Tváří únorového vydání Moderní obce je starostka Zbyslavic Regína Vřeská

Tento týden se k předplatitelům a dalším čtenářům expedovalo únorové vydání Moderní obce. Na první straně obálky najdete snímek Regíny Vřeské, starostky obce Zbyslavice v okrese Ostrava-město., jímž je anoncován hlavní rozhovor aktuálního čísla časopisu.

Z každého nového vydání Moderní obce vybíráme zajímavé citáty některých osobností, které na stránkách časopisu vystupují. Činíme tak i tentokrát.

* Regína Vřeská, starosta Zbyslavic na Ostravsku: Víte, ještě stále často platí předsudky, že v malé obci se toho moc neděje, že na vesnicích se žije tak nějak „postaru“. Ve Zbyslavicích se dlouhodobě snažíme toto stigma odstranit a přinášet občanům aktivní a zajímavý program po celý rok, zvelebovat každý kout a zapojovat občany nejen do akcí, ale i jejich plánování a rozhodovacích procesů. Věříme, že jedině tak bude naše snaha dávat skutečně smysl.

* Anna Šabatová, ombudsmanka: Urovnání sporu přes ombudsmana je levnější než soudní řízení. Ostatně se na nás neobracejí jen občané, ale také úředníci a starostové obcí se žádostí o radu, jak v dané věci postupovat. Mnoho informací rovněž získají na našem webu v části „životní situace“, kde nacházejí rady nejen stěžovatelé, ale také úředníci a starostové.

* Jan Ropek, starosta města Choceň: Stávající systém značení a číslování odpadu v praktickém životě občana vyžaduje takřka nadlidské úsilí v tom, aby zjistil, do které že to nádoby onen odpad vlastně přijde. To má za následek, že celospolečenská debata sklouzává k detailům, zatímco smysl nám uniká. Tématem v ní jsou pak záležitosti jako, zda je papírová rulička od utěrek ještě papírem či nikoliv, nebo zda kelímek od jogurtu je málo či naopak příliš znečištěn.

* Luděk Tesař, ekonom: Výnosy sdílených daní v roce 2019 ukázaly celkem pozitivní vývoj, v němž jsou však podle mě zakódovány již jasně „vzpomínky na budoucnost“, kdybych se dopustil parafráze názvu slavné knihy Ericha von Dänikena. Mám tím na mysli, že krize už tu nejednou byla (zřejmě stejně jako mimozemšťané) – a až nastane, nebude pro nás ničím nového. Domnívám se, že z finančních dat lze vyčíst jasný vzkaz, že sice bude dobře, ale s krizí na krku.

* Věra Kameníčková, analytička CRIF, a. s.: Obce mohou svůj majetek prodávat či pronajímat, prodávat a rovněž rozšiřovat. To zejména, protože objem celkových aktiv obcí se mezi rokem 2013 a 2018 zvýšil o 19 % a na jednu obec tak připadá v průměru majetek za 212,3 mil. Kč.

* Jana Plamínková, starostka městské části Praha-Slivenec: Zásadní vliv na vznik státu Izrael mělo rozhodnutí jeho zakladatelů, že voda je a bude společným vlastnictvím všech. Tento axiom se udržel až dosud – všechnu vodu i její využívání, včetně vody dešťové a odpadní, kontroluje stát a nakládá s ní ku prospěchu všech. Je to vlastně docela překvapivé v zemi tak kapitalistické a tak ctící soukromé vlastnictví, jako je Izrael, ale zároveň velmi prozíravé. Jen tak bylo možné v zemi vybudovat národní rozvaděč vody – gigantický vodovod, který vede celou zemí od severu k jihu a tvoří skutečnou páteř země.  Každé město, každá obec má právo se na tento vodovod napojit, slouží všem.

