Většina Čechů neví, k čemu slouží takzvaná re-use centra. Osobně je navštívilo pouze sedm procent respondentů. Jde o místa, kam mohou lidé bezplatně odevzdat drobnější a stále funkční předměty z domácnosti, které už nepoužívají. Téměř polovina lidí si nové šaty nakupuje pouze pro radost. Vyplývá to z výzkumu Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, který se uskutečnil v rámci projektu Chytře a udržitelně ve spolupráci s hlavním realizátorem, Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy.
Mezi spotřebiteli není ani rozšířený pojem „upcyklace“, tedy opětovné využívání různých věcí a materiálů, které by se jinak vyhodily nebo zchátraly. Až 71 procent oslovených v průzkumu uvedlo, že nikdy nic „neupcyklovalo“. Češi také neřeší, odkud pochází jejich oblečení, často ho nakupují jen pro radost a ohlížejí se především na cenu. Výzkum se uskutečnil pod vedením týmu Ing. Lucie Veselé, Ph.D., z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně od listopadu 2024 do února letošního roku, a to formou dotazníkového šetření na reprezentativním vzorku 1100 respondentů. Dále byly využity metody kvalitativní, jako focus groups a rozhovory. Projekt podpořila Technologická agentura ČR. Mezi hlavní partnery patří Ministerstvo životního prostředí ČR.
„Naší snahou je hlavně zvýšit recyklaci textilu – i proto nás od ledna 2025 čeká zavedení povinného sběru textilu. Součástí každé obce tak bude místo pro odevzdání textilu, aby se textilnímu odpadu a negativním dopadům na životní prostředí předcházelo. Současně probíhá diskuze ohledně zavedení rozšířené odpovědnosti výrobců za své výrobky, které mají dopad na životní prostředí, tedy za jejich sběr, třídění, recyklaci, likvidaci. Týkat by se to mělo vedle textilu a ložního prádla třeba obuvi nebo klobouků. Chceme zkrátka nadále podporovat principy cirkulární ekonomiky a znovu využívat zdroje, které už byly jednou využity,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.
Češi, kteří mají s upcyklací nějakou zkušenost, takto nejčastěji „renovují“ oblečení a nábytek a největší motivací pro obnovu je kreativní nápad a poté úspora peněz. Naopak spotřebitele od upcyklace produktů v domácnosti odrazuje nedostatek dovedností, času a inspirace. Z průzkumu nicméně vyplývá, že drtivá většina Čechů pojem upcyklace vůbec nezná. Co je varovnější, rozbité věci Češi neopravují, opraváři podle nich chybí anebo se jim oprava finančně nevyplatí. „Situace je svým způsobem obdobná počátku 90. let minulého století v oblasti recyklace nebo před pár lety s plýtváním potravinami. Domácnosti se nejprve musí o tématech upcyklace i fast/slow fashion dozvědět a následně být edukovány“, říká prof. PaedDr. Michal Nedělka, Dr., děkan Pedagogické fakulty UK.
Podle Bc. Igora Červeného, vedoucího oddělení pro podporu distančního vzdělávání z Pedagogické fakulty UK a spoluzakladatele fakultního SpinOff Future Books. je potřeba v rámci vzdělávacího procesu poskytnout laické veřejnosti mnohem více než jen suchá data nebo nezáživný text. "Pokud chceme, aby Češi začali používat re-use centra a chovali se více udržitelně, musíme je to naučit interaktivní, hravou formou. Vidíme to jasně i na výsledcích úspěšného vzdělávacího projektu Smart Food, díky němuž se u žáků třetích až pátých tříd zlepšily znalosti o správném zacházení s jídlem a neplýtvání až o 40 procent. To samé chceme docílit u projektu Chytře a udržitelně,“ dodává. Digitální podobu interaktivních výukových médií může pro projekt Chytře a udržitelně poskytnout právě platforma FutureBooks, kterou vyvinula Pedagogická fakulta UK. Díky tomu, že podněcuje žáky k aktivitě a hře, zvyšuje i jejich úspěšnost v pochopení tématu, a tím zvyšuje jejich úspěšnost a výsledky téměř o čtvrtinu v porovnání s tištěnou formou výukových materiálů.
Podrobnější výsledky o průzkumu přinese článek v Moderní obci 7/2024.*
/zr/
