URAN SE JIŽ NETĚŽÍ

Okres Příbram patří svou plochou asi 1600 km2 mezi největší - řadí se na 6. místo ze 73 okresů v ČR. Má asi 108 000 obyvatel, zaměstnaných téměř stejnou měrou v průmyslové i zemědělské výrobě. Důlní činnost, pro Příbramsko typická, byla ukončena. Vznikla tak obava, zda uzavřením uranových dolů a...

Okres Příbram patří svou plochou asi 1600 km2 mezi největší - řadí se na 6. místo ze 73 okresů v ČR. Má asi 108 000 obyvatel, zaměstnaných téměř stejnou měrou v průmyslové i zemědělské výrobě.

Důlní činnost, pro Příbramsko typická, byla ukončena. Vznikla tak obava, zda uzavřením uranových dolů a skončením těžební činnosti nedojde k ohromnému nárůstu nezaměstnanosti. Ke všeobecnému překvapení se tak nestalo, podle přednosty Okresního úřadu (OkÚ) v Příbrami Ing. Jaromíra Volného ze dvou důvodů: část zaměstnanců neměla v Příbrami trvalé bydliště a po ukončení pracovního poměru odešla, část se rekvalifikovala a přešla většinou do stavebnictví. Nezaměstnanost v okrese v současné době dosahuje asi 9 %, tedy zhruba celostátního průměru.

V okrese Příbram je 120 obcí a měst včetně jednoho vojenského újezdu - šestinu plochy okresu totiž zaujímá vojenský prostor. Podle slov Ing. Volného je dopravní obslužnost v okrese dostačující, třebaže její financování prošlo určitou experimentální etapou.

ZDRAVOTNICTVÍ

"Přímo ve městě jsou dvě nemocnice. Jedna s poliklinikami, zřizovaná okresním úřadem (bývalý klasický ÚNZ), druhá je Závodní ústav národního zdraví Uranového průmyslu, jehož zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví. Už asi dva roky probíhá příprava na spojení obou organizací v jednu," rozhovořil se o jednom z problémů okresního zdravotnictví přednosta OkÚ, "z mnoha důvodů se domníváme, že toto řešení bude efektivnější".

NALÉHAVÉ ÚKOLY

"Nebudu je posuzovat za okres, jakožto za geografický celek, ale zmíním se o těch, které se týkají OkÚ," reagoval na otázku Ing. Volný. "Čeká nás vyřešení náhrady za dva restituované objekty sociální péče v Bukové a v Nalčovicích, v nichž končí desetileté ochranné období, po které byli restituenti povinni ponechat tato zařízení v navrácených objektech. Řešením bude v jednom případě rekonstrukce náhradního objektu, ve druhém nová výstavba."

"Podobu krajů, jaká byla nakonec schválena, považuji za nešťastnou," vyjádřil svůj názor Ing. Volný, "po roce 1989 byly zrušeny krajské národní výbory, ale zůstalo všechno další krajské uspořádání: krajské hygienické stanice, krajské úřady policie atd. Pokud jsme se tedy měli vrátit ke krajskému zřízení, mohli jsme obnovit celky, které vlastně stále existovaly v zákoně, a zřídit krajské úřady zhruba v té podobě, jak byly dříve. Možná pouze na Moravě, s ohledem na námitky, že jen dva kraje jsou málo, bylo možno řešit situaci kompromisem a zřídit kraje tři. Čtrnáct krajů za šťastné řešení nepovažuji."

zřízení krajů

Problematický byl podle Ing. Volného i způsob zřízení krajů. Měl být zvolen opačný postup, tedy se nejprve mělo legislativně definovat, jaké budou mít kraje kompetence, jak budou financovány a jak se bude volit. Až by toto všechno bylo připraveno, pak se mohlo rozhodnout o jejich konkrétní podobě.

"Pokud jsem informován, k rozdělení na čtrnáct krajů došlo proto, že by se pro jiné řešení nenašla podpora v Poslanecké sněmovně. Naskýtá se otázka - jak moc by to vadilo? Velmi nesprávně se přitom argumentovalo přípravou pro vstup do EU, pro níž je krajské zřízení, resp. zřízení krajů, jednou z podmínek. To ovšem není pravda. Například Portugalsko je členem EU a takové územní zřízení nemá. A pokud jde o možnosti využití předvstupních dotačních programů, stačilo statisticky spojit vždy příslušný počet okresů, aby byla splněna požadovaná kritéria," zdůvodnil své námitky Ing. Jaromír Volný.

- stl -

FOTO AUTORKA