Obec nemá v místě základní školu, místní děti vykonávají povinnou školní docházku v sousední obci - dříve střediskové. Rodiče přihlásí kvůli svému zaměstnání dítě do třetí školy v okresním městě. Kdo v tomto případě hradí neinvestiční náklady školy třetí obce za tohoto žáka? Ustanovení § 178...
Obec nemá v místě základní školu, místní děti vykonávají povinnou školní docházku v sousední obci - dříve střediskové. Rodiče přihlásí kvůli svému zaměstnání dítě do třetí školy v okresním městě. Kdo v tomto případě hradí neinvestiční náklady školy třetí obce za tohoto žáka?
Ustanovení § 178 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon) ukládá každé obci na území ČR povinnost zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětem s trvalým pobytem na jejím území.
Obec může splnit svou povinnost několika způsoby: zřídí vlastní základní školu (ZŠ) anebo zajistí plnění povinné školní docházky v ZŠ zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.
Obec může s jinou obcí (jinými obcemi) vytvořit dobrovolný svazek obcí, případně se může stát členem existujícího svazku obcí, který zřídí ZŠ, ve které budou zajištěny podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu ve všech nebo v některých členských obcích. Členské obce zároveň vymezí školský obvod zřízené ZŠ ve vztahu ke svým územím formou obecně závazné vyhlášky obce v každé z nich. Základní škola je pro děti s trvalým pobytem ve školském obvodu obcí tzv. spádovou školou. To znamená, že její ředitel je povinen tyto děti přednostně přijmout až do výše naplnění kapacity školy. Členské obce se mohou dohodnout na řešení úhrady výdajů například ve smlouvě o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Nedohodnou-li se, ust. § 180 odst. 1 školského zákona stanoví podíl na úhradě jednotlivým dotčeným obcím v poměru podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích.
Obec může se stejnými účinky také uzavřít písemnou dohodu s jinou obcí, která zřizuje základní školu, o vytvoření společného školského obvodu této školy. Obvykle se bude jednat o sousední obce, které společný školský obvod následně vymezí hranicemi svých katastrálních území opět formou obecně závazných vyhlášek těchto obcí. Otázky úhrady výdajů předmětné ZŠ mohou dotčené obce řešit v rámci dohody o vytvoření společného školského obvodu. Nedohodnou-li se, uplatní se opět postup podle § 180 odst. 1 školského zákona.
Obce, které neuplatní ani jedno z výše uvedených řešení, mohou využít poslední možnosti splnění své povinnosti, a to aplikaci § 178 odst. 6 školského zákona. Ta spočívá v povinnosti obce za každého žáka s trvalým pobytem na jejím území, který plní povinnou školní docházku ve škole zřízené jinou obcí, hradit neinvestiční výdaje obci, která ZŠ zřizuje, ledaže by se obce dohodly jinak. Zásadní pro vyhodnocení žádosti jiné obce na úhradu neinvestičních výdajů podle § 178 odst. 6 školského zákona je skutečnost, zda oslovená obec skutečně zajišťuje podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí. Za opačný případ bude považována například situace, kdy obec zřizuje základní školu jen s některými ročníky anebo kdy má škola naplněnou kapacitu.
Lze tedy konstatovat, že pokud první obec nerealizuje žádný z výše uvedených aktivních způsobů zajištění povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na svém území, je povinna hradit každé jiné obci neinvestiční výdaje na žáka ve smyslu ust. § 178 odst. 6 školského zákona, jestliže se s těmito obcemi nedohodne jinak.
Fakt, že místní děti chodí obvykle do základní školy ve »střediskové« obci stejně jako zaměstnání rodičů ve třetí obci, je pro vyhodnocení této odpovědi právně irelevantní. Povinnost hradit neinvestiční výdaje je uložena první obci, nikoli třetí obci ani rodičům žáka.
Mgr. MIROSLAV TRYKAR
právník
