Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Miroslava Švaříčková, starostka města Brtnice, jež letos v květnu na Pražském hradě obdrželo titul Historické město roku 2018. Portrétní snímek starostky tohoto sympatického malého městečka v Kraji Vysočina najdete na první straně obálky červencové Moderní obce.
V každém novém vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z červencového čísla Moderní obce.
* Miroslava Švaříčková, starostka města Brtnice na Jihlavsku: Co do početníhio vyjádření máme na území města čtyřicet památek. Ale rejstříkově jich je 29, protože se některé památky započítávají pod jedním rejstříkovým číslem. V Brtnici najdete převážně renesanční a barokní stavby, o které se hodně zasadili právě Valdštejnové a později Collaltové, kteří zde vládli do konce 2. světové války, tedy tři sta let. Údržba památek je pro město hodně náročná, musím to přiznat. Proto je opravujeme postupně, podle plánu regenerace městských památkových rezervací a zón, který udává potřebnost obnovy a také přehled o tom, kdy byla která památka opravena. V Brtnici se držíme motta: Žijeme v památkách. Ale my v nich opravdu žijeme. Radnice sídlí v historické budově, stejně jako informační centrum, knihovna, či muzeum. Zdravotní středisko také provozujeme v památkově chráněném objektu, prostor kláštera byl přestaven na byty, v prostoru kaple máme také dvě bytové jednotky a v bývalých špitálských domcích jsou byty sociální. Tedy doslova v památkách žijeme a musíme je tedy opravovat a starat se o ně.
* František Lukl, předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova na Hodonínsku: V tuto chvíli se připravuje paragrafové znění nového stavebního zákona a já věřím, že se zástupci Ministerstva pro místní rozvoj najdeme „společnou řeč“ a stejně jako popřípadě členy Parlamentu ČR, je případně ještě přesvědčíme o absurdnosti navrhovaného řešení. Celou řadu věcí podporujeme, ať už jde o fikci doručení, fikci rozhodnutí, prostě procesní nástroje, které jednoznačně zrychlí řízení. Jsme však přesvědčeni o tom, že institucionální změnou celý bohulibý záměr zabijeme a stane se neproveditelný. Nebudou ani lidi, ani prostory – a nakonec ani finance.
* Martin Netolický, hejtman Pardubického kraje: Návrh novely stavebního zákona z dílny Ministerstva pro místní rozvoj jednoznačně vzdaluje stavební agendu občanům, ať si úředník v Praze říká, co chce. Hejtmani na svém zasedání jednomyslně odmítli oddělení stavební agendy od spojeného modelu. V čem spatřuji zásadní riziko, je skutečnost, že tento návrh jde zcela proti principům reformy veřejné správy, která proběhla před necelými dvaceti lety. Česká republika je asi velmi bohatý stát, že si může dovolit měnit uspořádání veřejné správy na svém území každých dvacet roků. V tomto případě začínají jednorázové náklady na dvou miliardách korun, ke kterým je nutné připočítat přibližně čtyři a půl miliardy korun ročně. Jsem však přesvědčen o tom, že by ve finále šlo o mnohem více peněz. Nechybějí nám tyto peníze například v dopravě nebo sociální oblasti? Nebylo by lepší místo dvou miliard korun dát krajům na silnice čtyři miliardy jako loni? Osobně jsem přesvědčen o tom, že by to občané ocenili daleko více.
* Kateřina Malečková, starostka města Blatná na Strakonicku: Téměř po každých volbách slýcháme stesky nad nízkou účastí voličů. Nemůžeme se však divit, že jsou lidé čím dál více otráveni a zklamáni. Chceme-li totiž zapojovat občany do činnosti samospráv, do řešení obecních záležitostí, musí mít pocit, že jejich hlas má význam. Současný volební systém s přepočítáváním hlasů je pro běžného občana velmi nepřehledný a nepochopitelný. Zvláště, když volby mají jasného vítěze, který skončí v tzv. opozici. Klidně řeknu, že mnohý volič tak „ostrouhá“.
* Martin Kamarád, starosta města Přibyslav na Havlíčkobrodsku: Jestliže chceme volební systém měnit a upravovat, ptejme se nejprve, zda ho nemůžeme nastavit diferencovaně pro města a obce různé velikosti. Už dnes si zastupitelstva obcí určují počet členů zastupitelstva – a tím i to, zda obec bude či nebude mít radu. Tak proč bychom toto rozhodování nemohli spojit i se způsobem volby zastupitelů?
* Renata Chmelová, starostka Městské části Praha 10: Dříve při losování o obecní byty byli v rámci jedné kategorie zařazeni všichni žadatelé, kteří formálně splnili kritéria, přičemž chyběla další možnost, jak mezi nimi rozlišovat, jak určit, kdo je potřebnější. Na žadatele, kteří se nacházeli v největší bytové nouzi (například jim aktuálně hrozilo vystěhování na ulici), kvůli losování o byty třeba ani vůbec nedostalo. Systém pořadníků podle našeho názoru více reflektuje aktuální bytovou situaci ve společnosti.