* Roman Tvrzník, předseda představenstva společnosti ELEKTROWIN: dnes v Česku působí na dvě stě subjektů, které mají oprávnění na zpracování elektroodpadů. Jenže jsou mezi nimi i takoví zpracovatelé, kteří nedisponují žádnými vhodnými technologiemi a fungují bez jakékoliv kontroly ať již dodržování právě zákonných postupů, ale i dosažení zákonem stanoveného využití. Jinak řečeno, v republice máme jakési dvě základní množiny zpracovatelů. Tu první tvoří ti, které ovlivňujeme, kontrolujeme a s nimiž spolupracujeme, zatímco ta druhá – dalo by se říci „garážová“, zpracovává elektroodpad způsoby, které nejsou zcela košer a představují významné riziko pro životní prostředí. Její náklady jsou ve srovnání se seriózními zpracovateli minimální, takže má i výraznou, leč nezaslouženou konkurenční výhodu.

* Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivního systému EKOLAMP: Kdyby se výrobce odpovědnosti za své vysloužilé výrobky jednoduše zbavil účastí v kolektivním systému, mohlo by dojít k tomu, že by si vybral ten s nejnižšími příspěvky, a to bez ohledu na skutečnost, že by se mohlo jednat o kolektivní systém systematicky porušující zákony například tím, že by vysbírané výrobky místo ekologické likvidace sypal do řeky. Takto je výrobce nucen pečlivě vážit, prostřednictvím kterého kolektivního systému bude své povinnosti plnit, a je motivován aktivně se zajímat o jeho řádné fungování. Poctivý kolektivní systém je pro výrobce velmi přínosný a užitečný. Z toho důvodu je třeba věnovat výběru toho správného a odpovědného zvýšenou pozornost s přihlédnutím k jeho pověsti a dodržování právních předpisů.

* Petr Kratochvíl, jednatel společnosto Ecobat: Jsme u nás asi první, kdo využil principu ekomodulace. Výrobcům a obchodníkům, kteří uvádějí na trh lithiové baterie, jsme zvýšili poplatky zhruba o 40 %. Zohledňujeme tím charakter výrobku, zejména jeho rizikovost. Musíme vybudovat provozy, které budou dobře vybaveny na zacházení s nimi, budou mít kvalitní termodetekci, kouřovou detekci a samozhášecí systémy. Na reaktivní kovy je třeba mít speciální hasicí přístroje, které jsou několikanásobně dražší než běžné hasicí přístroje. Do roku a půl bychom chtěli mít dva perfektně vybavené mezisklady (v Čechách a na Moravě) s proškolenými pracovníky, kde se budou shromažďovat všechny typy rizikových baterií před transportem k dotřídění. Také naše osvětová kampaň se nyní zaměří více na předcházení rizik při nakládání s vysloužilými bateriemi.

* Stanislav Loskot, poradce pro komunikaci a bezpečnost ve veřejné správě: Pružná pracovní doba přináší zaměstnanci výhodu v tom, že není postihován za opožděné příchody do práce, může si zařídit některé osobní záležitosti, aniž by musel žádat o uvolnění z práce a oceňují ji zejména ženy s malými dětmi. Nevý­hodu pro zaměstnance představuje to, že zaměstnavatel může vyžadovat po zaměstnanci práci v rámci volitelné pracovní doby bez jeho souhlasu a bez náhrady za přesčasovou práci.

* Lukáš Kříž, IT expert: V oblasti řešení internetu věcí analytici mimo jiné zjistili, že 35 procent zkoumaných měst příslušné projekty uvedlo do provozu, ale 12 procent je pouze navrhlo, vyvinulo a nespustilo. Ani technologie, jež došly do fáze praktického nasazení, nelze vždy jednoznačně považovat za úspěšné. Nezřídka mají v různých ohledech omezený rozsah, a tudíž i přínos.

* Patrik Hujdus, starosta ostravského městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky (k žalobě tohoto městského obvodu ke krajskému soudu, jejímž cílem je zrušení závaznosti stanoviska Ministerstva životního prostředí, kterým dalo souhlas s rozšířením spalovny nebezpečných odpadů): Když se nad tím zamyslíte, je to logické. Ten, kdo vydává územní rozhodnutí, může mít desítky stanovisek, ale jen na něm musí být, jak je vyhodnotí. Proto stanoviska nesmí být závazná. Tak jsme si řekli, že budeme první, kdo to bude chtít probít. Krajský soud by pak mohl být tím, kdo nová pravidla určí.

