Už od minulého týdne mají předplatitelé a další čtenáři Moderní obce k dispozici její březnové vydání. Na první straně obálky najdete snímek Martiny Lisové, starostky městyse Větrný Jeníkov v Kraji Vysočina, jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.
Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.
* Martina Lisová, starostka městyse Větrný Jeníkov: Pár let jsem učila na druhém stupni základní školy, je to krásná a obohacující práce. Odchod ze školství jsem obrečela, vůbec jsem nepočítala s tím, že bych byla zvolena starostkou. Mockrát jsem litovala, především v minulém volebním období, kdy se některé věci nedařily tak, jak bych si představovala. V tomto volebním období panuje ale naopak v zastupitelstvu tvůrčí atmosféra a má práce mě těší. Ale dnes již mohu odpovědně říci, že vyjít s občany je daleko náročnější a mnohem méně zábavné, než se domluvit s puberťáky. Ráda se budu do školství vracet a předpokládám, že dokončím toto volební období a skončím. Chtěla bych mít čas na normální život, na který - když vše chcete dělat poctivě - nezbývá energie. Svou práci beru jako poslání i službu, jako závazek vůči lidem, kteří se se mnou na řadě aktivit podílejí.
* Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí ČR: Obecně platí, že stavební úřady představují jen zlomek připomínek, které byly k celému stavebnímu zákony vzneseny a bylo by velice nekorektní, kdyby se celá diskuse ke stavebnímu zákonu smrskla jen na to, kde budou nebo nebudou stavební úřady. Každopádně na zachování stavebních úřadů budeme trvat. Stále ještě nemáme vypořádání našich připomínek od Ministerstva pro místní rozvoj. Dosud proto nevíme, jakým způsobem bude v zákoně systém stavebních úřadů zakotven – a hlavně jaké budou kompetence jednotlivých úřadů. Toto budeme dále velmi pečlivě hlídat.
K návrhu zákona bylo podáno na šest tisíc připomínek, které se v březnu musí vypořádat, a SMO je rád, že díky jeho intervenci se otevřely dveře k tomu, aby se návrh stavebního zákona začal konečně seriózně projednávat.
Rozhodně budeme pokračovat v jednáních, aby se například návrh stavebního zákona velmi zevrubně zhodnotil i po finanční stránce a zbytečně se na jeho přijetí a fungování nepromarnily veřejné prostředky. Už teď přece víme, že vznik Nejvyššího stavebního úřadu by byl nesmírně drahý, nehledě na to, že dosud není známo, kde by měl mít sídlo, nejsou pro něj zatím ani úředníci apod.
* Zuzana Bajgarová, náměstkyně primátora Ostravy: Pokud my budeme mít možnost určit rozvoj a skutečně si nastavit územní plán, a to včetně regulačních plánů a územních studií, které do větších podrobností určují územní plán, budeme moci nastavovat směr. Pak eliminujeme konflikty i v jiných řízeních.
Řada obcí si neuvědomuje sílu a význam územního plánu. Pokud by si toho byly vědomy, nepotřebovaly by nějaké věci nastavovat jinak. Ale chápu, že malé obce nemají kapacity a finance na pořizování územních plánů, i proto, že finance, které stát posílá na výkon přenesené státní správy, zdaleka nestačí.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, držitelka titulu Právník roku 2019 v kategorii Správní právo: Všechno, čím jsem prošla, mně pomohlo – snad to tak mohu říci – v právu územních samospráv vyniknout. Kdo sám radnicí a zastupitelstvem neprošel, nikdy totiž nemůže úplně pochopit její podstatu, její smysl, její hodnoty. Já to mám pod kůží vryté už jako součást sebe sama. Nad čím někdo jiný možná musí přemýšlet hodiny, vím hned, nebo mně to napoví intuice.
