Úvodní rozhovor aktuálního vydání Moderní obce jsme připravili s Miroslavou Beránkovou (viz první strana obálky nahoře), starostkou obce Roseč na Jindřichohradecku.
Prosincové vydání Moderní obce však přináší i řadu dalších zajímavých a podnětných textů, v nichž promlouvá nemálo osobností nejen z veřejné správy. Uvádíme proto výběr z jejich vyjádření pro Moderní obec. Nenechte si ujít ani téma měsíce, které tentokrát nese název Nakládání s odpady a čistota obcí.
* Miroslava Beránková, starostka obce Roseč: V obci vysazujeme původní dřeviny. Před dvěma roky jsme na našem pozemku založili ovocný sad, o rok později i dešťový záhon, kam při deštích stéká přebytečná voda ze zpevněných ploch.
V péči o veřejnou zeleň nepoužíváme pesticidy, vždyť ani naši předkové je neznali. Sáhli jsme k nim v omezeném množství nanejvýš jen při ošetření našich chodníků, nyní zkoušíme vše i bez nich. Ke zlepšování půdy na květinových záhonech v obci nepoužíváme ani rašelinu, protože její těžbou jsou ničeny vzácné biotopy rašelinišť, tedy důležitých úložišť CO2.
Zkrátka a dobře, v péči o veřejnou zeleň se hodně přidržujeme zkušeností našich babiček a dědů a snažíme se vnímat, respektovat a ponechávat přírodu pokud možno v takovém stavu, který je jí vlastní, a co možná nejméně ji uměle přetvářet do podoby, jakou by si snad někteří představovali – ale přitom by jí dávali pořádně „na frak“.
Uprostřed obce máme i čtyři požární nádrže –my jim však říkáme hezky postaru rybníky. Nejsou to totiž žádné obvyklé vybetonované nádrže se zábradlím okolo, ale vodní plochy bez zábradlí a vyložené přírodním kamenem, na něž se můžeme při silných deštích spolehnout, že značnou část vody zachytí a zadrží. Dva z těchto rybníčků si pronajal místní občan a chová v nich ryby. Další dva byly zrekonstruovány s pomocí dotace Ministerstva zemědělství, takže nemohou být pronajaty a využívány k intenzívnímu chovu ryb. Mimochodem, chystáme se vybudovat další podobný rybník, tentokrát na okraji obce.
Už za mého předchůdce ve funkci starosty Františka Volfa se začalo řešit odkanalizování obce. Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací počítal s tím, že tu bude vybudována tlaková kanalizace s klasickou čistírnou odpadních vod. Ale pan starosta namítal, že obec je přece na kopci, takže by nám plně vyhovovala gravitační kanalizace, což se nakonec podařilo prosadit. A vidíte, jak se nám právě dnes hodí, když nepotřebujeme k jejímu provozování drahou elektřinu?!
Pan starosta také prosadil napojení kanalizace na dvě postupně vybudované kořenové čistírny. Tehdy to byla ještě svým způsobem novinka, takže postavit naši první kořenovou čistírnu už v roce 2005 s pomocí krajské dotace si vyžádalo ještě více běhání po úřadech, než kdybychom zvolili klasickou ČOV. Druhou kořenovou čistírnu pro zbývající část obce jsme spolu s dešťovou kanalizací a za podpory dotace SFŽP postavili v roce 2014. Ani pro provoz kořenových čistíren nepotřebujeme elektřinu, kaly odváží společnost ČEVAK.
* Martin Šmída, člen Rady Olompouckého kraje a předseda správní rady spolku Odpady Olomouckého kraje: Legislativa sice vytyčila cíle, kterých v odpadovém hospodářství máme jako stát, potažmo celý kontinent dosáhnout, jenže řešení celé této komplexní problematiky přehodila na starost obcím a neposkytla jim k tomu nedala jim k tomu ani dostatek účinných nástrojů.
Tím nejsilnějším nástrojem je zvyšování skládkovacího poplatku, které však přichází velmi pozdě, a proto bude skokové, takže může poškodit motivaci občanů ke třídění. Dalším nástrojem je umožnění platby tzv. PAYT (Pay as you throw – platíš, kolik vyhodíš), kde se však zákon projevuje velmi striktně. Ostatně v tomto smyslu jsem navrhoval změnu skrze Asociaci krajů ČR, aby se starostům při nastavování tohoto poplatku více rozvázaly ruce a radnice mohly různé přístupy kombinovat tak, aby výše poplatku za odpady co nejvíce odpovídala realitě.
