Tváří listopadového vydání Moderní obce je pražský primátor Zdeněk Hřib

Jako vždy i tentokrát z aktuálního čísla Moderní obce přinášíme výběr zajímavých výroků některých osobností, jež vystupují na stránkách časopisu. Nechybí mezi nimi ani Zdeněk Hřib, primátor Hlavního města Prahy. Jeho portrétní snímek najdete také na první straně obálky listopadové Moderní obce.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. I nyní si můžete přečíst výběr citátů z listopadového čísla Moderní obce.

* Zdeněk Hřib, pražský primátor: Praha dotuje jízdné asi ze 75 procent, a to všem, tedy i obyvatelům ze Středočeského a jiných krajů. Dotuje je ale i návštěvníkům, kteří si koupí časovou jízdenku. Pokud ovšem ten člověk není registrován v Praze, město na něj od státu nedostane ani korunu. Další věcí je, že jsou významně podhodnocené výkony v rámci přenesené působnosti za výkon státní správy. Jinými slovy, my za práci, kterou děláme za stát, nedostaneme odpovídající množství peněz, které by nám pokrylo náklady s tím spojené.

* Milan Košař, držitel letošního ocenění Architekt obci, městský architekt Poděbrad a Ústí nad Orlicí: Jsou města a obce, ve kterých městští architekti působí již řadu let, v mnoha dalších se fungování městského architekta teprve zabíhá. Navíc zkušenosti z působení městského architekta a jeho týmu ve velkém městě jsou těžko srovnatelné se zkušenostmi městského architekta pracujícího pro malou obec, kam zajíždí jednou týdně na několik hodin. Podmínkou úspěšné a fungující činnosti městského architekta je však vždy jeho spolupráce a komunikace jak s vedením města a dalšími orgány samosprávy a státní správy, tak s investory a developery – a zejména s občany. Sebelepší smlouva či právní ustanovení nenahradí vzájemnou komunikaci a spolupráci při cestě za společným cílem, kterým je ochrana urbanistického a architektonického dědictví a vytváření kvalitního obytného prostředí svěřeného sídla.

* Barbora Červeňová, držitelka Ceny architekta Josefa Hlávky a Ceny časopisu Moderní obec v rámci soutěžní přehlídky Young Architect Award 2019: Mladí architekti by si mohli uvědomit, že dnešním trendem už dávno nejsou velkometrážní byty, které nikdo nedokáže zaplatit. Musíme navrhovat kvalitní, ale úsporné a flexibilní bydlení, aby si i mladý člověk mohl dovolit mít vlastní byt. V rámci jednoho projektu je důležité vytvářet mix bytů různých cenových kategorií, a tím následně mísit mezi sebou i různé sociální skupiny.

* Eva Šamánková, knihovnice Místní knihovny Větrný Jeníkov (tato knihovna zvítězila v kategorii Místní knihovna soutěže Knihovna roku 2019): Naše práce s dětskými čtenáři spočívá jednak v úzké  spolupráci s místní základní školou v podobě pravidelných »čtenářských dílen«, jednak jde o vlastní projekty knihovny. V průběhu celého letošního roku u nás probíhá Dětská čtenářská výzva, jejímž cílem je přečíst deset libovolných knih na konkrétní témata. Na toho, kdo tuto výzvu zdolá, čeká odměna v podobě knihy a speciální záložky. Dále pořádáme různé malé soutěže – výtvarné, tvorba komiksu, luštění a další. V závěru školního roku také pasujeme prvňáčky na čtenáře.

* Filip Wanner, manažer technických projektů společnosti ENERGIE AG BOHEMIA: Řada středně velkých a větších společností se otázkou nakládání s čistírenskými kaly zabývá od samotného přijetí vyhlášky č. 437/2016 Sb. V uplynulém období tak mnoho z nich vypracovalo koncepce budoucího nakládání s čistírenskými kaly, zpracovalo studie proveditelnosti, provedlo EIA, připravilo podklady pro vydání stavebního povolení či dokonce už přistoupilo k samotné realizaci vybraného řešení. Nově nastavené přechodné období tak poslouží především k dokončení všech výše uvedených procesů, které v podmínkách ČR nejdou úspěšně realizovat během tří let. Naopak v případě menších a zejména nejmenších obcí, které často problematice nakládání s čistírenskými kaly dosud nevěnovaly patřičnou pozornost,však lze hovořit o posledním varování. Určitě je třeba doporučit, aby se tito municipální vlastníci a provozovatelé neprodleně sešli se zástupci vlastnické či provozní společnosti, které předávají přebytečný čistírenský kal k dalšímu zpracování, a celou věc s nimi s výhledem na budoucí požadavky důkladně probrali.

