Dobrovolní hasiči se u nás mohou pochlubit více než 140letou tradicí. Jejich obětavost a připravenost nezištně pomáhat svým spoluobčanům jsou však limitovány nedostatečným technickým vybavením, které mají zejména v menších obcích a městech k dispozici.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) mají své důležité místo v Integrovaném záchranném systému ČR a pro Hasičský záchranný sbor ČR (HZS) jsou nezbytnými pomocníky. V České republice jich působí zhruba osm tisíc, přičemž loni zasahovaly u 9351 požárů. Celkový počet jejich zásahů však byl 31 966.
DVĚ HASIČSKÉ ŠKOLY
Akceschopnost JSDHO je mj. ovlivňována odbornou připraveností jejich členů a vybaveností požární technikou. Za odbornou přípravu odpovídá a řídí ji HZS ČR. K výkonu určitých funkcí v jednotce (například velitel, strojník, nositel dýchací techniky, obsluha motorových pil atd.) je nutné získat osvědčení o odborné způsobilosti, a to absolvováním tzv. základní odborné přípravy, která v závislosti od kategorie jednotky a funkce trvá v rozsahu 16 až 80 hodin. Na závěr musí absolventi prokázat potřebné znalosti před komisí, která je stanovena HZS.
Ostatní členové jednotky mají předepsanou nejméně 40hodinovou odbornou přípravu každý rok, za kterou odpovídá velitel jednotky. Základní odbornou přípravu lze absolvovat kromě kursů pořádaných HZS i v ústředních hasičských školách Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, které jsou v Jánských Koupelích na Opavsku a v Bílých Poličanech na Trutnovsku. Obě školy získaly od Generálního ředitelství HZS pověření provádět odbornou přípravu, která v nich probíhá v úzké spolupráci s HZS a za výrazné pomoci jeho externích lektorů. Bližší informace lze získat na www.uhs.cz nebo na www.dh.cz.
Pro velitele a strojníky z kategorie JPO II a JPO III se každoročně organizuje i tzv. cyklická příprava, která je podmínkou k udržení platnosti osvědčení o odborné způsobilosti. Na základě dlouholetých zkušeností lze konstatovat, že úroveň odborné přípravy má stále stoupající úroveň, je pro ni příznačný zájem, ale i kázeň účastníků kursů, zvláště pak z kategorií JPO II a JPO III. K dispozici je i dostatek výukových materiálů, a to jak v papírové podobě, tak na CD. Ještě lepším výsledkům výuky by však prospělo, kdyby bylo možné její část přenést na výcvikové polygony, které by co nejvěrněji simulovaly podmínky možných mimořádných situací. Tyto polygony však zatím chybějí.
REFUNDACE MEZD VŠE NEŘEŠÍ
Za provedenou odbornou přípravu vysílající obce školám platí částku, která je určena Generálním ředitelstvím HZS. Náklady obce alespoň částečně kompenzuje státní příspěvek na odbornou přípravu, který se však bohužel v posledním roce snížil. Největší finanční zátěž zvláště u delších kursů představuje refundace mezd. Proto se hasičské školy snaží organizovat svá školení i o víkendech, čímž se nároky na refundaci mezd mohou snížit.
Dlouhodobým a přetrvávajícím problémem je však uvolňování hasičů ze zaměstnání na kursy. Je to vcelku logické - i když totiž obec zaměstnavateli refunduje mzdu uvolněného pracovníka, nepřítomnost zaměstnance přesto může firmě přinést další nepřímé ztráty. Proto bych mohl vyjmenovat celou řadu případů, kdy firmy na naše školení své zaměstnance skutečně neuvolnily. Měl by se tudíž hledat způsob, jak by stát kompenzoval zaměstnavateli ztráty způsobené uvolněním jeho pracovníka na odbornou přípravu hasičů.