Dalším potenciálním legislativním strašákem je zvažování zavedení povinného zálohování PET, které by obce, a tedy i náš svazek obcí, a jejich odpadové hospodářství velmi poškodilo. „PET lahve totiž jsou jednou ze ziskových složek odpadu, proto ji chtějí nápojářské koncerny pro sebe, bohužel je to na úkor obcí a občanů. Proto by nedávalo žádný smysl zavádět další systém separace pro konkrétní výrobek, když můžeme mít systém, který řeší všechny druhy odpadů komplexně.
Pokud je stanoveným cílem, aby obce a občané vytřídili devět »petek« z deseti, přičemž už dnes jich vytřídí osm, tak s pomocí dotřídění tento cíl bezpochyby splníme a příjmy z PET lahví půjdou obcím, nikoli nápojářům. Ostatně i k této záležitosti se vyjádřila Asociace krajů ČR celkem jednoznačně: Povinné zálohování odmítla a poukázala na dopady, které by to způsobilo nejen municipálnímu odpadovému hospodářství, ale třeba i na venkovské prodejny a obchůdky. Jejich existenci již dnes stát a kraje dotují, aby přežily, a povinné zálohování PET by pro ně znamenalo další ránu, kterou už by přežít nemusely. Jaký dává smysl stejnou věc z jedné strany dotovat a z druhé strany poškodit?
Jinak v zásadě legislativa v oblasti nakládání s odpady nyní dostatečně upravuje práva a povinnosti osob v oblasti odpadového hospodářství. Limitujícím faktorem při hledání optimálního řešení při nakládání s komunálními odpady v rámci společného postupu obcí jsou počáteční ekonomické výdaje spojené s vypracováním odborného posouzení dané lokality a návrhu optimálního řešení pro daný region a náklady s následnou výstavbou logistických center jejich vybavením, popř. výstavbou koncových zařízení na materiálové nebo energetické využití odpadů, což není záležitost potřeby legislativních změn na úseku odpadového hospodářství.
V tomto duchu by byla důležitá pomoc státu s vypsáním vhodných dotační titulů podporující integrované systémy nakládání s odpady s koordinační funkcí příslušného kraje, a to především s důrazem na řešení těch nejproblematičtějších odpadů, což je směsný komunální odpad. Dnešní dotační nastavení v podstatě od řešení »směsáku« odrazuje, protože požaduje vysoká procenta materiálové recyklace, což jakákoli úprava SKO splnit nemůže. Ostatně i proto musíme – a chceme do našeho zařízení přijímat i separované složky odpadu, především, plasty, kovy a kartonové nápojové obaly, abychom procenta materiálové recyklace splnili nebo se jim co nejvíce přiblížili. Kdybychom se měli řídit dotačními podmínkami, zůstal by směsný komunální odpad neřešen.
* Pavla Pivoňka Vaňková, poslankyně a místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR: O sousedském hlídání se v České republice hovoří již zhruba 15 let, nikdy se však diskuse nepřenesly do přípravy konkrétní legislativy. Žádné dřívější vlády totiž tento režim neměly jako prioritu. My ve STAN máme společně s Piráty tento systém ve svém programu a navíc nám zapadá celkově do konceptu podpory rodin s dětmi. V současné době tak pracujeme na novele zákona č. 247/2014 Sb,, která v rámci právní úpravy zavede zcela novou službu péče o děti – tzv. sousedskou dětskou skupinu.
Hnutí STAN se k tomu spolu s Piráty inspirovalo v sousedním Německu a Rakousku, kde funguje tzv. Tagesmutter či Tagesvater (v překladu denní matka či otec). Jde o to, že se rodič může starat i o další děti, a to v domácím prostředí. Za to obdrží od státu peníze, a rodiče ostatních potomků se tak mohou vrátit dříve do práce. Jde o velmi účinnou alternativu ke stávajícím dětským skupinám, jejichž vznik je s ohledem na přísné podmínky dost náročný.