* Oldřich Vlasák, ředitel a člen představenstva Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR: Zatím nemáme žádné informace, že by některý provozovatel čistírny odpadních vod neměl možnost řádného předání čistírenských kalů ke konečnému zpracování. Pokud však daný provozovatel ve spolupráci s vlastníkem ČOV na stávající legislativní změny v oblasti nakládání s čistírenskými kaly včas adekvátně nezareaguje, nelze tyto situace do budoucna zcela vyloučit.

* Šárka Gorgoňová, ředitelka Kanceláře Asociace soukromého zemědělství ČR: Bohužel, špatně nastavenou legislativou se zbavujeme prakticky všech dříve běžných zdrojů organické hmoty, která by mohla být ukládána na zemědělskou půdu. Je totiž zcela zřejmé, že vzhledem k postupné erozi půdy z polí i lesů ubývá, takže nějakou hmotu – a nejlépe hmotu obsahující organickou hmotu, je nutné na pole opět vracet. Čistírenské kaly jsou samozřejmě jednou z možností, další příležitost představují například sedimenty z rybníků nebo hmota z kompostů. Jenže všechny tyto zdroje podléhají tak přísným podmínkám ukládání na půdu, že to v mnoha případech není možné. Pokud však hmotu, která původně na polích byla (což jsou i čistírenské kaly), nebudeme na pole vracet zpět, nebude postupně na čem pěstovat zemědělské plodiny.

* Dominika Pospíšilová, tiskový odbor Ministerstva životního prostředí: V České republice je vybudována dostatečná kapacita kompostáren, kde lze kaly hygienizovat a následně využít ve formě kompostu či substrátu aplikovatelného na zemědělskou půdu. Právě aplikaci kompostu na zemědělskou půdu naše ministerstvo dlouhodobě podporuje a motivuje zemědělce k vnímání kompostu z odpadů jako tradičního zdroje hnojení a zlepšování kvality půdy. Za aplikaci kalů z ČOV dostávají zemědělci od dodavatelů kalů zaplaceno, ale i oni se v některých případech mohou obávat zbytkových látek nebo příměsí. Osvěta ze strany obou ministerstev a podpora využívání dostupných kvalitních zdrojů z odpadů v budoucnu jistě povede ke zvýšené poptávce po kompostech vyrobených z odpadů.

* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF: Objem dlouhodobého majetku krajů (bez Prahy) dosáhl konce roku 2018 výše 83,5 mld. Kč. Mezi roky 2014 a 2018 se zvýšil o 8 %. Změna v objemu dlouhodobého majetku v daném období byla u jednotlivých krajů značně rozdílná. Nejrychleji se zvýšil u Královéhradeckého kraje (o 41 %), o něco pomaleji pak v Libereckém kraji (o 27 %) a v Kraji Vysočina (o 23 %). Ve čtyřech krajích se objem dlouhodobého majetku naopak snížil. Nejvíce to bylo v Olomouckém kraji (- 17 %), v Jihomoravském kraji  (- 6 %), v Plzeňském kraji (- 4 %) a ve Zlínském kraji (- 3 %).