Navíc, pokud jde o mou profesi, byl osud vždy na mé straně a v pravou chvíli přinesl to, co mou kariéru v advokacii posunulo. Třeba tím, že jsem se starostkou bez ohledu na výsledek voleb nikdy nestala na celé období – v profesi by mě to neskutečně zbrzdilo. Ten rok v čele města byl tak akorát. Nebo když přišla v pravou dobu nová, zajímavá kauza. Či když jsem se potkala se správnými lidmi. Nebo když jsem zavčas byla „odejita“ z politické strany, které jsem kdysi dávno byla členkou. Tedy i to, co se mně v danou chvíli jevilo jako negativní, z dlouhodobějšího pohledu to bylo to nejlepší, co se mi mohlo přihodit. Tedy mám z veřejné sféry zkušeností asi jako málokdo – a je to dar.
* Luděk Tesař, ekonom: Rozhodněte se, zda danou věc obec chce či nechce – pokud ANO, tak potom už jen pořádně! Není nic strašnějšího v tomto státě, ani v obcích, ani v domovech lidí než provizorní řešení a načaté, do konce nedotažené věci. Polovičatá provizorní řešení jsou plýtváním zdroji. Obec by měla dělat věci pouze pořádně, nebo raději vůbec ne. Rozhlédněme se, co nalezneme u nás provizorních řešení, a srovnávejme to třeba se situací v Rakousku nebo Německu. Přimontujeme-li si poličku do koupelny jako provizorní řešení, budeme možná i dvacet let žít v provizoriu.
Kvalitní střednědobý výhled rozpočtu je podstatný k ambicióznímu plnění cílů obce. Finanční situace obcí se tak zásadně a rychle zlepšila a mnoho z obcí to ještě ani pořádně nezaregistrovalo. Mnohé obce hodnotí jen nepodstatné finanční údaje, jako jsou zůstatky na účtech. Budoucnost však spočívá ve výplatě, ve struktuře zdrojů, v provozních výdajích, provozním saldu, majetku, likviditě, závazcích, odpisech, opravách, investicích, změnách výdajů i příjmů. Pakliže obec drží kontakt s finanční realitou a má zpracovanou kvalitní analýzu financí, pravidelně ji aktualizuje i s výhledem, může lépe plánovat rozvoj.
* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Vedení organizací vytváří příznivé podmínky, aby se realizovaly individuální vzdělávací cíle zaměstnanců. Do personálního rozvoje patří i kariéra zaměstnanců (jsou informováni o možnostech svého profesního postupu, vedoucí zaměstnanci poskytují informace a perspektivu osobní rozvoje). Nejasná perspektiva, nejasná kariéra může vést zejména ty nejschopnější zaměstnance k tomu, že odchází. V této souvislosti vedení věnuje zvýšenou pozornost zejména plánům vzdělávání zaměstnanců, v oblasti kariérního postupu jsme v současné době značně omezeni platnou legislativou. Vzděláváním a vytvářením možností pro kariérní růst je u zaměstnanců pozitivně ovlivňována jejich motivace, spokojenost, vazba na zaměstnavatele, což vede především ke snižování fluktuace i k efektivnějšímu získávání zaměstnanců.
* Viktor Lavička, náměstek primátora Českých Budějovic: Pro České Budějovice, město, které se rozkládá na poloviční výměře, než mají jiná krajská města, je zásadní odvést transitní dopravu mimo město, což by měly zajistit plánované dopravní stavby, a to D3, severní spojka a Jižní tangenta, které by vytvořily přirozený obchvat tranzitní dopravy. A pro tyto účely je také uvedený systém velice vhodný, protože dokážeme vhodně usměrňovat dopravní toky. Dalším z velmi důležitých kroků bude pak modernizace technologie SSZ, což zahrnuje modernizace řadičů, doplnění jednotek aktivní preference, výměna detektorů, návěstidel aj.
