Úroveň roste Rázovitost krajů, měst a obcí prezentoval již desátý ročník mezinárodní výstavy turistických možností v regionech Regiontour 2001. Akce se konala společně s veletrhem GO ve dnech 11.-14. ledna na Brněnském výstavišti. Oba veletrhy vzbudily velký zájem veřejnosti, návštěvnost expozic i...
Úroveň roste
Rázovitost krajů, měst a obcí prezentoval již desátý ročník mezinárodní výstavy turistických možností v regionech Regiontour 2001. Akce se konala společně s veletrhem GO ve dnech 11.-14. ledna na Brněnském výstavišti.
Oba veletrhy vzbudily velký zájem veřejnosti, návštěvnost expozic i doprovodných programů vzrostla oproti loňsku o 15 %. Regiontouru se zúčastnili i zahraniční zástupci - ze Slovenska, Polska, Německa a Maďarska.
Letošní ročník potvrdil důraz krajů na úroveň propagace i respektování moderních trendů - cykloturistiku i ekologicky šetrné formy turistiky. O tom, že se účast na této akci vyplácí, svědčí i zvyšující se rozsah expozic.
Společné expozice
Města a obce se většinou prezentovaly v rámci turistických regionů, expozic okresů nebo krajů. Regiontour navštívili hejtmané pardubického a brněnského kraje.
Jedním z měst, která si troufla prezentovat se vlastní expozicí, byla Česká Třebová. Zástupce starosty František Čech nám k tomu řekl: "Utvořili jsme mikroregion Orlicko-Třebovsko, kterou protíná nadregionální cyklotrasa vedoucí i přes Litomyšl. Zároveň připravujeme cyklotrasu, která by procházela údolím kolem Orlice od Chocně přes Brandýs, Ústí nad Orlicí do České Třebové a dále na Svitavy.
Myslím si, že Česká Třebová jako největší město okresu si zaslouží samostatnou expozici. Zároveň se můžeme pochlubit výrobky našich podniků. Chtěli jsme tedy podpořit cestovní ruch, město i místní podnikatele."
Společné "euroregionální" expozice měly například obce na česko-polské hranici. Tajemnice nejmladšího euroregionu Silesia Jana Galuszková vysoce hodnotila spolupráci s Okresním úřadem Opava: "Spolupráce s referátem regionálního rozvoje je široká. Okresní úřad kromě jiného poskytl účelový příspěvek na pokrytí části nákladů na realizaci map našeho euroregionu."
Pro globální turisty
První úspěšný rok má za sebou ambiciózní projekt s názvem Stezky dědictví, vytvořený Evropským centrem pro ekoagroturistiku ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve venkovské turistice a agroturistice. Jde o produkt venkovské turistiky s komplexní nabídkou ubytování, stravování, dopravy a atrakcí v daném regionu.
"Když jsme v roce 1998 začínali, byli jsme vedeni myšlenkou vytvořit něco poutavého, za čím by lidé přijeli do České republiky, protože by ji chtěli lépe poznat," charakterizoval cíl projektu Stezky dědictví jeden z jeho tvůrců Michal Burian, národní koordinátor Evropského centra pro ekoagroturistiku (ECEAT).
Důvodem podle jeho mínění byly všeobecné změny v chování cestovatelů, které provází zvýšený zájem o šetrnou turistiku. Prozatím bylo vybráno pět regionů: jižní Morava, severní Morava, Šumava, Telčsko a severní Čechy. Cílem bylo najít v těchto územích to, co je pro ně typické. Například severní Morava je charakteristická oblastí Jeseníků, kterou autoři produktu nazvali Pradědova říše. Severní Čechy charakterizují pískovcové věže a sklo.
Projekt má také internetové stránky s možností přímé rezervace. Doposud největší zájem se soustředil do regionu Šumava.
Začít se dá i v drobném měřítku, tvrdí Ing. Burian: "Jsme schopni pomoci i jednotlivým aktivním obcím - je zde celá řada věcí, které lze udělat, aniž by zatím vznikaly stezky, dají se například připravit ubytovatelé, dá se působit v jejich vzdělávání."
Důraz na lázeňství
Podle vyjádření ministra pro místní rozvoj Petra Lachnita během doprovodného programu veletrhů je lázeňství jedním z nejvýznamnějších pilířů cestovního ruchu u nás. Měl by je podpořit Státní program podpory cestovního ruchu zaměřený právě na podporu lázeňských míst.
O prosazení finančních prostředků se zasadilo Sdružení lázeňských míst - ze 37 lázeňských míst, která mají statut lázeňského místa, je 33 členem tohoto sdružení.
"Činností sdružení je rovněž propagace lázeňství, myslíme si, že je určitou branou cestovního ruchu do ČR," říká starostka Františkových Lázní Libuše Chrástová.
Zástupce starosty Poděbrad Jaromír Novák k potřebě státní podpory oboru, který může přinést prosperitu celým regionům dodal: "Investice do lázeňství jsou vysoce návratné. Nízká daňová výtěžnost lázeňských míst na jedné straně, a naopak potřeba vyšších investic do lázeňské infrastruktury dostává lázeňská místa do situace, kdy nejsou schopny vytvořit takové podmínky, které lázeňství vyžaduje."
Lázeňství zaznamenalo loni čistý zisk ve výši 0,5 miliardy korun. Převážná většina lázní prosperuje, a to jak velkých lázeňských středisek, tak i malých a středních (Libverda, Mšené, Lipová, Bechyně, Vráž u Písku a další).
Některé lázně patří rovněž městům - v Třeboni a Bílině, lázně v Hodoníně jsou příspěvkovou organizací města.
Vedle tradiční funkce léčebné lázeňské péče se stále více prosazuje i význam tzv. lázeňské, stejně jako běžné turistiky. Tento trend podporuje rovněž rozšiřování funkcí lázní jako společenkých středisek - do lázeňských měst razantně vstupují kongresy a konference nebo kulturní festivaly.
Perspektivy
Lázeňská turistika se dynamikou svého rozvoje může v budoucnu rovnat růstu nejúspěšnějších segmentů turistiky, například turistiky kongresové a incentivní.
Mění se také struktura klientely - vzrůstá počet cizinců. Nejvíce hostů k nám přijíždí z Německa, Rakouska, Slovenska, arabských států, Izraele a Ruska.
Silnými stránkami českého lázeňství je dostatek kvalitních přírodních zdrojů, dlouhodobá tradice, vysoká odborná úroveň a samozřejmě nízké ceny pro cizince. Naopak jako problém je hodnoceno často zastaralé technické zařízení, chování personálu a nízké jazykové znalosti.
Václav Drašnar
FOTO AUTOR