* Marek Pavlík, konzultant, pedagog a autor publikací v oblasti regionálního rozvoje: Současným i budoucím tématem pro obce, města, regiony je práce se zainteresovanými skupinami (často se užívá i anglický termín stakeholder management, kdy stakeholder je aktér, který je „nějakým“ způsobem zainteresován, tj. má zájem, vliv, postoj k dané problematice, tématu…) a jejich zapojení do dalšího rozvoje a plánování.

* Veronika Cholínská, Správa informačních technologií města Plzně: Koncem roku 2019 se úsek Drony SIT Správy informačních technologií města Plzně stal jako první v ČR oficiální součástí IZS. Pomocí okřídlených strojů plzeňští dronaři monitorují výskyt kůrovce, vodních řas, provádějí na milimetr přesné inspekce mostních konstrukcí, střešních konstrukcí výrobních hal, odtokové kanalizace nebo palivových nádrží. Součástí jejich práce jsou i monitoringy spojené s únikem tepla z městských budov a vytváření přesných modelů za pomoci špičkové technik.

* Martin Vlček, interní auditor, Krajský úřad Moravskoslezského kraje: Softwarový robot vykonává v elektronickém prostředí činnosti stejně jako člověk. Může zpracovávat data v různých formách, komunikovat se systémy a aplikacemi a následovat procesní pravidla. Na našem krajském úřadu  je využíván pro administrativní úkony a procesy s vysokou mírou rutiny, jasnými pravidly a minimem výjimek.

* Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka (v závěru minulého týdne oceněná titulem Právník roku v kategorii Správní právo): Mezi statutárním zástupcem (například jednatelem firmy) a zastupujícím navenek (starosta obce) je zásadní rozdíl. Ať udělá jednatel cokoli, je to pro subjekt, který zastupuje, zcela závazné – tedy platné, a nelze to zpochybňovat. A to dokonce ani tehdy, měl-li takové jednání jednatel zakázané, nebo neměl-li svěřenou takovou pravomoc orgány společnosti. Naopak starosta, když překročí svou pravomoc, nemůže obec platně zavázat, tedy jeho jednání je neplatné. Zakotvuje to ustanovení zákona o obcích, a to § 41, odst. 2: Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení neplatná.

* Michal Bernard, advokátní kancelář Dohnal & Bernard, a Petr Svoboda, Právnická fakulta UK: Návrh nového stavebního zákona přináší kontroverzní institut podmiňujících (§ 52) a dobrovolných (§ 53) plánovacích smluv. Při jejich uzavření se obec vzdává možnosti následného ovlivnění záměru v povolovacím procesu. Plánovací smlouvy nemohou zakotvovat povinnost územně samosprávných celků týkající se změny nebo naopak zachování veřejnoprávní regulace. Takové části plánovacích smluv by naopak měly být přímo zákonem výslovně zakázány spolu se sankcí neplatnosti. Soukromoprávní smlouvou nelze upravovat práva, resp. pravomoci, a povinnosti obcí a krajů, pokud vykonávají veřejnou moc ve veřejnoprávním procesu pořizován a schvalování územně plánovací dokumentace.

Tento veřejnoprávní proces se návrh snaží obejít a zavázat obec či kraj k prosazení konkrétních pravidel v rámci ÚPD před zahájením procesu. Návrh nepřípustně donucuje obce k uzavření smlouvy pohrůžkou nahrazení jejího souhlasu rozhodnutím soudu.*

/rš/

Roční i pololetní předplatné elektronické verze Moderní obce si můžete zajistit na: https://digi.profipress.cz/katalog/seznam, kde lze zakoupit i jednotlivá vydání časopisu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Napsat komentář: pikachu chu Zrušit odpověď na komentář

Komentáře k článku

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down