolupráci zástupců měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů. Tím se daří propagovat Šumavu jako samostatnou destinaci na významných domácích i zahraničních veletrzích.
Jednou z cest, jak podnítit zájem zahraničních turistů o určitý region, je připravit jim pobyt podle jejich představ.
Jak lze podnítit zájem zahraničních turistů
Program šitý na míru: Statutární město Zlín nabízí program s názvem Viaggio di 7 Giorni da Zlín a Praga. Jak název napovídá, je určen italským turistům. Program připravilo oddělení cestovního ruchu magistrátu. Při jeho přípravě vycházelo z analýzy a chování cílové skupiny, v tomto případě italských turistů, a jejich představ o ideální dovolené. Na projektu se podílela jedna z italských studentek, která pobývala jako stážistka na zlínské radnici v rámci programu AISEC (mezinárodní organizace, zajišťující výměny studentů v rámci odborných praxí při vysokoškolském studiu). Zlín se k tomuto programu dostal díky zdejší univerzitě Tomáše Bati. Po zdařilé prezentaci programu na loňském veletrhu v Miláně navštívilo Zlín a jeho region 12 zájemců, pro něž byl připraven speciální ukázkový pobyt. Výsledkem je zařazení Zlína a jeho regionu jako cílové destinace do nabídkových katalogů italských cestovních kanceláří a touroperátorů specializujících se na ČR.
Sedmidenní pobytová nabídka je rozdělena na pět dnů ve Zlíně a jeho okolí s důrazem na kulturu, významné církevní stavby a lázeňství, a následně na dva dny prožité v Praze.
Uzpůsobit tento program i pro jiné cílové skupiny by bylo možné, ale pracovníci odd. cestovního ruchu považují za lepší tvořit produkty cíleně. Tak, jako už v minulosti vytvořili nabídky pro ruskou, nizozemskou a německou klientelu. V každém případě považují jednoznačně produkty "šité na tělo" určitým skupinám návštěvníků za jednu z možných cest úspěšného rozvoje cestovního ruchu.
Sedlická krajka: Některé regiony se snaží prosadit v turistickém ruchu obnovou místních tradičních řemesel. Svazek 31 obcí Blatenska, který vznikl v roce 1998, si stanovil jako jeden ze svých cílů obnovit výrobu tradiční krajky, jíž byla kdysi proslavená obec Sedlice. Krajkářství tu má velice zajímavou historii, sahající až do první poloviny 18. století, kdy bylo možné touto prací plnit část robotních povinností. V roce 2003 pak vznikla obecně prospěšná společnost Sedlická krajka a podařilo se získat finanční pomoc z programu SAPARD. Dnes se sedlická krajka prodává v stejnojmenné prodejně a je možné si ji objednat i prostřednictvím internetu, kde se samozřejmě nacházejí veškeré informace.
Slováckem na kole: Obliba dovolených strávených v sedle bicyklu stoupá. Region Slovácko získal za soubor programů poznávání památek, architektury a historie obcí a měst nazvaný Ve víru barev a chutí - 6 dnů Slováckem na kole na veletrhu Regiontour 2006 palmu absolutního vítěze. Program je zaměřen na cílové skupiny (rodiny s dětmi, senioři, sportovci) a je součástí projektu Aktivní dovolená na Slovácku. Je koncipován jako soubor poznávacích programů, s důrazem na variabilnost a postupné stavebnicové doplňování. Zároveň je možné jej kombinovat s jinými specifickými programy, návštěvou dalších míst a měst včetně Prahy, případně Bratislavy či Vídně. Je přístupný jak zájemcům organizovaným, tj. těm, kteří využijí služeb cestovních kanceláří, tak těm, kteří jej absolvují sami. Ve druhém případě mohou samozřejmě počítat s pomocí jednotlivých certifikovaných turistických center. Některá z nich, jako např. informační centrum v Uherském Hradišti, začínají rozšiřovat své služby o půjčování kol, samozřejmě za určitý poplatek. Rozvoj těchto služeb je ale teprve v začátcích.
