Únorové vydání Moderní obce už je u čtenářů

Tváří únorového vydání odborného časopisu pro veřejnou správu Moderní obec je předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná Petr Helekal. Uvnitř únorového čísla Moderní obce s ním najdete i obsáhlý rozhovor.

Přinášíme výběr citátů některých zajímavých osobností, které na stránkýách únorového vydání Moderní obce promlouvají:

* Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Mezi bílá místa, jak jsou definována v programovém prohlášení vlády, spadá celá řada témat, z nichž nemalá část je již pokryta národními zdroji. V roce 2018 alokace vyhlášených výzev z národních dotačních titulů přesáhla 40 mld. Kč. Šlo zejména o oblasti podnikání, sítě (vodovody, kanalizace, čistírny odpadních vod, úpravny vod), památky, životního prostředí a zdravotnictví a záchranné složky. U národních titulů MMR jsme největší převis poptávky nad nabídkou zaznamenali u podpory venkova 9 mld. Kč, a to především u místních komunikacích a sportovní infrastruktury. V oblasti bydlení to byl převis poptávky ve výši 0,5 mld. Kč – zde šlo zejména o komunitní domy pro seniory, pečovatelské byty a bezbariérová opatření v bytových domech.

Je nutné hledat zdroje i jinde. Nabízí se například dluhové financování, finanční nástroje, jiné modely spolupráce, například veřejného a soukromého sektoru – PPP (Public Private Partnership) atd.

Příští programové období EU bude pravděpodobně opravdu posledním, kdy budou do území ČR v rámci kohezní politiky plynout velké finanční prostředky. Proto jsme k návrhům nařízení pro budoucí programové období, která mj. obsahují také návrh témat financovatelných z evropských zdrojů, připravili pozice, které prosazují zájmy ČR. Obecně bude velmi důležité vybrat ta nejpodstatnější témata a stanovit prioritu strategickým projektům – tedy těm, které přinesou největší efekt.

I proto se aktuálně bavíme o Národním investičním plánu a transformaci MMR na Ministerstvo veřejného investování. Tento proces musí probíhat s ohledem na specifické potřeby území, které i v naší rozlohou malé republice existují. Právě tento aspekt, tzv. územní dimenze, je základním pilířem vznikající Strategie regionálního rozvoje ČR a následně by měl být promítnut i do politik a nástrojů všech resortů, které mají v gesci témata úzce související s regionální politikou, včetně operačních programů a národních dotačních titulů. (v rozhovoru, který uveřejňujeme pod titulkemKlára Dostálová: Na úrovni resortů je už zmapováno více než 17 tisíc projektových záměrů)

* Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje: V Moravskoslezském kraji se proto snažíme využívat odborné připomínky pracovních skupin fungujících při regionální stálé konferenci (RSK) nejen k zacílení evropských nebo národních zdrojů. Jejich komentáře slouží jako podklad pro připravovanou strategii rozvoje našeho kraje. Obracíme se na ně v souvislosti s programem RE:START, který u nás běží. Podařilo se nám dát dohromady opravdu ty největší kapacity z regionu a vytvořit stabilní systém partnerství, který perfektně funguje. Do dalších let bychom uvítali, aby odborníci v pracovních skupinách mohli vidět dopad a výsledek své činnosti. Ocenil bych také, aby se činnost RSK neomezovala pouze na evropské prostředky. (v rubrice Názor, kde se hejtman vyjadřuje zejména k činnosti regionálních stálých konferencí)

* Jiří Kulhánek, starosta Kadaně: Úřad práce vyplácí podle zákona dávky na bydlení, které například ve městech velikosti 10 až 50 tisíc obyvatel pro čtyřčlennou domácnost činí až 12,5 tisíce korun. Přitom skutečné náklady na bydlení se u obecních bytů v takových městech pohybuji přibližně na polovině uvedené sociální dávky. Proč by tedy spekulant s chudobou logicky nesháněl sociálně slabé do svého bytu, když měsíčně vydělá na státu minimálně šest tisíc korun, aniž by hnul prstem? Tak nám vznikl byznys s chudobou, kdy různé realitní kanceláře skupují byty a stěhují do nich sociálně slabé za účelem velmi jednoduchého zisku.
Recept na řešení? Pojďme tyto dávky snížit na úroveň obecního nájmu v daném místě. Příval sociálně slabých obyvatel organizovaný pochybnými realitkami ustane a stát ušetří několik stovek milionů, které bude moci nasměrovat mnohem efektivněji, než když nyní zcela vědomě vyhazuje veřejné peníze z okna. (v rubrice Polemika věnované iniciativě některých severočeských měst zastropogvat dávky na bydlení výší místního nájemného v obecních bytech)