* Jan Seidl, tajemník Městského úřadu Trutnov: V roce 2019 elektrobusy trutnovské MHD najely 272 843 km a plynové autobusy 207 415 km. Ekonomicky nelze tuto výhodnost jednoznačně definovat, neboť pořízení nové flotily vozidel MHD vzešlo z nové smlouvy s provozovatelem MHD, jejíž trvání je ohraničeno 10 lety a ekonomické parametry této smlouvy jsou zcela jiné, než u smlouvy předešlé. Obecně sice dochází k úspoře na palivu, nicméně pořizovací náklady, zejména na elektrobusy, jsou násobně vyšší, než u vozidel na dieselový pohon. Tyto pořizovací náklady, po zohlednění dotace získané na pořízení vozidel, jsou součástí ceny za provozování MHD. Další náklady, které ovlivňují cenu za provozování MHD, je i výbava zvyšující komfort pro cestující. Ani elektrická energie pro pohon vozidel není zdarma, a to i přesto, že elektrobusy při zpomalování rekuperují energii. Do budoucna bude jistě zajímavá otázka výdrže baterií elektrobusů s ohledem na jejich denní výkony, a případné náklady na jejich obnovu.
* Roman Kyral, partner a vedoucí právního týmu Advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, zastupitel obce Bohuslavice (okres Náchod): Jedním z úskalí v menších obcích bývá přijímání vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu a její následné dodržování. Tato vnitřní pravidla mají zadavateli usnadnit jeho postup, protože u zakázek malého rozsahu, tedy na dodávky či služby do dvou milionů korun (bez DPH) či na stavební práce do šesti milionů korun (bez DPH), zadavatel nemusí, s výjimkou zásad transparentnosti a nediskriminace, postupovat podle pravidel daných zákonem o zadávání veřejných zakázek. Setkávám se s tím, že se představitelé obce sami dobrovolně svážou určitými vlastními vnitřními pravidly, ale při zadání zakázky je nakonec nedodržují. Obvykle však nikoliv kvůli tomu, že by chtěli obcházet zákon či jinak podvádět, ale pouze proto, že realita života bývá jiná a interní směrnice na ni vždy neumí adekvátně reagovat.
Podle mého názoru by starostové a zastupitelé měli vědět, že jakmile orgány činné v trestním řízení případně začnou přezkoumávat zadání veřejné zakázky, tak se příliš nezajímají o to, jak jsou tato vnitřní pravidla v obci nastavena, nýbrž o to, zda jsou dodržována. Takovým nepraktickým nastavením vnitřní směrnice pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu může být třeba to, když zastupitelstvo ve směrnici určí příliš vysoký limit pro to, kolik musí být v zadávacím řízení osloveno subjektů. Tak se může stát, že i v případě zcela bagatelní objednávky za třicet tisíc korun obec s řekněme čtyřicetimilionovým rozpočtem musí velmi složitě oslovit zbytečně mnoho subjektů.
* Radim Perlín, vedoucí výzkumného centra RURAL při Přírodovědecké fakultě UK v Praze: Změna klimatu představuje nové téma, které do široké diskuse přinesla teprve poslední horká léta. Nebudu hodnotit příčiny změn klimatu – na nich se koneckonců zcela neshodnou ani renomovaní klimatologové. Je důležité více mluvit o dopadech změny klimatu na venkovské obce a připravovat se na to, že léta budou horká a suchá a že deště budou mít velmi často přívalový charakter.
To se velmi rychle dotkne každého na venkově, počínaje sedláky a konče chalupáři, jimž nastanou problémy se zaléváním ředkviček. Ostatně dopady do lesních celků v podobě masívní kůrovcové kalamity podpořené suchem a nedostatkem vláhy pro stromy, které se nemohou ubránit přemnoženému škůdci, vidíme nyní prakticky v celém Česku. Proč však tolik zdůrazňujeme venkov, když změna klimatu se promítne do života každého? Protože právě obyvatelé venkova, zemědělci, lesáci nebo i chataři a chalupáři jsou ti první, kdo mohou omezovat, ale i prohlubovat dopady klimatické změny.
