V předchozím díle jsem se zabývala problematikou osobní působnosti zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen zákon o střetu zájmů), jednotlivými případy oznamovací povinnosti, vedením registru oznámení a nahlížením do něj. V této druhé a poslední části doplňuji některé informace týkající se...
V předchozím díle jsem se zabývala problematikou osobní působnosti zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů (dále jen zákon o střetu zájmů), jednotlivými případy oznamovací povinnosti, vedením registru oznámení a nahlížením do něj. V této druhé a poslední části doplňuji některé informace týkající se odpovědnosti za porušení tohoto zákona a na závěr také dvě aktuální informace.
ODPOVĚDNOST VEŘEJNÝCH FUNKCIONÁŘŮ
Veřejní funkcionáři jsou odpovědni za zaviněné porušení povinností stanovených zákonem o střetu zájmů, nejde-li o trestný čin. O porušení povinností veřejných funkcionářů stanovených tímto zákonem rozhodují soudy ve správním soudnictví (příslušný je krajský soud, v jehož obvodu má veřejný funkcionář bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje - viz § 7 odst. 5 soudního řádu správního), a to výlučně na návrh (soud tedy nemůže řízení zahájit z "moci úřední").
Návrh podle zákona podává příslušný evidenční orgán. Dále může návrh podat ten, kdo má důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu tímto zákonem. Z této rozdílné terminologie "podává" x "může podat" lze dovodit, že evidenční orgán je na rozdíl od jiných osob povinen takový návrh podat, pokud existuje důvodné podezření, že veřejný funkcionář porušil povinnosti uložené mu zákonem o střetu zájmu.
Návrh na zahájení řízení je možno podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy se evidenční orgán nebo osoba oprávněná k podání návrhu dozvěděla o skutečnostech nasvědčujících tomu, že došlo k porušení tohoto zákona, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy k takovéto skutečnosti došlo, bez ohledu na to, zda mezitím veřejnému funkcionáři jeho funkce skončila.
Účastníky řízení jsou navrhovatel a veřejný funkcionář, proti němuž se řízení vede. Za porušení stanovených povinností soud může veřejnému funkcionáři uložit pokutu až do výše 500 000 Kč.
Rozhodnutí ve věci je soud povinen po nabytí právní moci zaslat příslušnému evidenčnímu orgánu. Následně musí být rozhodnutí soudu zveřejněno:
-oznámením na jednání zákonem stanovených orgánů - v případě obcí a krajů na nejbližším zasedání zastupitelstva po dni obdržení rozhodnutí. Ze zákona je oznámení povinen učinit starosta/hejtman kraje; sděluje se rozhodnutí včetně jeho odůvodnění, a to rozhodnutí týkající se nejen člena tohoto zastupitelstva, ale rovněž vedoucího úředníka obce/kraje. Oznamuje se rovněž, že podaný návrh byl soudem zamítnut. Týká-li se rozhodnutí hejtmana kraje nebo starosty, oznámení učiní náměstek hejtmana kraje anebo místostarosta, popřípadě jiný člen zastupitelstva. Vše uvedené by se mělo odrazit v jednacích řádech zastupitelstev.
-zveřejněním v elektronické podobě prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronické adrese (tzn. na internetových stránkách příslušného orgánu) - rozhodnutí včetně odůvodnění se zveřejňuje nejpozději do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí po dobu 6 měsíců, za zveřejnění odpovídá orgán, jehož je veřejný funkcionář členem, v ostatních případech vláda. V případě členů zastupitelstva tak bude zveřejnění rozhodnutí zabezpečovat zastupitelstvo, v případě vedoucích úředníků je však stanovení příslušného orgánu problematické. Lze úředníky považovat za členy orgánu 0 krajského/obecního úřadu? Pokud si na tuto otázku pro účely tohoto zákona odpovíme kladně, zveřejnění bude zabezpečovat tento krajský/obecní úřad, v opačném případě by to však byla vláda.
Ve výčtu subjektů, které na zabezpečení povinnosti zveřejnění rozhodnutí soudu participují, je tak určitá nesystematičnost. Soud rozhodnutí zasílá evidenčnímu orgánu (na kraji řediteli krajského úřadu, na obci tajemníkovi obecního úřadu, případně starostovi).
Na zasedání zastupitelstva však o rozhodnutí soudu informuje hejtman kraje/starosta, případně jiný člen zastupitelstva a za zveřejnění na internetu zodpovídá zastupitelstvo/krajský/obecní úřad (vláda). Vhodnější by jistě bylo vše koncentrovat do jediného subjektu.
V podmínkách územních samosprávných celků se nabízí jako vhodný subjekt evidenční orgán; problém by v takovém případě nebyl ani se zabezpečováním oznámení na zasedání zastupitelstva, neboť ředitelé krajských úřadů stejně jako tajemníci obecních úřadů se ze zákona zasedání zastupitelstva účastní.
PŘESTUPKY
Zákon o střetu zájmů zavádí celkem čtyři skutkové podstaty přestupků, maximální možná pokuta za ně je 100 000 Kč. Příslušnost k projednávání přestupků je zákonem rozdělena takto:
Úřad pro ochranu osobních údajů: Projednává přestupky v případě, že byly použity nebo dále zpracovány údaje vedené v registru k jinému účelu než ke zjištění případného střetu zájmů, nebo byla porušena povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, zjištěných z údajů evidovaných v registru;
-obecní úřad obce s rozšířenou působností projednává přestupky spočívající:
1. v tom, že navrhovatel uvede zjevně nepravdivé údaje do návrhu k soudu na zahájení řízení o porušení povinností veřejných funkcionářů,
2. v neoprávněném sdělení uživatelského jména a přístupového hesla k nahlížení do registru v elektronické podobě; zákon o střetu zájmů v tomto případě opomněl výslovně stanovit příslušnost k projednávání tohoto typu přestupků, nezbývá proto, než vyjít z ustanovení § 53 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení obecní úřady obcí s rozšířenou působností projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.
AKTUÁLNĚ K ZÁKONU
V prvním díle (viz Moderní obec č. 4, str. 49 až 51) jsem se věnovala mj. elektronickému registru oznámení. V mezidobí od jeho zpracování a předání do tisku se o uplatnění zákona o střetu zájmů hojně diskutovalo, zejména o vedení elektronického registru. Za dané situace, kdy zákon centrální adresu, na které má být elektronický registr veden, blíže nedefinuje a nestanoví ani, který orgán veřejné moci by měl být ke spravování takového adresy věcně příslušný, se ustanovení upravující přístup do elektronického registru jeví jako velmi obtížně aplikovatelná (obdobné stanovisko zaujalo také ministerstvo vnitra).
Rovněž zřizování individuálních elektronických registrů jednotlivými evidenčními orgány, jež bylo jako určité možné řešení nastíněno v předchozí části článku, je za současného stavu diskutabilní a prakticky neuskutečnitelné.
Letošního 21. března byl Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR předložen návrh skupiny poslanců na změnu zákona o střetu zájmů.
Základní navrhované změny lze shrnout takto:
-doplnění zákona o zmocnění k vedení evidence čestných prohlášení veřejných funkcionářů podaných do 31. 12. 2006 podle zákona č. 238/1992 Sb.,
-rozšíření podávaní čestných prohlášení i za manžela, druha a za registrovaného partnera,
-umožnění zveřejnění čestných prohlášení u vybraných veřejných funkcionářů (tzv. politiků) - mj. i dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva obce/kraje),
-úprava vedení registru oznámení.
Pavla Samková
odbor právní a organizační
Krajského úřadu Moravskoslezského kraje