NEVÝHODA MALÝCH OBCÍ
Velkým problémem, který ovlivňuje akceschopnost JSDHO, je jejich nedostatečná vybavenost technickými prostředky a ochrannými osobními pomůckami. K dispozici pro zásahovou činnost bývá spíše už zastaralá požární technika. Její stáří se pohybuje mnohdy okolo 25 a více let. V řadě měst a obcí se sice s podporou dotačních programů, sponzorských darů apod. alespoň částečně podařilo techniku obměnit. Ale zejména malé obce příliš šancí dosáhnout na dotační programy nemají, protože ke každé dotaci musí přiložit i vlastní podíl. A cena základní cisterny se pohybuje okolo 4,5 miliónu korun. A tak se provádí pouze nejnutnější údržba staré techniky, která je akceschopná pouze díky obětavosti členů, věnujících opravám a různým improvizacím spoustu času. Další variantou, jak si obce mohou alespoň částečně pomoci, je převod starší techniky od HZS. Jenže ani u profesionálních hasičů obměna techniky neprobíhá v ideálních cyklech, takže k převodu na obce jí v HZS není k dispozici dostatek.
KDE A JAK PŘIJÍT K PENĚZŮM
Každý kraj, pokud má ve svém rozpočtu vyčleněné investiční prostředky na nákup nové techniky, si nastavuje pravidla samostatně. Například v Moravskoslezském kraji jsou již několik let v rozpočtu vyčleněny prostředky na nákup nových vozidel. Kritéria pro přidělení dotace jsou totožná s kritérii státních dotací, v nichž se přihlíží k zařazení jednotky v příslušné kategorii, počtu uskutečněných zásahů, velikosti obce či města, potenciálním rizikům a nebezpečím, které v dané obci a jejím okolí hrozí atd. Samozřejmostí jsou však vlastní finanční zdroje obce, neboť dotace je poskytována maximálně do výše 2 miliónů korun, takže zbylé náklady musí hradit obec.
Dotační programy jsou nastaveny rovněž ve státním rozpočtu. Ale i tam jsou prostředky omezené. Ročně je poskytnut příspěvek průměrně na deset(!) vozidel v celé ČR. Základní požadavky - ať již na techniku, nebo na ostatní věcné prostředky - jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva vnitra číslo 49/2003 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Tyto podmínky musí být ze strany výrobce dodrženy. A pak je skutečně pouze na obci, zda koupí a využije ve svých podmínkách například vozidlo s podvozkem do terénu, nebo spíše s podvozkem pro městský provoz. A to samé se týká také výbavy vozidla, objemu nádrží apod.
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska intenzívně hledá možnosti jak napomoci obnově přestárlé požární techniky. Možností, která se uplatňuje v mnoha jiných státech, je zákonný příspěvek od pojišťoven. Bohužel potřebnou změnu zákona o pojišťovnictví se zatím v ČR nepodařilo prosadit. V těchto snahách se však bude nadále pokračovat a předpokládáme v tomto směru mimo jiné podporu ze strany Svazu měst a obcí ČR.
Jinou možností, jak posílit technické vybavení (nejen) dobrovolných hasičů, by bylo, pokud by se v jejich prospěch poněkud ubralo z nynějších obrovských investic na nákup vojenské techniky.
Více investovat do požární techniky nepochybně vyžadují rovněž rizika, která s sebou dnešní doba přináší i do evropského prostoru. A nelze v té souvislosti nepřipomenout ani teroristické útoky v Londýně letos v červenci.
Dobrovolní hasiči celou svou více než 140letou tradicí dokazují, že jsou připraveni nezištně pomáhat všem svým bližním, kteří se ocitnou v mimořádných a nebezpečných situacích. Ale i ten, kdo zachraňuje, má mít právo být chráněn a jeho výzbroj a výstroj by měla být v souladu s požadavky současnosti. A zde je určitě co zlepšovat.
ředitel Ústřední hasičské školy SH ČMS Jánské Koupele