* Jaroslav Winter, předseda BMI sdružení, šéfredaktor portálu Helpnet.cz: V ČR přibývá institucí, s nimiž se mohou telefonicky spojit také lidé se sluchovým handicapem. Službu hovor s online simultánním přepisem řeči volaného implementovalo na web úřadu již několik městských částí Prahy, Krajský úřad Středočeského kraje, Městský úřad Tábor, na svých klientských linkách ji nabízejí rovněž některé komerční subjekty. Volající klient, který má postižení či poruchu sluchu, vede klasický rozhovor, doslovný přepis řeči svého komunikačního partnera sleduje v reálném čase online. Dříve mohli tito lidé jen posílat textové zprávy, nebo využívat služby založené na předávání vzkazů prostřednictvím asistenta.
Z technického hlediska představuje telefonování s podporou přepisu online konferenci tří stran – volající uživatel služby, volaná osoba a přepisovatel. Probíhá to tak, že uživatel uvedené služby klikne na ikonku infolinky pro neslyšící umístěné na webu úřadu. Otevře se stránka se stručným popisem služby, která je dostupná v pracovní dny od 9 do 18 hodin, a uživatel jen vepíše do editačního pole své telefonní číslo a potvrdí tlačítko „zavolejte mi".
V tu chvíli se na webu otevře okno pro přepis a systém automaticky ihned volá klientovi. Ten vyčká na písemný pokyn přepisovatele, že může začít mluvit. Instrukce se objeví v okně pro přepis, kde také klient následně po celou dobu hovoru sleduje simultánně přepisovanou řeč pracovníka úřadu. Od okamžiku, kdy klient začne mluvit, již probíhá klasický telefonický hovor. Operátor infolinky může klienta dále přepojit na linku konkrétního pracovníka za stálého pokračování komunikace s podporou přepisu jeho řeči.
Simultánní přepis řeči tak odstraňuje komunikační bariéru mezi volajícím klientem se sluchovým handicapem a pracovníkem úřadu. Službu nejefektivněji využijí lidé nedoslýchaví, ohluchlí po rozvoji řeči v důsledku nemoci či úrazu, nositelé kochleárního implantátu a senioři s věkem získanými poruchami sluchu.
* Lukáš Kříž, IT expert: Proces autentizace ověřuje identitu uživatele před zpřístupněním systému, aplikace či služby. Dlouhodobě spoléhal na konvenční kombinaci uživatelského jména a hesla. Ta už ale z mnoha důvodů, k nimž patří také problematika tzv. nedostatečné hygieny hesel, neobstojí. Organizace začaly implementovat pokročilé metody autentizace, které nabízejí podstatně vyšší úroveň zabezpečení.
V některých odvětvích změnu přístupu k ověřování identity vyžadují oborové normy a relevantní legislativa. Týká se to především finančních služeb, zdravotnictví nebo bezpečnostních složek. Ne vždy jde o povinnou aplikaci vícefaktorové autentizace. Ale její nasazení obvykle představuje nejefektivnější cestu k dosažení souladu. S požadavkem vícefaktorové autentizace pracuje také tuzemská vyhláška o kybernetické bezpečnosti. I ta ale definuje alternativní možnosti.
Multifaktorovou nebo vícefaktorovou autentizaci lze definovat jako metodu, která pro ověření identity žadatele o přístup k určitému systému či službě využívá dvou nebo více autentizačních faktorů. Identitou se v tomto kontextu rozumí totožnost. Autentizace samotná tudíž představuje akt jejího ověření před přidělením přístupu. Žadatelem rozhodně nemusí být pouze fyzická osoba. Autentizačním procesem běžně procházejí také zařízení, aplikace nebo služby.
* Jakub Unucka, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: Integrovaný dopravní systém Moravskoslezského kraje ODIS je jedním z nejstarších na území České republiky. Byl vytvořen již v roce 1997, tedy ještě před vznikem krajů, z iniciativy města Ostravy. Tato iniciativa si kladla za cíl zefektivnit nabídku veřejné osobní dopravy z několika okolních měst a obcí do Ostravy, a to spoji jak ostravského dopravního podniku, tak spoji tehdejšího provozovatele příměstské autobusové dopravy – ČSAD BUS Ostrava zavedením jednotných tarifních a přepravních podmínek. Systém se postupně rozšířil na území celého kraje včetně řady přesahů do krajů sousedních. Garantem jeho rozvoje se stal později Moravskoslezský kraj.