* Petr Helekal, předseda DSO Mikroregion Severo-Lanškrounsko a starosta městyse Dolní Čermná: Když jsme náš dobrovolný svazek obcí zakládali, chtěli jsme prvotně dosud váhající obce přesvědčit o tom, že činnost DSO bude pro ně výhodná. A jak nejlépe přesvědčíte starostu o tom, že je pro jeho obec něco výhodné? Nejlépe tak, že mu tu výhodnost finančně vyčíslíte. My jsme zprvu za podpory Státního fondu životního prostředí úspěšně uskutečnili dva projekty – jeden se týkal protipovodňových opatření, druhý nakládání s bioodpady. Finanční výhodnost obou projektů jsme mohli zúčastněným obcím dokladovat. Tím jsme postoupili do dalšího levelu a pro meziobecní spolupráci získali další obce. (část jedné z odpovědí Petra Helekala v ústředním rozhovoru celého vydání)

* Jana Zwyrtek Hamplová: Uzavřít dnes v samosprávě dobrý a bezchybný smluvní, zejména majetkoprávní, vztah, je z mnoha důvodů tzv. vysoká právní liga. Obec je totiž velmi specifický smluvní partner, který je zákonem procesně i obsahově velmi limitován a omezen, a současně, pokud něco poruší, následují, rovněž ze zákona, velmi závažné právní důsledky. Pokud to zkombinujeme s odpovědností zastupitelů, pak není obcím a městům a jejich voleným zástupcům co závidět. Proto jsem připravila tento seriál o majetkoprávních dispozicích, opírající se o rozsudky Nejvyššího a Ústavního soudu ČR. Zákon o obcích nám totiž už zdaleka nestačí, chceme-li návod, jak v obcích a městech skutečně správně postupovat. (přední česká odbornice na právo územních samospráv v seriálu Majetkoprávní jednání obcí a měst v judikatuře soudů)

* Ondřej Jakob, radní Mukařova v okrese Praha-východ: Začali jsme se skupinkami koledníků chodit, jak jsme tomu byli zvyklí na rodné Moravě, od domu k domu a vždy se snažíme projít celou obec. Dalo se tu dohromady několik rodin a kamarádů dětí, kteří každoročně chodí koledovat. Snažím se také spoluobčany předem upozornit, například na sociálních sítích, na možnost stát se koledníkem. Obecně je větší zájem dětí chodit s koledou než dospělých býti jejich doprovodem. (z textu Za úspěchem Tříkrákové sbírky stojí také pomoc a aktivita radnic)

* Oldřich Vávra, starosta obce Tupesy na Uherskohradišťsku a předseda Pracovní skupiny Sdružení místních samospráv ČR pro školství, sport a kulturu: Rozhodně návrh Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nevidíme jako bouři ve sklenici vody, ale jako extrémní pokus o zásah do práv zřizovatele, odebrání kompetencí zřizovateli, výraz nedůvěry k samosprávám. Zřizovatelé usilují o stabilitu a rozvoj škol, je naším cílem, aby se konkurzů účastnilo vice uchazečů. Právě proto, že počet jmenovaných ředitelů, kdy zřizovatel nerespektoval pořadí navržené komisí (3 % všech ředitelů), považujeme diskusi za toto téma za nedůležitou vzhledem k jiným tématům, jako je například revize rámcových vzdělávacích programů (RVP) a další. (z vyjádření Oldřicha Vávry k pokusu MŠMT omezit právo zřizovatelů škol a školských zařízení na výběr ředitele právnické osoby zřizované obcí – tento svůj návrh nakonec ministerstvo po zásahu ministra Roberta Plagy stáhlo)

* Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady: Jestliže v posledních letech byl skutečný výkon ekonomiky lepší než odhady, letos tomu bude nejspíš naopak. Neznamená to, že přijde recese, ekonomika ale poroste pomaleji než dosud. ( z textu Rozpočtové zlaté časy končí, samosprávy by se měly mít mnohem víc na pozoru)

* Jiří Krist, předseda Národní sítě Místních akčních skupin ČR: Bude záležet na Ministerstvu financí – a samozřejmě i celé vládě, jak moc bude Česká republika umět z vlastních národních zdrojů takový výpadek snížit. Podle reakcí paní ministryně financí se ovšem zdá, že by její resort nejraději nepřidal nic. Což by byl však paradox, neboť stát si u každého projektu pečlivě počítá a strhává daň z přidané hodnoty (DPH). Pravda, někdy DPH zaplatí Evropská unie, tvrdí se, že projekty s uznatelnými náklady do výše pěti milionů eur s DPH v tomto smyslu nemají problém. Ale v zásadě je DPH z podpořených a realizovaných projektů příjmem státu, byť z ní pak – jako z jedné ze sdílených daní – část celostátního inkasa odsype obcím a krajům.