* Petr Kopinec, starosta města Vrbno pod Pradědem na Bruntálsku: Kdyby město zavedlo přidělování bytů například obálkovou metodu, možnost přednostního získání bydlení by využili zřejmě jen lidé finančně zajištění. Městu by sice vzrostl příjem z nájemného a ubylo by mu práce s lidmi ohroženými sociálním vyloučením. Ovšem stejně by poté muselo vyřešit bydlení pro sociálně slabší.
* Jan Bureš, starosta města Ostrov na Karlovarsku: Při malém počtu bytů bych nedoporučoval ponechávat pořadník otevřený, neboť pro žadatele by to znamenalo velmi dlouhou čekací dobu a pro příslušného pracovníka radnice zase zbytečnou práci s kontrolou mnoha žadatelů v pořadníku.
* Viktor Kohout, starosta města Litovel na Olomoucku: Ve městě zvažujeme, že bychom využili možností programu VÝSTAVBA, který byl v minulých dnech otevřen Ministerstvem pro místní rozvoj, a s jeho podporou postavili další vlastní městské byty, resp. bytové domy.
* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF - Czech Credit Bureau: V roce 2018 se kapitálové výdaje obcí zvýšily již druhý rok po sobě. A to je velmi pozitivní jev. Dosáhly výše 76,9 mld. Kč, což je nejvyšší hodnota minimálně od roku 2004. Meziročně stouply o 22,1 mld. Kč, resp. o 40 %. Zvýšily se rychleji než výdaje běžné (růst o 11 %, resp. o 16 mld. Kč), a tvořily tak podstatnou část přírůstku celkových výdajů. ... Kapitálové výdaje obcí v roce 2018 směřovaly zejména do oblasti bydlení a komunálních služeb, dále na pozemní komunikace a vodní hospodářství. Další významnou oblastí bylo vzdělávání a tělovýchova i kultura. Největší obce byly jediné, které v loňském roce vykázaly schodek rozpočtu. Byly také skupinou obcí, ve které se objem investičních dotací z roku na rok více než zdvojnásobil. Pouze zde došlo ke snížení dluhu, ale také úspor.
* Luděk Tesař, ekonom: Praxe ukázala, že poměrně hodně obcí a měst si v minulosti vybralo nevhodnou právní formu pro některé své hospodářské činnosti. Ale i tam, kde se kdysi v tomto smyslu rozhodli správně, by se měli zamyslet nad tím, zda se mezitím nezměnily podmínky a jestli původní výhody před lety přijatého řešení dnes už nejsou sporadické a vyhovuje-li jim zcela ještě i dnes tehdy zvolená právní forma organizace vybraných činností.
* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka, předsedkyně Unie sebevědomé samosprávy: Zákon o obcích si odporuje už sám v několika ustanoveních. A co změnit? Nejlépe celý zákon o obcích. Ostatně jsem jeho pracovní text už sama napsala (úsměv). Z toho, co by nejvíce vyžadovalo změnu, uvedu například to, že zákon zatím neupravuje předání funkce, co smí a nesmí činit místostarosta (podle dikce zákona nic – má na radnici pouze sedět a čekat, až bude starosta nepřítomen). Zákon také neupravuje u starosty, co je to „být nepřítomen. Rovněž majetkoprávní dispozice by si zasloužily pár paragrafů navíc (například, do kdy je kterou smlouvu třeba po rozhodnutí uzavřít). V zákoně se uvádí „nemovitý majetek“, pak se uvádí jen „majetek“, zveřejňované záměry jsou uvedeny jen obecně – přitom jde o klíčové jednání obce. Absurdní je rozdělení mezi vyhrazené pravomoci a tzv. zbytkovou pravomoc (takže třeba prodej pozemku o třech metrech čtverečních musí schvalovat zastupitelstvo, zatímco smlouvu o dílo s hodnotou třiceti milionů korun může schválit rada nebo i sám starosta, když v obci radu nemají). Zcela nedostatečně je upravena práce výborů, revizi by si zasloužila funkce tajemníka… tak bych mohla pokračovat.
* Dagmar Rybová, chůva mikrojeslí obce Habřina na Královéhradecku: Naše mikrojesle jsme zřídili proto, že v obci není mateřská škola. Inspirovali jsme se mikrojeslemi, které fungují v nedalekých Všestarech. Zájem rodičů o tuto službu je opravdu veliký, děti se k nám těší a odpoledne nechtějí jít domů... Naše mikrojesle se diametrálně liší od těch, do kterých jsem skoro před třiceti lety vodila svého syna – hlavně pokud jde o režim a domácí prostředí, které jsou dnes mnohem přívětivější a mají rodinnější ráz.
* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti kybernetické bezpečnosti velké a trvale přítomné téma představují podvodné zprávy z kategorie phishing. Jejich jednodušší formy obvykle odhalí spamové filtry, u pokročilejších je na místě obezřetnost. Kdykoli nějaká elektronicky distribuovaná zpráva, třeba i velmi osobní, požaduje zadání jakýchkoli osobních údajů, například zprostředkovaně na vloženém odkazu, měl by uživatel zpozornět a neváhat si její pravost a legitimitu ověřit třeba i telefonátem na příslušnou osobu nebo instituci. Problematické může být už jen samotné kliknutí, tj. přechod na podstrčený internetový odkaz. V tomto bodu mohou ukvapeného a neopatrného uživatele ochránit různé filtry, jež dnes nabízejí samotné internetové prohlížeče, případně jimi disponují antivirová řešení. Na podezřelou nebo zjevně závadnou adresu jej vůbec nepustí.
