Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice.
Teplárenství může sehrát významnou úlohu při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030. Nachází se však v obtížné ekonomické situaci a současně od něj legislativa ochrany ovzduší vyžaduje značné investice. Účastníci čtyřiadvacátého ročníku konference Dny teplárenství a energetiky, která se uskutečnila minulý týden v Hradci Králové, proto apelovali na vládu, aby pokračovala v přidělování povolenek výměnou za čisté investice i po roce 2020 a pomohla tak s modernizací oboru a udržení cen tepla.
Předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek ve svém úvodním referátu upozornil na obtížnou ekonomickou situaci teplárenství a zásadní význam, který může v jeho ekonomické stabilizaci sehrát přidělování povolenek na výrobu elektřiny výměnou za modernizační investice po roce 2020. Pokud má teplárenství přežít, nelze z něj odčerpávat finanční prostředky, naopak je potřeba přidělováním povolenek motivovat provozovatele soustav zásobování teplem k investicím především do jejich modernizace a využití obnovitelných zdrojů energie.
S velkým ohlasem se setkala nově zavedená sekce Využití akumulace energie v teplárenství, kde se diskutovalo o reformě trhu s elektřinou, hrozbách a příležitostech, které z toho vyplývají, a o možnostech využití akumulace tepla a elektřiny v teplárnách. Účastníky zaujal příspěvek Ladislava Ochrany o rozšíření akumulačních schopností zdroje Červený mlýn v Brně.
Účastníky konference opět velmi zaujala sekce Péče o zákazníky v teplárenství, v níž se hovořilo o možnostech zlepšení péče o zákazníky tepláren. Hana Zíková představila projekt partnerství mezi teplárnou IROMEZ, jejími zákazníky a městem Pelhřimov. Přihlášením do věrnostního programu teplárny ušetřila průměrná domácnost díky dlouhodobé smlouvě za rok až 2000 korun.
Místy bouřlivé výměny názorů byli svědky účastníci sekce Odpady a jejich energetické využití. Podle Jaromíra Manharta, ředitele odboru odpadů Ministerstva životního prostředí, je kritickým místem pro rozvoj oběhového hospodářství v České republice vysoká míra skládkování komunálních odpadů. Zákaz skládkování je proto nutné doplnit zvýšením skládkovacích poplatků a prosadit další opatření. Je nutné urychleně prosadit nový zákon o odpadech reálně posilující principy oběhového hospodářství a udržitelného nakládání s odpady.
„Velmi mě těší nebývale vysoká účast na letošní konferenci. Je vidět, že teplárenská obec nečeká se založenýma rukama, až za nás problémy někdo vyřeší, a velmi aktivně se zajímá o nové trendy v energetice a příležitosti pro rozvoj oboru,“ uvedl Mirek Topolánek, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.
Konference byla tradičně koncipována jako odborné fórum pro zástupce tepláren, technologických firem, územních samospráv, bytových družstev i společenství vlastníků. S referáty vystoupili významní experti z ministerstev, asociací, vysokých škol i partnerských společností. Svou účast přislíbil také ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, urgentní pracovní povinnosti však nakonec jeho vystoupení neumožnily.
Hlavní výstupy ze Dnů teplárenství a energetiky, Hradec Králové 24. a 25. 4. 2018
1. Apelujeme na vládu České republiky, aby se zabývala obtížnou ekonomickou situací teplárenství, která v kombinaci s nerealistickými požadavky v oblasti snižování emisí může přerůst ve vážnou krizi a ohrožení energetické bezpečnosti již kolem roku 2021 a může mít i dopad na ceny tepla. Je potřeba nastavit podmínky podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) pro další období a podporu odpovídajícím způsobem navýšit.
2. Teplárenství by mělo ve IV. Obchodovacím období EU ETS získat odpovídající podíl bezplatné alokace emisních povolenek výměnou za investice. Prioritou jsou rekonstrukce tepelných sítí, přechod z páry na horkou vodu a využití obnovitelných zdrojů energie.
3. Považujeme za nezbytné zapojit teplárny do konceptu smart grid, a to včetně přiměřené úhrady za služby, bez nichž se elektrické sítě neobejdou v důsledku narůstající decentrální výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) a akumulace elektřiny.
4. Očekáváme, že Ministerstvo průmyslu a obchodu bude věnovat maximální pozornost vyjednávání balíčku legislativy „Čistá energie pro všechny Evropany“ a zejména specifikům teplárenství a udržení jeho konkurenceschopnosti vymezeným ve schválených národních pozicích k jednotlivým legislativním návrhům. V návaznosti na schválení balíčku je pak nezbytné zahájit práce na novém energetickém zákonu.
5. Jsme přesvědčeni, že teplárenství může hrát významnou roli při naplňování klimaticko-energetických cílů České republiky do roku 2030, je však zapotřebí připravit včas právní rámec a stabilní předvídatelné podmínky pro investory.
6. V souladu se Státní energetickou koncepcí požadujeme srovnání ekonomických podmínek centralizovaných a decentralizovaných zdrojů tepla při úhradě emisí a dalších externalit. V rámci nastolení rovnováhy je třeba zavést uhlíkovou daň pro zařízení nezahrnutá do systému emisního obchodování a současně přesunout dodávky tepla do nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH).
7. V oblasti věcného usměrňování ceny tepla požadujeme zajistit ve střednědobém výhledu zjednodušení celkového regulačního rámce a stanovit regulační periodu i pro teplárenství tak, aby se dala predikovat rentabilita legislativně vyvolaných modernizací výroben tepla a soustav zásobování tepelnou energií. V dlouhodobém horizontu zvážit přístup k systému fungování regulace v teplárenství.
/zr/
Ilustrační foto z letošních Dnů teplárenství a energetiky: archiv Teplárenského sdružení ČR