Tato služba by přitom měla být zaměřena především (ale nejen) na děti do tří let věku, pro něž je u nás nejhorší dostupnost péče, pokud se matka nebo otec rozhodnou jít do práce. Setkávám se s mladými rodiči, kteří doslova naříkají, že nemohou dát dítě do školky. Jesle jsou daleko, chůvy finančně nedostupné – a přitom se rodiče musejí nebo chtějí se vrátit do práce. Připravovaná novela těmto rodinám s dětmi zejména do tří let velmi pomůže.
* Dana Kalistová, předsedkyně České federace nábytkových bank a re-use center, z. s.: Například v Českých Budějiovicích jsme zpočátku dvakrát měsíčně v půjčeném autě sváželi a rozváželi nábytek po celém městě a podpořili asi deset osob měsíčně. Postupně rozsah služby nedostačoval a stále častěji se ozývali i zájemci mimo město. Od června 2021se tak projekt nábytkové banky rozšířil na celý kraj. Od letošního března je banka součástí krizových štábů kraje a města.
Nábytková banka sídlí v průmyslovém areálu v širším centru Českých Budějovic. Vzhledem k rostoucím nájmům by však ráda využila krajský nebo městský objekt, či revitalizaci brownfieldu. Město i kraj ji finančně podporují částkou odpovídající dotačním možnostem, která pokryje asi pětinu celkového rozpočtu.
Příjemcem nábytku a vybavení mohou být jen uživatelé služeb, v současnosti jedenácti odběratelských organizací. Jsou to neziskové organizace a sociální odbory při městských úřadech. Největším odběratelem vybavení je sociální odbor města České Budějovice.
Řídíme se přitom premisou, že když někdo potřebuje postel, její vzhled není na prvním místě. Ale pokud to jen trochu jde, vycházíme maximálně vstříc požadavkům z objednávky a respektujeme přibližné rozměry s ohledem na velikosti vybavovaných bytů. Máme nepsané pravidlo, že nerozdáváme nábytek, který bychom si sami nedali do vlastního bytu.
Od vzniku nábytkové banky jsme tak v Čedských Budějovicích a celých jižních Čechách pomohli stovkám lidi, vybavili desítky bytů včetně velkokapacitních ubytoven, ušetřili stovky tun funkčního nábytku, který by zbytečně skončil na sběrném dvoře.
V rámci České federace nábytkových bank a re-use center jsme vypracovali standardy naší služby, abychom byli transparentním a unifikovaným typem služby napříč republikou. Bolavým místem je financování, které se zatím odvíjí od benevolence měst a krajů. My však věříme, že se nám v blízkém horizontu podaří dostat podobnou systémovou finanční podporu, jakou mají například potravinové banky,
* Tomáš Zatloukal, ústřední školní inspektor: Ke konci září 2022 Česká školní inspekce zveřejnila novou sekundární analýzu, která se věnuje vztahu nastavení organizace 2. stupně základní školy a vybraných faktorů kvality vzdělávání.
Cílem analýzy bylo zjistit, zda existují významné rozdíly mezi základními školami charakteristickými širším nastavením organizace 2. stupně na jedné straně a základními školami charakteristickými užším nastavením organizace 2. stupně na straně druhé. Šíře nastavení organizace je chápána ve smyslu počtu a velikosti tříd. Zjištění rozdílů pak opodstatňuje úvahy o přínosech konsolidace organizačního nastavení 2. stupně základních škol v prostředí decentralizovaného a fragmentovaného českého školství…
…Česká školní inspekce všechna výše uvedená zjištění i související analytické konstrukty projednala se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a po relevantních interních diskusích v rámci resortu byla ze strany České školní inspekce a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy sestavena následující společná doporučení pro zřizovatele škol.
DOPORUČENÍ PRO ZŘIZOVATELE ZÁKLADNÍCH ŠKOL
Při organizaci vzdělávání zohledňovat závěry této analýzy, a to zejména tak, že:
- tam, kde zřizovatel zřizuje více škol, z nichž alespoň jedna škola je charakteristická úzkým nastavením organizace druhého stupně, tj. malým počtem menších tříd, budou zahájeny kroky ke sloučení či splynutí škol do jednoho právního subjektu;
- zřizovatelé nebudou přistupovat k rozdělování škol na dva či více samostatných subjektů v případech, kdy by alespoň jedna z nově vzniklých škol byla charakteristická úzkým nastavením organizace druhého stupně, tj. malým počtem menších tříd;
- bude iniciován meziobecní dialog, který povede ke společnému řízení kapacit a spolupráce v regionu a ke vzniku svazkových škol zejména tam, kde existují školy s úzkým nastavením organizace druhého stupně, tj. malým počtem menších tříd.