* Tereza Sisová, tajemnice Městského úřadu Moravská Třebová: Udělení ceny Ministerstva vnitra za kvalitu za projekt Implementace modelu CAF pro nás představuje především ocenění naší týmové práce a také zviditelnění našeho města, které se snaží zlepšovat svoje služby pro občany, firmy a další partnery. Chceme zlepšovat svou práci a způsob řízení úřadu v souladu s celkovou strategií města. Už v roce 2003 město vybudovalo s nizozemským partnerským městem Vlaardingen unikátní projekt Občanského informačního centra, což je místo poskytující kumulovaně asi 20 služeb jako občanské průkazy, cestovní doklady, CzechPOINT, ověřování, poplatky za služby města, informace a další, na jednom místě a s využitím procesního řízení a rozdělení procesů poskytovaných služeb na front office a back office. Zahájili jsme proces trvalého zlepšování a dosažení principů excelence. Z akčního plánu zlepšování vychází řada opatření zaměřená na zlepšení vedení úřadu, kompetencí zaměstnanců, strategie města a úřadu, partnerství a řízení procesů.
* Petr Schlesinger, Odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy, Ministerstvo vnitra: Připravovaná koncepce rozvoje veřejné správy s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 se skládá z několika vzájemně propojených částí tímco analytická část koncepce popisuje aktuální problémové oblasti veřejné správy, obsahuje její návrhová část nezbytná opatření k řešení těchto identifikovaných problémových oblastí. Navržená řešení budou konkretizována třemi akčními plány, s kterými koncepce počítá v období své realizace mezi lety 2021 až 2030. V současné době finišuje MV s přípravou 1. akčního plánu na léta 2021 až 2023, který bude představen ještě do konce června tohoto roku. Předložení koncepce ke schválení vládě je stanoveno již na letošní podzim.
* Tomáš Koníček, Odbor prevence kriminality, Ministerstvo vnitra: Letos v září uplyne deset let od chvíle, kdy byl Odborem prevence kriminality Ministerstva vnitra připraven a v obcích po celé ČR postupně realizován nejúspěšnější a nejvyužívanější preventivní projekt Asistent prevence kriminality (APK). Jde o specifický projekt zvyšující bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách, působící preventivně proti extremismu a motivující samosprávy i občany k hledání pozitivních řešení problémů. Asistent má prokazatelně pozitivní výsledky a vliv na zvýšení veřejného pořádku a bezpečí v problémových lokalitách a na zaměstnanost dlouhodobě a obtížně zaměstnatelných osob. Podílí se na prevenci kriminality v obci, přispívá k ochraně a bezpečnosti osob a majetku, předchází možnému protiprávnímu jednání svou přítomností a zejména svými komunikačními schopnostmi, vystupuje jako mediátor možných sousedských sporů, monitoruje dodržování čistoty veřejných prostranství, pomáhá ostatním občanům v sociálně vyloučené lokalitě... Pro dalších deset úspěšných let tohoto projektu má přes sebou Ministerstvo vnitra některé výzvy, jako třeba zajistit další financování projektu v tak velkém rozsahu, sjednocovat přístupy k pozici APK při financování z různých zdrojů podle vydané metodiky pro asistenty, promítnout APK do Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací či zajistit kvalitní školení mentorů.
* Vladimír Sochor, ředitel Odboru energetické účinnosti a úspor, Ministerstvo průmyslu a obchodu: Prakticky každá obec má nějakou administrativní budovu, nejvíce se jich vyskytuje v kategorii obytné budovy a školské budovy. Jak vyplynulo z průzkumu uskutečněného Ministerstvem průmyslu a obchodu, počty budov, které jsou renovovány, stoupají s velikostí obce, což je hlavní rozdíl mezi nimi. Menší obce si budovy častěji spravují samy, přičemž renovace probíhají většinou nahodile bez významnějšího plánování renovací. Větší obce často využívají možností externí správy budov a mají zájem renovaci iniciovat a připravit. U větších obcí častěji existuje plán investičních aktivit. Pro renovace využívá dotace více než tři čtvrtiny obcí a za nejčastější zdržení při přípravě energeticky úsporného projektu je prezentováno čekání na dotaci, o kterou je požádáno. Vhodným řešením se zejména pro menší obce jeví kvalitní příprava projektů úspor energie. Bylo by velmi pozitivní nalézt způsob, jak vytvořit pozici energetického manažera pro jednotlivé obce a města nebo dokonce pro více obcí, případně zavedení podpory přípravy plánu renovace obecních budov nebo pro monitorování spotřeby energie v obecních budovách, což již nyní je dotováno z programu EFEKT.*
/rš/
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Thanks for keeping people up on what's happening. I visited your website today and found it very interesting and well done.
https://dentistsairdrie.ca