Ubije nás absurdní byrokracie?

Od 1. 1. 2013 se novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 Česká republika dostane v požadavcích na zajištění účetních a rozpočtových dat za hranice reality.

Za hranicí únosnosti se Česko s požadavky na zajištění výkazu Pomocný analytický přehled (PAP) vydalo už loni, neboť PAP již svým prvotním nastavením vylučuje možnost kvalitních výstupů. (I v roce 2013 povinnost jej předávat zůstává obcím, jejichž počet obyvatel byl k 1. 1. 2011 roven nebo vyšší než 3000, a příspěvkovým organizacím, jejichž aktiva celkem /netto/ k 31. 12. 2010 a zároveň k 30. 9. 2011 byla rovna nebo vyšší než 100 mil. Kč. Menších obcí či PO s nižším obratem se napřesrok tato povinnost ještě týkat nebude.)

Zatímco v podnikatelském prostředí je na zaúčtování jednoho účetního dokladu vyčleněno zhruba 5 minut a náklad na tuto operaci činí 6-12 Kč, v územním samosprávném celku (ÚSC) ve značné části případů (hlavně u těch povinných k členění dle PAP) zaúčtování jednoho dokladu trvá 1 hodinu. U účetních případů k dotaci tato doba bývá ještě mnohem delší, navíc s rizikem nutných následných oprav. Nákladově tak lze zaúčtování jednoho účetního dokladu u ÚSC vyjádřit částkou 120 -200 Kč.

PŘÍKLAD. Nejprve se pokusím zjednodušeně vysvětlit, co znamená zaúčtovat výdaj u ÚSC pro účetního pracovníka:

1. Jako první úkon účetní pracovník hledá syntetický účet z účtového rozvrhu, ZBÚ zná většina účetních nazpaměť, takže zpravidla nejde o časově náročnou práci.

2. Analytické členění v případě vyhledávání ZBÚ z účetního rozvrhu je rovněž poměrně snadné. V jiných účetních případech, kdy se hledá závazná analytika z projekčně programové dokumentace k SW, která se musí dodržet kvůli zpracování výkazů, však už jde o poměrně pracnou záležitost.

3. ORJ / ORG - účetní vyhledá z číselníku organizačního členění příslušný číselný kód (např. výdaj se týká obecního úřadu - kód 20/201).

4. Položka dle rozpočtové skladby: Účetní zvolí druh výdaje dle přílohy č. A k vyhlášce o rozpočtové skladbě (např. 5139 - ostatní materiál).

5. Paragraf dle rozpočtové skladby: Účetní zvolí druh výdaje dle přílohy B k vyhlášce o rozpočtové skladbě (např. 3612 - bytové hospodářství).

6. Je-li na výdaj určena účelová dotace, musí se zaúčtovat i tzv. účelový znak do výše krytí výdajů dotací. Ten je v číselníku MF, který obsahuje 2296 účelových znaků. Vyhledávání usnadňují první dvě čísla znaku, která označují poskytovatele.

7. Od roku 2008 se začal používat nástroj a zdroj. Členění se týká jen výdajů krytých příjmy spolufinancovanými ze zahraničních zdrojů (EU, EHP...) . Účetní musí zjistit číslo nástroje a zdroje a výdaj rozdělit v poměru spolufinancování EU, spolufinancování ze SR a z vlastních zdrojů zvlášť vykázat část výdaje, který je neuznatelný (např. DPH). Toto provádí v kombinacích nástroje a různých zdrojů. Co popisuje v bodě 1-6, se znovu opakuje, ale v rozpisu na 3-4 řádky.

8. Členení účetních dat pro výkaz PAP od roku 2012 znamená, že účetní musí doplnit analytiku výkazu PAP, typ změny a případně IČ partnera, což si vyžaduje dohledávání »kódů« ze 2 rozsáhlých tabulek (a zjišťování IČ partnerů transakce nebo aktiv a pasiv někdy těžko zjistitelných).

Po zjištění všech »potřebných« kódů se zaúčtuje hodnota v Kč a souvztažný účet, jehož se týkají i některá z uvedených členění.

ČESKÝCH 12 TŘÍDĚNÍ ROZPOČTOVÉ SKLADBY JE V EVROPĚ UNIKUM

Od roku 2013 se pro organizační složky státu (příjmy a výdaje státního rozpočtu) zavádí novelou vyhlášky o rozpočtové skladbě č. 96/2012 dalších 5 třídění rozpočtovou skladbou (celkem je 12 třídění). Číselníky, z nichž se vybírá číselný kód pro třídění příjmů a výdajů, obsahují v některých případech až desetitisíce kódů.

Potřebuje-li účetní ÚSC na zaúčtování účetního případu výdaje asi 1 hod. účetní např. ministerstva zvládne zaúčtovat nanejvýš 2-3 doklady za pracovní den. Jedna účetní věta (což je jen část zápisu účetního případu) obsahuje až 87 (viz tabulka) číselných znaků v členění na 15 typů číselných kódů, které se vyhledávají z číselníků obsahujících nejčastěji stovky kódů, v některých případech však i desetitisíce kódů. Náklad na zaúčtování (zdůrazňuji) jednoho účetního dokladu se blíží k 1 tis. Kč.

Zajímavé je, že ze všech zemí Evropské unie jen Česko oPAP a nyní i nové členění RS. Rovněř v důvodové zprávě k novele vyhlášky o RS se dočtete i toto: »Dvanáct třídění rozpočtové skladby je ve světovém srovnání neobvyklé, obvykle se používá jen třídění odpovědnostní, druhové a odvětvové. MF však má za to, že zavedení tak podrobného členění příjmů a výdajů je nutné a že je nutné, aby bylo provedeno vyhláškou o RS. Spolu se zavedením IISSP umožní dokonalejší sledování příjmů a výdajů v rozpočtu i skutečnosti a zdokonalení informací přispěje ke zlepšení řízení finančních vztahů... Rozšíření rozpočtové skladby je spojeno s problémem, kterým je skutečnost, že všechna nová třídění nemohou být v úplnosti upravena přímo vyhláškou o RS a to nejen proto, že některá z nich přinášejí stovky i tisíce jednotek třídění, ale zejména proto, že si většinou vyžadují velmi časté a rychlé doplňování, které není možné provádět novelami vyhlášky.«

Je zřejmé, že když takto nesmyslně rozsáhlé třídění a členění zavádí pouze Česko, není to kvůli požadavku EU. Proč tedy MF ČR vznáší tak absurdní požadavky na třídění a členění dat? Kvalitní informační (ač proklamovány) výstupy cílem asi nejsou. Výsledkem zákonitě musí být data nepřehledná, s velkým počtem chyb, nekontrolovatelná, a tedy nespolehlivá.

IVANA SCHNEIDEROVÁ
auditor, číslo osvědčení 1840
Acha obec účtuje s. r. o.

Účetní věta výdaje v plném rozsahu třídění podle rozpočtové skladby a zároveň PAP

Pozn.: Toto je však počet číselných znaků pro jeden účetní řádek. Jeden druh výdaje může být rozepsán na x řádků. Jde-li o výdaj spolufinancovaný z EU v členění na nástroje a zdroje, tak 4 řádky x počet položek, na něž se výdaj rozepisuje, tj. minimálně se použije přibližně 250 číselných znaků, které se mohou násobit.