Financování bytové výstavby není pro obce laciná záležitost. Zvlášť po loňských povodních. Jednou z možností, jak potřebné prostředky získat, je úvěr.
K finančním ústavům, které takové služby poskytují, patří Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky. "Jsou to úvěry - buď s vazbou na stavební spoření, nebo bez této vazby. I právnická osoba se může stát účastníkem stavebního spoření a mít vklady úročeny - v současné době jsou to 2 % k vkladům. Na rozdíl od fyzické osoby nemá však nárok na státní podporu. Jinak to funguje naprosto stejně jako u klasických úvěrů ze stavebního spoření. Dále poskytujeme tzv. komerční úvěry. Například: Právnická osoba požádá banku, kde nemá žádnou akontaci, tedy nic naspořeno, a chce získat úvěr ve výši 5 miliónů. V případě běžného komerčního úvěru není nutné "dospořování", ani sledování přidělení cílové částky či parametru ohodnocování," vysvětloval regionální ředitel Všeobecné stavební spořitelny Komerční banky Ing. Martin Čuba.
Co lze financovat
Cílovou skupinou jsou kromě jiných právnických osob také obce nebo kraje. "Účel úvěru je rozmanitý - poskytujeme jej na vše, co souvisí s bydlením. V podstatě lze profinancovat celou zakázku, včetně projektových nákladů. Obce tuto možnost využívají například při stavbě startovacích bytů pro mladé lidi, a to nejen v případě, kdy jim povodeň vzala domy. Na Mělnicku kupříkladu obec staví bytový dům pro starší občany, kteří si těžko mohou takový byt koupit, proto se stávají nájemníky obce. Můžeme také financovat stavební úpravy nebytových prostor na bytové, například když v půdním prostoru vznikne vestavbou nový byt. Úvěry poskytujeme i na rekonstrukce, modernizace nebo údržbu stavby pro bydlení nebo její části. Jde většinou o klasické panelové domy, kde je třeba udělat novou střechu, stoupačky, výtahy. Na toto vše si může obec, která má dům ve svém vlastnictví, u nás půjčit. Obce mohou získat úvěr i na plynofikaci, kanalizaci nebo vodovod," uvedl Ing. Martin Čuba.
Základní kritéria
Při rozhodování o tom, do jaké výše může spořitelna úvěry poskytnout, záleží na třech věcech. Na prvním místě je účel - například bydlení. Ten souvisí s kvalitou projektu. Právnická osoba musí také splňovat bonitu, to znamená musí být schopna úvěr splácet. "Když zkoumáme bonitu obce, sledujeme hlavně strukturu závazků, platební morálku apod. Jestliže se chce obec například pustit do kanalizace a před dvěma lety dělala plynofikaci, pak nás budou zajímat reference od banky, jak splácí případný úvěr. Také se budeme dívat na rozpočet příjmů obce, strukturu zdrojů atd. Jde vždy o individuální posouzení. Také se ptáme bank, které spravují běžný účet obce. U projektů bytové výstavby můžeme poskytnout úvěr do výše 20 miliónů korun, v ostatních případech (např. na kanalizaci) 10 miliónů korun. Roční úroková sazba úvěrů se pohybuje v rozmezí 6,2 až 7,9 %. Důležitá je kvalita projektu, "rizikovost" úvěrovaného subjektu, a samozřejmě bonita a kvalita zajištění úvěru," konstatoval regionální ředitel.
Úvěr je možné "namodelovat" na x let. Není určeno, které typy úvěrů je možné splácet pět nebo 10 let. To závisí na platební schopnosti obce. Když jde o úvěr ze stavebního spoření, kde má obec nějakou akontaci, může splácet mnohem delší dobu.
Města a obce poměrně často využívají možností úvěru na plynofikaci. Jak řekl Ing. Martin Čuba, zajímavé jsou též projekty financování privatizace bytového fondu: "Byli jsme partnery desítek obcí a městských částí, nyní se orientujeme zejména na projekty rekonstrukcí a modernizací bytových domů nebo na novou výstavbu, včetně půdních vestaveb. Je přece škoda, aby obec prodávala půdy bytových domů a zisk měl někdo jiný než obec sama."