Specifikem Moravskoslezského kraje je poměrně velký počet systémů MHD, což způsobuje v některých případech poměrně obtížné dojednávání společných tarifních a přepravních podmínek. ODIS umožňuje cestujícím používat jakoukoliv veřejnou osobní dopravu v kraji objednávanou subjekty samosprávy v rámci jednoho tarifu. Tímto se stává veřejná doprava celkově atraktivnější především z hlediska cenového.
Dalšími přínosy jsou jednotné poskytování informací, jednotný prodejní servis a řada dalších výhod vyplývajících z jednotného systému. Je to jedna z cest, jak motivovat cestující veřejnost k používání veřejné dopravy nejen v současnosti, ale také v budoucnosti.
* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Růst počtu obyvatel obce pozitivně ovlivní její rozpočtové příjmy, zejména v oblasti sdílených daní. Ovšem pokud jsou všichni noví obyvatelé v obci trvalé hlášeni... Vyvolá však – bez ohledu na trvalé bydliště obyvatel – i vyšší nároky, například na zajištění dopravního spojení, lékařskou službu, zásobování pitnou vodou a čištěné odpadních vod, zajištění bezpečnosti apod.
Vývoj indexu stáří i indexu ekonomické závislosti vypovídá o stárnutí populace. Rozpočtovým dopadům, které s tímto jevem souvisejí, se rozpočtová politika obcí nevyhne. Dříve nebo později na ně bude muset reagovat.
Je zjevné, že růst počtu seniorů, který je odrazem zvyšující se délky dožití v důsledku zejména lepší zdravotní péče, se promítne do rostoucích nároků na celou řadu služeb pro seniory. A tyto činnosti zajišťují ve velké míře obce.
Růst počtu obyvatel je velmi často spojen se zvyšujícím se podílem dětské složky. Platí to zejména o obcích v blízkosti velkých aglomerací. Tento jen vyvolává rostoucí nároky na předškolní a školní kapacity.
* Jaromír Beránek, zastupitel hl. m. Prahy a předseda Výboru pro IT a Smart City: V závěru loňského roku si zástupci městské společnosti Operátora ICT, která pro Prahu dodává na klíč většinu „chytrých“ projektů, za tuto realizaci odnesli ocenění ze soutěže Chytrá města pro budoucnost 2019. Do pražského pilotního projektu se vedle projektové kanceláře Smart Prague Operátora ICT zapojilo Oddělení odpadů pražského magistrátu, radnice deseti pražských městských částí (centrálních i okrajových) a také dvě společnosti zajišťující svoz tříděného odpadu na území metropole. Na vybraný vzorek kontejnerů na tříděný odpad s tzv. spodním výsypem instaloval externí dodavatel IoT moduly s ultrazvukovými senzory. Z celkových 424 kusů vybraných sběrných nádob šlo ve většině případů o nadzemní kontejnery (380 kusů), v části případů také o velkokapacitní podzemní nádoby (44 kusů), které se nacházejí zejména v centrálních lokalitách města. Část těchto podzemních kontejnerů byla navíc doplněna indikací ucpání vhozového otvoru, aby se předešlo hromadění odpadu v okolí. S ohledem na proměnlivou konfiguraci stanovišť na tříděný odpad (některé městské části nabídly i kontejnery na plech a nápojové kartony, jinde se setkáme jen s nádobami na starý papír, plast a barevné nebo čiré sklo) se tak jednalo zhruba o stovku lokalit v rámci deseti zapojených městských částí.