Ale musím se ptát: Jaká by to byla spravedlnost, kdyby stát nic nekofinancoval, ale z každého eura evropské pomoci by si pro sebe vzal přibližně pětikorunu? Ať už by šlo o měkký projekt, nebo třeba o nějakou stavbu…

Bylo by proto fér, kdyby Ministerstvo financí už teď uklidnilo budoucí žadatele o dotace, aby se nebáli připravovat v předstihu hodnotné projekty a aby netápali v nejistotě, zda budou nebo nebudou muset řekněme rekonstrukci staré školy kofinancovat možná až ze 40 %. Protože v takovém případě by, jak se na tom jistě shodneme, byly náročnější investice především pro menší obce naprosto nemožné. Už kdyby se toto kofinancování podělilo půl na půl mezi stát a obec, byla by to citelná pomoc místním samosprávám.

Zatím jsme zvyklí na to, že investice v obcích podpořené evropskými fondy z 90 či i 95 % platí kdosi „jiný“ a radnice přidají jen deset nebo pět procent z vlastního. Této praxi bude určitě obtížné odvykat… (z rozhovoru s Jiřím Kristem nejen k nastavení operačních programů)

* Pavel Procházka, ředitel – Integrovaná doprava Středočeského kraje: Zatímco kraje možnost zakládání integrovaných systémů řízených organizátory využívají, zcela odlišná situace je na úrovni státu. Přitom výchozí situace je v podstatě stejná: Síť tvořená páteřní železniční dopravou, jejíž trh se bude – na základě evropské legislativy – stále více otvírat, mnoho autobusových linek křižujících Českou republiku na komerční bázi bez koordinace s vlaky, ale i s jinými autobusy navzájem, mnoho systémových služeb, které si každý dopravce řeší po svém – a především nemožnost zakoupení jednoho jízdního dokladu. V některých dopravních relacích se tento stav negativně projevuje i v krajích, neboť některé obce jsou závislé na komerčních spojích, a jsou tak nechány napospas rozhodnutí dopravce, zda daný spoj či linka budou provozovány.

Velmi pozitivně v tomto smyslu působí snaha Ministerstva dopravy ČR vytvořit tzv. národní tarif, který by v první fázi umožnil jízdu a přestup mezi vlakovými spoji bez ohledu na dopravce. Nicméně to vypadá tak, že tomuto návrhu bude scházet natolik vysoká míra integrace, aby jejím výsledkem bylo jednoduché a univerzální použití pro cestující, jak je znám ze Švýcarska. (z textu, v němž se Pavel Procházka věnuje současnosti a budoucnosti integrovaných dopravních systémů)

* Vladislav Gerhard, tajemník městské části Praha 18: Mezi naše silné stránky patří především realizace projektů na zvýšení výkonnosti úřadu, dlouholeté využívání CAF, ISO 9001, benchmarkingu, CSR a MA21, dále vhodně formulovaná strategie úřadu, pravidelně opakovaná sociodemografická studie, systémově ošetřené generování námětů na inovace a také aktivní zapojení většiny zaměstnanců do organizování akcí pro veřejnost.

Za silnou stránku našeho úřadu lze považovat také genderovou politiku (jsme šestinásobným vítězem soutěže Úřad roku – Půl na půl). Kromě toho jsme získali ocenění Podnik podporující zdraví a ocenění Přívětivý úřad 2016, 2017, 2018 v Praze. A v roce 2016 jsme obsadili i druhé místo v rámci celé České republiky v soutěži Přívětivý úřad 2016. (z odpovědi Vladislava Gerharda v rozhovoru, v němž MČ Praha 18 představujeme coby čerstvou držitelku ocenění Excelentní organizace uděleného v rámci Národní ceny kvality ČR)

V únorovém vydání Moderní obce však najdete i mnoho dalších zajímavých a podnětných textů.

Jednotlivá vydání Moderní obce v digitální podobě včetně únorového čísla, ale i celoroční předplatné si můžete on-line zakoupit na: https://digi.profipress.cz/katalog/detail/moderni-obec

/rš/