DOPORUČENÍ PRO VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM
- Nadále se tématem vztahu organizace 2. stupně a kvality vzdělávání zabývat jako jedním z klíčových parametrů, jak podpořit zvýšení kvality a efektivity vzdělávání na 2. stupních základních škol v České republice.
- Zohlednit toto téma při tvorbě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky pro období 2023–2027.
- Aktivně komunikovat toto téma ve vztahu ke zřizovatelům základních škol.
- Zohlednit závěry této analýzy při úpravách systémů financování škol.
* Tomáš Kadeřábek, ředitel Asociace developerů, z. s.: Problémů ve vztazích mezi developery a obcemi je celá řada, ale nejčastěji se v poslední době řeší velmi zmiňované kontribuce – tedy finanční příspěvky/plnění stavebníků obcím. Příspěvky jsou již delší dobu součástí stavební praxe, zejména u větších projektů, bývaly však vždy dobrovolné na základě volné dohody mezi stavebníkem a obcí. Nyní některá města formalizují přístup k výběru příspěvků, vydávají pravidla pro vztah mezi stavebníkem a obcí a snaží se postupovat podle nich.
Je to složitý proces, protože obce na vybírání příspěvků nemají zákonný nárok a celý proces je de iure stále dobrovolný. Obce však vytvářejí nátlak na stavebníky přes jiné mechanismy, jako jsou například změny územního plánu, aby se příspěvků domohly. Tím se proces stává „dobrovolně-nedobrovolný“ – avšak zároveň i nepřehledný a komplikovaný. Obce se navíc při uzavírání smluv o příspěvcích dostávají až na hranu zákona. Je to tedy dosti komplikovaná záležitost, která se jistě bude ještě nějaký čas vyvíjet…
…Asociace developerů zdarma poskytuje poradenství o vztazích mezi obcí a developery. Pomáhali jsme například Jihlavě při tvorbě jejích zásad spolupráce s developery, pomáháme s nastavením jednoho projektu v Českém Krumlově a jednoho pro Jihočeský kraj, poradenství jsme poskytovali i v Ústí nad Orlicí.
Naše pomoc a asistence je možná jak ohledně přípravy legislativních dokumentů, tak v případě, že daná obce řeší vlastní konkrétní projekt, kde uvažuje o spolupráci s developery…
…Pokud jde o obecnější radu obcím, jak předcházet vzniku sporů s developery, řekl bych toto: Kvalitně zpracovaný územní plán je základní podmínkou pro rychlou a bezproblémovou realizaci staveb podle zadání obce. Je to obec, kdo územní plán přijímá, a ten by tedy měl obsahovat všechny podmínky, které daná obce na zástavbu ve svém katastru uplatňuje. Zároveň je vhodné mít dobře připravený proces pro příjímání změn územního plánu.
V procesu rychle se měnící ekonomické situace je třeba mít možnost pružně reagovat na měnící se požadavky. V rámci našich konzultací můžeme komentovat i přípravu územně plánovací dokumentace.
* Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF, a. s.: Celkové výdaje tří segmentů územních rozpočtů, tedy Prahy, ostatních obcí a krajů, se během prvních osm měsíců letošního roku oproti stejnému období uplynulého roku zvýšily. V Praze a v ostatních obcích to bylo o 14 %, v krajích pouze o 5 % více. V loňském roce to byly kraje, které vykázaly nejvyšší dynamiku celkových výdajů.
Na meziročním přírůstku celkových výdajů se během prvních osmi měsíců letošního roku nejvíce podílely výdaje na vzdělávání v krajích, výdaje na dopravu v Praze a rovněž v ostatních obcích. Naopak, k oblastem, které získaly méně peněz na výdaje než minulém roce, patří sociální služby u krajů a u ostatních obcí, v Praze to bylo vodní hospodářství. V ostatních obcích se meziročně snížily i výdaje na vzdělávání.
Všechny tři segmenty vykázaly v daném období přebytek rozpočtu a značné meziroční zvýšení provozního přebytku. Je potěšitelné, že v Praze a v ostatních obcí se meziročně zvedl podíl kapitálových výdajů na příjmech, u krajů zůstal na stejné úrovni jako o rok dříve.