* Jakub Černý, analytik platformy Rekonstrukce státu: Kontrolní orgány v České republice mají povinnost své kontroly v zájmu dobré správy vzájemně koordinovat. Dodnes k tomu však nemají žádný systémový nástroj, a koordinace se tak nedaří. Snahy o reformu systému kontrol vyznívají do ztracena, neboť o probíhajících kontrolách a jejich efektivitě neexistuje přehled. Poslanci ODS, KDU-ČSL a STAN spolu se zástupci platformy Rekonstrukce státu proto letos v lednu představili řešení, které obcím od kontrolní zátěže pomůže a je nezbytným předpokladem pro systémovou reformu. Řešení je součástí novely zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu. Návrh stojí na čtyřech principech:
1) Snadná koordinace. Díky zřízení evidence kontrol získají kontroloři nástroj pro snadnou koordinaci kontrol s ostatními orgány. To, společně s dalšími prvky řešení, povede k přirozenému snížení počtů kontrol zejména v oblastech, kde byla kontrolní zátěž způsobována nezáměrně, prostou nevědomostí. Kontrolní zátěž je dnes totiž mimo jiné způsobena faktickou nemožností se nezáměrné významné kontrolní zátěži jednoduše vyhnout. Kontroly o sobě vzájemně nemají přehled. Evidence také usnadní sdílení výsledků kontrol, a tím i možnost na výsledky předchozích kontrol snadno navazovat. Kontroly tak v obci stráví méně času, pokud už vůbec přijdou.
2) Definice významné kontrolní zátěže. V kontrolním řádu bude nově definováno, že dvě současně probíhající a nekoordinované kontroly jsou významnou kontrolní zátěží, stejně jako druhá kontrola téže věci v jednom kalendářním roce. Na obce bez přenesené působnosti (ty malé, jichž je většina) se pak vztahuje i třetí indikátor významné kontrolní zátěže, kterým je více než třetí kontrola probíhající v témže roce.
3) Předcházení významné kontrolní zátěži. Kontrolní orgány budou mít povinnost všechny své kontroly zaznamenávat do nově vzniklé evidence. Do ní bude kontrolní orgán nahlížet vždy, než se vydá provést kontrolu. Pokud by jeho plánovaná kontrola měla způsobit „významnou kontrolní zátěž“, bude kontrolní orgán systémem automaticky upozorněn. V takovém případě kontrolní orgán bude povinen odůvodnit, proč kontrolu přesto musí provést, nebo jít kontrolovat jinam. Kontrolní orgán bude povinen toto odůvodnění předložit starostovi předložit před zahájením kontroly. Žádné kontroly tedy nejsou přímo zakazovány, což je za současného nezmapovaného stavu kontrolního systému neproveditelné. Kontroloři jsou však motivováni významnou kontrolní zátěž nezpůsobovat a dostávají k tomu nástroj.
4) Systém kontrol je vyhodnocován. V analýzách systémového fungování státu disponuje nezpochybnitelnou odborností Nejvyšší kontrolní úřad, který podle návrhu dostane za úkol doporučovat systémové změny kontrolního systému. V přiměřené míře by NKÚ v budoucnu mohl umožnit nahlížet do evidence kontrol i veřejnosti. Starostové by tak měli mít možnost jednoduše zjistit, kdy a kolik kontrol se na ně chystá.
* Ondřej Kozák, společnost Euronet: Česká republika je z hlediska pokrytí bankomaty daleko za průměrem EU. Zatímco průměrný počet bankomatů v rámci celé Evropské unie je podle údajů Centrální evropské banky 846 bankomatů na milion obyvatel, ČR má se svými 471 bankomaty na milion obyvatel nejhorší dostupnost bankomatů i ve srovnání se zeměmi jako Bulharsko (806), Maďarsko (522) či Slovinsko (796). Bezhotovostní platby jsou sice populární, bankovky ale ještě v dohledné době nenahradí. Zároveň je nutné dodat, že v obcích do dvou tisíc obyvatel představuje hotovost jedinou možnost, jak zaplatit za základní věci denní potřeby. V malých samoobsluhách a restauracích karty povětšinou nepřijímají.*
/red/
Březnové vydání Moderní obce je k dispozici i v elektronické podobě za zvýhodněnou cenu na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec , kde si můžete předplatit nejen jednotlivá čísla Moderní obce, ale také zakoupit roční či pololetní předplatné v elektronické podobě.