* Luděk Tesař, ekonom: Síla budoucnosti obce je v pochopení svých současných finančních možností. Je dobré mít udělanou analýzu financí, znát finanční kondici obce a nastavit výhled, včetně stropu bezpečného zadlužení obce. Víme, že často není v silách obce takové analýzy dělat nebo že chce mít město jistotu a pohled zvenčí osvěží a posílí jistotu. Proto ostatně u nás na www.cityfinance.cz lze získat jak podrobnější výpočet daňových příjmů pro obec i s podrobnou statistikou do minulosti, tak analýzy i výhledy, investiční úvěrový rámec nebo rovnou zvýhodněné balíčky. Obce by se neměly bát také využívat levné úvěry. Ty jsou a budou levné ve srovnání s tím, jak porostou ceny stavebních prací, inflace a mzdy. Pravda, existují obce, které si úvěry samy zdraží, to bych mohl také citovat z praxe, ale lidské hlouposti reklamu dělat netřeba, ta často až tryská ze země. Lepší je propagovat dobré příklady z praxe, protože některé obce rychlejší realizací projektů z levného úvěru ušetřily i desítky milionů korun, například Svitávka u Brna je takový skvělý příklad, stejně tak města Zubří nebo třeba Pardubice.

* David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR: Současnost a budoucnost stavebních úřadů by jistě bylo téma na celou řadu diskusních kulatých stolů. Ministerstvo vnitra v rámci připomínkového řízení navrhovalo, aby sice vznikl Nejvyšší stavební úřad, ale výkon stavební agendy by zůstal zachován v rámci spojeného modelu. To ovšem přijato nebylo. Na druhou straně si myslíme, že redukce zhruba sedmi set stavebních úřadů by byla nezbytná, protože mnoho z nich je dokonce jednočlenných, řada neobsazených. Mělo by stačit zhruba tři sta stavebních úřadů ve větších sídlech,  aglomeraci velkých měst, stejně jako v rekreačních oblastech. Zkrátka, tam kde se hodně staví, stavební úřady své opodstatnění mají, ale musí být personálně dostatečně vybavené.

* Lukáš Kříž, IR expert: Mezi současné lídry v oblasti digitální bezpečnosti patří města Tokio, Singapur, Chicago, Washington, Los Angeles a San Francisco. Všechna získala nejvyšší možné hodnocení na straně vstupních indikátorů. Co je spojuje? Ve výsledku čelí relativně nízkým hrozbám lokálně zaměřeného malwaru a jejich počítače patří k nejméně infikovaným. Co je odlišuje? Jediný rozdíl našli analytici v podílu obyvatel s přístupem k internetu. V Los Angeles jde o 76 procent, v Tokiu o 91 procent.

* Petr Hlubuček, náměstek primátora Hlavního města Prahy: Městem připravovaná bioplynová stanice bude fungovat na principu anaerobní fermentace, tedy rozkladné procesy budou probíhat bez přístupu kyslíku. Kromě digestátu, který je možné dále využívat v zemědělství, vznikne metan. Ten bychom dále zpracovávali na takzvané bioCNG, který by se buď vtlačoval do sítě, nebo ho využívali pro pohon městských vozidel na CNG (stlačený zemní plyn, z anglického Compressed Natural Gas). Původně jsme si mysleli, že bioCNG budeme vtáčet do tlakových lahví. Stejně to budeme dělat na ČOV na Císařském ostrově, chceme jej vtláčet do sítě, a využívat pro auta na CNG, které Pražské služby (PS) mají. Tak zvané bioCNG pomůže i k plnění evropského unijního klimatického cíle pro dopravu, kdy máme dosáhnout podílu 14 % OZE v dopravě, a jen prostřednictvím CNG se to nepodaří.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka: Samotná okolnost, že na adresný záměr obce prodat předmětnou obecní nemovitost konkrétní osobě reaguje třetí osoba lukrativní nabídkou (například nabídkou podstatně vyšší kupní ceny, než je v publikovaném záměru), ještě neznamená, že v takovém případě je obec povinna prodat tuto nemovitost třetí osobě za jí učiněnou vyšší nabídku, nebo za lukrativnějších podmínek, než které byly zveřejněny v záměru. Je tomu tak proto, že obci v rámci zásad soukromé autonomie zůstává zachováno oprávnění samostatně zvážit, zda vůbec, komu a za jakých podmínek k uzavření příslušné smlouvy (majetkoprávnímu jednání) přistoupí. V rámci této úvahy obce nelze vyloučit ani hodnocení širších hledisek, které obec jako vlastník nemovitostí míní zohlednit.

/rš/