* Luděk Tesař, ekonom: Objemy příjmů a výdajů municipalit rostou, ale jejich finanční možnosti se překvapivě moc nemění. Ovšem koupěschopnost obcí bude klesat. Neznamená to však nutnost zastavit nebo škrtat projekty rozvoje. Znamená to častěji revidovat analýzy financí, rekognoskovat terén a adekvátně reagovat.
Obce mají mnoho výhod a spoustu času. Ekonomika obcí má obdobnou setrvačnost spolu s veřejnými financemi. Nejrychleji se mění ekonomika domácností, následně firem. Obec má spoustu výhod. Obec nikdo nevyhodí z práce, obec neonemocní a obci nepřestanou chodit příjmy. Pro obce platí přesně opačná úměra než pro podnikatele či domácnosti, sice čím línější a neschopnější obec, tím více peněz nahromadí.
Vysoká inflace, reálné chudnutí domácností, další deficity veřejných rozpočtů, nedostatek energií a surovin pro výrobu, drahé hypotéky, vysoké úroky etc. Nic pěkného, ale realita je realita. Nemá cenu se hroutit či snad deprimovat, to ani v nejmenším nedělejte, je třeba reagovat.
Svět se mění a dinosauři zkrátka vyhynou. Faktem bude to, že ceny se zkrátka nevrátí, musíme se jim přizpůsobit, a to i v obcích. Podle prognóz zůstanou ceny energií, plynu, ropy a tím i potravin mnohem vyšší než před covidem. Jen nájmy od začátku roku vzrostly průměrně o více než 30 %. Cena MW elektrické energie je vysoce nad zastropovaných 6000 Kč a zřejmě ani po válce neklesne rozhodně na původní hodnoty a zůstane na násobcích původních cen.
Myslím, že můžeme očekávat, že u většiny věcí a služeb se ceny i po válce usadí na dvou až čtyřnásobné hodnotě, než na kterou jsme byli zvyklí před covidem.
* Doporučení pro obce:
1) Aplikujme nové ceny a objemy do naší praxe, do cen, poplatků a platů etc. To, že více než polovinu domácího rozpočtu zkonzumují energie a bydlení, se stane novým normálem. Jiné ceny a poměry výdajů domácností budou novým standardem. Poměrově vyšší výdaje domácností a obcí na paliva a energie a další vstupy začnou představovat nevratný standard.
Jde o to si zvyknout a přizpůsobit se. Čekat na návrat je zbytečné. Zapomenout na minulost a jít dál – tečka. Zvednout poplatky, nájmy, zavést místní koeficient daně z nemovitostí podle § 12 na hodnotě 3. Tržní nájmy v ČR začínají na 200 Kč/m2 a tato cena postupně všude prosákne. Nájmy budou zdražovat velmi značně. Je třeba zvedat mzdy, měnit veškeré ceny – a pak si postupně bude situace sedat. Kdo se nepřizpůsobí, bude semlet.
2) Vyžeňte z obce chybnou politiku zdarma. Sliby, že se zruší poplatky za odpad, že bude veřejná doprava gratis, že budou nízké nájmy, levné energie, že se zastaví drahota apod., lidem lžou a ničí ekonomiku. Peníze jsou krví ekonomiky obce, zastavit jejich oběh a snížit jejich objem znamená chudokrevnost a vyhladovění organismu.
Tam, kde se točí peníze, je ekonomika. Tam, kde peněz netřeba, je socialismus nebo komunismus. Už bychom zkrátka, i na základě znalosti naší historie, měli pochopit, že cesta veřejných služeb zdarma nefungovala, nefunguje a fungovat nebude.
3) Utraťte téměř všechny peníze do rozvoje obce. Obci jsou peníze na účtech k ničemu. Obce mají podíly na vybraných daních. Obce, které nic nedělají, bohatnou., Bohatnutí obce je lidem k ničemu.
4) Překlopme nový finanční standard do všeho, co děláme. Ceny rostou. Lidé budou chtít vyšší mzdy a platy. Obcím porostou příjmy, i když bude ekonomika stagnovat. Spotřeba klesne.
* Eva Gregorová, oddělení dat, analýz a evaluací, odbor participace, Magistrát města Brna: Co lze udělat s ošklivou šedivou zdí, jak vytvořit lepší podmínky pro život stromů ve městě, jak dosáhnout na vysněné sdílené bydlení, jak podpořit mladé lidi odcházející z dětských domovů? Na cestě od nápadu k jeho realizaci čeká komiksové postavy řada překážek, s nimiž se dovedou vypořádat.
Komiksy jsou součástí publikace VOLÁNÍ BRNA aneb Malé nápady pro velké město. Tento kreativní zápisník vydal náš magistrátní odbor participace s cílem podpořit školy, které se zapojují do projektu participativního rozpočtu do škol. Svým obsahem je však zápisník univerzálně platný pro jakékoliv místo, město či obec.
Lze jej proto doporučit nejen podnikavým žákům a jejich učitelům, ale i obcím, které by rády vzbudily zájem o svůj rozvoj. S tímto pestrým a hravým zápisníkem je možné dívat se na každé místo novýma očima. A také zjistit, jak lze svou obec pozitivně ovlivnit. Publikace pomáhá dostat podnikavost a rozvoj ze školních lavic do ulic, parků či náměstí.
Zápisník má tři části: první se zaměřuje na poznání sebe sama v kontextu místa. Druhá část se věnuje způsobům vnímání místa a cestám jeho rozvoje. Třetí část směřuje k aktivizaci dětí směrem k menší (či větší) akci zaměřené na péči a rozvoj. Kapitoly jsou od sebe oddělené výše zmíněnými komiksy s ne/obyčejnými hrdiny a hrdinkami z Brna. Tyto skutečné příběhy a změny, které vzešly od jednotlivců, inspirují a motivují.
Zápisník je volně dostupný pro nekomerční využití. Lze jej stáhnout celý nebo po jednotlivých pracovních listech. Vznikla k němu i doprovodná metodika pro učitele. Všechny materiály jsou dostupné na webové stránce projektu brněnského participativního rozpočtu do škol https://skoly.damenavas.cz/publikace/.
* Tomáš Benedikt Zbranek, ředitel Městské knihovny ve Frýdku-Místku – Městské knihovny roku 2022: Naše knihovna eviduje na pět tisíc čtenářů. Jejich přírůstku na předcovidová léta pomohla i rekonstrukce největší (místecké) pobočky knihovny, která se otevřela letos na jaře. Chceme, aby všechny naše provozy byly příjemné, moderně vybavené mobiliářem, ale i technologiemi. Čtenáři si mohou pobyt zpříjemnit kávou, využít některou z letních čítáren nebo studijní místo ke své práci nebo např. k doučování.
Velmi oblíbené jsou programy pro děti, např. dětské klubíky pro rodiče s malými dětmi pořádané v rámci projektu Bookstart, v českém prostředí S knížkou do života. Na podzim se knihovna zaměřila na projekt QUIET BOOK a jiné šité pomůcky pro rozvoj čtenářské pregramotnosti, jehož součástí jsou také dílny a divadélko pro děti, přednášky pro rodiče a pedagogy nebo logopedický workshop. Dospělí vyhledávají přednášky o umění nebo cestovatelské pořady. Všechny věkové skupiny si užily sousedskou slavnost a baví je již 29 let trvající literární soutěž Můj svět. U příležitosti stého výročí existence knihoven ve Frýdku a v Místku (do roku 1942 dvou samostatných měst) byla v listopadu zahájena tematická výstava. Všechny další akce budou až do listopadu roku 2023 probíhat pod logem 100 let Knihovny FM.
/rš/
* Tištěnou verzi odborného měsíčníku Moderní obec je možné předplatit si na: https://www.profipress.cz/predplatne/. Předplatitel spolu s tištěnou verzí časopisu získá i možnost zdarma využívat kvalitní on-line čtečku časopisu.
* Přístup do kvalitní on-line čtečky Moderní obce mají i všichni stávající předplatitelé časopisu (stačí k tomu na e-mailový kontakt: odbyt@profipress.cz zaslat poštovní adresu, na niž je předplatné tištěné verze Moderní obce objednáno, a e-mailovou adresu, na kterou bude on-line verze pro daného předplatitele zpřístupněna).*
* Moderní obec v elektronické podobě, a to i jednotlivá vydání, si za výhodnou cenu můžete zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec.
